Kolopásový vůz Wolseley-Vickers
V polovině 20. let se zrodil zajímavý pokus o propojení civilního a vojenského světa v podobě kolopásového vozu Wolseley-Vickers. Základem byl sedan od společnosti Wolseley s pásovou jednotkou Vickers, kterou bylo možné zvednout nebo snížit, aby bylo možné jej používat na silnici i v terénu. Tento prototyp osobního automobilu, vybavený pásovým podvozkem, byl od samého počátku originálním experimentem, jehož cílem bylo vytvořit vozidlo schopné zvládnout různé typy terénu, a to nejen po běžných silnicích, ale i v obtížnějších podmínkách, kde běžná kola často selhávají. Inovativní kombinace tradičního podvozku a pásového mechanismu měla umožnit vyšší pohyblivost a lepší průchodnost náročným terénem. Přestože byl projekt původně zamýšlen jako civilní dopravní prostředek, nakonec se ukázalo, že jeho konstrukce je pro každodenní použití příliš komplikovaná a nepraktická. Pásový podvozek, který poskytoval výbornou schopnost pohybu mimo zpevněné cesty, činil vozidlo těžkopádným a náročným na údržbu. V důsledku toho se Wolseley-Vickers nestal žádnou revolucí na civilním automobilovém trhu, jelikož běžní řidiči nebyli ochotni obětovat komfort a jednoduchost řízení za schopnost pohybu po nezpevněných cestách. Na druhé straně se ovšem vozidlo setkalo se značným zájmem ze strany vojenských kruhů. Pásový mechanismus a celková robustnost vozu vzbudily pozornost armádních představitelů, kteří si představovali jeho využití jako "personální vozidlo" pro přepravu důstojníků a vojenského personálu v obtížných podmínkách. Vojenské operace v té době často vyžadovaly schopnost pohybovat se terénem, který by běžná kola nedokázala překonat, a Wolseley-Vickers tak sliboval řešení, které by mohlo splnit tyto potřeby. Wolseley-Vickers představoval pokrokovou myšlenku, která se pokusila spojit přednosti kolového a pásového podvozku, ale jeho osud byl zpečetěn kombinací nepraktičnosti a nedostatečného využití v civilním sektoru. Přesto však tento prototyp ukázal, jak inovativní řešení mohou najít své místo v jiných odvětvích, než bylo původně zamýšleno. V případě Wolseley-Vickers se jednalo o ukázku toho, jak civilní technologie může být úspěšně adaptována pro vojenské účely, i když nakonec nenašla využití tam, kde byla původně plánována. Přesto zůstalo pouze u jediného prototypu a sériová výroba nebyla nikdy zahájena. Zajímavostí je, že v roce 1927 vznikla i obrněná verze WT-1 a můžeme jej vidět na fotografii otištěné v tureckém armádním časopise z července 1931. Dodejme, že tehdy jiní výrobci vyvíjeli polopásová vozidla, která byla praktičtější a méně komplikovaná.
Wolseley Motors Limited byl britský výrobce motorových vozidel založený počátkem roku 1901 Vickers Armaments ve spojení s Herbertem Austinem. Zpočátku vyráběla celou řadu vozů, na vrcholu slávy to byla jejich velká luxusní auta, která dominovala trhu. Po smrti bratrů Vickersů a bez jejich vedení Wolseley po první světové válce rychle expandoval, v roce 1921 vyrobil 12 000 vozů a zůstal největším výrobcem motorů v Británii. Nadměrná expanze vedla k nucené správě v roce 1927, kdy ji od Vickers Limited koupil William Morris jako osobní investici. Přesunul jej do svého impéria Morris Motors těsně před druhou světovou válkou. Poté byly produkty Wolseley přeznačené vozy Morris. Název značky zanikl v roce 1975.
Technické údaje:
Motor: Čtyřválcový benzínový motor
Výkon: 40 hp (30 kW)
Podvozek: Kombinace kolového a pásového podvozku
Převodovka: Manuální převodovka se třemi rychlostmi vpřed a zpátečkou
Maximální rychlost na kolech: přibližně 50 km/h
Maximální rychlost na pásech: 20 km/h
Hmotnost: 2,5 tuny
Délka: 4,2 m
Šířka: 1,8 m
Výška: 2,1 m
Kapacita: čtyři osoby včetně řidiče
Zdroj:
https://www.thedrive.com/news/37510/thi ... re-in-1926
https://www.armedconflicts.com/Vickers-Wolseley-t37460
https://www.linkedin.com/pulse/vickers- ... ni%C5%9Fik
https://www.facebook.com/classicandrecr ... 982693722/
https://www.facebook.com/photo/?fbid=98 ... 6621621969
https://en.wikipedia.org/wiki/Wolseley_Motors
