Saburo Sakai je asi nejznámějším japonským stíhacím pilotem, který létal na legendárních Zerech. Oficiálně odlétal 220 operačních letů a bylo mu přiznáno 64 sestřelů. Narodil se 16.srpna 1916 ve vesnici Nishiyoka, prefektura Saga na ostrově Kyushu, ve zchudlé rodině a měl několik sourozenců. Jejich rodina měla samurajské předky.
V roce 1933 po střední škole nastoupil k císařskému námořnictvu na námořní základnu v Sasebu, jako prostý námořník sloužil na bitevním křižníku Kirishima. Po vyřazení z poddůstojnické školy v roce 1935 je zařazen na sesterskou loď Haruna, jako dělostřelecký poddůstojník.
Využil příležitosti a podal přihlášku do letecké školy a po jejím úspěšném ukončení je od listopadu 1937 námořním pilotem III. třídy. Ve výcvikovém středisku Omura byl cvičen jako stíhač. Potom byl odvelen do Číny a brzy dosahuje svého prvního sestřelu. Sestřeleným letadlem byl to sovětský stíhací Polikarpov I-16, Saburo tehdy létal A5M Claude nad Chang-chou. Brzy se vrací do Japonska a na letecké základně v Omuře je přeškolen na moderní A6M2 Zero. Ostatní setřely již dosáhl na Zerech, druhéhý sestřel zaznamenal 11.8. 1941.
Koncem roku 1941 na Formose byl převelen do nově vzniklé Tainan Kokutai a velmi brzy na to setřeluje sestřeluje P-40 Tomahawk od USAAF na Filipínách, to bylo jen několik hodin po Pearl Harboru 8.12. 1941.
Za pouhé čtyři měsíce je již uznávané eso s devatenácti sestřely, byla to P-39 Airacobra nad Novou Guineí. Na tomto bojišti se Tainanské Kokutai nejvíce dařilo, operovala z letiště v Lee. Významným dnem byl pro Sakaie 16.červen roku 1942, kdy dosáhl svého rekordu a sestřelil čtyři nepřátelská letadla za den, k tomuto dni zaznamenal již 43 sestřely.
Jeho málem osudným dnem byl 8.srpen 1942, kdy nad Guadalcanalem sice dosahuje své šedesáté vítězství, kterým je Wildcat a má ještě spoluúčast na sestřelu SBD Dauntlesse, ale sám udělal chybu a zaútočil na Avangery odzadu. Je těžce raněn, vidí na jedno oko, ale nakonec se mu podařilo v tisíc km dalekém Rabaulu přistát i s těžce poškozeným Zerem.
Podrobil se náročné operaci, ale na jedno oko zůstal slepý. Neustále se snažil dostat zpět k letadlům a až po půl roce mu bylo umožněno, aby na letecké škole v Omuře cvičil nové piloty. Jeho touhou bylo dostat se zpět na bojová letadla, to se mu podařilo až v polovině roku 1944, kdy dostal rozkaz k odletu na Iwo-Jimu.
Zde se mu podařilo sestřelit další dva nepřátelské stíhače, tentokrát moderní F6F Hellcat. Při doprovodu skupiny pilotů kamikaze se mu podařilo sestřelit dalšího Hellcata. Na Iwo-Jimě byl nakažen střevní nemocí a je evakuován zpět do Japonska. Zde se stal zkušebním letcem a pomáhal otestovat nové japonské stíhací letouny např. Shidena.
Jeho posledním bojovým letem byl noční let ze14. na 15. srpna 1945, kdy si spolu s několika dalšími piloty, chtěl ověřit svůj plán jak sestřelit B-29. Let proběhl tajně protože pro japonské piloty platil zákaz letů. Poslední sestřel se jim podařil.
Saburo Sakai byl jedním z mála japonských pilotů, kteří přežili celou válku, on sám to velmi těžce nesl, všichni piloti se kterými létal před svým zraněním v této válce padli a Saburo se k letectvu již nikdy nevrátil. Pracoval jako taxikář a zemřel v roce 2000.
Po válce byla podle jeho pamětí, které diktoval, vydána kniha "Zera nad Pacifikem" (poprvé u nás vyšla v časopise L+K v roce 1967-68 a naposledy Naše vojsko 1994).


Saburo Sakai WWII.