Těžba nafty v předválečném Československu

[lkala]

Těžba nafty v předválečném Československu

Na zdejším fóru se v minulosti objevila žádost o článek na téma těžba ropy na území předválečného Československa. V dnešním příspěvku se tedy podíváme do oblasti těžby nafty (bude nadále používán dobový termín nafta = dnešní ropa) v předválečném Československu. V závěru práce se krátce dotkneme i situace za Protektorátu.

V práci se pokusíme zmapovat stav těžby této suroviny na moravsko-slovenském pomezí v průběhu 30-tých let 20. století. V období Protektorátu se zaměříme zejména na vzájemný vztah našich těžařských a rafinérských společností a protektorátních, potažmo říšských úřadů a institucí. Z důvodu obsáhlosti se za období Protektorátu omezíme pouze na vzájemné smlouvy a zejména na smluvně uzavřené technické parametry dodávaných pohonných hmot. Dále se dotkneme dislokace zásob.

Text práce rozdělíme do několika kapitol. V první z nich se zaměříme na popis a umístění tzv. „kutacích ložisek“. V druhé části se zaměříme na technologii těžby a krátce se dotkneme také zpracování vytěžené nafty. V poslední části se zaměříme na vzájemné vztahy mezi těžebními společnostmi, rafinériemi a úřady.

1) Popis a umístění těžebních a kutiskových lokalit

V první části práce se podíváme na umístění jednotlivých těžebních lokalit na moravsko-slovenském pomezí v 30-tých letech minulého století. Ještě před začátkem popisu je nutno upozornit, že níže uvedená pronajatá „kutací ložiska“ nemusí být místa, kde se skutečně těžilo. Je nutno je chápat jako místa, která byla pronajata dané firmě, ale to neznamená, že daná firma těžbu skutečně realizovala. Ve skutečnosti se rentabilní těžba nafty prováděla pouze v okolí Hodonína a u Gbel. Ostatní lokality byla považována za „místa s potenciálním výskytem nafty“ a takto je nutno je i chápat.

Na dalším obrázku je celková přehledová mapa tzv. „živičných terénů“ na Jižní Moravě a západním Slovensku. Zpracováno dle mapy z poloviny 30-tých let. (2)




Obr. č. 1 – celková přehledová mapa živičných oblastí


Červenou barvou je zhruba vymezena oblast, která byla v této době považována za perspektivní z hlediska těžby nafty. Jak je již uvedeno výše, samozřejmě to neznamená, že se těžba ve všech těchto místech skutečně realizovala.

Nyní budeme postupně tuto celkovou mapu rozebírat na jednotlivé geografické oblasti. Budeme postupovat dle tzv. „map pronajatých kutiskových terénů“. Nejprve si tyto mapy blíže vysvětleme.

Území, na kterém probíhala těžba, případně průzkum na naftu, se v dané době běžně nazývali jako kutiskové terény. Majitelem těchto terénů byl Československý stát. Ten část těchto terénů pronajímal soukromým podnikatelských subjektům. V druhé části prováděl stát těžbu samostatně, zejména u Gbel na Slovensku, kde těžily Československé naftové doly, které byly státní.
V průběhu 30-tých let (postupně zhruba od roku 1932 do roku 1938) byly prováděny soupisy pronajatých kutiskových terénů. Tyto soupisy obsahují i mapy pronajatých oblastí dochovaly se do současné doby. Soupis provádělo Ministerstvo veřejných prací prostřednictvím ústřední správy podniku Státní báňské a hutnické závody.

Samotné seznamy pronajatých kutiskových terénů jsou členěny dle čísel jednacích jednotlivých podání. Dále jsou zde v některých případech i čísla parcel dle katastrů nemovitostí. Zde je ovšem nutno si uvědomit, že se jedná o katastry dle map z dané doby (obvykle roky 1908 a později, ale i dříve), neodpovídají tedy dnešní katastrální mapě. Naštěstí se ovšem dochovali i kutiskové mapy s vyznačením lokalit, které nám umožní s celkem velkou přesností dohledat jednotlivou pronajatou kutiskovou lokalitu.

Z celkového hlediska jsou kutiskové seznamy členěny dle jednotlivých soukromých firem, čehož se také přidržíme.


Nyní přistupme k jednotlivých firmám.


a) Apollo akc. spol., rafinerie minerálních olejů v Hodoníně


Firma Apollo akc. spol. sídlila v Bratislavě (později v Praze). Jednalo se o soukromou společnost, které realizovala těžbu zejména v okolí Hodonína. Z hlediska rozsahu těžby nafty na moravsko-slovenském pomezí, se jedná o největší ze soukromých společností.


1) Těžební prostor Holič – Kopčany, Slovensko

První těžební oblast, kde měla firma Apollo pronajata kutiska, je oblast Holič – Kopčany na Slovensku. Na dalším obrázku máte celkový pohled.



Obr. č. 2 – kutisková oblast Holič – Kopčany, Slovensko

Oblast máte opět ohraničenu červenou čarou.

Nyní se samostatně podíváme na tyto obce.


Obec Holič


V katastru obce Holič měla firma Apollo pronajato celkem 27 kutisek. Jejich seznam je v další tabulce. Názvy jsou ponechány původní.





Na dalším obrázku je mapa obce Holič. Některé z pronajatých kutisek jsou vyznačeny (vždy křížkem a číslem dle tabulky výše).



Obr. č. 3 – kutisková oblast Holič, Slovensko


Byla vybrány 4 kutiska. Kutisko ozn. č. 12 bylo firmě Apollo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1245 z roku 1923 a leželo na jižním konci železniční zastávky v obci Holič. Kutisko č. 17 bylo pronajato pod číslem podání 1261 z roku 1923 a leželo jižně od železniční trati Holič – Hodonín. Kutisko č. 6 bylo pronajato pod číslem podání 1239 z roku 1923 a leželo východně od železniční trati Holič – Kopčany, na konce obce Holič. Kutisko č. 3 bylo pronajato pod číslem podání 1230 z roku 1923 a leželo na konci katastrálního území Holič, východně od železniční trati Holič – Kopčany.

V katastrálním území obce Holič měla firma Apollo pronajato celkem 23 kutisek, soustředěných zejména východně od obce ve směru na Hodonín.



Obec Kopčany



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Kopčany je v další tabulce.



Firma Apollo tedy měla v k.ú. obce Kopčany pronajato celkem 15 kutisek. Na další mapě jsou některá z nich vyznačena.



Obr. č. 4 – kutisková oblast Kopčany, Slovensko


Byla vybrána 3 kutiska. Kutisko ozn. č. 1 bylo firmě Apollo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1176 z roku 1923 a leželo jižně od středu obce, východně od železniční trati. Kutisko č. 2 bylo pronajato pod číslem podání 1181 z roku 1923 a leželo na jižním okraji obce Kopčany. Kutisko č. 14 bylo pronajato pod číslem podání 5807 z roku 1930 a leželo východně od obce, na břehu řeky Moravy, na pomezí Moravy a Slovenska.



2) Těžební prostor Bzenec – Vracov – Vacenovice, Morava


Další z pronajatých prostorů firmy Apollo byla těžební oblast Bzenec – Vracov – Vacenovice, Morava. Na dalším obrázku je celkový pohled na tuto oblast.


Obr. č. 5 – kutisková oblast Bzenec – Vracov - Vacenovice, Morava


Obec Bzenec

Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Bzenec.








Firma Apollo měla tedy pronajato celkem 78 kutisek. Na další mapě jsou některá vyznačena.


Obr. č. 6 – kutisková oblast Bzenec, Morava


Byla vybrána 3 kutiska. Kutisko ozn. č. 29 bylo firmě Apollo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 7000 z roku 1907 a leželo vedle železniční trati Moravský Písek - Hodonín. Kutisko č. 61 bylo pronajato pod číslem podání 7040 z roku 1907 a leželo na severní straně železniční trati Moravský Písek - Hodonín. Kutisko č. 62 bylo pronajato pod číslem podání 7046 z roku 1907 a leželo severně od železniční trati Moravský Písek - Hodonín.

Všechna pronajatá kutiska v k.ú. Bzenec ležela jižně od obce Bzenec v (dnešním) lese mezi železniční tratí Moravský Písek – Hodonín a obcí Bzenec.



Obec Vracov



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Vracov.






Firma tedy měla pronajato celkem 63 kutisek v k.ú. Vracov. Na další mapě jsou některá z nich vyznačena.




Obr. č. 7 – kutisková oblast Vracov, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 18 bylo firmě Apollo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 7776 z roku 1907 a jižně od středu obce. Kutisko č. 19 bylo pronajato pod číslem podání 7777 z roku 1907 a leželo rovněž jižně od středu obce.

Všechna pronajatá kutiska v k.ú. Vracov byla situována jižně od obce v dnešním lese mezi obcí a železniční tratí Moravský Písek – Hodonín.



Obec Vacenovice



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Vacenovice.






Firma tedy měla pronajato celkem 2 kutiseka v k.ú. Vacenovice. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 8 – kutisková oblast Vacenovice, Morava


Obě pronajatá kutiska v k.ú. obce Vacenovice ležela severo-východně od obce, ve směru k obci Vracov a jsou vyznačena na mapě. Kutisko ozn. č. 1 bylo firmě Apollo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 8109 z roku 1907 a kutisko č. 2 bylo pronajato pod číslem podání 8111 z roku 1907.

3) Těžební prostor Mikulčice – Týnec – Tvrdonice, Morava


Další z pronajatých těžebních prostorů firmy Apollo byla oblast Mikulčice – Týnec – Tvrdonice, Morava. Celá oblast je situována jižně od Hodonína. Na dalším obrázku je celkový pohled.



Obr. č. 9 – kutisková oblast Mikulčice – Týnec - Tvrdonice, Morava


Z mapy je zřejmé, že celkový těžební prostor byl větší než okolí obcí Mikulčice – Týnec – Tvrdonice. Firma Apollo měla ovšem pronajaty kutiska zejména v okolí těchto obcí, proto byl ponechán tento název.



Město Hodonín



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. města Hodonín.





Firma Apollo tedy měla pronajato celkem 8 kutisek v k.ú. Hodonín. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 10 – kutisková oblast Hodonín, Morava



Byla vybrána 3 kutiska. Kutisko ozn. č. 1 bylo firmě Apollo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 968 z roku 1908, kutisko č. 2 bylo pronajato pod číslem podání 969 z roku 1908 a kutisko č. 3 bylo pronajato pod číslem podání 970 z roku 1908. Všechny kutiska v k.ú. Hodonín v rámci těžební lokality Mikulčice – Týnec – Tvrdonice ležela jiho-západně od města Hodonín. Tato oblast se také souhrnně nazývala Nesyt (tento název je používán již v písemnostech z 30-tých let).



Obec Těšice


Obec Těšice je v současné době součástí obce Mikulčice. V 30-tých letech se ovšem jednalo o samostatné obce, proto budeme hovořit o k.ú. obce Těšice.

Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Těšice.





Firma tedy měla pronajato celkem 5 kutisek v k.ú. Těšice. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 11 – kutisková oblast Těšice, Morava


Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 1 bylo firmě Apollo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 5462 z roku 1920, kutisko č. 2 bylo pronajato pod číslem podání 5463 z roku 1920. Všechny kutiska v k.ú. Těšice leží jižně od obce a plynule navazují na Nesyt (jsou jeho součástí).




Obec Mikulčice


Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Mikulčice.






Firma tedy měla pronajato celkem 20 kutisek v k.ú. Mikulčice. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 12 – kutisková oblast Mikulčice, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 10 bylo firmě Apollo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 4286 z roku 1914, kutisko č. 20 bylo pronajato pod číslem podání 4296 z roku 1914. Všechny kutiska v k.ú. Mikulčice leží jižně od obce a plynule navazují na Nesyt (opět v podstatě jsou jeho součástí).



Obec Moravské Nová Ves


Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Moravské Nová Ves.








Firma tedy měla pronajato celkem 37 kutisek v k.ú. Moravské Nová Ves. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 13 – kutisková oblast Moravská Nová Ves, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 19 bylo firmě Apollo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 4138 z roku 1914, kutisko č. 25 bylo pronajato pod číslem podání 4144 z roku 1914. Všechny kutiska v k.ú. Moravská Nová Ves leží jižně od obce a plynule navazují na Nesyt.



Obec Týnec


Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Týnec.










Firma tedy měla pronajato celkem 25 kutisek v k.ú. Týnec. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 14 – kutisková oblast Týnec, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 10 bylo firmě Apollo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 4164 z roku 1914, kutisko č. 17 bylo pronajato pod číslem podání 4171 z roku 1914. Všechny kutiska v k.ú. Týnec leží jižně od obce a opět plynule navazují na Nesyt.



Obec Tvrdonice


Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Tvrdonice.







