Zrození československého letectva – část 5 – Avia
Počátky firmy Avia jsou spjaty se jmény Ing. Pavel Beneš a Ing. Miroslav Hajn. Jejich jména byli známy již v průběhu první světové války díky odborným článkům o letectví a leteckém modelářství. V létě 1919 založil Ing. Pavel Beneš společně s Václavem Malým ve Vysočanech dílnu na výrobu a opravy letadel. Jako sídlo firmy byly zvoleny prostory v bývalém cukrovaru. Později se stali společníky firmy také Ing. Miroslav Hajn a J.F. Koch.
Beneš a Hajn se ve svých počátečních konstrukcích zaměřili na jednoplošníky s křídlem s tlustým profilem, v té době se vymykajícím běžným konstrukcím dvouplošníků. Pro mezinárodní leteckou výstavu v roce 1920 byl připraven letoun označovaný jako Avia BH-exp. Byl to jediný jednoplošník na výstavě a zaujal jak laickou tak i odbornou veřejnost. Beneš s Hajnem obdrželi od protektora výstavy, presidenta republiky, 100 000 Kč jako podporu pro další vývoj.
BH-Exp, později označovaný jako BH-1 Exp. byl jednomístný dolnoplošník s tlustým profilem křídla. Křídlo bylo s trupem spojeno dvěma vzpěrami. Trup měl obdélníkový průřez a byl potažen překližkou. Jako pohonná jednotka byl použit motor Austro-Daimler s udávaným výkonem cca 40 HP. Tohoto výkonu však motor nedosahoval, výkon se pohyboval někde okolo 30 HP. Proto bylo rozhodnuto o výměně motoru za silnější, to se však ukázalo jako problematické. Nakonec byl použit starý hvězdicový motor Gnome Omega o výkonu 50 HP. Díky tomuto motoru letadlo stalo dvoumístným, jeho označení nyní bylo Avia BH-1bis.
technická data BH-1bis:
délka – 5,7 m
rozpětí – 10,8 m
hmotnost prázdného letounu – 270 kg
výkon motoru – 50 HP
maximální rychlost – 137 km/h
cestovní rychlost – 100 km/h
dostup - 3500 m
dolet – 410 km
osádka- 1+1
Na druhé mezinárodní letecké výstavě v roce 1921 vystavovala Avia části svého dalšího letounu Avia BH-2. Mělo se jednat o lehké sportovní jednomístné letadlo, nebylo však dokončeno. Nenašel se vhodný motor...
Ale na stejné výstavě se Avia pochlubila svou první stíhačkou, dolnoplošníkem Avia BH-3. Jednalo se první naši stíhačku s tímto uspořádáním křídel, ani ve světě jich v té době mnoho nelétalo. BH-3 byla vlastně dalším logickým krokem po stroji BH-1. Samozřejmě disponovala silnějším motorem, byl jím řadový BMW IIIa o výkonu 185 HP, opatřený zatažitelným chladičem. Prototyp byla zalétán továrním pilotem Bohumilem Munzarem 16.12.1921. V lednu 1922 byla tomuto stroji naměřena maximální rychlost 222 km/h, v dubnu tohoto roku potom MNO objednalo prototyp. Vývoj letounu nebyl totiž zadán MNO, jednalo se o soukromou iniciativu Avie. Prototyp dostal označení podle tehdejší metodiky – Av-B.3.01. 6.6.1922 však došlo při předvádění komisi MNO k zhroucení křídla a pilot Munzar v troskách letounu zahynul
MNO kupodivu zadalo Avii stavbu dalších dvou prototypů, první byl schodný s prvním prototypem, druhý měl motor Hispano Suiza 8ba o výkonu 220 HP. Továrního označení bylo BH-4, vojenské Av-HS-3.01. Oba stroje již nesly výzbroj, tou byli na tu dobu obvyklé dva synchonizované kulomety Vickers. MNO si objednalo sérii deseti kusů BH-3, v letectvu nesly označení B-3. Problém nastal při výrobě, dosavadní dílna nedostačovala a tak si Avia musela pronajmout sál hostince ve Vysočanech. Cena jednoho letounu byla 210 000 Kč, letouny byly dodány mezi srpnem a říjnem 1923.
U stíhacích útvarů dostal tento letoun přezdívku „Bejk“ což samo hovoří o záludném chování stroje. Otázkou je ale taky schopnost tehdejších pilotů se přizpůsobit odlišné technice. Přece jen je asi něco jiného létat na Brandenburgu který nosnou plochou připomíná větroň a dolnoplošníkem. Navíc v roce 1924 byli letouny poslány do leteckého učiliště v Chebu, pro začínající piloty to musela být opravdu sranda začínat na letadle s takovou pověstí...
technická data BH-3:
délka – 6,98 m
rozpětí – 10,24 m
hmotnost prázdného letounu – 734 kg
výkon motoru – 185 HP
maximální rychlost – 240 km/h
cestovní rychlost – 190 km/h
dostup - 8000 m
dolet – 450 km
osádka- 1
V průběhu doby došlo ke změně majetkových poměrů ve firmě. Dosavadní společníci již nemohli utáhnout finančně rozrůstající se firmu a tak v roce létě 1921 koupili Avii pražští multimilionáři bratři Bondyové, název firmy je změněn na „Miloš Bondy a spol.“, značka Avia zůstává zachována nadále.
Toto je konec mé minisérie věnované počátkům našeho leteckého průmyslu. Doufám že to nakopne další přispívatele na Palbě, naše historie letectví si zaslouží další články na toto téma.
Použité zdroje:
J. Rajlich, J. Sehnal – Vzduch je naše moře
V. Němeček – Československá letadla - díl 1
