Pád letu MH17 na Ukrajině

[kavonik]

Ďalší názor ako sa to mohlo udiať.

Po oznámení, jak dopadly trosky malajského letu MH17, bylo informovaným
lidem jasné, že použití systému BUK je krajně nepravděpodobné, takřka
vyloučené. Zásah civilního dopraváku v 10 km výšky hypersonickou rychlostí
vystřelenými fragmenty z bojové části rakety je totiž natolik zničující, že se letadlo okamžitě rozpadne, vybuchne palivo. Fragmenty mají takovou energii, že zapalují i lehké kovy. Trosky dopadnou na plochu stovek kilometrů čtverečných. Ale MH17 dopadl jen na 30 km čtverečných, velmi koncentrovaně, po dopadu ještě došlo k výbuchu a požáru paliva. Než různé pověsti a nespolehlivé prameny, jediná skutečně spolehlivá data jsou fotografie trosek. Máme totiž štěstí, že díky chaosu na povstaleckých územích mohly novinářské hyeny několik dní na místě dopadu trosek nerušeně zcela svobodně hyenit, kromě jiného i fotografovat, jsou fotografie dostupné zadarmo na internetu ve vysokém rozlišení. Úvaha je vlastně úplně jednoduchá: sebereme fotky trosek ve vysokém rozlišení, koukneme se, kam a jak letadlo trefil pás fragmentů z bojové části rakety BUKu … a během asi tří minut zjistíme, že žádná raketa z BUKu letadlo NETREFILA. Stačí k tomu vědět něco o letadlech, něco o systému BUK plus něco málo z terminální balistiky. Jediné místo poškození letounu je levý bok pilotní kabiny. Plus škrábnutí na levém křídle – ale k tomu došlo velmi pravděpodobně až během pádu, nejspíš srážkou s jinou troskou. Raketa by letoun zasáhla pásem hypersonicky letících fragmentů. Zásah by nemohl být místně omezen způsobem, jakým omezen je – centrum zásahu je levý bok pilotní kabiny, ale po všech stranách od něj není žádné poškození, tedy žádné primární poškození. To je u zásahu BUK raketou vyloučeno – fragmenty jsou vystřeleny z bojové části do kruhu kolem trupu rakety naprosto stejnoměrně, pás zásahů by musel v nějakém směru pokrývat cíl od kraje ke kraji. Což jednoznačně nepokrývá. A zásahy by musely být téměř rovnoměrně rozložené, což nejsou. Mají typický radiální rozptyl jako při střelbě z hlavňové zbraně. Další argumenty získáme zkoumáním fotografie trosky s největším poškozením – kusu levého boku pilotní kabiny, i s kusem rámu okna. Fragmenty z BUK rakety letí hypersonickou rychlostí několika kilometrů za sekundu. Místo zásahu by bylo poseto zvláštně vypadajícími dírami kolem otvoru by byl mělký hladký kráter, kde by se odpařila barva i povrchová vrstva kovu, na fotkách by to úplně „svítilo“. Průměr toho kráteru v barvě čistého kovu by byl několik průměrů vzniklé díry. Dopad hypersonického projektilu má zkrátka typické markanty, které každý hned pozná, nelze se splést. Hypersonické zásahy na trosce, jak se každý může podívat, nejsou. Místo toho jsou tam docela velké, kulaté díry. Na okrajích není barva odpařená, ani kov. To jsou zase typické znaky dopadu relativně pomalých projektilů, s rychlostí např. do 500 m/s. Dostáváme se do finále, protože na dotyčné trosce je mnohem více podivností. Je tam kromě těch kulatých děr mnoho nekulatých děr. Některé jsou čistě proseknuté, některé
jsou větší a nad otvory je potrhaný vnější tenký kov potahu. A je hodně vyhnutý