Firma tedy měla pronajato celkem 18 kutisek v k.ú.Tvrdonice. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 15 – kutisková oblast Tvrdonice, Morava


Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 8 bylo firmě Apollo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 4231 z roku 1914, kutisko č. 12 bylo pronajato pod číslem podání 4235 z roku 1914. Všechny kutiska v k.ú. Tvrdonice leží jižně od obce a opět plynule navazují na Nesyt.



Z výše uvedených map je tedy zřejmé, že lokalita Nesyt byl již v 30-tých letech souvislým těžebním polem jižně od Hodonína. Celé těžební pole mělo i svoji infrastrukturu, jak uvidíme dále.



3) Těžební prostor Kopčany – Gbely, Slovensko


Jak je již uvedeno výše, v těžební prostoru Gbely realizovala těžbu státní firma Československé naftové doly. Tato firma ovšem neprováděla těžbu v celé lokalitě Gbel. Část těžebního prostoru ve směru od Gbel na obec Kopčany, byla pronajata soukromé firmě, konkrétně firmě Apollo. Na dalším obrázku je vyznačen pronajatý prostor.




Obr. č. 16 – kutisková oblast Kopčany - Gbely, Slovensko


Z mapy je tedy patrné, že lokalita částečně navazovala na těžební lokalitu Holič – Kopčany. V této lokalitě byly kutiska v katastru dvou obcí.




Obec Kopčany



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Kopčany (na lokalitě Kopčany – Gbely).







Firma tedy měla pronajato celkem 28 kutisek v k.ú. Kopčany. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 17 – kutisková oblast Kopčany, Slovensko



Byla vybrána 3 kutiska. Kutisko ozn. č. 3 bylo firmě Apollo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1153 z roku 1923, kutisko č. 4 bylo pronajato pod číslem podání 1154 z roku 1923 a kutisko č. 17 bylo firmě pronajato pod číslem podání 1167 z roku 1923.




Obec Gbely


Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Gbely.






Firma tedy měla pronajato celkem 5 kutisek v k.ú. Gbely. Na další mapě jsou vyznačena.




Obr. č. 18 – kutisková oblast Gbely, Slovensko



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 3 bylo firmě Apollo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1124 z roku 1923, kutisko č. 4 bylo pronajato pod číslem podání 1138 z roku 1923. Kutisková oblast u obce Gbely, které byla pronajata firmě Apollo, ležela severo-západně od obce na okraji jejího katastru.



Z celkového pohledu na těžební oblast Kopčany – Gbely a její srovnání s oblastí Holič – Kopčany je zřejmé, že se ve skutečnosti jednalo o souvislé pole (podobně, jako Nesyt). Skutečně tomu tak i bylo, jednalo se o lokalitu, která bývala běžně nazývána Cunín. Cunín byl (v tehdejší době) velkostatek umístěný mezi obcemi Gbely a Kopčany.


Tím můžeme ukončit pojednání o lokalitách, na kterých těžila firma Apollo.



b) T. a A. Baťa, Zlín


Firmu T. a A. Baťa ze Zlína určitě není třeba blíže představovat. Podívejme se tedy přímo na její aktivity a lokality, ve kterých realizovala těžbu nafty.



1) Těžební prostor Strážnice – Sudoměřice - Rohatec, Morava



Firma Baťa prováděla těžbu nafty v okolí obce Strážnice. Ve skutečnosti se opět jednalo o jedno rozsáhlé pole, které si ovšem z praktických důvodů rozdělíme na dvě poloviny.

První část se týká oblasti jižně od Strážnice, ve směru na hranici se Slovenskem. Na dalším obrázku máte je tato oblast vyznačena červenou čarou.



Obr. č. 19 – těžební prostor Strážnice – Sudoměřice - Rohatec, Morava



Obec Strážnice



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Strážnice.









Firma Baťa tedy měla pronajato celkem 48 kutisek v k.ú. Strážnice. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 20 – kutisková oblast Strážnice, Morava



Firma Baťa na požadavek Ministerstva veřejných prací reagovala obsáhleji, než firma Apollo. To nám umožňuje zmapovat polohu jednotlivých kutisek podrobněji.

Byla vybrána 4 kutiska. Kutisko pod ozn. č. 1 bylo firmě Baťa pronajato na základě žádosti s číslem podání 8579 z roku 1907. Leželo jižně od středu obce Strážnice. Přesná poloha tohoto kutiska byla tato:

Těžební dílo leželo na styčném bodě parcely katastrálního čísla 3185/1, parcely katastrálního čísla 3187, parcely katastrálního čísla 3185/2 a parcely katastrálního čísla 3186. Jednalo se tedy o styk 4 parcel jižně od obce Strážnice. Parcely odpovídají katastrální mapě z roku 1886.


Kutisko pod ozn. č. 7 bylo firmě Baťa pronajato na základě žádosti s číslem podání 8596 z roku 1907. Leželo jiho-západně od středu obce Strážnice. Přesná poloha tohoto kutiska byla tato:

Těžební dílo leželo přesně v nejsevernějším rohu parcely katastrální číslo 10928/1. Parcela odpovídá katastrální mapě z roku 1886.


Kutisko pod ozn. č. 17 bylo firmě Baťa pronajato na základě žádosti s číslem podání 1648 z roku 1908. Leželo západně od středu obce Strážnice. Přesná poloha tohoto kutiska byla tato:

Těžební dílo leželo přesně na styčném bodě parcely katastrálního čísla 12416/a, parcely katastrálního čísla 12416/b a parcely katastrálního čísla 12415/a 3186. Jednalo se tedy o styk 3 parcel západně od obce Strážnice. Parcely odpovídají katastrální mapě z roku 1876.


Kutisko pod ozn. č. 39 bylo firmě Baťa pronajato na základě žádosti s číslem podání 1695 z roku 1908. Leželo severo-západně od středu obce Strážnice. Přesná poloha tohoto kutiska byla tato:

Těžební dílo leželo přesně ve vzdálenosti 325 m od nejsevernějšího rohu parcely katastrálního čísla 12570/b, ve směru 23 hodin, 10 minut a 30 sekund. Parcela odpovídá katastrální mapě z roku 1876.



Obec Sudoměřice



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Sudoměřice.









Firma tedy měla pronajato celkem 27 kutisek v k.ú. Sudoměřice. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 21 – kutisková oblast Sudoměřice, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 13 bylo firmě Baťa pronajato na základě žádosti pod číslem podání 8670 z roku 1907. Přesná poloha kutiska je tato:

Těžební dílo leželo ve vzdálenosti 1290 m od špice kostelní věže v obcí Sudoměřice, ve směru 7 hodin, 8 stupňů, 0 minut.


Kutisko č. 15 bylo pronajato pod číslem podání 1769 z roku 1908. Přesná poloha:

Těžební dílo leželo na styčném bodě parcely katastrálního čísla 1858, parcely katastrálního čísla 1859 a parcely katastrálního čísla 1860. Jednalo se tedy o styk 3 parcel severo-západně od obce Sudoměřice.

Parcely odpovídají katastrální mapě z roku 1876, hlášeno dle astronomického meridiánu.


Obec Petrov a Zvolenov



Obec Petrov a Zvolenov jsou brány, jako dvě samostatné obce (mapováno ještě před sloučením obcí do jedné – Petrov). Proto jsou obě lokality shrnuty v jednu (nadále nazývaná Petrov).

Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Petrov.






Firma tedy měla pronajato celkem 26 kutisek v k.ú. Petrov. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 22 – kutisková oblast Petrov, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 3 bylo firmě Baťa pronajato na základě žádosti pod číslem podání 8640 z roku 1907. Přesná poloha kutiska je tato:


Těžební dílo leželo na styčném bodě parcely katastrálního čísla 942, parcely katastrálního čísla 943/1 a parcely katastrálního čísla 934. Jednalo se tedy o styk 3 parcel jižně od obce Petrov.


Kutisko č. 15 bylo pronajato pod číslem podání 1709 z roku 1908. Přesná poloha:

Těžební dílo leželo na styčném bodě parcely katastrálního čísla 672/a, parcely katastrálního čísla 672/b a parcely katastrálního čísla 673/a. Jednalo se tedy o styk 3 parcel severo-západně od obce Petrov.

Parcely z čísly podání z roku 1907 odpovídají katastrální mapě z roku 1883, na parcely z čísly podání z roku 1908 se vztahuje katastrální mapa z roku 1876. Hlášeno dle astronomického meridiánu.



Obec Rohatec


Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Rohatec.






Firma tedy měla pronajato celkem 14 kutisek v k.ú. Rohatec. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 23 – kutisková oblast Rohatec, Morava



Bylo vybráno 1 kutisko. Kutisko ozn. č. 7 bylo firmě Baťa pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1819 z roku 1908. Přesná poloha kutiska je tato:


Těžební dílo leželo ve vzdálenosti 1803 m od styčného bodu parcely katastrálního čísla 2184/a a obecné hranice Strážnice a Petrov, ve směru 17 hodin, 12 stupňů, 0 minut.

Všechna pronajaté kutiska ležela v těsné blízkosti obce Rohatec.




2) Těžební prostor Lidéřovice – Vnorovy, Morava


Druhá část těžebního prostoru firmy Baťa, je severně od Strážnice, ve směru na Veselí nad Moravou. Celkový pohled na tuto oblast je na dalším obrázku.



Obr. č. 24 – těžební prostor Lidéřovice – Vnorovy, Morava



Obec Lidéřovice



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Lidéřovice.







Firma tedy měla pronajato celkem 1 kutisko v k.ú. Lidéřovice. Na další mapě je vyznačeno.



Obr. č. 25 – kutisková oblast Lidéřovice, Morava


V katastru obce bylo 1 kutisko. Kutisko ozn. č. 1 bylo firmě Baťa pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1352 z roku 1908. Přesná poloha kutiska je tato:


Těžební dílo leželo na styčném bodě parcely katastrálního čísla 854/2, parcely katastrálního čísla 854/1 a parcely katastrálního čísla 853/4. Jednalo se tedy o styk 3 parcel severo-západně od obce Lidéřovice.


Parcela z čísly podání z roku 1908 odpovídá katastrální mapě z roku 1895.



Obec Vnorovy



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Vnorovy.






Firma tedy měla pronajata celkem 4 kutiseka v k.ú. Vnorovy. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 26 – kutisková oblast Vnorovy, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 1 bylo firmě Baťa pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1362 z roku 1908. Přesná poloha kutiska je tato:


Těžební dílo leželo na styčném bodě parcely katastrálního čísla 1151, parcely katastrálního čísla 3227 a parcely katastrálního čísla 3229. Jednalo se tedy o styk 3 parcel západně od obce Vnorovy.


Kutisko č. 4 bylo pronajato pod číslem podání 3046 z roku 1908. Přesná poloha:

Těžební dílo leželo ve vzdálenosti 284 m od styčného bodu parcely katastrálního čísla 3227, parcely katastrálního čísla 1153 a parcely katastrálního čísla 1154, ve směru 14 hodin, 1 stupeň, 0 minut. Jednalo se tedy o styk 3 parcel západně od obce Vnorovy.

Parcely odpovídají katastrální mapě z roku 1886. Hlášeno dle astronomického meridiánu.

Všechny kutiska ležela západně od obce Vnorovy. V některých mapách je používán starší název obce „Znorovy“.


Obec Bzenec


Do těžebního prostoru Lidéřovice – Vnorovy, patřila také těžební díla, která se katastrálně nacházela na území obce Bzenec.


Jejich seznam je v další tabulce:






Firma tedy měla pronajato celkem 19 kutisek v k.ú. Bzenec. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 27 – kutisková oblast Bzenec, Morava



Bylo vybráno pouze jedno kutisko. Všechna kutiska firmy Baťa v k.ú. Bzenec, ležela jižně od železniční trati Moravský Písek – Hodonín. Jednalo se o prostor mezi železniční tratí a řekou.

Kutisko ozn. č. 15 bylo firmě Baťa pronajato na základě žádosti pod číslem podání 7049 z roku 1907. Přesná poloha kutiska je tato:


Těžební dílo leželo na styčném bodě parcely katastrálního čísla 6798/24, parcely katastrálního čísla 6798/25 a parcely katastrálního čísla 6798/19. Jednalo se tedy o styk 3 parcel.

Parcely odpovídají katastrální mapě z roku 1905.



Obec Vracov


Stejně, jako v případě obce Bzenec, byla v těžebním prostoru Lidéřovice – Vnorovy, také těžební díla, která se katastrálně nacházela na území obce Vracov.


Jejich seznam je v další tabulce:






Firma tedy měla pronajato celkem 8 kutisek v k.ú. Vracov. Na další mapě jsou vyznačena.




Obr. č. 28 – kutisková oblast Vracov, Morava



Bylo vybráno pouze jedno kutisko. Všechna kutiska firmy Baťa v k.ú. Vracov, ležela jižně od železniční trati Moravský Písek – Hodonín. Opět se jednalo se o prostor mezi železniční tratí a řekou, který byl jiho-západněji, než v případě obce Bzenec.

