Část první – pozemní síly
Obrněná technika - tanky
Cesta, která započala našimi tanky typu LTP, se v tomto okamžiku vine kolem typů AMX-13 a T-55, již žádných mladíků a výkřiků moderní techniky. Peru se snaží jejich hodnotu navýšit pomocí modernizací a vzhledem k tomu, že kontrakt na čínské tanky MBT 2000 (nebo též VT1A, nám známé z kapitolky o pákistánském tanku Al Khalid) může nakonec vyšumět do ztracena, tak zůstanou i pro léta budoucí nepostradatelným základem tankových sil, byť v mnohem modernější podobě. To se týká především typu T-55, pro který se místní generalita zhlédla v ukrajinském projektu T-55AGM. Část lehkých tanků AMX-13 má být naopak konvertována do podoby raketových stíhačů tanků. Pojďme se na tyto plány podívat blíže.
MBT-2000 (zapůjčené v počtu 5 kusů) které se ještě stačily představit 8.12.2009 při příležitosti oslav Dne nezávislosti v hlavním městě Lima (jiné tanky než z této pětice si ale asi svým pásem na peruánskou půdu nevkročí)
Leon a Tifón
Tanky T-55 tvoří po dlouhá léta páteř obrněných jednotek a v peruánských ozbrojených silách jich dosud slouží téměř 300 kusů (přesněji asi 280). Do země se dostaly v 70tých letech a momentálně se již nejedná o výkonný a perspektivní typ, jeho službu ale stále ještě může prodloužit důkladná modernizace, která i z takto zastaralých tanků dokáže na dalších pár let učinit platnou bojovou jednotku schopnou střetu i s generačně mladšími soukmenovci. Nutnost něco se svým tankovým arzenálem provést podtrhla i akvizice přebytečných evropských tanků Leopard 2A4 ze strany konkurenčního Chile. Přinejmenším v tomto momentě se již situace stala neudržitelnou.
První pokusy o zvýšení bojových schopností T-55 spadají do projektů, z nichž vznikly typy
T-55M1 Leon 1 a
T-55M2A1 Leon 2. U stroje Leon 1 pak poprvé narazíme na výzbrojní prvek, s kterým se budeme setkávat ještě často. Kromě nového systému řízení palby, laserového dálkoměru a schopnosti používat modernější munici dostal totiž do vínku i pylony pro protitankové řízené střely 9M14-2T (AT-3 Sagger), tedy ve světě stále velmi rozšířené „Maljutky“. Na každém boku věže byla konstrukce pro nesení dvou takovýchto střel. Vznikly 3 technologické demonstrátory, stroje jsou zachyceny na mnoha fotografiích z vojenských přehlídek, ale do výzbroje přijaty nebyly. Leon 1 spadá pod projekt DIEDE z roku 2005 a jde na vrub peruánskému inženýrovi Sergio Casanavemu, což je v oblasti peruánského zbrojního průmyslu poměrně výrazná postava a má takzvaně prsty ve většině místních modernizací. Vstupní parametry celého projektu, který měl peruánské ozbrojené síly rychle vybavit místně vylepšenou či vyvinutou technikou, jsou jednoduché, nízká náročnost a cena. Spadá tam jak tank Leon 1, tak i některá vozidla, která poznáme dále (AMX-13PA5 Escorpion, M113A1B5 Armadillo a řada menších taktických vozidel). Takovýto přístup a omezené možnosti samozřejmě přinesly svá stigmata – v tomto duchu modifikovaná technika byla spíše provizorním neperspektivním řešením, navíc s příchodem nových přírůstků do výzbroje sousedních států (zde se jedná především o Chile, Ekvádorci zas takové nebezpečí nepředstavovali, ačkoli poznatky z poslední války nebyly pro Peru příliš lichotivé) by toto provizorium velmi rychle ztratilo dech. Nutno podotknout, že ačkoli situace v Peru je nepřehledná a není vyloučena i korupce, která by nahrávala Casanaveho soukromé firmě a mrhání peněz na neperspektivní vývojové linie, půjde spíše opravdu o pevné zadání armády a minimální manévrovací prostor a Sergio Casanave si byl dobře vědom zadaných mantinelů a v rámci možností udělal co se dalo. Tak jako tak generalita nakonec snad přišla k rozumu a ke zdi je pravděpodobně přitlačily i zmíněné akvizice mocnějšího souseda.
