155. samostatná mechanizovaná brigáda
Brigáda "Anny Kyjevské", vycvičená ve Francii, je připravena. Francouzská vojenská úderná skupina se slavnostním názvem – "Champagne" – dokončuje misi, která není žádná párty: výcvik celé nové brigády několika tisíc ukrajinských vojáků, kteří se zapojí do boje proti ruské invazi vyzbrojeni tanky, dělostřeleckými děly a dalšími těžkými zbraněmi dodanými Francií. Po nasazení by se Francií vycvičená a vybavená 155. samostatná mechanizovaná brigáda pojmenovaná po kyjevské princezně, která se stala královnou Francie, mohla na bojištích ukázat jako impozantní síla. Brigáda se bude skládat ze 4 500 příslušníků, včetně pěších praporů, ženistů, dělostřeleckých týmů a dalších specialistů, jak nastíněny francouzské úřady. V současné době více než 2 000 vojáků dokončuje své závěrečné výcvikové fáze ve Francii před návratem na Ukrajinu, zatímco další personál procházejí výcvikem lokálně. Pracovní skupina "Champagne", podporovaná 1 500 francouzskými vojáky, se zaměřila na výuku ukrajinských vojáků, jak operovat soudržně a maximalizovat účinnost zbraní dodávaných Francií. Většina příslušníků byla teprve nedávno mobilizována a před příjezdem do Francie měla jen několik týdnů základní přípravy. Výzbroj brigády má mimo jiné zahrnovat 18 lehkých tanků AMX-10, 18 samohybných houfnic Caesar, 128 obrněných transportérů a řadu protitankových a protivzdušných raketových systémů. Francouzští důstojníci poznamenali, že ukrajinští vojáci jsou nyní výrazně lépe vybaveni pro bojové operace, které by měly v příštích měsících zesílit. "Nyní jsou schopni bojovat, jsou schopni manévrovat," vysvětlil plukovník Paul, který se rozhodl nezveřejnit své příjmení z bezpečnostních důvodů. "Jsou schopni používat různé specialisty a používat různé vybavení, které budou mít na bojišti." Již dříve bylo oznámeno, že Ukrajina dosáhla dohody s francouzskou vládou o vybavení další armádní brigády francouzskými zbraněmi v rámci vojenské pomoci.
Anna Kyjevská (1030–1075) byla dcera kyjevského knížete Jaroslava I. a Ingegerdy Švédské, po sňatku s Jindřichem I. se stala francouzskou královnou. Známá svou inteligencí a politickým vlivem, hrála významnou roli ve vládnutí, dokonce spolupodepisovala královské dekrety. Její odkaz symbolizuje historické vazby mezi Ukrajinou a Evropou. Anna byla svým otcem původně nabízena jako vhodná partie pro císaře Jindřicha III. Císař se však tehdy ucházel o Anežku z Poitou a byl to pravděpodobně právě císař, který obrátil zraky ovdovělého (a bezdětného) Jindřicha I. ke kyjevskému dvoru. V říjnu roku 1048 se oba státníci sešli v Ivois, kde uzavřeli smlouvu o přátelství a právě tehdy vyslal francouzský král poselstvo do Kyjeva. Důvodem k tomuto svazku s dcerou východního velkoknížete nebyla pouze snaha o početí následníka trůnu, ale také jistota, že vzhledem k vzdálenosti mezi oběma dvory nebudou mezi manžely žádná blízká pokrevní pouta a Jindřich se tak neproviní proti kanonickému právu. Dvě Anniny sestry byly provdány za uherského a norského krále, kteří nebyli právě přátelsky naladěni vůči Říši a stejně tak polský kníže Kazimír I., který byl nevěstiným strýcem. Manželství bylo uzavřeno pravděpodobně o svatodušních svátcích roku 1051 a Anna dala králi tři syny. Nejstarší syn Filip dostal v kapetovském rodu nezvyklé jméno, byl pojmenován po apoštolu Filipovi, jehož uctívání bylo rozšířeno především na byzantské půdě, odkud pocházela královnina babička. Roku 1059 byl sedmiletý Filip za přítomnosti dvou papežských legátů v Remeši povýšen na otcova spolukrále. Jindřich I. zemřel již následujícího roku zhruba ve věku padesáti let a Filip se stal králem; vzhledem k jeho nízkému věku byl zřejmě umírajícím otcem určen jako regent Filipův strýc, flanderský hrabě Balduin V. Velký vliv na vládní záležitosti měla také královna vdova, dokud se nerozhodla pohoršit celý pařížský dvůr. Roku 1061 Anna vstoupila do nového manželského svazku s Rudolfem, hrabětem z Valois, který kvůli ní zapudil svou ženu. O tři roky později následovala exkomunikace. Z následujících let se zachovaly pouhé střípky – roku 1065 byl vysvěcen kostel v Senlis a přilehlý klášter sv. Vincenta, který nechala Anna založit. Rudolf zemřel roku 1074, Anna mezi lety 1075–1089 a byla pravděpodobně pohřbena v opatství Villiers v La Ferté-Alais.
Zdroj:
https://www.eurointegration.com.ua/eng/ ... 5/7198453/
https://www.pravda.com.ua/eng/news/2024/11/15/7484669/
https://united24media.com/latest-news/f ... igade-3756
https://twitter.com/MarcelN66/status/18 ... 7117245873