Kutisko ozn. č. 3 bylo firmě Baťa pronajato na základě žádosti pod číslem podání 7831 z roku 1907. Přesná poloha kutiska je tato:


Těžební dílo leželo ve vzdálenosti 336 m od styčného bodu parcely katastrálního čísla 6878, parcely katastrálního čísla 6652 a parcely katastrálního čísla 6877/2, ve směru 5 hodin, 13 stupňů, 50 minut. Jednalo se tedy o styk 3 parcel.

Parcely odpovídají katastrální mapě z roku 1886. Hlášeno dle astronomického meridiánu.




c) Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“, Praha



Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze je další z firem, které realizovala těžbu nafty na Moravsko-slovenském pomezí. Její původ a bližší informace o této firmě se nepodařilo dohledat. V těžebních prostorech, které byly pronajaty této firmě, pronájmy přímo navazovala na předcházející. Před firmou Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze, byla tato kutiska pronajata pánům Dr. Ludevítu Holczmanovi a Ing. Jindřichu Holnovi. Dr. Holczman byl advokát v Žilině a Ing. Holna byl ředitel Legiobanky v Praze. Je tedy velmi pravděpodobné, že firma Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze byla založena právě těmito dvěma pány (případně Legiobankou). Jistotu zde ovšem nemáme, jak bylo uvedeno, bližší informace o této firmě jsem nedohledal.

Firma prováděla těžbu nafty v těchto oblastech.



1) Těžební prostor Hovorany – Svatobořice - Milotice, Morava


Na dalším obrázku je červenou barvou vyznačen těžební prostor Hovorany – Svatobořice – Milotice.




Obr. č. 29 – těžební prostor Hovorany – Svatobořice – Milotice, Morava




Obec Milotice



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Milotice.







Firma tedy měla pronajato celkem 16 kutisek v k.ú. Milotice. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 30 – kutisková oblast Milotice, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 7 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 6025 z roku 1928 a leželo severo-západně od obce Milotice. Kutisko č. 15 bylo pronajato pod číslem podání 6364 z roku 1928 a leželo severně od obce Milotice.

V případě firmy Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze se nedochovaly záznamy o přesnější poloze kutisek, místo tedy lze určit pouze dle kutiskové mapy (tedy přibližně).


Obec Svatobořice



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Svatobořice.





Firma tedy měla pronajato celkem 29 kutisek v k.ú. Svatobořice. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 31 – kutisková oblast Svatobořice, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 16 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 6330 z roku 1928 a leželo severo-východně od obce Svatobořice. Kutisko č. 22 bylo pronajato pod číslem podání 6339 z roku 1928 a leželo jiho-východně od obce Svatobořice.




Obec Mistřín



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Mistřín.







Firma tedy měla pronajato celkem 23 kutisek v k.ú. Mistřín. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 32 – kutisková oblast Mistřín, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 4 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 7415 z roku 1907 a leželo jiho-západně od obce Mistřín. Kutisko č. 21 bylo pronajato pod číslem podání 6068 z roku 1928 a leželo jiho-východně od obce Mistřín.



Obec Hovorany



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Hovorany.








Firma tedy měla pronajato celkem 7 kutisek v k.ú. Hovorany. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 33 – kutisková oblast Hovorany, Morava


Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 1 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 8170 z roku 1907 a leželo východně od obce Hovorany, na konci katastru obce. Kutisko č. 6 bylo pronajato pod číslem podání 10380 z roku 1907 a leželo východně od obce Hovorany, na hranici katastrů obcí Hovorany a Mistřín.




Obec Vracov



Podobně jako předchozí firmy, také firma Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze, měla pronajata kutiska v k.ú. obce Vracov.


Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Vracov.






Firma tedy měla pronajato celkem 21 kutisek v k.ú. Vracov. Na další mapě jsou vyznačena.


Obr. č. 34 – kutisková oblast Vracov, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 11 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 7794 z roku 1907 a leželo západně od obce Vracov, na konci katastru obce. Kutisko č. 12 bylo pronajato pod číslem podání 7795 z roku 1907 a leželo západně od obce Vracov.

Společnost Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze měla pronajata kutiska západně od obce Vracov, na konci katastru této obce.



Obec Vacenovice


Podobně jako předchozí firmy, také firma Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze, měla pronajata kutiska v k.ú. obce Vacenovice.

Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Vacenovice.







Firma tedy měla pronajato celkem 21 kutisek v k.ú. Vacenovice. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 35 – kutisková oblast Vacenovice, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 2 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 8087 z roku 1907 a leželo severo-západně od obce Vacenovice. Kutisko č. 10 bylo pronajato pod číslem podání 8095 z roku 1907 a leželo západně od obce Vacenovice.

Společnost Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze měla pronajata kutiska západně od obce Vacenovice.


V souvislosti s prostorem západně od obce Vacenovice, se na kutiskových mapách objevuje zajímavý náčrt objektu.



Severo-západně od středu obce Vacenovice, severně od silnice Vacenovice – Milovice, se v dnešních poli měly nacházet 2 objekty. Na mapě jsou označeny jako Ludvík a Jindřich. Pokud tento článek bude číst někdo z okolí, který bude vědět o jaké objekty se jedná, laskavě mi to sdělte. Děkuji.



Obec Skoronice



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Skoronice.





Firma tedy měla pronajata celkem 2 kutiska v k.ú. Skoronice. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 36 – kutisková oblast Skoronice, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 1 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 7883 z roku 1907 a leželo jižně od obce Skoronice. Kutisko č. 2 bylo pronajato pod číslem podání 4414 z roku 1920 a leželo rovněž jižně od obce Skoronice.
Společnost Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze měla pronajata kutiska jižně od obce Skoronice.




2) Těžební prostor Moravský Písek – Uherský Ostroh – Veselí nad Moravou, Morava


Další lokalitou, ve které měla firma Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajata kutiska, byl těžební prostor Moravský Písek – Uherský Ostroh – Veselí nad Moravou. Na dalším obrázku je tento prostor vymezen červenou čarou.



Obr. č. 37 – těžební prostor Moravský Písek – Uherský Ostroh – Veselí nad Moravou, Morava



Těžební prostor se nacházel severně od Strážnice, podél východní strany železniční trati Moravský Písek – Hodonín. Skládal se z těchto kutisek.



Obec Moravský Písek


Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Moravský Písek.







Firma tedy měla pronajata celkem 15 kutisek v k.ú. Moravský Písek. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 38 – kutisková oblast Moravský Písek, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 4 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 6934 z roku 1907 a leželo jižně od obce Moravský Písek. Kutisko č. 9 bylo pronajato pod číslem podání 6939 z roku 1907 a leželo rovněž jižně od obce Skoronice, vedle železniční stanice Moravský Písek.



Obec Bzenec



Firma Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze měla podobně jako předchozí firmy pronajaty kutiska v k.ú. obce Bzenec.


Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Bzenec.





Firma tedy měla pronajata celkem 12 kutisek v k.ú. Bzenec. Na další mapě jsou vyznačena.




Obr. č. 39 – kutisková oblast Bzenec, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 1 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 6993 z roku 1907 a leželo jižně železniční zastávky Moravský Písek, ale již v k.ú. Bzenec. Kutisko č. 2 bylo pronajato pod číslem podání 6994 z roku 1907 a leželo rovněž jižně od této zastávky.

Je zajímavé, že kutiska č. 7000 a 7001 v k.ú. Bzenec, byla současně pronajata firmě Apollo i firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze.



Obec Uherský Ostroh


Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Uherský Ostroh.





Firma tedy měla pronajata celkem 3 kutiska v k.ú. Uherský Ostroh. Na další mapě jsou vyznačena.




Obr. č. 40 – kutisková oblast Uherský Ostroh, Morava



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 1 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1465 z roku 1908. Kutisko č. 3 bylo pronajato pod číslem podání 1472 z roku 1908. Obě kutiska ležela jižně od silnice Moravský Písek – Uherský Ostroh.



Obec Veselí nad Moravou



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Veselí nad Moravou.






Firma tedy měla pronajata celkem 4 kutiska v k.ú. Veselí nad Moravou. Na další mapě jsou vyznačena.




Obr. č. 41 – kutisková oblast Veselí nad Moravou, Morava



Bylo vybráno 1 kutisko. Kutisko ozn. č. 3 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1390 z roku 1908.

Všechny kutiska v k.ú. Veselí nad Moravou ležela jižně od železniční trati.



3) Těžební prostor Turzovka – Vysoká – Makov, Slovensko


Další lokalita, ve které měla firma Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajata kutiska, byl těžební prostor Turzovka – Vysoká – Makov na Slovensku. Na dalším obrázku je tento prostor vymezen červenou čarou.



Obr. č. 42 – těžební oblast Turzovka – Vysoká – Makov, Slovensko



Jak je z obrázku patrné, jedná se o kopcovitou oblast na Moravsko-Slovenském pomezí, východně od Turzovky. Skládala se z katastrálního území těchto obcí.



Obec Turzovka



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Turzovka.








Firma tedy měla pronajata celkem 47 kutisek v k.ú. Turzovka. Na další mapě jsou vyznačena.




Obr. č. 43 – kutisková oblast Turzovka, Slovensko



Byla vybrána 3 kutiska. Kutisko ozn. č. 3 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 954 z roku 1924. Kutisko č. 8 bylo pronajato pod číslem podání 980 z roku 1924. Kutisko č. 9 bylo pronajato pod číslem podání 986 z roku 1924. Všechna kutiska v k.ú. obce Turzovka ležela východně a severo-východně od obce, v lesnatém kopcovitém terénu.


Obec Vysoká


Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Vysoká.




Firma tedy měla pronajata celkem 17 kutisek v k.ú. Vysoká. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 44 – kutisková oblast Vysoká, Slovensko



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 7 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 2530 z roku 1926. Kutisko č. 13 bylo pronajato pod číslem podání 2537 z roku 1926. Všechna pronajatá kutiska v k.ú. obce Vysoká ležela severo-východně od obce, v lesnatém kopcovitém terénu.


V materiálech je používán název obce Vysoká. Současný název obce je Vysoká nad Kysucou.



Obec Makov



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Makov.





Firma tedy měla pronajata celkem 16 kutisek v k.ú. Makov. Na další mapě jsou vyznačena.




Obr. č. 45 – kutisková oblast Makov, Slovensko


Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 10 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 2564 z roku 1926. Kutisko č. 15 bylo pronajato pod číslem podání 2573 z roku 1926. Všechna pronajatá kutiska v k.ú. obce Makov ležela severo-západně a severně od obce, v lesnatém kopcovitém terénu.



4) Těžební prostor Čadca – Svrčinovec, Slovensko



Další lokalita, ve které měla firma Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajata kutiska, byl těžební prostor Čadca – Svrčinovec na Slovensku. Na dalším obrázku je tento prostor vymezen červenou čarou.


Obr. č. 46 – těžební oblast Čadca – Svrčinovec, Slovensko



Jak je z obrázku patrné, jedná se o kopcovitou oblast na Moravsko-Slovenském pomezí, severo-východně od Čadce. Skládala se z katastrálního území těchto obcí.



Město Čadca



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. města Čadca.






Firma tedy měla pronajata celkem 21 kutisek v k.ú. Čadca. Na další mapě jsou vyznačena.




Obr. č. 47 – kutisková oblast Čadca, Slovensko



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 4 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1334 z roku 1924. Kutisko č. 13 bylo pronajato pod číslem podání 1398 z roku 1924. Všechna pronajatá kutiska v k.ú. města Čadca ležela severo-západně od města, v lesnatém kopcovitém terénu ve směru na Moravsko-Slovenskou hranici.



Obec Svrčinovec


Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Svrčinovec.







Firma tedy měla pronajata celkem 6 kutisek v k.ú. Svrčinovec. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 48 – kutisková oblast Svrčinovec, Slovensko



Byla vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 2 bylo firmě Moravsko-slovenská naftová společnost „Methan“ v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1423 z roku 1924. Kutisko č. 3 bylo pronajato pod číslem podání 1424 z roku 1924. Všechna pronajatá kutiska v k.ú. Svrčinovec ležela jiho-západně od obce, v lesnatém kopcovitém terénu za železniční tratí.



d) Společnost pro těžbu a obchod minerálním olejem spol. s.r.o. v Praze



Další firma, která se zabývala těžbou nafty na Moravsko-Slovenském pomezí, je firma Společnost pro těžbu a obchod minerálním olejem spol. s.r.o. v Praze. Tato firma patří k menším v oboru a měla pronajata kutiska v oblasti Skalice na Slovensku.



1) Těžební prostor Hodonín – Rohatec - Skalica, Morava, Slovensko


Těžební prostor Hodonín – Rohatec – Skalica, je jediný těžební prostor, který leží na Moravě i Slovensku. Ve své podstatě doplňuje mezeru mezi těžebním prostorem firmy Baťa u Sudoměřic a firmy Apollo u Holiče. Zasahuje ovšem i těžebních prostorů těchto firem. Některá (sousedící) kutiska v okolí Hodonína a Holiče, tedy měly pronajaty různé firmy.
Na dalším obrázku je celkový pohled na tento těžební prostor. Červenou čarou jsou vyznačeny hranice těžebního prostoru.



