Rakousko-uherská zóna v Tiencinu

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 15798
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Rakousko-uherská zóna v Tiencinu

Příspěvek od Rase »

unnamedffdfdf.jpg

Rakousko-uherská exkláva v Tiencinu

Rakousko-Uhersko nemělo žádných zámořských kolonií. Výjimku tvořila jen malá exkláva v čínském městě Tiencinu (Tchien-ťin) v letech 1901-1917. Vídeň dostala toto území o rozloze 0,61 km² v roce 1902 jako odměnu za to, že se podílela na potlačení boxerského povstání. Byť Čína tuto zónu zabrala roku 1917, dodnes jsou ve městě stopy rakouské architektury.

Rakousko-Uhersko navázalo diplomatické styky s Čínou roku 1869, avšak jeho pozice v Číně byla slabá. Před čínsko-japonskou válkou (1894–1895) byla Čína považována za spícího lva Asie, ale právě tento střet jasně ukázal, že mnohem spíše než lvem je spícím jezevcem. Japonská prestiž naopak výrazně vzrostla a Dálný východ se dostal do středu zájmu velmocí. Neschopnost čínské vlády čelit japonskému tlaku znamenala těžkou ránu pro čínskou suverenitu a územní integritu. Prekérní situaci moc nepomohl ani fakt, že vláda byla nucena splácet válečné náhrady, kvůli čemuž byla Čína nucena půjčit si peníze v zahraničí. Bylo jasné, že půjčka s sebou přinese politický vliv, proto se možnost půjčit Číně peníze stala předmětem zápasu mezi mocnostmi. Během boje o koncese vzniklo roku 1896 rakousko-uherské vyslanectví v Číně. Koncem 90. let dokonce provádělo průzkum čínského pobřeží pro případ, že by tam chtělo zřídit svoji základnu, ale od tohoto plánu bylo nakonec upuštěno. Jeho obchodní a jiné zájmy byly příliš slabé, než aby byla základna v Číně potřeba. Dodejme, že roku 1899 působilo v celé Číně pouze pět firem z Rakousko-Uherska a 75 císařových poddaných - což bylo velmi marginální číslo i oproti Itálii, která zde byla vlastně poměrně aktivní (každá země, která si v Číně o něco řekla, to dostala). Vrchol rakousko-uherské přítomnosti v Číně je spojen s tzv. Boxerským povstáním z roku 1900. Rakousko-Uhersko nemělo na událostech vedoucích k povstání podíl, přesto jeho námořníci bojovali na obležených pekingských legacích i v sídelní provincii Č'-li. Na potlačování Boxerského povstání se podílela celkem 4 rakousko-uherská plavidla s asi 1 600 námořníky. Několik set se jich účastnilo bojů na pevnině a 7 z nich padlo. Podíl Rakouska-Uherska na potlačení Boxerského povstání byl sice skromný, avšak nasazení rakousko-uherských jednotek bylo vojáky ostatních mocností vnímáno jako vzorné. Poté se rakousko-uherská diplomacie podílela na jednáních o urovnání vztahů.

Pro nás je důležité město Tiencin ležící na severu Číny, při ústí Chaj-che do Pochajské zátoky. Po potlačení povstání boxerů bylo město rozděleno hned mezi 8 koloniálních mocností (z nichž některé měly své koncese již od roku 1860). Přibližně polovina města však stále zůstávala pod plnou kontrolou Číny. Hlavním důvodem rozdělení města mezi tolik zahraničních kontrolorů byl jeho strategický význam – leželo totiž v těsné blízkosti Pekingu a bylo považováno za ideální logistickou základnu pro případný vojenský zásah koaličních sil v čínské metropoli. Přestože Rakousko-Uhersko získalo ve městě vlastní koncesi, územní zisky nebyly důvodem pro aktivitu monarchie v Číně. Její úsilí směřovalo výhradně k záchraně císařových poddaných a ostatních cizinců na pekingských vyslanectvích. Darovanému koni se ale na zuby nehledělo a Vídeň začala spravovat svou koncesi v Tiencinu. Jednalo se o území o rozloze 0,61 km² a v roce 1904 zde žilo přibližně 30 000 obyvatel. Monarchie zde zřídila stálou vojenskou posádku, kterou tvořila jednotka námořních pěšáků čítající asi 40 mužů, doplněná o čínské policisty. Na pobřeží Číny se navíc až do roku 1914 často pohybovala alespoň jedna válečná loď rakousko-uherského námořnictva (K.u.k. Kriegsmarine), která měla zajistit ochranu zájmů Vídně v regionu. Navzdory své malé rozloze byla habsburská enkláva poměrně dobře rozvinutá. Nacházely se zde nemocnice, školy, divadlo a dokonce i moderní lázně. Přítomnost zahraničních sil podpořila rozvoj městské infrastruktury a předpokládalo se, že je pouhou otázkou času, než Tiencin dosáhne podobného obchodního významu jako kupříkladu Hongkong (pronajatý Británii od července 1898 na 99 let). Tyto naděje však zůstaly nenaplněny.

