I když na Palbě už zmínka o tomto těžkém tanku je (viz. ZDE), zaslouží si tento tank přeci jen trochu obsáhlejší článek. Umístím ho ale do sekce SSSR po roce 1945, tento tank tam podle mě totiž patří, i když vám budou někteří tvrdit že se zúčastnil bojů...

Takže to vezmeme pěkně od začátku. Sovětský svaz vyráběl sériově těžké tanky již před druhou světovou válkou. Za války se k výrobcům této techniky přidalo i Německo, o ostatních státech nemá cenu ani psát. Tanky KV na počátku války předčili vše co mohl Wehrmacht nasadit, v průběhu války však začínají přicházet nové německé konstrukce a také účinnost protitankových zbraní ze zvyšuje. Problém se ukazuje při bitvě u Kurska, kde sovětské tanky musí ničit německé obrněnce na malou vzdálenost, tankový kanon ráže 76,2 mm se ukazuje jako nedostatečný. Tato situace se řeší zavedením kanonu ráže 85 pro střední (T-34/85) a těžké (IS-1) tanky a kanonu ráže 122 mm (IS-2 a ISU-122). Je také zadán vývoj nového těžkého tanku který má mít zesílené pancéřování na nejvíce exponovaných místech.
Na vývoji nového tanku pracuje nezávisle Čeljabinský tankový závod a skupina vedená generálem Kotinem. Lidový komisař (ministr) Malyšev rozhoduje o vývoji jediného stroje, který bude využívat poznatky z obou projektů. V létě 1944 je rozpracován projekt Objekt 703, který se stal základem pro nový tank, označovaný IS-3.
IS-3 již patří mezi novou generaci tanků, dochází u něj k masivnímu navýšení pancéřovaní čelních partií. Snižuje se i výška vozidla, rovněž věž i korba mají jiný tvar než předchozí IS-2. Tank má zajímavý profil přídě, tankisté ho nazývají „štičí nos“. Příď už obsahuje i poklop pro řidiče který u IS-2 chyběl. Síla čelní desek se uvádí až 120 mm (110 mm), boční pancéřování má sílu 90 mm. Pancéřovaní věže je proměnlivé, spodní partie mají sílu 220 mm, horní 110 mm. Čelo věže má pancíř o síle až 250 mm, strop jen 30 mm. Motor je použit stejný jako u IS-2, je jím diesel V-2IS o výkony 520 HP uložený klasicky z zadní části vozidla a pohánějící zadní hnací kolo. Podvozek vychází z IS-2, jedná se o šest nezávisle zavěšených pojezdových kol odpružených systémem torzních tyčí, zadním hnacím a předním napínacím kolem a třemi nosnými kladkami.
Výzbroj je stejná jako u IS-2. Ve věži je umístěn 122 mm kanon D-25T spolu se spřaženým kulometem DT ráže 7,62 mm. Na střeše věže je umístěn kulomet DŠK ráže 12,7 mm. Palebný průměr je vzhledem k mohutnosti věže malý – 28 střel ráže 122 mm (dělená munice), 945 nábojů ráže 7,62 mm (později až 1250) a 250 nábojů pro kulomet DŠK. Osádku tvoří čtyři muži v klasické sestavě – v trupu sedí řídič, ve věži velitel, nabíječ a střelec. K dispozici je standardně radiostanice 10-RK-26 s prutovou anténou.
Tolik technická data tanku a nyní trocha historie. První tanky sjely z výrobní linky někdy na jaře 1945 a prvně je svět viděl při přehlídce 7.9.1945 v Berlíně. Té se účastnilo 52 tanků. Výroba probíhala až do poloviny roku 1946 a celkem bylo vyrobeno 2311 vozidel.
Koncem 50. let dochází k modernizaci IS-3, jsou vyměněny kulomety (DT za DTM, DŠK za DŠKM), řidič má k dispozici přístroj pro noční vidění TBN-2 a tanky dostávají modernější radiostanici R-113. Rovněž se zvyšuje dojezd, jsou přidány dva sudy o obsahu 200 l. Tank se nyní označuje jako IS-3m.
Bojově je tank nasazen v roce 1967 Egyptem. Ten získal 100 ks tanků IS-3 a IS-3m. Tanky však utrpí těžké ztráty, jako kořist je používá Izrael, většinou v Bar Levově linii podél Suezského průplavu. Dalším odběratel se stává KLDR.
technická data IS-3:
hmotnost – 46,5 t
délka – 9,85 m
šířka – 3,39 m
výška – 2,45 m
výkon motoru – 520 HP
max. rychlost silnice – 40 km/h
max. rychlost terén – 17 km/h
zásoba PHM – 425 l
dojezd – 100-185 km
osádka – 4
----------------------------------------------------------------
Použité zdroje:
Pejčor / Spurný – Obrněná technika 4
http://www.battlefield.ru/index.php
http://armor.kiev.ua/index.php