Obr. č. 49 – těžební oblast Hodonín – Rohatec - Skalica, Morava, Slovensko


Těžební oblast se skládá z katastrálních území těchto obcí.



Město Skalica



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. města Skalica.







Firma tedy měla pronajata celkem 36 kutisek v k.ú. Skalica. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 50 – kutisková oblast Skalica, Slovensko



Bylo vybrána 3 kutiska. Kutisko ozn. č. 15 bylo firmě Společnost pro těžbu a obchod minerálním olejem spol. s.r.o. v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1339 z roku 1923. Kutisko ozn. č. 20 bylo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1344 z roku 1923 a kutisko ozn. č. 28 bylo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 4038 z roku 1929.

Všechny kutiska v k.ú. Skalica ležela východně a severně od města, v prostoru mezi Skalicou a hranicí.



Obec Holič



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Holič.





Firma tedy měla pronajata celkem 8 kutisek v k.ú. Holič. Na další mapě jsou vyznačena.




Obr. č. 51 – kutisková oblast Holič, Slovensko

Bylo vybráno 1 kutisko. Kutisko ozn. č. 2 bylo firmě Společnost pro těžbu a obchod minerálním olejem spol. s.r.o. v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1257 z roku 1923.

Všechna kutiska v k.ú. Holič ležela severně od trati Holič – Hodonín a zároveň severně od trati Holič – Skalica.



Obec Kátov



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Kátov.






Firma tedy měla pronajata celkem 13 kutisek v k.ú. Kátov. Na další mapě jsou vyznačena.




Obr. č. 52 – kutisková oblast Kátov, Slovensko



Bylo vybráno 1 kutisko. Kutisko ozn. č. 6 bylo firmě Společnost pro těžbu a obchod minerálním olejem spol. s.r.o. v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1281 z roku 1923.

Kutiska v k.ú. Kátov ležela okolo celé obce.




Obec Vradiště



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Vradiště.






V k.ú. Vradiště bylo pronajatou pouze 1 kutisko. Proto je nemá smysl vyznačovat v mapě. Kutisko bylo firmě Společnost pro těžbu a obchod minerálním olejem spol. s.r.o. v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1734 z roku 1923 a leželo severo-západně od obce Vradiště.



Obec Rohatec


Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Rohatec.




Firma tedy měla pronajata celkem 27 kutisek v k.ú. Rohatec. Ze zdrojů není zcela zřejmé, zda jsou skutečně všechna podání z roku 1920. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 53 – kutisková oblast Rohatec, Morava



Bylo vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 2 bylo firmě Společnost pro těžbu a obchod minerálním olejem spol. s.r.o. v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1791 z roku 1920. Kutisko ozn. č. 8 bylo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1806 z roku 1920.

Všechny kutiska v k.ú. Rohatec ležela jižně od obce, v prostoru mezi Rohatcem a řekou Moravou (hranicí).



Obec Sudoměřice



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Sudoměřice.







Firma tedy měla pronajata celkem 5 kutisek v k.ú. Sudoměřice. Ze zdrojů není zřejmý rok podání. Na další mapě jsou vyznačena.




Obr. č. 54 – kutisková oblast Sudoměřice, Morava



Bylo vybráno 1 kutisko. Kutisko ozn. č. 1 bylo firmě Společnost pro těžbu a obchod minerálním olejem spol. s.r.o. v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 1763, rok nezjištěn.

Všechny kutiska v k.ú. Sudoměřice ležela jiho-západně od obce, v těsné blízkosti hranice.



Město Hodonín



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. města Hodonín.







Firma tedy měla pronajata celkem 34 kutisek v k.ú. Hodonín. Ze zdrojů není zřejmý rok podání. Na další mapě jsou vyznačena.




Obr. č. 55 – kutisková oblast Hodonín, Morava



Bylo vybráno 1 kutisko. Kutisko ozn. č. 10 bylo firmě Společnost pro těžbu a obchod minerálním olejem spol. s.r.o. v Praze pronajato na základě žádosti pod číslem podání 959, rok nezjištěn.

Všechny kutiska v k.ú. Hodonín ležela východně od obce, mezi městem Hodonín a řekou Morava.



d) Fantovy závody akc. spol., Praha Smíchov


Fantovy závody v Pardubicích (sídlo v Praze) zatím nebudeme blíže představovat. Ještě o této firmě budeme dále hovořit. Mimo rafinérie v Pardubicích měla tato firma pronajat i malý těžební prostor na Slovensku. Konkrétně se jednalo o těžební prostor Gajáry – Jakubov – Dimburk, Slovensko. Na dalším obrázku máte tento prostor vyznačen.


Obr. č. 56 – těžební prostor Gajáry – Jakubov – Dimburk, Slovensko



Tento těžební prostor ležel u Slovensko-Rakouských hranic. Skládal se z katastrálního území těchto obcí.



Obec Gajary



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Gajary.






Firma tedy měla pronajata celkem 38 kutisek v k.ú. Gajáry. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 57 – kutisková oblast Gajáry, Slovensko



Bylo vybrána 2 kutiska. Kutisko ozn. č. 7 bylo firmě Fantovy závody akc. spol., Praha Smíchov pronajato na základě žádosti pod číslem podání 4237 z roku 1923. Kutisko ozn. č. 11 bylo pronajato na základě žádosti pod číslem podání 4241 z roku 1923.

Všechny pronajatá kutiska v k.ú. Gajáry ležela jižně od obce, v prostoru mezi Gajáry, Jakubovem státní hranicí s Rakouskem.



Obec Jakubov



Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Jakubov.




Firma tedy měla pronajata celkem 4 kutiska v k.ú. Jakubov. Na další mapě jsou vyznačena.




Obr. č. 58 – kutisková oblast Jakubov, Slovensko



Bylo vybráno 1 kutisko. Kutisko ozn. č. 2 bylo firmě Fantovy závody akc. spol., Praha Smíchov pronajato na základě žádosti pod číslem podání 4896 z roku 1923.

Všechny pronajatá kutiska v k.ú. Jakubov ležela severo-západně od obce.



Obec Dimburk


Seznam pronajatých kutisek v k.ú. obce Dimburk.





Firma tedy měla pronajata celkem 3 kutiska v k.ú. Dimburk. Na další mapě jsou vyznačena.



Obr. č. 59 – kutisková oblast Dimburk, Slovensko



Bylo vybráno 1 kutisko. Kutisko ozn. č. 3 bylo firmě Fantovy závody akc. spol., Praha Smíchov pronajato na základě žádosti pod číslem podání 4961 z roku 1923.

Všechny pronajatá kutiska v k.ú. Dimburk ležela severo-východně od obce.

Ve zdrojích se vyskytuje původní název obce Dimburk. Dnešní název obce je Suchohrad.




d) firma Bratři Sikmundové, Praha II



Poslední soukromá firma, která pravděpodobně měla pronajata kutiska na Moravsko-Slovenském pomezí, byla firma Bratři Sikmundové, Praha II. O této firmě ještě budeme dále hovořit.
Zda měla skutečně tato firma pronajaty kutiska není zcela zřejmé. V archivních materiálech lze dohledat návrh seznamu výhradních kutisek pronajatých firmě Bratři Sikmundové, Praha II, ale není zcela zřejmé, zda k pronájmu skutečně došlo. V případě tohoto návrhu lze dohledat katastrální území obcí s čísly podání a roky, ale nedochovala se (pravděpodobně) kutisková mapa.
Z tohoto důvodu nemá smysl uvádět jednotlivá kutiska, protože jejich poloha je stejně nedohledatelná. Proto byla vypracována pouze celková tabulka dle jednotlivých obcí s počty kutisek navrhovaných k pronájmu.

Celkový pohled na oblast navrhovaných pronájmů je na dalším obrázku.



Obr. č. 60 – celkový pohled na navrhované pronájmy



Mapa je v tomto případě pouze orientační, pro vytvoření představy. Návrh se tedy týkal oblasti východně od Uherského Brodu, v okolí obce Bojkovice a Slavičín.


Seznam obcí s počty kutisek zahrnutých v návrhu na pronájem.




Jak již bylo uvedeno výše, zda skutečně došlo k pronájmu kutisek, není z materiálů zřejmé.



Tím bychom mohly ukončit první část této práce, která byla zaměřena na popis míst a pronájmů kutiskových oblastí. Je třeba znovu připomenout, že se jedná pouze o pronájmy soukromým firmám. Mimo výše uvedené těžební oblasti, byla těžba ještě realizována v okolí Gbel, kde těžila státní firma Československé naftové doly. Ta v našem výčtu zahrnuta není. Stav ve všech výše uvedených případech zhruba odpovídá polovině 30-tých let 20. století.

Vzhledem k tomu, že se v této práci zabýváme těžbou nafty na Moravsko-Slovenském pomezí, vynecháme ještě jednu soukromou firmu. Jedná se o firmu Těžařstvo Svatý Mikuláš. Tato firma měla pronajaty kutiskové prostory v Jižních Čechách, v okolí Českých Budějovic. Touto se zabývat nebudeme, navíc firma byla začátkem 30-tých let zrušena.


V případě, kdy bude někdo ze čtenářů mít speciální požadavek na vyhledání kutisek u některých výše uvedených obcí, napište komentář pod článkem s názvem obce. Pokusím se vyhovět.

2) Technika a technologie těžby nafty

V této části práce se zaměříme na techniku a technologii těžby nafty v předválečném Československu . Rozdělíme si tuto kapitolu na několik samostatných částí. V první se podíváme na těženou naftu a její zpracování. V další se zaměříme na techniku těžby a těžební věže. V poslední části se dotkneme technologického zázemí těžebních polí.

Nafta

Nafta těžená na moravsko-slovenském pomezí, má svůj původ v Neogenu. Naftová ložiska v okolí Gbel a Hodonína jsou vytvořena v souvislých pískových polohách a to ve dvou horizontech (patrech). První ložiska (v nižší hloubka pod povrchem) byla slabší. Druhá ložiska (ve větších hloubkách pod povrchem) byla výrazně vydatnější. Jejich síla byla asi 1 až 8 metrů (u Gbel).

Na dalším obrázku je řez podložím v okolí Gbel, dle znalostí z 30-tých let.



Obr. č. 61 – řez podložím u Gbel



Jako autor práce si netroufám fundovaně vysvětlit tento obrázek, neboť nejsem geolog. Zároveň ale pokládám za důležité, aby v práci byl. Popisy jsou ponechány v původní podobě. V případě, že bude někdo z čtenářů ochoten obrázek popsat, budu mu vděčný.


Nyní se věnujme vlastní vytěžené surovině.

Podrobný popis československé nafty lze v literatuře nalézt obtížně. Ve zdroji č. 2 je možno nalézt technický rozbor dle F. Schulze (blíže nezjištěno), který odpovídá první polovině 30-tých let. Výsledky rozboru jsou v následující tabulce.











Bohuslavovice je v původních materiálech pravděpodobně překlep. S největší pravděpodobností je tímto myšlena dnešní součást Kyjova, tedy kutiskové oblasti severně od Hodonína (Baťa, Methan, Apollo). Miková je východním Slovensku, tedy mimo moravsko-slovenské pomezí.

Zpracování vytěžené nafty je rovněž problematické z hlediska dostupných zdrojů. Firma Apollo vlastnila rafinerii v Šumperku, ale není zcela zřejmé, zda byla skutečně v provozu (v 30-tých letech). U ostatních soukromých firem není místo zpracování vytěžené nafty zřejmé vůbec. V případě Československých naftových dolů u Gbel byla celá produkce zpracovávána ve Fantových závodech v Pardubicích. Stejně tak (s velkou pravděpodobností) i nafta vytažená Fantovými závody u Gajár.

Fantovy závody v Pardubicích v polovině 30-tých let z nafty vyráběly tyto druhy benzínů.





Dále tato firma vyráběla tyto druhy olejů.

[lkala]

Tímto výčtem ukončíme část o vlastní surovině a zaměříme se na technologii těžby nafty.




Technologie těžby nafty



V této části práce se zaměříme na technologii těžby nafty. V první řadě se podíváme na postup vrtacích a těžebních prací.



Postup vrtání a těžby


V tomto bodě musíme zejména volně a reálně zhodnotit dostupné informace. Dle mě dostupných zdrojů, se v předválečném Československu v 30-tých letech, při vrtacích pracích používal ve velké většině tzv. „kanadský způsob“ vrtání. Jistě se tento způsob používat v gbelském ložisku a velmi pravděpodobně i v okolí Hodonína. V případě ostatních prostorů to není zcela jisté, ale je to pravděpodobné.

