Na jaře roku 1942 vydalo velení námořního letectva technické požadavky 18-Shi na konstrukci námořního útočného letadla, které bude operovat ve velkých výškách a velmi daleko od svých základen základen. Konstrukce letadla byla požadována s pancéřováním prostor osádky, účinnou výzbrojí na obranu proti nepřátelským stíhačkám a samosvornými nádržemi paliva. Konstrukce a vše co bylo plánováno v letadle použít, muselo být ověřeno, Japonsko si již nemohlo dovolit další G5N Shinzan.
Konstruktéři firmy Nakajima, přistoupili k úkolu svědomitě a šli jen svou vlastní cestou. Nejprve byly zhotoveny dvě dřevěné makety ve skutečné velikosti. Letoun byl středoplošník s křídlem, které mělo laminární profil a dělené štěrbinové klapky. Podvozek byl příďového typu, tedy takový, jaký byl poprvé vyzkoušen u Shinzanu. Motory byly čtyři - výkonné, ale ještě stále vyvíjené dvouhvězdicové osmnáctiválcové turbokompresorem přeplňované Nakajima NK9K-L Homare 24. První prototyp vzlétl 23.října 1944, zkoušky, ač nebyly nijak zvlášť úspěšné, pokračovaly přinášely první zprávy o letadle, jeho hlavním problémem byly motory, které ještě nebyly vývojově dokončené. Jejich výkony byly většinou malé, tedy menší než kolik si od nich slibovali konstruktéři. Letové vlastnosti nebyly špatné. Brzy s k prvnímu prototypu připojil druhý (prosinec 1944), který měl velké vstupy nasávaného vzduchu v dolní části krytu motoru. V lednu 1945 objednána sériová výroba bombardéru, který byl označen Nakajima G8N1 Renzan. Potom se do zkoušek zapojil třetí prototyp, který měl zlepšený výhled z kabiny, která byla dovybavena bočními okénky. Čtvrtý prototyp také létal a byly na něm prováděny různé testy, bohužel pro Japonsko, po válce a v USA. Do konce září 1945 počítali Japonci s výrobou šestnácti prototypů ( čtyři další již byly rozestavěné ) a třicetidvou předsériových letadel. Musíme si uvědomit, jak náročná výroba to byla, vždyť jenom z duralové slitiny, která byla použita na jeden jediný stroj G8N1, bylo možno postavit deset Reisenů. No a tak 13.července 1945 padlo rozhodnutí, zastavit všechny práce a všechny pracovní síly a zdroje vrhnout v Nakajimě na výrobu stíhacích bombardérů J9N Kikka. Tím skončila pro Japonsko výroba strategických čtyřmotorových bombardérů.
Pouze v projektech byly připravovány další verze Renzanu Nakajima G8N1a měl být nosičem sebevražedných letadel Ohka model 33. Nakajima G8N2 Renzan KAI měl mít výkonnější motory Ha-43-11 a Nakajima G8N3 měl mít v rámci úsporných programů nosníky z ocelových profilů.
Jak jsem se již zmínil, po válce byl shledán Renzan natolik zajímavým typem, že jeden jeho exemplář byl dopraven do USA a tam v Newark Airfield zkoušen s výsledkem, že nepřináší nic nového a americké B-29 jsou pokročilejší konstrukcí než je japonský bombardér a bylo by jen mrháním peněz ve zkouškách pokračovat. Výkony Renzanu leží mezi B-17 a mezi B-29. Letoun se nedochoval, na počátku padesátých let byl sešrotován. Spojenci Renzana poprvé zjistili již v roce 1944 při leteckém průzkumu a dostal přidělené spojenecké jméno Rita.
To byl poslední japonský strategický bombardér, který létal. Podle mého to bylo zcela zbytečné plýtvání silami a prostředky, v druhé polovině roku 1943 byli Japonci v defenzívě a myslím si, že by bylo prozíravější, kdyby se intenzivněji věnovali vývoji a stavbě přepadových stíhaček. Tím ovšem nechci, aby to vyznělo, že Renzan byl špatné letadlo, naopak byl dobře vyzbrojen, dvě kanónové věže (nad a pod trupem), každá měla dva kanóny typ 99 ráže 20 mm a čtyři kulometná střeliště (příď, na bocích a zadní) s kulomety typu 2 ráže 13 mm a v zadním střelišti byl kulomet zdvojený. Dobrá pasivní obrana a poměrně slušná nosnost pum, určitě by to nebylo špatné letadlo, ale nebyl čas na jeho další vývoj. Existovaly ještě další projekty strategických bombardérů, o kterých napíšu,ale žádný z nich už nelétal. Renzan byl poslední.
Renzan – Horské pásmo
TTD G8N Renzan
Typ: G8N1
Výrobce: Nakajima Hikoki Kabushiki Kaisha v Koizumi
Výroba: popsáno v textu
Vyrobeno: popsáno v textu
Osádka: 7-10
Rozpětí: 32,54 m
Délka: 22,93 m
Výška: 7,20 m
Nosná plocha: 112,00 m2
Vzletová hmotnost: 26800 kg
Motor: 4x Nakajima NK9K-L o startovním výkonu 2000 koní, ve výšce 8000 m 1850 koní
Max.rychlost: 593 km/hod v 8000 m
Dostup: 10200 m
Max.dolet: 7470 km
Výstup na 8000 m: 17 min 34 s
Výzbroj: 4000 kg pum, hlavňová výzbroj popsána v předchozím textu
Renzan.