směrem ven, od trupu. To sice může vznikat i normálním rázem při průstřelu vrstveného materiálu – některé jsou skutečně od průstřelů, jak se uvidí dále, ale … Když se podíváme pořádně, uvidíme, že pod ven ohnutým potahem je kráter, v jehož centru je díra skrz. A kráter má hrubý, zrnitý povrch. Co to je ? To je opět typický obrázek, jak z učebnice terminální balistiky. Jedná se o průstřel střepinou z opačné strany trosky – tedy z kabiny. Je jich tam více, jak se každý může podívat. Relativně rychlá střepina, třeba z granátu, prorazí materiál, ovšem není dost rychlá, tudíž materiál „neteče“ a rychlejší než postupující tlakový/tepelný gradient je rázová vlna. A ta rázová vlna vyrazí kus materiálu ven, pěkně kráterovitě – lomy přes mez tažnosti materiálu se poznají podle hrubých krystalických zrn kovu, lidsky řečeno, má to hrubý povrch. Co se tedy stalo s letem MH17? Byl zasažen z leteckého kanónu přímo do kabiny pilotů z levé strany. Velkou ráží, vypadá to na 30 mm. Podle všeho byly použity protipancéřové střely, protože prošly do kabiny bez výbuchu při nárazu, prorazily dovnitř a tam vybuchly, mají zpožďovací zapalovač. Zásahy střepinami zevnitř jsou od nich. Další zásahy jsou z tříštivě-trhavých střel, svědčí o tom kromě neprůstřelů tlustšího materiálu také jemné mapy a mikro důlky na povrchu trosky – opět typická poškození, vznikající při plošném působení vysoké teploty a tlaku trhavinou. Zblízka. Mikro důlky jsou od zápalné směsi, granáty tedy byly asi tříštivo-trhavo-zápalné; další možnost je, že v nich byl použit jako součást trhaviny práškový nebo granulovaný hliník nebo jiný hořlavý kov – nic neobvyklého. Trhavina byla asi nějaké hexogenové svinstvo, tedy varianta RDX, to se do tříštivých granátů obvykle dává; sovětčíci měli rádi Hexal – to je hexogen s hliníkem, cpali to do všeho možného. Některé granáty prošly skrz a při výbuchu potrhaly vnější tenký kov potahu. Ze střepin tříštivého střeliva také pochází jediné vysokorychlostní poškození, které na MH17 je, především na plechu vpravo od kabiny pilotů. Asi se ty okolní plechy po výbuších v kabině začaly postupně trhat pryč od trupu ještě za dobu trvání kanónové dávky – na plechu vpravo od pilotní kabiny je vidět, jak zásahy vysokorychlostními střepinami – ovšem ne tak rychlými jako by byly ty z BUKu – šly zprvu ze strany, na vzdálenější straně plechu už téměř kolmo – to se ten díl „odlupoval“ od letadla. Potvrzení výše uvedených skutečností je na troskách k nalezení více. Například na rámech oken pilotní kabiny jsou vidět ustřižené hlavy šroubů – výbuch granátů v kabině způsobil takový tlak, že pancéřovaná okna, která pravděpodobně nepovolila – dosud se nenašla pokud vím, se vytrhla celá ven, ustřihla hlavy šroubů, které je držely v rámu. Kabina je také poseta střepinami z granátů, například na palubní desce jsou zásahy vidět. Z jakého leteckého kanónu byly střely vypáleny a na jakém bojovém letadle byl kanón umístěn – to už z trosek poznat nejde. Použití mixu protipancéřových a tříštivých střel také o lecčems vypovídá. Taková náplň se do zásobníků dává, když se má útočit na pozemní cíle, lehce nebo těžce obrněné. Protipancéřové jsou proti pancířům – fakt – a tříštivo-trhavé proti „živé síle“, která obvykle tanky a obrněné transportéry doprovází. Definitivní jistota samozřejmě bude, až vyšetřovatelé naleznou v troskách kabiny střepiny leteckých granátů. Jenže je otázka, zda se k tomu vůbec vyšetřovatelé dostanou. A zda jim někdo nezavře ústa.