Kanadský způsob vrtání spočíval v opakovaném zvedání a spuštění pevného soutyčí (tahadla), na kterém bylo zavěšeno vrtné dláto. Spouštění a zvedání je realizovalo prostřednictvím jeřábu, který byl umístěn v těžební věži. Pohon byl obstarával obvykle parní stroj, ale bylo možno použít i plynový nebo elektrický motor. Existoval způsob vrtání tzv. „na sucho“ nebo „s výplachem“. Rozdíl spočíval v tom, že při vrtání s výplachem se drť odstraňovala tlakovou vodou, která byla uháněna do otvoru pod tlakem asi 6 atmosfér. Rozmělněná hornina byla vynášena kolem závěsu až na povrch. Tento způsob se také nazýval jako „nepřímý výplach“. Existoval ještě tzv. „přímý výplach“, který spočíval ve vhánění vody dutým závěsem a dlátem na dno vrtného otvoru.
Vrtný otvor se zajišťoval proti sesuvu výstuhami pomocí železných trub. Tyto se sestavovali a zapouštěli do otvoru od nejširší po nejužší. Například při počátečním průměru 400 mm následovala trubka o průměru 360 mm, dále 320 mm, 279 mm, 241 mm, 205 mm, 196 mm a jako poslední 137 mm. Trubky byly s otvory pro usnadnění přítoku nafty a bylo doporučeno, aby neměli průměr méně než 75 mm.

Popis samotného vrtání provedeme níže.



Těžební věže a příslušenství


Základním kamenem každé těžby nafty, byly těžební věže. Ze stavebního hlediska se jednalo o stavbu, která musela splňovat příslušné náležitosti. K postavení věže v kutisku bylo tedy nutno povolení příslušných úřadů. Ve zdrojích je dochovaná korespondence mezi firmou Apollo a Okresním úřadem v Hodoníně, o projednání stavebního povolení na jednu z těchto věží. V tomto povolení je detailní popis těžební věže, ze kterého citujme.

Začátek citace (2):

„Vrtní budova pro vrtbu na naftu čís. Ng s příslušným strojním zařízením má býti postavena na parc. Číslo 2195 kat. obce Hodonína patřící státnímu velkostatku v Hodoníně (Nesyt – poz. autora).
Vrtní budovy budou sestávati z vlastní vrtní věže a přilehlé dřevěné budovy pro umístění pohonného motoru v tomto případě parního stroje.
Vrtní věž bude čtyřnož, dřevěné konstrukce o výšce 23,25 m.
Vrtní věž bude ve spodní části plně ošalována.
Nahoře bude zavěšena kladka, přes kterou bude vedeno ocelové lano pro pohon těžní lžíce. Pohon těžní lžice bude se díti jeřábem ve vrtné věže umístěným.
Přilehlá budova pro umístění pohonného motoru bude dřevěné konstrukce o půdorysných rozměrech 6,5 x 7,15 m.
Podlaha bude z udusané hlíny, střecha bude zakryta lepenkou. Dveře budou jedny. Okna budou čtyři. Do vrtné věže budou dvéře dvoje a dvě okna. V této budov bude postaven parní ležetý stroj o výkonu 30 – 40 HP. Strojem tímto poháněn bude napřed vrtní a pak těžební jeřáb.
Ve vzdálenosti 18,80 m od strojovny bude postavena budova dřevěné konstrukce pro parní kotel. Budova tato má plošné rozměry podlahy 5,20 x 10,20 m. Vchody jsou rovněž dva, okna v počtu pěti. Střecha bude kryt lepenkou.
V kotelně postaven bude parní kotel lokomobilní ležatý o 40 m2 výhřevné plochy a 10 atm tlaku.
Voda čerpána bude z vyhloubené studny vedle kotelny. Topit se bude pod kotlem plynem pomocí zvláštního hořáku. Plyn odebírán bude z rozvodného plynového potrubí, které jest připojeno na jednu vrtbu, z níž plyn bude odváděn.

Povolení jest vázáno těmito podmínkami:

1) Veškeré dveře vrtní věže, strojovny a kotelny musí býti zřízeny ku otevírání na venek.
2) Veškeré pohyblivé nebezpečné části strojové pokud jsou v dosahu práce dělníka, musí býti řádně ohrazeny neb zakryty.
3) Ve všech prostorách musí býti vyvěšen zákaz kouření jakož i zacházení s otevřeným světlem neb ohněm.
4) Elektrické instalace světla musí býti provedena za šetření předpisů E.S.Č., platných pro hlubinné vrtby na naftu.
5) Obsluha parního stroje a parního kotle musí býti svěřena zkušenému strojníku a topiči.
6) Na dveře kotelny a strojovny buď vyvěšen zákaz: Cizím vstup zapovězen.
7) Při stavbě buď zřízena dostatečné veliká jáma pro odpadní vody. Rozměry buďte tak veliké, aby mohla pojati odpadní vody z celého závodu. Jámu tuto nutno opatřiti řádným zábradlím. Okraje jámy buďte zřízeny nad okolní terén, tak aby obsah její nemohl býti za přívalů dešťových odplaven. Celou jámu nutno řádně utěsniti jílem, aby byla nepropustná.
Po dokončení stavby buď požádáno o kolaudaci a povolení k používání provozovny.“

Konec citace



Na dalším obrázku je řez typickou věží.



Obr. č. 62 – řez těžební věží






Z obrázků je patrná konstrukce těžebního zařízení. Nyní se zaměřme na vlastní nástroje.

Celkový pohled na používané nástroje pro kutání je níže.



Obr. č. 63 – kutací nástroje


Popis provedeme zleva. Na levém obrázku je vrtné dláto. Závěs opatřený tímto dlátem se opakovaně zvedal a spouštěl z výšky asi 6 až 30 cm, dle horniny. Dělník obsluhující vrt zároveň pomocí závěsu toto dláto otáčel tak, aby dopadalo při různých polohách. Dláto tedy sloužilo k rozbíjení horniny.
Na dalších dvou obrázcích zleva jsou nůžky. Nůžky sloužily k tlumení nárazů dláta (závěsu s dlátem). Upevňovali se nad závěs.
Na posledním obrázku zleva je lžíce. Tento nástroj sloužil k vybírání horniny rozbité dlátem. Při rozbíjení horniny dlátem se na dně vrtné díry shromažďoval rozbitý materiál, obvykle jako bláto. Toto se následně vytahovalo lžící. Lžicovalo se asi po 0,5 metrech vrtání. Lžíce byla dutý válec, který byl na horní straně opatřen závěsem. Na spodní straně měla záklopku, která se při spuštění do vrtné díry otevřela. Bláto vstoupilo do duté lžíce a při zpětném pohybu se záklopka uzavřela. Lžicování pochopitelně značně zpomalovalo postup vrtání.

Denní výkony byly značně závislé na vrtané hornině. Průměrně se pohybovali kolem 2 až 4 metrů za 24 hodin.


Infrastruktura na těžebních polích


V této části se zaměříme na ostatní stavby s infrastrukturu, která byla na těžebních polích. Základem těchto polí byly samozřejmě vlastní věže a jejich výbava. Nelze ovšem opomenout ani další nutné stavby, jako např. nádrže, potrubí apod.

Právě popisu těchto pomocných zařízení se budeme věnovat nyní.



Nádrže na naftu


Nejdůležitější z těchto pomocných zařízení byly nádrže na vytěženou naftu. V případě těchto nádrží se opět jednalo o stavbu, ke které byly třeba příslušné povolení úřadů. Z tohoto důvodu se dochovala korespondence mezi stavebním úřadem v Hodoníně a firmou Apollo, ve které je podrobně popsána jedna z nádrží. Z této korespondence nyní citujme.

Začátek citace (2):


Zemní nádrž na surový olej má býti postavena na pozemku parc. Čís. 2195 v kat. obce Hodonín, náležící státnímu velkostatku v Hodoníně. Jest umístěna 15 m od aleje na okraji pozemku parc. Čís. 2247 a ve vzdálenosti 20 m od polní cesty par. Čís. 2255 a bude provedena z bílých vápenopískových cihel po příp. z dusaného betonu pro obsah ca 350 cisteren a 100 q. Délka nádrže bude 50 m, její šířka 30 m a výška 2,50 m, takže její obsah bude obnášeti 3,750 m3. Nádrž bude zapuštěna do země do hloubky 1,50 m takže na okolní terén bude vyčnívati 1 m. Nádrž bude zakryta dřevěnou střechou s dehtovou lepenkou. Přívod oleje do nádrže bude proveden dosavadním potrubím.
Povolení jest vázáno splněním těchto podmínek:

1) Nádrž buď zhotovena z prvotřídního materiálu.
2) Střecha budiž opatřena hromosvodem řádně uzemněným.
3) Na vhodných místech se všech 4 stran nádrže buďte umístěny nápisy: Kouření a manipulace s otevřeným světlem zakázáno.
4) Nádrž budiž řádně ventilována, dle ustanovení § 49 hornopilic. předpisů pro vrtby na naftu.

Po dokončení stavby buď požádáno o kolaudaci a povolení k používání provozovny.


Konec citace.


Podzemní nádrže byly budovány na těžebních polích jako dočasné shromaždiště vytěžené nafty, před další exportem do rafinérií.



Ostatní příslušenství


Větší těžební pole, jak např. Cunín nebo Nesyt, byly děleny do menších celků (polí). Členění na tyto menší celky si demonstrujme na příkladu pole Svatopluk I-VIII, které leželo v katastru obce Ratíškovice – Vracov – Vacenovice.


Pole, jako celek, se nazývalo Svatopluk a leželo v katastru výše uvedených obcí. Bylo členěno do menších celků, které se nazývaly Svatopluk I až Svatopluk VIII. Způsob rozdělení je patrný z obrázku. V případě tohoto pole měly jednotlivé celky šířku asi 212 m a délku 370 až 430 m. (2)
K takto rozděleným částem se poté přistupovalo jako k samostatným celkům.

Nyní se vraťme k infrastruktuře polí. Dochovaly se nákresy a technické výkresy těžebních polí v okolí Hodonína (Nesyt) (2). Problém je zejména v jejich velikosti, neboť se jedná o výkresy formátů A0.


Podívejme se nyní blíže na další příslušenství pole Nesyt. Konkrétně se zaměříme na potrubí s naftou, které bylo vedeno z těžebního pole k vlečce, kde bylo ukončeno 10-ti výpustnými stojany. Další obrátky odpovídají stavu z 30-tých let. V této době již existovala železniční trať Hodonín – Holič, na náčrtu je označena jako „nová místní dráha“. Potrubí bylo vedeno pod (nebo nad) touto dráhou. V její těsné blízkosti, ve vzdálenosti 200 m od výpustných stojanů, byla umístěna čerpací stanice. Zde bylo čerpadlo poháněné elektromotorem a reservoáry (železné nádrže). Tyto reservoáry stály na pozemku čísla parcely 2221/2, který patřil Správě státních statků v Hodoníně.
Samotné výpustní stojany stály přímo u vlečky a sloužili k plnění cisternových vozů. Byly 200 m severně od čerpací stanice. Vlečka byla v jiné podobě, než v současnosti. Trať vlečky pokračovala severním směrem do oblouku a po 1 km končila ve stanici Hodonín. Na dalším obrázku je dnešní stav.


Obr. č. 64 – směr potrubí z pole Nesyt


Výše na obrázku je celkový pohled na jižní část Hodonína s vyznačeným směrem potrubí z pole Nesyt k čerpací stanici a vlečce. Potrubí vedlo souběžně s cestou na Nesyt a před železniční tratí Hodonín – Holič se stáčelo k severu. Za tratí ústilo do čerpací stanice, jak je popsáno výše.

Detail dnešního stavu této části Hodonína je na dalším obrázku.



Obr. č. 65 – detail směru potrubí z pole Nesyt


Do obrázku je červenou barvou načrtnut stav v průběhu 30-tých let a poloha jednotlivých částí potrubí a čerpací stanice se stojany.


Závěrem ještě několik technických detailů potrubí.

Potrubí bylo tlakováno na 15 atm. Mělo průměr 3 palce a celkovou délku 2500 m. Bylo uloženo 80 až 120 cm pod povrchem. (2)


Tím ukončeme malý exkurz do infrastruktury těžebních polí. Jedná se samozřejmě pouze o drobný nástin, ale naznačuje, jak byla tato otázka řešena.



3) Provozní a technické problémy


Stejně jako v každém lidském konání, i v případě těžby nafty existovaly problémy. V této kapitole bych se budeme věnovat provozním a technickým problémům při těžbě.

Zaměříme se výhradně na erupce.


Erupce


Pod slovem erupce se rozumí vytryskávání nafty, nebo jiného materiálu z vrtné díry. K erupcí docházelo při těžbě i vrtání celkem často. Z hlediska materiálu ji můžeme rozdělit do tři hlavních částí.


a) Erupce nafty


V případě, kdy dláto narazilo na naftu pod tlakem plynů, docházelo k její erupci. Ta se projevovala vystřikováním nafty z vrtné díry. Ve zdrojích z 30-tých let je možno dohledat, že k největší (tehdy) zaznamenané erupci naft došlo v roce 1916 u Tampica v Mexiku. Zde nafta tryskala celkem 24 hodin a erupce vychrlila 37 000 tun nafty.