V případě T-55 se tak pozornost obrátila k typu Leon 2, který vzniknul taktéž ve 3 exemplářích a ačkoli představoval oproti Leonu 1 ježícímu se Maljutkami krok vpřed (kromě obdobných vylepšení dostal navrch novou pohonnou jednotku a byl schopen odpalovat střely 9M117 Bastion, tentokráte již samozřejmě z kanónu), tak ani on nebyl zaveden do služby. Jako důvod se opět udává reakce Chilanů, kteří údajně na základě připravované modernizace k tankům Leopard 1, které by byly vůči vylepšeným T-55 v nevýhodě, přikoupili rovnou Leopardy 2A4. A tak se karta opět obrátila a Leon 2 se stal nedostačujícím.
T-55M1 Leon 1 (1 až 6) a T-55M2A1 Leon 2 (7 a 8)
Opravdu důstojným upgradem je až ukrajinský program T-55AGM, o nějž projevili Peruánci velký zájem (údajně, viz. dále) a následně se rozhodli modernizovat přinejmenším část svých provozovaných T-55 na tento standard (zpočátku se mluvilo asi o 100 kusech). Při pátrání po informacích k článku jsem narazil na existenci dvou táborů v politickém/vojenském představitelstvu země. Část dokonce kontrakt a spolupráci s ukrajinskou firmou považovala za neautorizovanou záležitost a preferován měl být nákup moderních tanků (anabáze výběru je opravdu strnitá a plná zvratů, nakonec uspěli Číňané se svým MBT-2000, leč vítězství to nebylo bezchybné, jak se v budoucnu ukázalo). Oponenti pak prosazovali T-55AGM jako možnost transferu technologií, které by obohatily místní průmysl. Konkurenční boj se každopádně projevil a Ukrajinci takříkajíc naházeli svým čínským protivníkům klacky pod nohy v podobě obstrukcí při exportu MBT-2000 s ukrajinským motorem.
Situace se tak v případě T-55AGM, pro Peru vedeného jako
T-55M8A2 Tifón 2, stala o dost růžovější. Nutno podotknout, že se v žádném případě nejedná o místní výrobek (i když peruánské společnosti s ukrajinskými kolegy spolupracují a místní závody se počítám budou podílet i na přestavbě), celý vývoj samozřejmě proběhl v Ukrajině. I tak se ale hodí uvést pár drobností. Až na výzbroj (125mm kanón KBM-1M schopný i střelby řízenými střelami Kombat) a motor (V-55 5TDFMA o výkonu 1050 hp) se nijak neliší od základního T-55AGM, samozřejmostí je moderní systém řízení palby, přídavné keramické a reaktivní pancéřování a další vymoženosti. Je možné, že s případným pádem kontraktu na čínské tanky MBT-2000/VT1A (kterých mělo být pořízeno přibližně 70 až 120 kusů) budou na tento standard modernizovány všechny zbývající T-55.
http://www.youtube.com/watch?v=VyO_wVph ... re=related
T-55AGM/T-55M8A2 Tifón 2
Escorpion/Alacran
Peru provozuje několik desítek (uvádí se 93 kusů) francouzských lehkých tanků AMX-13 ve variantě AMX-13/105 vyzbrojené kanónem GIAT CN 105-57 ráže 105mm. I ony se staly objektem úprav a i zde figurují řízené střely. Jako první lze spatřit AMX-13 lišící se pouze instalací dvou ližin pro SS-11 přichycené konstrukcí k zadní části věže. S největší pravděpodobností šlo o pouhé makety (střel i zařízení), které měly demonstrovat nový koncept. Ten byl vylepšen další variantou, která nesla pro změnu 4 střely AT-3. Zde došlo k použití reálných zbraní a vybavení, dokonce i střelbám, ale nejideálnější prostředek to asi přeci jen nebyl (operátor musel střelu navádět vysunutý z poklopu na věži a našly by se asi i jiné připomínky).
AMX-13PA5 Escorpion, jak byl typ pojmenován (základní AMX-13/105 je snad veden jako AMX-13PA3), spadá taktéž do projektu DIEDE a platí tak obdobná situace, jako byla popsána u tanku Leon 1 (což se týká i řady podobných „maljutkovských“ projektů). Nakonec zvítězila klika požadující alespoň trochu moderní výzbroj nad zastánci levných, leč dočasných a provizorních řešení a po konsolidaci požadavků a posouzení technické „vyspělosti“ nebyl takto modifikovaný AMX-13 přijat. Pokud chtěla peruánská armáda dostatečně účinný prostředek, musel vývoj nutně zabrat a „oplácávání“ bojové techniky nadbytečnými AT-3 s již omezenou bojovou hodnotou šlo pomalu k ledu. Na lepší časy se začalo blýskat s příchodem moderních protitankových střel v podobě izraelského typu Spike MR/LR (objednáno celkem 244 kusů) a ukrajinských AT-14 (objednáno 288 kusů). Netrvalo dlouho a Peruánci začali experimentovat s integrací těchto kompletů na bojová vozidla. Oproti zastaralým AT-3 samozřejmě mohly nabídnout mnohem příznivější bojové vlastnosti a konečně nějakou perspektivu.
