Abú Muhammad Džulání
Momentálně celý svět v údivu sleduje, kterak se jednotky povstalců v rychlém sledu zmocnily druhého největšího Syrského města Aleppa i Hamá, které leží jen 180 kilometrů od Damašku, a nyní je před nimi Homs. Vojska Haját Tahrír al-Šám (HTS) obsadila velkou část severní Sýrie a dál postupují. Armáda režimu prezidenta Bašára Asada (dosud podporovaná Ruskem, Íránem a Hizballáhem) neklade velký odpor a rovněž Rusové se zmohli jen na dost sporadický odpor v podobě leteckých náletů a střílením raket kamsi do kopců. Mužem, který stojí v čele úspěšné ofenzivy, je Abú Muhammad Džulání (42 let) a nyní si o něm povíme něco víc.
Abú Muhammad Džulání, vlastním jménem Ahmad Šara, se narodil v roce 1982 v Rijádu, kde jeho otec do roku 1989 pracoval jako ropný inženýr. Téhož roku se rodina přestěhovala do Damašku. Jeho rodina pochází z Golanských výšin a byla vysídlena v roce 1967 v důsledku Šestidenní války, během které Izrael toto území částečně obsadil a později anektoval. Jeho otec byl arabský nacionalista a podporoval režim Gamála Násira (1918-1970). Byl uvězněn syrskými Baasisty během protinacistických čistek probíhajících v letech 1961–1963, které napomohly k rozpadu Sjednocené arabské republiky a vzestupu strany Baas. Husajnův otec později utekl z vězení a v roce 1971 dokončil svá vysokoškolská studia v Iráku. V tomto období také odcestoval do Jordánska, kde spolupracoval s Organizací pro osvobození Palestiny. Po návratu do Sýrie v 70. letech, během vlády Háfize al-Asada, byl opět uvězněn. Později byl propuštěn a přestěhoval se do Saúdské Arábie.
Když Spojené státy v roce 2003 zaútočily na Irák, Abú Muhammad Džulání (jeho přívlastek odkazuje na okupované Golanské výšiny) se tam vydal, aby bojoval s islamistickými povstalci. Moc se mu ale nedařilo, Američané jej však brzy zajali a několik let strávil v různých táborech a věznicích spravovaných americkou armádou v Iráku. Roku 2011 propuklo v Sýrii povstání proti Asadovi a tak se přidal k nejtvrdším džihádistům. Ministerstvo zahraničí USA jej v květnu 2013 zařadilo na seznam speciálně označených globálních teroristů (Specially Designated Global Terrorist) a o čtyři roky později na jeho hlavu vypsalo odměnu ve výši 10 milionů dolarů (238 mil Kč). Podle deníku Wall Street Journal ale americké tajné služby později dostaly instrukce, aby Džuláního nezabíjely, i kdyby k tomu byla možnost. V roce 2016 působil jako emír syrské odnože al-Káidy - dnes již neexistující Fronty an-Nusrá. Ještě téhož roku se ale od nich distancoval a založil novou skupinu nazvanou Organizace pro osvobození Levanty (Haját Tahrír aš-Šám). S ní teď slaví úspěchy. Ofenziva byla velmi dobře připravená. V Aleppu v určenou chvíli zaútočili spící buňky ve městě, islamisté nasadili proti Asadově armádě mnoho dronů a zavčas napadli a zneškodnili pozice armádního dělostřelectva. Po dobytí Aleppa vydal Džulání několik prohlášení, ve kterých tvrdí, že menšiny, jako jsou křesťané nebo Kurdové, se nemají čeho obávat a jsou pod ochranou. Uvádí, že jeho cílem je svržení Asadovy tyranie (kterou zachránila před pádem v roce 2015 až intervence Ruska, Íránu a Hizballáhu). Navíc se HTS hodně poučila z minulých chyb (nejen svých) a na obsazených územích přebírá infrastrukturu, vyhlašuje amnestie pro úředníky režimu a snaží se, aby všechno dál "normálně" fungovalo. V Aleppu byla oficiálně zřízena nová policie na ochranu obyvatel a majetku, dokonce kriminálka a dopravní policie. Zajímavý trend, který by jim mohl získat body u obyvatel, uvidíme ale jak dlouho jim to vydrží. Samotný Džulání se snaží vystupovat jako umírněný a tolerantní. Ani velcí znalci Sýrie, kteří roky monitorují tamní dění, se neshodují v tom, zda je to jen naoko, nebo jestli se Džulání skutečně posunul směrem k pragmatismu. Rovněž ujistil vládu v Iráku, že jeho cílem je pouze Sýrie a nehodlá postupovat za hranice tohoto státu.
