První voják Francie
Francouzský voják Albert Séverin Roche (1895-1939) se během první světové války proslavil svými četnými úspěšnými misemi a zajetím mnoha nepřátelských vojáků. Ferdinand Foch, nejvyšší spojenecký velitel během války, jej dokonce označil "prvním vojákem Francie". Přežil čtyři roky války, byl devětkrát zraněn, tisíckrát blízko smrti, téměř nespravedlivě zastřelen za dezerci. Unikl všem nebezpečím, všem nehodám. O dvacet let později však byl sražen a zabit autem když vystupoval z autobusu.
Albert Severin Roche se narodil 5. března 1895 v Reauville, departmentu Drôme v jihovýchodní Francii. Byl třetím synem ve skromné farmářské rodině. V roce 1913 předstoupil před odvodní komisi, která jej však shledala příliš slabým pro vojenskou službu, Když následujícího roku propukla válka, vzepře se otci (ten se jej snažil udržet na statku), v noci si sbalí věci a utíká z rodného domu do Alban, kde se dobrovolně přihlásí k 30. mysliveckému praporu. U jednotky se mu však nedaří - nevychází ani s kamarády, ani s nadřízenými a nakonec od praporu uteče. Je chycen a za dezerci poslán do vězení. U soudu prohlásí, že do vězení mají posílat zločince, jeho ať pošlou tam, kde se bojuje. A tak 3. července 1915 nastupuje k 27. praporu alpských střelců, zvaných "Diables bleus" (modří ďáblové). A odchází s nimi na frontu u Aisne. Zde se dobrovolně přihlásí k likvidaci nepřátelského kulometného hnízda. Sám se plazí do nepřátelských zákopů a povšimne si německých vojáků, kteří se shlukli u kamen. Několika granáty je zlikviduje a zbytek se raději vzdá. Zpět do francouzských zákopů se Albert vrací s ukořistěným kulometem a 8 zajatci. V bitvě u Sudel ve Vogézách v roce 1916 je jeho četa pobita a on zůstává v postavení sám. Rychle rozmístí pušky padlých kamarádů na předprsně zákopu a střídavou palbou se mu podaří udržet pozici do příchodu posil. Němci totiž došli k závěru, že jsou obránci stále silní a vlastní útok raději vzdali. Pravidelně se dobrovolně hlásí na průzkumné mise, avšak v Alsasku roce 1916 je na průzkumu zajat i se svým raněným poručíkem. Německý důstojník však udělá při výslechu chybu a zůstane s ním sám bunkru. Albert se na něj vrhne a holýma rukama jej zabije. Ukradne vyšetřovateli pistoli a pak společně se svým poručíkem uteče - přičemž jej musí nést většinu cesty na zádech. Vrátili se do francouzských linií se 42 novými zajatci. Během útoku v bitvě o Chemin des Dames na frontě u Aisne v roce 1917, je jeho kapitán vážně zraněn a zůstane ležet v zemi nikoho. Albert se jej vydá zachránit a pod kulometnou palnou se plazí šest hodin, než se mu podaří jej nalézt. Pak další čtyři hodiny jej vleče zpět do francouzských zákopů, zde jej předá zdravotníkům a při cestě zpět na svou pozici vyčerpáním usne v díře pozorovatele. Probudí jej až hlídka, která jej zatkne jako dezertéra. Vojenský soud jej během 24 hodin odsoudí k trestu smrti za opuštění stanoviště. Marně jim vysvětluje, že byl zachránit kapitána - nikdo mu nevěří a nemá ani svědky. Popravčí četa jej již odvádí, když přijde zpráva, že kapitán se probral z kómatu a potvrdil jeho výpověď.
Během války byl Albert devětkrát raněn. V zákopech se naučil anglicky, německy a arabsky. Válku skončil v hodnosti desátníka a bez jediného vyznamenání. Dne 27. listopadu 1918, na balkoně radnice ve Štrasburku stanul maršál Foch před obrovským jásajícím davem a prohlásil: "Alsasané! Představuji Vám vašeho osvoboditele Alberta Roche. Prvního vojáka Francie!". Krátce předtím se mu totiž dostaly do rukou vojenské záznamy Alberta Roche, a když si je prohlédl, zvolal: "Muž, který tohle všechno vykonal a nemá jediné vyznamenání?" Svá vyznamenání tedy Albert dostal až po válce. V roce 1920 byl Albert Roche jedním z osmi vojáků, kteří nesli rakev neznámého vojína do hrobu u Vítězného oblouku v Paříži. V roce 1925 byl členem francouzské delegace v Londýně na pohřbu polního maršála Frenche, společně s dalšími pěti vojáky pak byl pozván ke stolu krále Jiřího V. Po válce se usadil ve Valréas a pracoval zde jako prostý dělník. Oženil se a měl dvě děti. Nakonec se stal hasičem ve Sorgues. Dne 15. dubna 1939 jej srazilo auto, které řídila dcera bývalého francouzského prezidenta Emile Loubeta, Albert umírá při převozu do nemocnice ve věku pouhých 44 let.
Zdroj:
https://www.warhistoryonline.com/world- ... roche.html
https://fr.wikipedia.org/wiki/Albert_S%C3%A9verin_Roche
https://en.wikipedia.org/wiki/Albert_Severin_Roche
https://www.valka.cz/Roche-Albert-Severin-t262486