http://www.youtube.com/watch?v=hYwvKmbfha4
AMX-13/105 s SS-11 (1 až 3) a AMX-13PA5 Escorpion (4 až 6)
Zcela odlišná je tak poslední varianta AMX-13, která byla zbavena kanónu i koaxiálního kulometu a novou výzbroj tvoří protitankový systém se střelami 9M113 Kornet-E (AT-14), který zastupují dvě odpalovací zařízení instalované na upravené věži tanku. Setkáváme se tedy s prvním z typů spadajících do druhé vlny modernizačních projektů, které sice stále navazují na skupinu z roku 2005, ale jsou přinejmenším modifikovány pro modernější protitankové zbraně a budí již zdání sofistikovanějších vozidel. Původně byly instalovány střely v dvojnásobném počtu, ale bylo vyhodnoceno, že dvě jsou ideální z hlediska možných odpalů před odhalením vozidla a větší množství je zbytečné. Ve věži jsou neseny další 4 rezervní střely. Sledovací a zaměřovací zařízení umožňuje navedení za všech povětrnostních podmínek (je vybaveno mimo jiné termokamerou). Doplňkovou výzbroj tvoří těžký kulomet ráže 12,7mm instalovaný nad poklopem na levé straně věže. Menší modifikací mají projít některé pancéřové prvky a pohonná jednotka absolvuje důkladnou generální prohlídku a opravu. Objednáno má být celkem 24 kusů, přestavba má trvat něco mezi 8 a 12 měsíci. Poněkud kritizována je výzbroj, neboť zmizel 105mm kanón a tank/stíhač nedisponuje ani automatickým kanónem malé ráže a je čistě jednoúčelový. Problémy opět dělá i ukrajinská strana, která zpochybňuje případnou záruku střel, které jsou užity jinak, než je stanoveno ve vzájemných smlouvách. Uvidí se, kolik strojů a v jaké přesné podobě bude nakonec v Peru sloužit. Typ byl pojmenován jako
AMX-13PA8 Escorpion 2 (lze jej ale též nalézt pod názvem projektu, jako Alacran).
http://www.youtube.com/watch?v=xMyrMCnc ... dded#at=11
AMX-13A8 Escorpion 2 v původní verzi se čtyřmi (1 až 4) a novější se dvěma odpalovacími zařízeními (5 až 10)
Obrněná technika - ostatní
Armadillo a Guepardo
Upravené T-55 a AMX-13 nejsou jediné typy, které se Peruánci rozhodli vylepšit. Do téhož „pytle“ lze hodit i obrněné transportéry M113 a průzkumné automobily Fiat 6616. I ony byly ověšeny protitankovými zbraněmi, ponejvíce pak opět střelami AT-3 Sagger. Typ
M113A1B5 Armadillo 1 z roku 2005 (v rámci projektu DIEDE) je dodatečně vybaven bezzákluzovým kanónem SPG-9 ráže 73mm uchyceným na stropě bojového prostoru a tamtéž umístěnými ližinami se střelami AT-3 (v počtu dvou kusů).
Fiat 6616H5 Guepardo 1 obdržel pouze střely AT-3, které jsou uchyceny k věži vozidla v počtu celkem dvou kusů, ale a konsolidovány na pravou stranu. Jak Armadillo 1 tak Guepardo 1 byly představeny na vojenských přehlídkách a určitý počet upravených kusů existuje, ale to opět nic neříká o vůli k zavedení těchto úprav do výzbroje. Opět se jedná nejspíše o demonstrátory a vizi levné varianty upgradu, která již byla dávno překonána a tyto úpravy byly zamítnuty ve prospěch nadějnějších modernizací. Tam by mohl spadat například
M113A1B8 Armadillo 2, vyvinutý v roce 2009 (v rámci projektu Centauro). Výzbroj má tvořit 30mm automatický kanón M230LF a dvě střely AT-14. Obdobně byl vylepšen
Fiat 6616H8 Guepardo 2 (ale nikde jsem nenašel ani jednu fotografii uvedených vozidel, pouze označení a výzbroj, fyzická existence je tak diskutabilní), který má na pravé straně věže nést taktéž dvě střely AT-14. Nejspíše budou aplikována i další dílčí vylepšení. Ale i zde těžko říci, jak to bude s výrobou. Přinejmenším je zde vidět alespoň nějaký evoluční posun.