Zajímavostí je i fakt, že Haját Tahrír al-Šám (HTS) podle všeho financuje Katar, tedy nejde o zástupnou sílu řízenou a placenou Tureckem, jak se dříve uvádělo*. Je ale potřeba dodat, že mnohé arabské státy (Sunnité) nerady přihlížejí, jak se v Sýrii rozmohl Íránský režim (Šíité) a nadšení zrovna nejsou ani z ruské přítomnosti (zde příležitostně vypomůžou i USA a Izrael). Ještě uvedu, že v minulosti arabské státy (tuším že Saúdská Arábie nebo SAE) zvažovaly přímou invazi proti Asadově režimu, ve spolupráci s Ankarou, z čehož ale nakonec sešlo. Současné dění v Sýrii tedy nemůže nikoho překvapit a proti-Asadovské síly jednoduše využily chvíle, kdy Moskva válčí na Ukrajině a Hizballáh utrpěl otřes po izraelských útocích. Asadův režim a jeho ozbrojené síly nemají samy takovou kapacitu, aby ovládaly tak velké území.
*Tureckem ovládanými povstalci je Syrská národní armáda (SNA), která ani nebyla o této ofenzívě vedené HTS vůbec informována a "připojila" se k ní až 30. listopadu. Vztahy mezi SNA a HTS nejsou zrovna růžové a již došlo k jistým přestřelkám a bojůvkám (to i s Kurdy). Dá se ale říct, že SNA dost "ostrouhala" je držena poněkud "stranou". Podle některých zdrojů Katar do HTS nacpal za uplynulé dva roky až neskutečné množství peněz (což je i vidět na kvalitní výstroji, zvláště když vidíme, že Asadovští vojáci bojují prakticky v civilním oblečení, maximálně v blůzách z 90. let). Ale na druhou stranu kdyby se HTS chopila moci a začala "normálně" fungovat ani ne nutně na celém území Sýrie, ale alespoň tam, kde jsou nerostné suroviny, tak se to asi Kataru časem vrátí.
Haját Tahrír aš-Šám (Organizace pro osvobození Levanty) je sunnitská islamistická militantní skupina založená 28. ledna 2017 sloučením an-Nusrá (Fronta podpory pro lid Levanty) a několika dalších skupin. Na konci roku 2017 a začátkem roku 2018 spolupracovala s Tureckem v Idlíbu, což vedlo k prohlubování napětí mezi pragmatičtějším vedením a tvrdšími (zejména zahraničními bojovníky) prvky nepřátelskými pro spolupráci s Tureckem. Některé z nich se v únoru 2018 rozdělily na Huras al-Din. Vedení HTS také zakroutilo zbývající štěpící buňky ISIS aktivní v Idlíbu. V srpnu, kdy HTS zahájila (neúspěšná) jednání s Ruskem a Tureckem, se odhadovalo, že HTS má asi 3 000–4 000 zahraničních bojovníků, včetně nesyrských Arabů, z celkem 16 000 bojovníků HTS. Dne 31. srpna Turecko prohlásilo HTS za teroristickou organizaci. V lednu 2019 se HTS podařilo obsadit desítky vesnic od soupeřů a poté bylo dosaženo dohody, v níž měla být HTS vedena civilní správa v celém povstalecké provincii Idlíb. Po pátém konfliktu mezi povstalci z Idlíbu HTS získala kontrolu nad téměř celou kapsou Idlíbu poté, co porazil tureckou národní frontu za osvobození. Zde je tedy krásně vidět, že vztahy mezi Džuláního HTS jsou více než složité.
Zdroj:
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ab ... 47ab5f122/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tahr%C3%A ... %A0%C3%A1m
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ab%C3%BA_ ... %A1n%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Syrsk%C3% ... rm%C3%A1da
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fronta_an-Nusr%C3%A1
https://twitter.com/clashreport/status/ ... 6216557596
https://twitter.com/clashreport/status/ ... 5625676205