V podmínkách Moravsko-Slovenského pomezí byly erupce značně mírnější. V literatuře je jako největší erupce na našem území (ve stavu k polovině 30-tých let) zmiňována erupce nafty na kutisku č. 119 v těžební oblasti Gbely. Datum erupce není známo, ale nafta tryskala 4,5 hodiny. Na dalším obrázku je příklad erupce nafty.



Obr. č. 66 – erupce nafty



K této erupci došlo na sondě č. 147 v těžební oblasti u Gbel. Datum se nepodařilo dohledat, ale fotografie pravděpodobně pochází z 20-tých let.



b) Erupce písku


K erupcím pístu, případně (častěji) písku s naftou, docházelo ze stejných důvodů, jako u nafty. Tento typ erupce je zachycen na dalším obrázku.



Obr. č. 67 – erupce písku


K erupci písku znázorněné na obrázku došlo na sondě č. 165 v těžební lokalitě Gbely. Datum pořízení fotografie opět není zřejmé, ale pravděpodobně bude rovněž z 20-tých let.

V dostupných zdrojích se dochovaly hodnotné materiály k pískovým erupcím na Nesytu. Konkrétně se jedná o protokol o místním šetření, který byl sepsán okresním úřadem v Hodoníně. V tomto protokolu je popsán výsledek místního šetření pískové erupce, ke které došlo 8.6. 1932 na kutisku č. 19 v lokalitě Nesyt.

Celá historie tohoto místního šetření je složitější. Začala dne 25.6. 1932, kdy místní organizace s názvem Vodní družstvo pro regulaci dolního toku řeky Kyjovky, podalo stížnost na firmu Apollo. Obsahem stížnosti bylo, že regulovaný tok řeky Kyjovky, na hranicích Lužicko-Hodonínských, byl zanášen plovoucím pískem smíšeným s naftou. Na základě této stížnosti rozhodl Okresní úřad v Hodoníně o provedení místního šetření na Nesytu. Při tomto byly přítomni:

1) Dr. Miloš Horňanský – vrchní komisař politické správy okr. úřadu v Hodoníně
2) Dr. Ing. Rudolf Gold – báňský rada Čs. báňského revírního úřadu v Brně
3) František Jílek – státní stavební správa v Břeclavi
4) Michal Košut – předseda Vodního družstva pro regulaci dolního toku Kyjovky
5) Antonín Zbožínek - Vodního družstva pro regulaci dolního toku Kyjovky
6) Ing. Jan Volný – báňský ředitel firmy Apollo


Místní šetření proběhlo na Nesytu. Citujme z protokolu o místním šetření.


Začátek citace (2):


Komise se sešla v závodní kanceláři naftových dolů a odtud šla od vrtby č. 19, která dne 8. června eruptovala a odtud bylo vyhozeno asi 100 vagonů písku z tohoto 60 vagonů na sousední pozemky a 40 vagonů do vedlejší a do hlavní odpadové strouhy na délku celkem 200 m na jih od shora uvedené vrtby. Dle vyjádření zástupce závodu byl tento písek odklizen takto:
Po čas erupce byly zřízeny ve hlavní strouze ve vzdálenosti 20 – 80 a 280 m od vrtby č. 19 3 jezy z prken a hlíny, kterými písek vyhazovaný erupcí byl zachycen a voda odtékala bez dalšího znečištění korytem hlavní strouhy až do Kyjovky. V těchto zadržených jezech nalézalo se cca 36 vagonů jemného křemitého písku, který byl drenážním mistrem Novákem, jemuž čistící práce byly zadány na pozemek státního velkostatku vyházen a odtud vozíky odvážen. Hlavní strouhou kterou jsou odváděny vody z této krajiny a kterou právě Kyjovka by mohla báti zanášena tekoucím pískem z naftových dolů, jest vzdálena od dolů asi 108 a případně i více metrů. Strouha tato se táhne asi v délce 3 až 3,5 km obloukem k říčce Kyjovce. Její hloubka obnáší 2-3 m.


Konec citace.


Výsledek šetření nakonec skončil ve prospěch firmy Apollo, říčka Kyjovka pravděpodobně nebyla zanesena pískem z této erupce.


Tato citace nám umožňuje pěknou představu písečné erupce na kutisku.



c) Erupce plynu


Plynová erupce je posledním z hlavních druhů. K tomuto typu se nepodařilo dohledat bližší podrobnosti. Jistou představu si lze učinit z následujícího obrázku.


Obr. č. 68 – erupce plynu


Na obrázku je erupce plynu na sondě č. 95 v těžební oblasti Gbely. Datum pořízení fotografie opět není zcela zřejmé, ale pravděpodobně vznikla v 20-tých letech.




Tímto ukončíme první část práce, ve které jsme nastínili těžbu nafty na moravsko-mlovenském pomezí.

Nyní se posuneme v čase o asi 10 let dále, do temného období našich dějin. Zaměříme se na obchodní spolupráci našich těžařských a rafinérských společností s protektorátními, případně říšskými úřady a institucemi.




Období protektorátu




Jak již bylo uvedeno výše, v této části si zkusíme odpovědět na otázku, jakým způsobem probíhala obchodní spolupráce mezi rafineriemi a výrobními závody pro zpracování ropných výrobků na území protektorátu Čechy a Morava na jedné straně a německým Wehrmachtem, potažmo protektorátními úřady na straně druhé.

Před vlastním popisem vzájemných obchodních vztahů je nutno nejprve stručně pohovořit o organizaci průmyslu na území protektorátu Čechy a Morava.


Všeobecná organizace průmyslu na území protektorátu Čechy a Morava


Je obecně známo, že po vzniku protektorátu Čechy a Morava, v březnu 1939, začalo hromadné přeorientování původního československého průmyslu, pro potřeby Třetí říše. Toto přeorientování mělo různou podobu. V první části docházelo k dosazování tzv. německých důvěrníků (Treuhänder) do vedení původních československých firem. Důvěrníci byly spolehliví němci, kteří tímto způsobem získávali vliv na chod konkrétního podniku.
V červnu 1939 byl nařízením protektorátní vlády č. 1968 Sb., zřízen tzv. „Ústřední svaz průmyslu pro Čechy a Moravu“. Jeho přímým předchůdcem byl Ústřední svaz Československého průmyslu, který vznikl již v roce 1918. Nová forma svazu byla ovšem přizpůsobena nově vzniklým podmínkám po zřízení protektorátu. Členství v tomto svazu bylo pro průmyslové podnikání na území protektorátu povinné a právě tento svaz se stal hlavním způsobem ovládnutí tuzemského průmyslu německými monopoly. Organizace tohoto svazu byla zřízena na těchto principech:

1) povinné členství
2) přizpůsobení německým potřebám
3) vůdcovský princip
4) podřízenost nižších složek vyšším
5) systémy jmenování do funkcí

Podstatné tedy bylo, že svaz představoval řídící orgán. Do funkcí v tomto svazu se nevolilo, ale osoby byly funkcí pověřeny. Tento stav umožňoval na důležité pozice přímo jmenovat vybrané osoby. Členství ve svazu bylo povinné.

Správní strukturu hospodářského systému, vzniklého na území protektorátu Čechy a Morava, je možno popsat tímto způsobem:



1) Říšské instituce

a) centrální
b) zplnomocněnci


2) Protektorátní instituce


Nechme toto rozdělení zatím bez bližších komentářů. Zejména o protektorátních hospodářských institucích ovšem budeme dále ještě hovořit.


Nyní se podívejme na tzv. nucenou kartelizaci. Povinné zřizování hospodářských kartelů bylo zavedeno nařízením říšského ministra hospodářství ze dne 10.1. 1940. Tento výnos umožnil velkým německým společnostem ovládnutí protektorátních firem, kdy v rámci tohoto nařízení byla řada ryze Československých (tedy původních československých) firem včleněna do velkých německých společností.

Zde je nutno zmínit ještě jednu věc. Na území protektorátu existovali ještě jiné druhy kartelů. Konkrétně to byly kartely uzavřené na základě zákona č. 141 z roku 1933, tedy československého předválečného zákona. Kartely vzniklé na základě nařízení říšského ministra ze dne 10.1. 1940 byly poté vzájemně slučovány s původními kartely a obvykle s říšskoněmeckými kartely, do společných celků.

Závěrem se ještě vraťme k Ústřednímu svazu průmyslu. Tento svaz byl protektorátní instituce. Tato instituce se organizačně členila na hospodářské skupiny. Těchto bylo celkem 22 a dále se dělily na odborné podskupiny. Zpracování naftových výrobků podléhalo hospodářské skupině chemického průmyslu, odborné skupině rafinérií minerálních olejů.



Zájmové firmy



Po stručném popisu organizace průmyslu na území protektorátu se nyní podíváme na konkrétní firmy a organizace, o kterých budeme dále hovořit.


a) protektorátní firmy na zpracování nafty


1) Apollo-Nafta A.G.


Firma Apollo-Nafta A.G. byla původní československá firma Apollo. Tato se před válkou zabývala těžbou nafty na Hodonínsku a také částečně u Gbel, jak je již uvedeno výše. Firma mimo těžbu nafty také vlastnila rafinérii v Bratislavě (dnešní Slovnaft) a Šumperku. Není ovšem zcela zřejmé, zda šumperská rafinerie byla v době protektorátu v provozu. Dále měla firma některé majetky v předválečném Polsku. Po vzniku protektorátu bylo sídlo firmy přesunuto z Bratislavy do Prahy a následně sídlila firma Apollo na adrese:


Apollo-Nafta Handrle-A.G.
Prag II., Wenzelsplatz 56


2) Fanto-Werke Aktiengesellschaft


Firmu Fanto-Werke pravděpodobně není nutno příliš představovat (zejména pro lidi z Pardubic a okolí). Fantovy závody byly největšími závody na zpracování nafty v předválečném Československu. Rafinérie byla v Pardubicích (dnešní Paramo), ale firma měla ještě řadu dalších podnikatelských aktivit. Po vzniku protektorátu dále fungovala pro německý průmysl. Podstatná část výroby byla zastavena po známém náletu ze dne 28.4. 1944. Sídlo firmy (korespondenční adresa) byla za války:


Fanto-Werke Aktiengesellschaft
Prag XVI., Reichagasse 17


3) Vacuum Oil Company A.G.


Firma Vakuum Oil Company A.G. je původní (předválečná) firma Vacuum Oil Company a.s.. Tato americká firma od roku 1929 vlastnila rafinérii v Kolíně. V roce 1939 byla sloučena s hamburskou pobočkou Deutsche Vacuum Oil Company. Za války byla rovněž značně poškozena spojeneckými nálety. Oficiální sídlo této firmy (korespondenční adresa) byla v období protektorátu:


Vacuum Oil Copany A.G.
Prag II., Brenntegasse 5



4) Brüder Zikmund A.G.


Firma Brüder Zikmund A.G. je československá předválečná firma Bratři Zikmundové. Blíže se k této firmě bohužel nepodařilo nic zjistit. Je mi známo pouze to, že v předválečném Československu vlastnila síť čerpacích stanic. Její adresa v době protektorátu byla:


Brüder Zikmund A.G. für Erzeugung und Handel mit Mineralölen
Prag X., Olmützerstrasse 48




b) Protektorátní úřady



a) Der Beauftragte für die Mineralölwirtschaft des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren


Odborná skupina rafinérií minerálních olejů je součást výše zmiňovaného Ústředního svazu průmyslu. Z dochované korespondence vyplývá, že vedoucím této skupiny v rámci Ústředního svazu průmyslu byl jistý Dr. Mašín. K této osobě se bohužel nepodařilo zjistit další informace. Oficiální název této instituce byl:


Der Beauftragte für die Mineralölwirtschaft
des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren
Prag II., Hibernegasse 42


c) Oberkommando des Heeres


Oberkommando des Heeres (dále bude používáno všeobecně známé O.K.H.) je natolik známé, že nebudeme ztrácet čas vysvětlováním jeho funkce. V úřední korespondenci se vyskytuje následující adresa:


Oberkommando des Heeres
Wa J Rü 6, Berlin W 15, Sächsische Str. 8




Nyní se v příkladu podívejme na vzájemné vztahy výše zmiňovaných firem a institucí.



Vzájemné vztahy a smlouvy



Jako příklad uvedeme obchodní smlouvu mezi firmou Apollo a O.K.H. Tato smlouva je datována k 6.10. 1939 a týká se podmínek dodávek pohonných hmot pro potřeby O.K.H.

Ze smlouvy budeme citovat.


Začátek citace (2):



Vertrag

über die Liererung von Vergaser – und Dieselkraftstoffen für Kraftfahrzeuge der deutschen Wehrmacht im Protektorat Böhmen und Mähren.

Zwischen dem deutschen Reich (Reichs-Fiskus-Wehrmacht) vertreten durch das Oberkommando des Heeres (kurz O.K.H.) und der Firma Apollo-Nafta Handels-Aktienges, Prag (kurz Auftragnehmer, Lieferer) wird nachstehender Vertrag geschlossen:

§ 1.

