Radiostanice a spojení v Pacifiku (4)
Největšího dosahu dlouhých, středních a krátkých vln je možné dosáhnout pomocí prostorového šíření, které je také nejsložitější. Spočívá v tzv. ionosférickém odrazu. Vyslaná vlna se zde nejdříve odrazí od ionosféry, potom od zemského povrchu, pak znovu od ionosféry, a nakonec dopadne do přijímací antény. S řádnou dávkou zjednodušení si to lze představit stejně jako u kulečníku, úhel dopadu rovná se úhlu odrazu. Odrazů od Země a ionosféry může být i několik, to záleží na charakteru povrchu Země, kde k tomuto odrazu dochází a stavu ionosféry. Tyto okolnosti mají vliv na útlum odrazem přenášeného signálu a prakticky určují dosažitelnou délku spojení. Tímto způsobem šíření lze dosáhnout velkých vzdáleností, za určitých okolností může takto odrážená vlna oběhnout Zeměkouli i několikrát. Vždy ale platí, že čím je menší vyzařovací úhel antény, tím delší skok signálu lze dosáhnout a tím větší je také dosah spojení za jinak stejných podmínek.
Silně zjednodušující podoba ionosférického odrazu.
Ionosféra se nachází v nejvyšších částech atmosféry, a to hned v několika vrstvách. Nejníže se nachází vrstva D, nad ní se nachází vrstva E a nejvýše je vrstva F, která se na osvícené straně Země ještě dělí na vrstvu F1 a F2. Jednotlivé vrstvy ionosféry jsou vytvořeny z ionizovaných atomů zbytků atmosférických plynů, které se v těchto výškách ještě vyskytují. Každý atom je složen ze stejného počtu kladně nabitých protonů a záporně nabitých elektronů, za normálních okolností je tedy atom elektricky neutrální a nemá na rádiovou vlnu vliv. Zde je však vystavený náporu slunečního větru, což je proud elektronů a protonů, vysílaný Sluncem. Pokud mají takovéto částice dostatečnou energii, dokáží z atomů vyrazit elektrony a ty přestanou být elektricky neutrální, stanou se iontem a začnou rádiovou vlnu odrážet. Jakmile přestane působit sluneční vítr (Slunce zapadne za obzor), doposud volné elektrony se vrátí na své původní místo a z iontů se opět stanou elektricky neutrální atomy, které přestanou odrážet elektromagnetické záření, tento jev se nazývá rekombinace. Na tvorbě iontů se též podílí UV a rentgenové záření, které je rovněž vysíláno Sluncem.
Ionosféra.
Zdroje:
Žalud Václav – Vysokofrekvenční přijímací technika, SNTL 1986
Švanda Michal – Slunce, AVENTINUM 2012, ISBN 978-80-7442-024-5
Procházka Miroslav – Antény, encyklopedická příručka, BEN 2000, ISBN 80-86056-59-7
Časopis - Amaradio Electus 2001
https://www.usni.org
https://www.radioblvd.com/wwii_communic ... _part1.htm
www.aldebaran.cz/
https://www.navy-radio.com/xmtrs/ww2/teb/teb-26-01.JPG
https://www.navy-radio.com/xmtrs/ww2/tb ... b35-01.jpg
https://hackaday.com/2019/12/12/wwii-ai ... f-history/
https://en.wikipedia.org/wiki/SCR-284#/ ... ration.png
https://en.wikipedia.org/wiki/SCR-300#/ ... Scr300.png
https://en.wikipedia.org/wiki/SCR-536#/ ... SCR536.png
https://ussslater.org/radio-room
https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedi ... diove-vlny
http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-atmosfera.htm
https://ussslater.org/radio-room
https://vtm.zive.cz/clanky/kontroverzni ... fault.aspx