M113A1B5 Armadillo (1 až 3) a Fiat 6616H5 Guepardo (4 až 7)
M3 a V-200
Peru stále ještě využívá služeb letitých polopásů M3A1 Halftrack a to v celkem úctyhodném počtu 100 kusů. Některé z nich (přinejmenším jeden
) se staly nosičem šestice pancéřovek Instalaza M-65 (ráže 88,9mm). V Peru se tento typ zbraně sdružuje v libovolném počtu, k vidění je tak dvoj až šestinásobné zařízení. U námořní pěchoty se pak vyskytuje několik kusů portugalského obrněného transportéru Bravia Chaimite V-200 vybaveného kromě standardní věžičky s dvěma kulomety i 82mm bezzákluzovým kanónem (jugoslávský M60). Kolik z 9 strojů námořní pěchoty je takto vybaveno mi není známo.
M3 vybavený šestinásobným raketometem (1 až 3), různé varianty zbraně (4 až 6) a Chaimite V-200 námořní pěchoty s jugoslávským 82mm kanónem (7 a 8)
Ostatní
Lehká taktická vozidla - VATT, VRAT, VAT a jiné
Projekt DIEDE z roku 2005 vyplodil i další zajímavé typy. Prvním je
VATT Lobo, malé taktické vozidlo určené k průzkumu, palebné podpoře i ničení tanků. K tomuto účelu je tedy nádavkem k 7,62mm a 12,7mm kulometu vybaveno dvěma střelami AT-3 na vrchní části rámové konstrukce. Taktéž může využít vezené ruční raketomety RPG-7V. Lobo prošlo asi určitou evolucí jak po vzhledové stránce, tak i v případě výzbroje, neboť bývá vystavováno i s maketami (?) modernějších střel. Další typ využil vozidlo Gurgel X-12 Xavante, patří speciálním silám a plní podobné úkoly se zaměřením na protitankový boj. Nese 7,62mm kulomet, dvě střely AT-3 a ruční RPG-7V. Z něj snad pak dále vychází
VRAT Puma obdobného určení. Řadu uzavírá stroj
VAT Zorro, průzkumný a protitankový typ, ale nejde v podstatě o žádnou novinku, neboť je to přestavěný džíp M-151A2 vyzbrojený 7,62mm kulometem a 106mm bezzákluzovým kanónem M40.
trojice nových typů (Zorro, modifikovaný Gurgel X-12 a Lobo) (1), VATT Lobo a jeho varianty (2 až 6) plus detail výzbroje (7), ozbrojený Gurgel X-12 (ale je možné, že je to VRAT Puma a existují tak dva typy s názvem Puma) (8), Puma (9) a VAT Zorro (10 a 11)
Stejně jako u obrněnců, i těchto malých strojů platí mlhavé údaje o jejich výrobě a zavedení do služby. Ale přinejmenším typy Lobo a Puma by mohla čekat nějaká budoucnost. Kromě těchto relativně určitelných taktických typů se na zbrojních výstavách objevil i stroj podobný typu Lobo a nesoucí celkem 3 střely AT-3 a další vozidla. Podrobnosti jsou neznámé.
Scorpion (více než název jsem nenalezl) (1, 2), stroj se třemi AT-3 (3), vozidlo námořní pěchoty (4, 5) a další neznámé typy (6 až 8)
Dělostřelectvo
Na zbrojní výstavě se taktéž objevil podivný raketomet pro pozemní armádu, jehož jádro tvoří letecký typ UB-16. Raketnice (zdá se, že i s originálním závěsníkem) je uchycena na rámu opatřeném koly, takže se bude jednat o tažený systém.
modifikovaný UB-16
Ruční zbraně
Útočná puška
FAD – Ve výrobě od roku 2008 (ale zatím vyrobeno maximálně několik stovek exemplářů ověřovací série, spíše tak ke dvěma stům). Jedná se o pušku koncepce bullpup s ráží 5,56mm a integrovaným 40mm granátometem.
http://www.youtube.com/watch?v=1vQeMAP4sx0
útočná puška FAD ráže 5,56mm se 40mm granátometem
.
