Po okupaci části Francie se Němcům naskytla příležitost využít poměrně velké množství francouzské obrněné techniky. Část jí využívali v původním stavu, poměrně hodně typů však použili na různé přestavby, hlavně stíhače tanků a samohybná děla. Mezi jinými použili pro přestavbu tahače Lorraine 37 L. Ve Francouzské armádě byl zaveden v roce 1937 a vyrobilo 432 vozidel. Němci z nich přestavbou získali samohybné děla o ráži 105 a 150 mm a dále popisované stíhače tanků.
Podvozek tvořilo šest pojezdových kol, zavěšené a odpružené po párech. Nad nimi byly čtyři napínací kladky. Hnací kolo bylo vepředu, napínací vzadu. Pancéřování mělo sílu maximálně 12 mm.
Tahač měl hmotnost 6 tun, se vzduchem chlazený motorem o výkonu 70 HP dosahovalo rychlost 35 km/h a dojezd na silnici byl 138 km. Posádku tvořili dva muži. Vozidlo se používalo jako tahač, muniční vůz nebo transportér.
Německé přestavby na stíhače tanků
4,7cm PaK 181 auf Panzerjäger Lorraine-S (f)
Pod tímto hrozným názvem se ukrývá nouzová přestavba tahače na stíhač tanků. Na korbě byl umístěn francouzský protitankový kanon ráže 47 mm. kanon byl vybaven pouze čelním štítem, obsluha děla (2 muži) nebyla vůbec chráněna proti ostřelování z boku a zezadu. Těchto stíhačů bylo vyrobeno jen nevelké množství koncem roku 1940.
7,5cm PaK 40/1 auf Panzerjäger Lr.S (SdKfz 135 – Marder I)
Tuto přestavbu realizovala firma Alkett mezi červnem a srpnem 1942. Jednalo se o umístění výkonného 75 mm kanonu PaK 40/1 na podvozek Lorraine a zvýšení ochrany posádky oproti první přestavbě. Na podvozku byla umístěna nástavba kryjící kanon zpředu a z boku, shora a zezadu byla nástavba odkryta. Sekundární výzbroj tvořil kulomet MG 34 ráže 7,92 mm. Pro kanon se nakládalo 40 ks munice, pro kulomet 600 nábojů.
Bylo vyrobeno 184 stojů, od léta 1944 dostalo toto vozidlo bojové jméno Marder I (kuna). Vozidla byly většinou používány proti spojencům na západní frontě a zřejmě sloužily až do konce války.
technická data Marder I:
hmotnost – 8,03 t
délka – 5,38 m
šířka – 1,88 m
výška – 2,00 m
výkon motoru – 70 HP
dojezd silnice – 135 km
dojezd terén – 90 km
max. rychlost – 35 km/h
osádka – 4
Použité zdroje:
I. Pejčoch – Obrněná technika 2