Hlavní význam Dálného východu pro Vídeň spočíval v tom, že východoasijský prostor odvracel pozornost jejího hlavního rivala (Ruska) od rakousko-uherské zájmové oblasti na Balkáně. Politika Rakouska-Uherska v Číně nevedla ke zhoršení jeho vztahů s ostatními velmocemi. Nutno poznamenat, že ještě v roce 1910 byl počet habsburských poddaných v Číně stále jen velmi malý. Podle hlášení generálního konzulátu v Šanghaji se tam tehdy nalézalo 385 Rakušanů a 26 lidí původem ze Zalitavska, působilo tam 26 rakouských a 3 uherské firmy. Rakousko-Uhersko se tak ocitlo na 9. místě podle počtu svých státních příslušníků i firem, těsně za Nizozemskem. Jen v Šanghaji pobývalo 102 rakousko-uherských poddaných. Pro srovnání, roku 1897 žilo jen v samotné v Káhiře 7 115 císařových poddaných. Rakousko-uherský obchod s asijskými zeměmi však čile vzkvétal. Našince zaujme, že vývoz rakousko-uherského, zejména českého skla do Číny měl velké úspěchy (byť i značné výkyvy). V polovině září 1911 se spekulovalo o skvělé zprávě, které uváděla, že čínská vláda údajně měla v úmyslu nechat postavit 4 bitevní lodě, 8 křižníků a 50 torpédoborců, a zřídit 4 námořní arzenály. To mohlo znamenat skvělou zprávu pro celou řadu rakousko-uherských firem, ale o měsíc později v Číně vypukla revoluce a vznikla republika. Rakousko-Uhersko tento vývoj sledovalo nezaujatě a nepokoušelo se mandžuskou dynastii zachránit, ať už samo nebo spolu s jinými velmocemi. Celkově lze říci, že rakousko-uherská politika v Číně měla setrvale umírněný charakter, daný limitovaným významem oblasti pro Vídeň. Rakousko-Uhersko nepřispělo k žádné z katastrof, jež Čínu ve sledovaném období ani později stíhaly. Byť byl tehdy obchod mezi Vídní a Pekingem nevýznamný, smlouvy jež uzavřely rakouské zbrojovky s novým čínským režimem naznačovaly, že zde je potenciál k růstu. První světová válka však rakousko-uherskou přítomnost na Dálném východě ukončila, a roku 1917 dokonce Čína vyhlásila Rakousku-Uhersku válku a vstoupila do války na straně Dohody. Rakousko-uherská koncese byla následně bez boje obsazena čínskými policejními silami. Po skončení války se nástupnické státy Rakousko a Maďarsko v rámci mírových smluv vzdaly veškerých nároků na toto území. Tím skončil krátký, avšak historicky zajímavý příběh jediné skutečné kolonie Rakousko-Uherska, která dnes upadla téměř v zapomnění.

Pro zajímavost ještě uvedu, že roku 1905 se naposledy objevila myšlenka na zábor východoasijského území Rakouskem-Uherskem. Nejednalo se ale o součást oficiální politiky Vídně – jejím autorem byl obchodník Alexander Betzhold. Ten ve svém pamětním spise z března 1905 nazvaném Quo vadamus navrhoval cílevědomé usilování o železniční a důlní koncese v provinciích Fu-ťien a Ťiang-si a uvažoval o vytvoření rakousko-uherské sféry vlivu mezi Wen-čou v Če-ťiangu až po Šan-tou v provincii Kuang-tung. Zvažoval dokonce možnost, že by Japonsko postoupilo Rakousku-Uhersku Tchaj-wan. Dle chimérických Betzholdových představ by ostrovem měli být uspokojeni Maďaři v případě, že by Uhry vyhlásily nezávislost na Vídni.