1. Der Auftragnehmer verpflichtet sich, ab sofort bis zum 31. Dez. 1939 der deutschen Wehrmacht (auch Empfänger, Auftraggeber genannt) im Protektorat Böhmen und Mähren Vergaser – und Dieselkraftstoffe nach anliegenden technischen Lieferbedingungen zu liefern.

2. Als Grundpreis für die Berechnung der gelieferten Betriebsstoffe wird der am Tage der Lieferung an den Zapfstellen der unterfertigten Betriebsstoffe – Firma angeschriebene Zapfstellen – Literpreis für das Benzol – Benzin – Spiritus – Gemisch Marke Apollo-Special festgelegt.

3. Die gegenwärtig an den Zapfstellen des Auftragnehmers angeschriebenen Preise, welche als Grundlage für die Verrechnung dienen, lauten:
Marke. Apollo-Special
Preis 1. Prag RM 0.355 bzw. K. 3.55 je Liter
2. im übrigen Protektorat RM 0.360 bzw. K. 3.60 je Liter

4. Preisveränderungen müssen dem Wehrmacht-Bevollmächtigten im Protektorat Böhmen und Mähren und dem Oberkommando des Heeres, Wa J Rü 6, Berlin W 15, Sächsosche Str. 8, unverzüglich unmittelbar zur Kenntnis gebracht werden.

5. Bei Rechnungslegung werden nachstehende Nachlässe auf diese Preise verrechnet:

A. für Benzin-Benzol-Alkohol-Gemisch:
a) bei Bezug ab Zapfstelle kein Nachlass
b) bei Bezug in Eisenbahn-Betriebsstoff-Kessel-wagen (Zisterne)……….RM 0.03 p. l.
c) bei Bezug in firmeneigenen Betriebsstoff-Kesselkraftwagen (Motor-Tankwagen) u.
Fässern…………………………………………………………………..RM 0.01 p. l
d) bei Bezug in wehrmachteigenen Betriebsstoff-kesselkraftwagen u.
Fässern…………………………………………………………………...RM 0.02 p. l

6. Die sich unter Berücksichtigung der Nachlässe unter A b), B b), A d), B d) ergebenden Preise verstehen sich für Lieferung ab Mischtanklager des Auftragnehmers, der Unter A c) und B c) für Lieferung frei Empfänger.

7. Die Wehrmacht kann mit dem Auftragnehmer für größere Lieferungen (Manöver usw.) besondere Vereinbarungen über die Sicherstellung des Kraftstoffes treffen. In solchen Fällen gelten gleichfalls die Preise und alle übrigen Bestimmungen des Vertrages.

§ 2.

1. Der Empfänger hat die Eisenbahn-Betriebsstoff-Kesselwagen innerhalb 3 Tagen nach Eingang zu entleeren und an die von dem Auftragnehmer angegebene Anschrift auf dessen Kosten zurückzusenden. Bei Überschreitung dieser Frist sind etwa auflaufende Wagen-Standgelder von dem Empfänger zu bezahlen und zusätzlich ein Betrag von RM 3.— pro Tag und pro Betriebsstoff-Kesselwagen an den Auftragnehmer zu entrichten.

2. Sollte die Lieferung in firmeneigenen Fässern erfolgen, so haftet der Empfänger für Ruckgabe dieser Fässer an den Auftragnehmer. Die firmeneigenen Fässer sind deshalb unverzüglich zu entleeren und ebenfalls sofort frachtfrei Bahnstation der Lieferstelle zurückzusenden. Bei Verzögerung von länger als 2 Monaten sind für jeden angefangenen weiteren Monat RM 2.— pro Fass und Monat an den Lieferer zu entrichten.


§ 3.

1. Der Versand geschieht auf Gefahr des Auftragnehmers in den Fällen § 1 Ziff. 5,A c) und B c); er trägt die Gefahr bis zur Übernahme des Kraftstoffes durch den Empfänger. In den Fällen § 1 Ziff. 5,A b) A d) B b) u. B d) erfolgt der Versand auf Gefahr des Auftraggebers.
2. Alle Verschlüsse der Eisenbahn-Betriebsstoff-Kessel-wagen, der Betriebsstoff-Kesselkraftwagen bzw. – Anhänger und die Spundlöcher der Fässer sind vor Abgang zu plombieren. In den Frachtbrief ist ein entsprechender Vermerk aufzunehmen.
3. Für den Versand kommt der Wehrmachttarif nicht in Betracht.
4. Die für die Berechnung maßgebende Gewichtsfeststellung wird durch Voll- und Leer-Wiegung des Eisenbahn-Betriebsstoff-Kesselwagens auf der amtlich gleichten Waage durch einen vereidigten Wiegemeister festgestellt.
5. Beim Transport von Fässern ist im Falle von Verlusten der Empfänger verpflichtet, sich auf den Frachtbriefen die Fehlgewichte durch die Eisenbahnverwaltung bescheinigen zu lassen, sowie die hierdurch entstehenden Forderungen an die Reichsbahngesellschaft dem Auftragnehmer abzutreten.

§ 4.

1. Der Auftragnehmer hat für jede Sendung zwei gleichlautende Lieferscheine an den Empfänger zu senden, letzterer hat davon einen der zahlenden Kasse mit der Rechnung zu übersanden.
2. Bei allen Sendungen sind die Lieferscheine so rechtzeitig abzusenden, dass sie vor Ankunft der Ware beim Empfänger eintreffen. Auf den Lieferscheinen, die die Firma des Auftragnehmers enthalten müssen, ist das Gesamt-Verpackungs- und Heingewicht und das spezifische Gewicht anzugeben.
3. Stimmt das Eingangsgewicht mit dem auf dem zugegangenen Lieferschein vermerkten nicht überein, so hat der Empfänger unverzüglich nach Entleerung der Behälter das festgestellte Gewicht dem Auftragnehmer mitzuteilen, der darauf die Rechnungen mit dem neu festgestellten Gewicht ausstellt.
4. Der bahnamtlichen Verwiegung wird die Verwiegung durch einen auf das bahnamtliche Interesse vereidigten Wieger gleichgasetzt. In den Fällen, in denen ein Versand durch die Bahn nicht in Frage kommt, gilt die Verwiegung bei der Abgangsstelle, bei welcher auf Verlangen der Empfänger zugegen sein kann.
5. Für die Entnahme des Kraftstoffes aus Zapfstellen (Pumpen) für einzelne Fahrzeuge werden Kreditscheine des Lieferers verwendet, die an den Zapfstellen ausliegen. Das Muster für diese Kreditscheine wird noch vereinbart.
§ 5.

1. Die Rechnungen sind in doppelter Ausfertigung nach erfolgtem Versand an den Empfänger zu senden, soweit im Auftragsschreiben nicht etwas anderes bestimmt ist. Sie müssen die Bestellnummer des Auftraggebers tragen und im übrigen den gleichen Inhalt wie die Frachtbriefe und Lieferscheine haben. Außerdem müssen sie die im § 1 vereinbarten Preise enthalten.
2. Die Rechnungen werden spätestens innerhalb 14 Tagen nach Eingang der Ware beim Empfänger im bargeldlosem Verkehr bezahlt, sofern die Übernahme erxxx ist. Die Bezahlung kann nach Wahl des O.K.H. in Kronen- oder Reichsmark-Währung erfolgen.
3. Ist der Empfänger nicht zu ermitteln, so wendet sich der Auftragnehmer an den Wehrmacht-Bevollmächtigten im Protektorat Böhmen und Mähren.

§ 6.

1. Für alle Rechtsstreitigkeiten aus diesem Vertrage ist ohne Rücksicht auf den Wert des Streitgegenstandes als Gerichtsstand Berlin zuständig. Für die Streitigkeiten gilt das deutsche Recht.
2. Die weitere Vertragserfüllung darf wegen eines Rechtsstreites nicht verweigert oder verzögert werden.

§ 7.

Der Auftragnehmer verpflichtet sich, allen übrigen deutschen Protektorats-Behörden, die unter Bezügnahme auf diesen Vertrag Aufträge erteilen, die Vergaser-und Dieselkraftstoffe jeweils zu den gleichen Bedingungen zu verkaufen.

§ 8.

1. Die Benutzung des Vertrages zu Reklamezwekken ist dem Auftragnehmer nicht gestattet desgleichen auch nicht die Veröffentlichung von Gutachten des Auftraggebers.
2. Gegen angemessene schriftliche oder mündliche Berufung auf den Vertrag bei Angeboten ist dagegen nichts einzuwenden.

§ 9.

1. Vorliegender Vertrag hat zur Voraussetzung, dass der Auftragnehmer in der Lage ist, sich die erforderlichen Betriebsstoffmengen rechtzeitig zu beschaffen. Für den Fall, dass die Versorgung mit Betriebsstoffen infolge behördlichen Maßnahmen, insbesondere wirtschaftspilitischen Inhalts nicht oder nicht zur Gänze, bzw. nicht rechtzeitig möglich sein sollte, sind die Auftragnehmer insoweit an die Erfüllung der Lieferverpflichtungen nicht gebunden.
2. Für den Fall vorsätzlicher oder fahrlässiger Vertragsverletzungen seitens des Auftragnehmers ist das O.K.H. berechtigt, sofort vom Vertrage zurückzutreten, unbeschadet der aus dem schuldhaften Vorhalten der Lieferfirma entstehenden Schadenersatzansprüche.

§ 10.

Dieser Vertrag trägt den Charakter der Meistbegünstigung. Sobald anderen Verbrauchern für die gleiche Beschaffenheit der Vertragskraftstoffe, die gleichen Mengen, die gleiche Bezugsart und in der gleichen Zone niedrigere Preise als dem O.K.H. eingeräumt werden, ist der Auftragnehmer verpflichtet, diese Tatsache dem O.K.H. sofort mitzuteilen. In einem solchen Falle ist das O.K.H. berechtigt, die gleichen niedrigen Preise zu verlangen, sofern der Auftragnehmer nicht unverzüglich besondere Gründe vorbringt, die die Gewährung des niedrigeren Preises rechtfertigen.

§ 11.

Die Urkundensteuer für diesen Vertrag wird vom Auftragnehmer getragen.

Berlin, den 6. Oktober 1939.



Konec citace.


Ze smlouvy vybereme pro naše účely nejdůležitější části.


a) obecnost

Smlouva je ve svém originále předtisknutá. U názvu firmy Apollo je vynechaná mezera pro jeho doplnění. Je tedy pravděpodobné, že smlouva byla obecná, uzavírána hromadně, pouze se měnily názvy firem.


b) rozdílnost cen dle území


Jak je patrné z § 1, bod 3, existovaly na území Protektorátu různé ceny. V Praze kupoval O.K.H. 1 litr benzinu Apollo Speciál za 0,355 říšských marek, což bylo 3,55 korun. Oficiální kurz marky ke koruně byl 1:10, reálný asi 1:7. Osoby, případně podniky, které disponovali markami, tedy v protektorátu kupovali asi 1/3 zboží „zadarmo“.
Mimo Prahu byla cena stanovena odlišně a to na 0,360 marky za 1 litr, nebo 3,60 korun.


c) různé ceny dle odběrů


V § 1, bod. 5 je patrné, že při různých způsobech odběru pohonných hmot O.K.H., existovaly různé ceny.



Dohodnutá kvalita paliv



Z našeho hlediska je nejdůležitější doplněk této smlouvy, který stanovoval potřebnou kvalitu dodávaného paliva. (2) Byl rozdělen na benzin a naftu (ve smyslu dnešní nafty).


1) Benzín


Kvalita benzínu byla smluvně upravena na následující minimální hodnoty:


a) Odpařování 100 ccm benzinu nesmí přesahovat 10 mg.
b) Tlak par při 40 st. C musí být v intervalu od 0,30 kg/cm2 do 0,80 kg/cm2.
c) Oktanové číslo musí být minimálně 78 oktanů (měřeno CFR metodou).
d) Výhřevnost musí být nejméně 7,400 WE/L při 15 st. C.
e) Destilační křivka se musí pohybovat v těchto hodnotách:

1) začátek destilace mezi 50 až 60 st. C
2) při 60 st. C ne více než 10 %
3) při 100 st. C ne méně než 40 %
4) při 200 st. C ne méně než 95 %

f) Měrná hmotnost nesmí být menší než 0,720 a větší než 0,780.
g) Jakékoliv změny kvality benzínu musí být ihned oznámeny O.K.H.
h) Požadavky na kvalitu alkoholu pro směsi budou upřesněny dodatečně.


