Subtrópy a zmeny klímy

[pjaro77]

Sahara bola v teplých obdobiach pleistocénu pri zvýšenej insolancii prevažne savahou a stepou.
Na sahare boli oblasti v množstvom jazier, mokradí aj riek. Dážď prichádzal v zime z medikánov a atmosférických riek a v lete zo západoafrického monzúnu.
Jedna z najväčších riek bola Tamanrasset. Tiekla od pohora Ahaggar do atlantiku smerom na západ.
Momhutnosť rieky bola približne ako Ganga s Brahmaputrou a dlžka 2700 km. Dnes by bola 11tou najdlhšou na svete,

https://en.wikipedia.org/wiki/Tamanrasset_River

[Zemakt]

Teda nevím, ale já jsem díky Tobě pjaro77 varovanej až dost . Díky, je to zajímavé téma.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... .seznam.cz

[pjaro77]

V minulej medziľadovej dobe eem bola vodná hladina oceánu o 6 metrov vyššie ako dnes. Tá voda navyše musela odkiaľsi prísť a jediná možnosť kde získať takú masu vody sú ľadovce. Ešte pred eemom bola medziľadová doba hollstain trvala 50 tisíc rokov. Spústa času na topenie ľadovcov.

V tomto vlákne nechcem riešiť topenie ľadovcov ale zamerať sa na subtropických oblasti a ako ich ovplyvňuje klíma, pretože tam funguje vodný cyklus inak ako v miernom pásme. Subtropy sú oblasti tlakových výšok , pretože tam dopadá spojený suchší vzduch z ferrelovej a headlyho bunky. Zároveň tam je oblasť tryskového prúdenia. Tá hranica sa rôzne počas roka posúva severne a južne a to nerovnomerne, o čom svedčí silnejšie zvlnenie oblasti jet streamu.

[pjaro77]

Po oteplení by sa mala hadleyho severná bunka roztiahnuť viac na sever a južná bunka via na juh

[Juraj Tichý]

Jedna z najväčších riek bola Tamanrasset. Tiekla od pohora Ahaggar do atlantiku smerom na západ.
Momhutnosť rieky bola približne ako Ganga s Brahmaputrou a dlžka 2700 km. Dnes by bola 11tou najdlhšou na svete,

https://en.wikipedia.org/wiki/Tamanrasset_River

To je veľmi zaujímavé, hlavne z dôvodu vzniku veľkých civilizácií pri takychto riekach (ganga, eufrat tigris, nil)
Zrejme sa v dnes nehostinnej púšti nerobili žiadne archeologické výskumy.
Možno nakoniec raz objavia bajnu Atlantídu.

[pjaro77]

Čo by sa nerobili. Ale sotva by tam vznikli nejaké ranné civilizácie celá sahara vyschla.

Podobná rieka bola kedysi v pákistáne, tiekla paralelne s indusom. V rig véde ju volali Sarasvatí. Po podrobných výkumoch vedci uvažujú, že je to vlastne dnešná Gaghar Hakra, ktorá zmenila koryto a teraz sa vlieva do Indusu. Okrem toho prišla o nejaký prítok , možno Satluj, ktorý tiež ide do indusu. Pravdepodobne to bola rieka napájaná z monzúnov , nie z himalájskych ľadovcov.
A vieme , že tam bola harapská civilizácia. Našťastie aspoň Indus nevyschol, takže mala dosť času sa vyvinúť.

[Alfik]

Pokud nejde o nedorozumění. Řeka Sarasvatí je mnohem pravděpodobněji mýtickou obdobou řeky Indus, podobně jako v Řecku je fyzická řeka (no... spíš potok ) Styx, a současně je mýtická řeka Styx jako hranice světa živých a mrtvých.
Obávám se, že pokud by nějaká řeka vedla v místech kam je kladena řeka Sarasvatí v době, kdy tam kvetla Mohendžodáro-Harrappská civilizace, byla by dodnes rozpoznatelná na reliéfu krajiny.
A Sedmiměstí by nejspíš také reflektovalo tento stav, ty toky podle toho obrázku jsou příliš blízko u sebe, aby zmiň. města byla pouze na toku Indu a ignorovala druhou, stejně velkou řeku, hned za humny.
Plus, dvě velké řeky tak blízko u sebe by se nejspíš slily, nebo by se, ještě pravděpodobněji, jednalo o jeden jediný tok (jednu řeku) s několika měnícími se koryty a rameny.

PS: Řeka Satlež (v angl. Satluj) změnila koryto jen za posl. 100 let asi třikrát.

