Josef Buršík (1911-2002)
Josef Buršík (1911-2002)
Josef Buršík
Josef Buršík byl nepochybně jednou z nejvýraznějších postav československé historie 20. století. Komunistický režim se však snažil jeho jméno a činy kompletně vymazat z historie, včetně retušování fotografií, aby na něj národ zapomněl. Nebál se totiž mluvit o tom, jaké poměry panují v Sovětském svazu. Josef Buršík (1911-2002) pocházel z Chodska a stal se důstojníkem československé armády. Přes Polsko se dostal do SSSR, kde skončil v lágru pod správou sovětské NKVD. V Buzuluku vstoupil do československé jednotky a absolvoval poddůstojnický kurz (později velel tankovému pluku). Vyznamenal se v bitvách u Sokolova, při osvobozování Kyjeva (jako jeden z prvních se probil do centra města), v těžkých bojích na Dukle a jako osvoboditel Ostravy (tehdy již velel tankové brigádě). Válku ukončil jako velitel tankového praporu v hodnosti štábního kapitána. Za své mimořádné hrdinství obdržel řadu válečných vyznamenání. Po válce se léčil z utržených zranění a tuberkulózy. Byl jmenován velitelem tankové brigády v Ostravě. Po únorovém převratu v roce 1948 se však jeho osud dramaticky změnil. Byl znám pro svůj protikomunistický postoj, kdy tvrdil: "Nesmíme dopustit, aby bylo u nás po osvobození nastoleno takové politické zřízení, jaké jsme poznali v Sovětském svazu. Přísahal jsem, že doma nebudu mlčet o tom, jak nelidské je komunistické zřízení v zemi, kde zítra již znamená včera…" A přesně tohle je něco, co mu komunisté nikdy nezapomněli. Již v roce 1949 byl obviněn z velezrady a odsouzen na 10 let, ke ztrátě poloviny majetku a odebrání všech vyznamenání kromě Hrdiny Sovětského svazu. Proti rozsudku se "drze" odvolal, za což si vysloužil další čtyři roky vězení navíc. Po zhoršení zdravotního stavu ve vězení Mírov uprchl z nemocnice u Olomouce, do které byl převezen. V srpnu 1950 se mu podařil útěk do Bavorska (i s manželkou, ale své dvě dcery spatřil až o 13 let později). V Německu pracoval v Americkém fondu pomoci československým uprchlíkům. V roce 1955 se odstěhoval do Anglie. Napsal paměti, které publikoval v knize "Nelituj oběti". Na protest proti okupaci ČSSR roku 1968 vrátil Sovětům svá vyznamenání. Přes chronickou tuberkulózu se dožil pádu komunismu, své rehabilitace v roce 1990 a povýšení. Když jej v prvním červencovém týdnu roku 2002 v britském Northamptonu pohřbívali, měl na sobě uniformu s hodností generálmajora a na hrudi řád Milana Rastislava Štefánika. V roce 2005 mu byl posmrtně udělen řád Bílého lva.
Zdroj:
https://www.vhu.cz/josef-bursik-dokonal ... ny-hrdina/
https://www.reflex.cz/clanek/historie/1 ... dovat.html
https://plus.rozhlas.cz/velitele-zapome ... -9462079/3
https://www.databazeknih.cz/knihy/nelituj-obeti-32172
https://www.databazeknih.cz/zivotopis/josef-bursik-9287
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Bur%C5%A1%C3%ADk
zakázaná fotografie Hrdinů Sovětského svazu, zleva Antonín Sochor, Josef Buršík a Richard Tesařík.
svatební fotografie Josefa Buršíka s manželkou Naďou 1947.

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček