martanus píše:Předběžná zpráva o pádu MH17 na Ukrajině od Martanuse II
...
1) Průnik fragmentů nejspíš na druhé straně letounu zničil/ vyrval plechy. Podobně jako zde:
...
2) Kinetická energie fragmentů a síla výbuchu způsobily, že došlo k vychýlení letadla doprava a dolů. Toto vychýlení způsobilo otočení letadla tak, že se kabina proraženým otvorem natočila proti původnímu směru letu. Do letadla se vhrnul vzduch a způsobil přetlak v kabině. Tento přetlak vyrval okna a přetrhly se okenní sloupky. Autopilot zareagoval a snažil se vyrovnat let letounu. Poslal proto letoun doleva a nahoru a nejspíš zesílil tah motorů, protože asi poklesla rychlost.
3) Tlak vzduchu urval podlahu kokpitu spolu s předním podvozkem. A poslal ji k Rozsypne.
4) Letadlo se ocitlo vychýlené doleva s odkrytým předkem. Odpor vzduchu na přední části způsobil utržení přední částí před křídly a tato síla odporu vzduchu vymrštila přední část doleva k Petropavlivce.
5) Zbytek letounu pokračoval, ale už bez řídící jednotky ve svém pohybu a nakonec dopadl u Hrabové.
...
Rozpad letounu proběhl velmi rychle. Při letu z 10000 m se jednotlivé části postupně rozpadaly.
Jak sem uvedl Podle zjištěných informací je nepravděpodobné, že by MH17 sestřelila raketa
BUK. Tomu neodpovídá poškození.
To muselo dát práci. A podle svých "fyzikálních pocitů" doplním:
ad 1) Pokud se na druhou stranu dostaly. Schytal to kokpit/přední část, kde je plno bloků přístrojů, svazků drátů.
ad 2) Vychýlení doprava (oproti výchozímu stavu) sice trochu způsobily, ale podle mě prakticky nepodstatně (není to rozhodující faktor ve srovnání s jinými působícími silami). Autopilot na nic nezareagoval, protože už ani nemohl. I kdyby mohl zareagovat, tak ta jeho reakce by se nestačila mechanicky(směrovka, tah motoru) projevit natož něco změnit.
ad 3) Tlak vzduchu tuto část urval. Tlak vzduchu (tedy odpor) jí v pádu postupně bránil a zároveň zpomaloval rychlost v původním směru (na samém počátku zpomalení kolem 4,5G podle údajů m63 z jeho výpočtu v excelu, ale Cx=1) a zároveň jí tlak vzduchu (vítr) vychyloval (ne příliš významně) k severoseverozápadu. Převládající směr/účinek větru podle mě vyjadřuje rozmístění trosek (zřejmě nejméně aerodynamických) v a nad Petropavlivkou. Směr přibližně koresponduje i se známým směrem větru z letové hladiny F320.
ad 4) Letadlo se neocitlo významně vychýlené doleva (možná se ocitlo vychýlené spíš bezvýznamně doprava - viz bod 2). Významný je tam ale odpor vzduchu (větší poškození levé strany, její menší aerodynamika) složený s větrem z jihu (tedy zepředu zprava), který působil na takové ploše tou rozhodující silou, která tlačila přední část více doleva než doprava.
ad 5) Tohle odlamování doleva natočilo zbytek letounu také doleva, než se odlom dokončil. Odlamovaná mnohem lehčí část působila jako kdyby se dalo kormidlo před loď. Zbytek letounu pak pokračoval vychýlený doleva (oproti původnímu kurzu) směrem k Hrabove.
Ale já tam nic proti fragmentům z hlavic SA-3 nebo
BUK (nebo jiných) nevidím. Naopak je to podle mě ve schodě s touto hypotézou a zprávou vyšetřovatelů. Pokud jde o rozsah poškození, tak ve 3D prostoru jde vždycky nějak poskládat síla hlavice, vzdálenost výbuchu a směr příletu, aby rozpínající se prstenec střepin odpovídal poškození. To je zbytečné řešit, protože jasných důkazů v podobě střepin musí být v troskách spousta.