[pjaro77]

Subtropy a s nimi samozrejme suché oblasti zažijú v blízkej budúcnosti posun pásu ICTZ teda monzúnovej oblasti na severnej pologuli na sever. V prípade afriky až niekam do 30tej rovnobežky ale nebude to rovnomerné všade. To je výsledok otepľovania oceánov.

Existujú určité známky, že sa to možno už začalo.
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skol ... e-40485620

Na africké poušti Sahara, jinak známé jako jedno z nejsušších míst na Zemi, se chystá unikátní dešťová událost. Množství srážek se podle běžných měřítek nemusí zdát velké, ale velká část Sahary má ještě v srpnu a pak září zažít úhrny srážek, které desetkrát překročí běžné měsíční stavy.
Tato oblast v Africe je horká a suchá, protože se nachází pod subtropickým systémem trvalého vysokého tlaku. Daný systém zjednodušeně řečeno způsobuje sestup vzduchu, čímž se atmosféra stává suchou a stabilní – a brání tvorbě mraků a srážek..
ITCZ ovlivňuje nejen klima v tropických zemích, ale může i hrát roli v globálním meteorologickém systému a může také ovlivnit tvorbu tropických bouří. Na změnách a posunech ITCZ ​​závisí i srážkové události na Sahaře. Od června se zóna ​​posouvá mnohem více na sever než obvykle. To může drasticky změnit počasí v regionu a také ovlivnit atlantickou sezónu hurikánů.
Takové období dešťů skutečně není v oblasti Sahary běžné, podle webu Severe Weather Europe, který na aktuální fenomén v počasí právě teď upozornil, to nastává v průměru méně než jednou za deset let. Za posledních 53 let nastaly takové události v srpnu pouze čtyřikrát.
Pršet tam má hlavně v následujících zhruba 16 dnech, avšak velká část pouště má podle předpovědí zažít déšť i v příštím měsíci. To naznačuje, že v centrálních regionech Sahary spadne v nadcházejících dnech a týdnech i přes 1000 procent běžného úhrnu srážek. Jinde „jen“ o více než 500 procent.

To je obvykle známkou toho, že se možná něco mění v zemském meteorologickém systému – a to může poukazovat na neobvyklý stav atmosféry.

[pjaro77]

Pokud nejde o nedorozumění. Řeka Sarasvatí je mnohem pravděpodobněji mýtickou obdobou řeky Indus, podobně jako v Řecku je fyzická řeka (no... spíš potok ) Styx, a současně je mýtická řeka Styx jako hranice světa živých a mrtvých.
Obávám se, že pokud by nějaká řeka vedla v místech kam je kladena řeka Sarasvatí v době, kdy tam kvetla Mohendžodáro-Harrappská civilizace, byla by dodnes rozpoznatelná na reliéfu krajiny.
A Sedmiměstí by nejspíš také reflektovalo tento stav, ty toky podle toho obrázku jsou příliš blízko u sebe, aby zmiň. města byla pouze na toku Indu a ignorovala druhou, stejně velkou řeku, hned za humny.
Plus, dvě velké řeky tak blízko u sebe by se nejspíš slily, nebo by se, ještě pravděpodobněji, jednalo o jeden jediný tok (jednu řeku) s několika měnícími se koryty a rameny.

PS: Řeka Satlež (v angl. Satluj) změnila koryto jen za posl. 100 let asi třikrát.

Je možné, že netiekla ako na tom obrázku ale viac na východe cez púšť Thar. Asi to nebola rieka v jednom veľkom koryte ale vytvárala aj vnútrozemské delty. Púšť pieskom zakryje stopy po koryte. Pozri túto štúdiu, dá sa skopírovať.
https://www.researchgate.net/publicatio ... a_analysis

Alfik, mýtickú rieku z nej urobili védi až neskôr podľa mňa.

[Alfik]

Je možné, že netiekla ako na tom obrázku ale viac na východe cez púšť Thar. Asi to nebola rieka v jednom veľkom koryte ale vytvárala aj vnútrozemské delty.

Ano, tak nějak jsem to myslel.

Alfik, mýtickú rieku z nej urobili védi až neskôr podľa mňa.

No, to si právě nejsem úplně jistý
Aby to nebylo jako s tím Styxem.

[pjaro77]

Púšť Thar v Pákistáne by mohla do konca storočia zaniknúť. To by sa stalo ak by monzún zosilnel.
https://climatefactchecks.org/thar-dese ... nge-study/

[pjaro77]

Na sahare to začalo - dažde a záplavy
https://watchers.news/2024/09/06/heavy- ... -patterns/

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nec ... 081813_job

https://www.novinky.cz/clanek/stalo-se- ... e-40487182