2) Nafta (v dnešním smyslu)


Kvalita nafty (ve smyslu pohonné hmoty – v originále Dieselkraftstoff) byla smluvně upravena na tyto minimální hodnoty:

a) Nafta musí být čistá bez přísad cizích pevných látek.
b) Výhřevnost nesmí být pod 9700 Cal/kg.
c) Bod vzplanutí v otevřeném kelímku nesmí být pod 65 st. C.
d) Objem vody nesmí přesahovat 0,5 %.
e) Objem popele nesmí přesahovat 0,05 %.
f) Viskozita (dle Englera) při 20 st. C: 1) ne nad 2 E
2) ne pod 1 E
g) Bod tuhnutí ne vyšší než -10 st. C.
h) Obsah koksu nesmí být vyšší než 2 %.
ch) Cetanové číslo nesmí být pod 45.




V lednu 1941 byla ze strany Odborné skupiny rafinérií minerálních olejů oznámena úprava nákupní ceny při odběru v těchto případech:

a) Při odběru do nákladních cisteren a sudů v závodě, nebo na hlavních železničních stanicích bude účtována sleva 60 haléřů z litru paliva.
b) Při odběru do železničních cisteren na hlavních železničních stanicích bude účtována sleva 70 haléřů z litru paliva.




Dislokace zásob pohonných hmot



Z dochované korespondence je zřejmé, že jednotlivé firmy v protektorátu byly opakovaně dotazovány na dislokaci svých zásob pohonných hmot. To nám umožňuje zrekonstruovat stav a uložení velkých zásob pohonných hmot na území Protektorátu. Odpovědi obsahují seznamy meziskladů pohonných hmot, které se nacházely na území protektorátu.


Nejkomplexnější seznam byl vypracován v dubnu 1941. K tomuto měsíci bylo v meziskladech pohonných hmot na území protektorátu (tedy v meziskladech rafinerií) dislokováno následující množství paliva (2):






Seznam nemusí být kompletní, ale jistě alespoň ilustrativně ukazuje množství paliva v meziskladech na území Protektorátu Čechy a Morava k dubnu 1941.





Závěr




V této práci jsme tedy učinili malý nástin do problematiky těžby a zpracování nafty na území předválečného Československa. Zejména otázka těžby a zpracování za období Protektorátu by ovšem vyžadovala mnohem podrobnější zkoumání. Zde by ovšem bylo nutno čerpat z různých archivů, neboť jednotlivé fondy jsou uloženy různě. To není v mých silách. Zároveň bych chtěl všechny čtenáře upozornit, že nejsem odborník v oboru těžby nafty. Tento článek jsem napsal pouze z amatérského zájmu.

Jistě jste si povšimli, že se v článku vůbec nevěnuji statistikám těžby, množství vytěžené nafty apod. To jsme učinil záměrně, neboť na toto téma se dá na webu najít kvalitní bakalářská práce z Přírodovědecká fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Odkaz:

http://geography.upol.cz/soubory/studiu ... kanina.pdf


Pro další seznámení s touto problematikou doporučuji zejména návštěvu Muzea naftového dobývání a geologie v Hodoníně, http://mng.webz.cz/index.php. Zde je možno na vlastní oči spatřit tuto zajímavou oblast techniky.




Děkuji za pozornost.





Použité zdroje:



1) Nafta, Oldřich Zeman, Praha 1931
2) Moravský zemský archiv v Brně, fond: Apollo - Nafta, a. s., Praha a Apollo, a. s., Bratislava, reprezentace Hodonín

[lkala]

Pravopisné chyby omluvte.

[Alchymista]

Výborné.
[s]Čo mi v článku chýba, sú aspoň nejaké údaje o objeme ťažby. [/s]

K obrázku č.61 - Diluvium sú obvykle rôznorodé nespevnené "naplaveniny", uloženiny vzniknuté pri záplavových dejoch, štvrtohorného veku.
Pontikum, Sarmatian sú staršie? názvy geologických formácií vychádzajúce z nemeckej/rakúskej geologickej terminológie pre geologické vrstvy v bádenskej, karpatskej a panónskej geologickej oblasti, vzniknuté v centrálnej sedimentárnej oblasti Parathetys, čiže v európskej časti treťohorného mora Thetys - sú to teda vrstvy treťohorných morských usadenin, zodpovedajú posledným horným vrstvám treťohorného veku
Pontikum zodpovedá miocénnemu stupňu Messinian (cca 5,3-7,2 milionov rokov), Sarmatian zodpovedá hornej polovici miocénneho stupňa Serravallian (cca 11,6-12,7 milionov rokov)
Séria vrstiev na nákrese je prerušená - chýba medzi nimi ležiace súvrstvie stupňa panonium/tortonium z obdobia 7,2-11,6 mil. rokov, čo by naznačovalo, že územie sa v tomto období buď vynorilo alebo nastali podmienky, pri ktorých sa ukladanie morských usadnín prerušilo.
Mediteran je potom staršie označenie pre prvý stupeň mladších treťohôr - vek 23 mil. rokov


Terminológia geologických vrstiev i ich datovanie sa v posledných desaťročiach veľmi rýchlo mení a už sa v nej pomaly ani prasa nevyzná a nová literatúra neni.

[Pátrač]

Ikalo, to je naprosto fascinující soubor informací. Mohlo by se zdát, že to zdánlivě na vojenské fórum nepatří, ale pokud si uvědomíme, že druhou světovou válku lze nazvat válkou motorů tak význam této práce je jasný.

Jediné co bych po prvním čtení požádal jsou dvě věci:
- zkus zmenšit obrázky- nevleze mi to na monitor
- zmenši mezery eziodstavci - myslím si že by se to mohlo zpřehlednit a vylepšit čitelnost.

Až si to ještě jednou či dvakrát přečtu, tak mě třeba napadne co bych chtěl dopřesnit ale zatím jsem pouze dokonale uzemněn v tom nejlepším slova smyslu.

[Hektor]

Ťažba nafty vykazuje pozoruhodné stúpanie. Kým v treťom štvrťroku 1939 dosiahlo sa 38.551 metrických centov, zatiaľ v tom samom období, totiž v štvrtom kvartáli 1940, vyťažilo sa 67.093 metrických centov nafty, čo je oproti vlaňajšiemu výsledku skoro dvojnásobok.
http://www.psp.cz/eknih/1939ssr/stenpro ... 053001.htm

[pomala.jesterka]

Já také děkuji za zajímavé téma. A ještě bych se přimlouval za menší tabulky (zbytečně veliké písmo). V URL odkazu na muzeum je na konci navíc tečka (index.php.).
Jinak o petrochemickém průmyslu (a těžbě ropy) je celkem zajímavý portál Svět ropy.

[tankista]

Ty objekty u Vacenovic sloužily k ohřívání a přečerpávání ropy,byla tam stálá služba. Potrubí vedlo do areálu u Milotic (dodnes nazýván "Metan")a odtud na nádraží ve Vlkoši.V roce 1929 při vrtání na lokalitě Pastviska narazili 8 metrech!!! na plyn a ve 111 m vrt vybuchl ,uniklo za 10 dní 4 mil m3 plynu( Vacenovská sopka). Plyn i ropa je v těchto místech v několika metrech,někde dokonce slabě vytékala na povrch.
Možná že se to už v historii stalo,některá malá tlaková ložiska plynu uzavřená ve slínu jsou zde prý už ve 3 metrech a velké sucho je může uvolnit.
zde je jedna teorie:
http://wogastisburc.com/index.php?text= ... -mucedniku

[kacermiroslav]

Jen pro zajímavost aktuální těžba:

Statistiky těžby od 90. let:

rok ropa (m³) zemní plyn (tis. m³)
1992 - 96 496 - 102.030
1995 - 173.383 - 119.222
2000 - 204.319 - 106.899
2005 - 340.632 - 98.750

[hydrostar]

A potom že komunisti drancovali naše nerostné zdroje :-)

[Lord]

A potom že komunisti drancovali naše nerostné zdroje :-)

Možná uhlí. Teď to pro změnu dojí NWR Bakala. Ale ropa tekla Družbou tehdy opravdu docela za výhodný peníz.
Ovšem nebudeme více zabředávat do výkladu novodobých událostí. Článek Ikaly je na úrovni, jen obrázky se mohl dát menší a každý by si je zvětšil až po rozkliknutí.

[kacermiroslav]

Začátkem 20.let potřebovala Československá armáda velké množství pohonných hmot pro svá letadla a auta. Výhradním dovozcem byla rumunská firma Stratulant, což se ale nelíbilo českým obchodníkům. Od rozhodnutí něco změnit je jen krůček k tomu, to provést a český úředník byl snadno podplatitelný. Celý zástup těch ministerských úředníků, kteří o nákupu PHM rozhodovali tak byl podplacen, aby bral PHM tam, odkud jim řeknou jejich sponzoři. Mezi tyto obchodníky, kteří neváhali využít svého vlivu a peněz patří i pražští továrníci Otto a Evžen Kolbenovi. Obchodník Jan Nejedlý jim zprostředkuje setkání s podplukovníkem Otakarem Adamem, který rozhoduje o nákupu této suroviny a světe div se, za krátký čas je již benzín nakupován z jiných zdrojů. V roce 1922 získávají bratři Kolbenovi zakázku na dodávku 60 cisteren benzínu (tomu říkám hezky dlouhý vlak s benzínem). V "obchodu" je kromě Kolbenů navezen výše zmíněný Nejedlý, který z každého litru benzínu vyplácí podplukovníka Adama. Jenomže v roce 1923 se na scéně objevuje firma Naftaspol, kterou vede Bohumil Benoni (bývalý pobočník M.R.Štefánika). Benoni se snaží pro sebe získat lukrativní zakázku na prodej benzínu československé armádě a proto se setkává se šedou eminencí Josefem Janem Svátkem. Ten má totiž kontakty přímo na ministerstvu obrany. Nicméně Svátek si nechce proti sobě poštvat mocného Kolbena a proto svého partnera nabádá k tomu, aby uveřejnil informaci, že má levný benzín. Kolben (jeho bratr předtím umírá v autě při nehodě) se skutečně na tuto lež chytá a následně se spojuje s Benonim. Oběma se pak podaří na svou stranu získat štábního kapitána Milana Boubelu. Následnou objednávku na dodávku 150 cisteren benzínu tak získává společnost Naftaspol ovládaná Benonim a Kolbenem. Svátek a Boubela za tuto zakázku obdrží každý po jedné vkladní knížce s částkou 200.000 Kč (tehdejších, cca jako 1 Kč = 70 Kč dnes). Samozřejmě celý fígl spočívá v tom, že jsou v tomto kšeftu naložení i chemici ze zkušeben, kteří potvrzují, že se jedná o prvotřídní benzín. Jaké je ale překvapní, když se k armádě dostává patok, velmi pochybné kvality, který je navíc silně (až o 100%) předražen, než jaká je cena na volném trhu. Tady se pak projevuje typická česká povaha, když Kolben zuří, že Benoni má mnohem vyšší zisk z tohoto obchodu, než on sám. Aby mu nahnal strach, tak píše udání s otázkou, jestli bylo v papírech s polským benzínem vše v pořádku. Nedávné letecké havárie a udání, zpochybňující kvality benzínu si pak najde logickou cestu ohledně toho, co je příčinou leteckých nehod.

Na veřejnost celá aféra vyjde dne 22.března 1924, kdy o ní píše Rudé právo, když kritizuje činnost ministra obrany Františka Udržala (1866-1938): „Došlo by zvláště řádného ocenění, kdyby byly přezkoušeny všecky dodávkové smlouvy a bylo zjištěno, co vše bylo zadáno bez řádné veřejné soutěže…“. Následný soudní proces na sebe nenechá dlouho čekat. Je zahájen 10.června 1924. Není potřeba popisovat, jak jeden z účastníků hází vinu na druhého. Soud bohužel nemůže obžalovaným k vině přičíst řadu leteckých nehod, včetně smrtelných, které možná vznikli právě díky použití nekvalitního benzínu. Přímí důkaz o tom chyběl. V civilním procesu je nakonec odsouzeno 13 lidí, ve vojenském 9. Hlavním viníkem je shledán Boubela, který vyfasoval čtyři roky. Benoni obdržel dva roky a Kolben 20 měsíců. Svátek 13 měsíců a Nejedlý 10. Plukovním Adam obdržel pouze čtyři měsíce s podmínkou. Osm měsíců natvrdo dostal důstojník Václav Malina, který se podílel v úplatcích laborantů (ty uplácel lahvemi likerů), od kterých potřeboval vyhovující testy.

[Zemakt]

, čoveče Kačermíro, kdes to vyškráb? Snad ne z toho "ruďase"?

[El Diablo]

Mysleli, že je šílený. Ale on tu ropu v budoucím Československu našel

13. ledna 2014 18:50

Už je tomu více než sto let, co v budoucím Československu poprvé objevili ropu. Ve slovenských Gbelích ji našel rolník Ján Medlen, o pár let později vznikaly vrty i na jižní Moravě. V roce 1919 se na dně odvodněného rybníka Nesyt u Hodonína podařilo vyhloubit 237 metrů hluboký vrt.

Zdroj: http://brno.idnes.cz/ropa-se-tezi-na-mo ... zpravy_daj