Zdroj:
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y
https://prvnivalka.cz/others/kolonialni ... hien-tinu/
https://www.valka.cz/Monarchie-Rakousko ... 918-t90001
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tchien-%C5%A5in
https://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%A ... v%C3%A1lka

mapatiencinfdeefdf.jpg
Habsburská enkláva na mapě označena růžovou barvou.

tiencin1-1024x735.jpg
Rakousko-uherští námořníci s čínskými obyvateli v centru města.

Austro-Hungarian_troops_in_China_circa_1903-04.jpg
Jedna z mála dochovaných fotografií rakousko-uherských námořníků v Tiencinu.
Naposledy upravil(a) Rase dne 13/2/2025, 07:25, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 13530
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Rakousko-uherská zóna v Tiencinu

Příspěvek od Zemakt »

Zajímavé, netušil jsem.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4225
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Rakousko-uherská zóna v Tiencinu

Příspěvek od jarl »

Ta disertační práce Jana Kočvara uvedená v použitých zdrojích nakonec vedla k vydání zajímavé knihy Zdvořilý nezájem; ekonomické a politické zájmy Rakousko-Uherska na Dálném východě 1900-1914, kterou napsal společně s Alešem Skřivanem ml., Alešem Skřivanem st. a Lukášem Novotným. Knihu mohu doporučit všem zájemcům o Rakousko-Uherské hospodářské a politické zájmy v Číně a Japonsku.

81d3227a-6368-4597-81ed-52e6b6a6b510.jpg
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 15798
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Rakousko-uherská zóna v Tiencinu

Příspěvek od Rase »

Tak to je skvělé. Vždycky jak čtu tady ty různé PDF práce (a přepracovávám na článek) tak mě mrzí, že se nedostanou víc mezi lidi. Ono je to kolikrát snad až moc obsáhlé a s hodně širokým rozmachem, ale je tam spousta detailů co mě moc baví. Knižní podoba bude alespoň trvanlivější a hlavně archivovaná. Díky.

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y
Obrázek

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4225
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Rakousko-uherská zóna v Tiencinu

Příspěvek od jarl »

A já se zase díky tvým článkům dostanu k těm diplomkám a dalším podobným pojednáním, o kterých bych se sám nedozvěděl. Díky tomuto článku jsem si hned stáhl nejenom tu zmíněnou Kočvarovu disertačku, ale i jeho rigorózní práci JAPONSKO NA CESTĚ K VELMOCENSKÉMU POSTAVENÍ 1868-1905 a diplomku ZROD DÁLNĚVÝCHODNÍ VELMOCI
Zahraniční politika Japonska v letech 1894-1905. Z toho je vidět, že se autor těmto tématům věnuje dlouhodobě. Je možné, že se k nim vrátím až za několik let, ale určitě si je nakonec přečtu, protože tahle tématika mě hodně zajímá.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
mikhail
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1743
Registrován: 19/4/2006, 20:09

Re: Rakousko-uherská zóna v Tiencinu

Příspěvek od mikhail »

jarl píše: 31/1/2025, 16:08 A já se zase díky tvým článkům dostanu k těm diplomkám a dalším podobným pojednáním, o kterých bych se sám nedozvěděl. Díky tomuto článku jsem si hned stáhl nejenom tu zmíněnou Kočvarovu disertačku, ale i jeho rigorózní práci JAPONSKO NA CESTĚ K VELMOCENSKÉMU POSTAVENÍ 1868-1905 a diplomku ZROD DÁLNĚVÝCHODNÍ VELMOCI
Zahraniční politika Japonska v letech 1894-1905. Z toho je vidět, že se autor těmto tématům věnuje dlouhodobě. Je možné, že se k nim vrátím až za několik let, ale určitě si je nakonec přečtu, protože tahle tématika mě hodně zajímá.
No dík za zaujímavé tipy na čítanie :)
Dezoláti všech zemí, vyližte si prdel!
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4225
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Rakousko-uherská zóna v Tiencinu

Příspěvek od jarl »

Nemáš zač.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Odpovědět

Zpět na „Státy a národy zúčastněné ve WW1“