[Skeptik]

Ne. Ostatně výsledky pitvy resp. jejich absence, je jednou z mých výhrad vůči PZ.

Není přece zvykem aby v předběžné zprávě byly lékařské nálezy, vše je uvedeno až v závěrečné zprávě.

To skutečně není - pokud není podezření, že leteckou nehodu způsobila zdravotní indispozice posádky - např. infarkt či opilost. V takovém případě lékařský nález uveden je - už jen proto, aby bylo možno přijmout nápravné opatření.
Co se PZ nehod, kde je předpokládanou příčinou nezákonný čin resp. sestřel nevím. Těch jsem tolik nečetl.
Nicméně jsem se možná špatně vyjádřil. Nemyslel jsem závěry pitvy ve smyslu kdy piloti naposledy jedli či zda nebyli opilí. Myslel jsem závěry zda, případně čím byli usmrceni tj. nacházeli-li se v jejich tělech cizí smrtící předměty nebo zda měla zranění, která by tomu odpovídala. Popisovaná hlavní příčina LN to předjímá - a z těl vyjmuté předměty nebo zjištěná zranění by byla stejným důkazem jako "díry v plechu".
Jelikož v PZ nic o takovýchto nálezech není, předpokládám, že v tělech žádné střepiny nebyly a ani nebyla nalezena žádná zranění. A to je, vzhledem ke stavu podlahy, podivné.
Nicméně uvidíme.

[petrp]

Ahoj,
jsem tu nově zaregistrovaný, takže pozdrav všem. Něco málo o PLRV komplexech vím (10let aktivní služby jako guma). Nechci se nijak přidávat ke konspiračním teoriím, jen předložím nějaká fakta z praxe. Takže...
Co se týče principu střelby na cíle:
- střílí se min. 2-mi raketami na jeden cíl (zvýšení pravděpodobnosti zásahu)
- bjová hlavice je fragmentovaná, takže při explozi je přesně definován dopředný kužel střepin s danou velikostí a množstvím





- při zásahu cíle střepinou, působí destrukci nejen vlastní průraz, ale při značné dopředné rychlosti cíle i působící aerodynamická síla - roztrhne se (odpor vzduchu v místě průrazu pláště cíle)

Tolik jen strohá fakta. Princip sestřelu tedy není přímým zásahem, ale působením všech sil, které po něm nastanou. Takže na cíli ve velké většíně případů není jasně ohraničen zásah, ale v případě (vzácném) blízké exploze bojové hlavíce u cíle to nelze ani vyloučit. Pak by se do destrukce ale zapojila u tlaková vlna vyvolaná blízkou explozí 20kg trhaviny v bojové hlavici. Pár cílů, které jsem zasáhl, jsem v Ašuluku viděl. Popravdě, většinou z nich moc nezbylo...

Koneckonců, na Youtube je videí z ostrých střeleb dostatek :-)

Ahoj Petr

[elspec21]

zřejmě tam máš chybku, při dostatečné výšce bude dopad kolmý (kolmému se bude limitně blížit

To není balistická křivka, já nic nepálím, to je letící objekt - letadlo - a skokově mu beru energii v reálném prostředí za vstupních podmínek, a sleduji co se s tím objektem děje. Pochopil. nic nestřílím ze země, letím předmětem o váze ... rychlostí ... (směr neřeším) a chci vedět jak rychle, a daleko dopadne. Mám v tom chybu? když mu vezmu "ˇšťávu" tak nikdy, a to absolutně nikdy, nepůjde kolmo dolů, neb letěl rychlostí ... a vážil ... a na něj platí vlastnosti hmotných předmětů, které nebudu rozepisovat.
EDIT - protože jsem způsobil rozruch dotazované údaje najdete v "CONSTANTS". Jde o prostou věc, žádné drama na dlouhou diskuzi. Letí, dle mého, 3500 kg rychlostí 1000 km/h. Mám li-to dostat tam kam holanďani tak mi to nevychází.
EDIT 2 - abych to upřesnil, je to moc rychlý ten pád, resp. moc blízko. Snad jsem to nezkomplikoval.
EDIT 3 - možná bych měl ještě upřesnit, že uvažuji pouze o přední části, tedy, ne o křídlech s motory o nichž nevím zdali byly ještě "živé v tahu" apod, a té přední části jsem svévolně udělil váhu 3,5 t. Našla se ve vzdálenosti necelé 2km od místa absolutního odmlčení BB dle NL zprávy.

Tak co ti vyjde, když zadáš třeba menší hmotnost (např. 1,5t) a větší Cx (+/- 1)? Snad nepotřebuješ aby ti za každou cenu vyšlo výrazně víc, než ty 2,5km (odměřením z ilustračních mapek)?
Ten kus kokpitu, o kterém tu mluvíme, není celá přední část, vrchní nenosná a aerodynamický potah se určitě odtrhly náporem vzduchu, rozhodně to není "letadlo", celé to ve vzduchu rotuje a různě se převrací, ale pro zjednodušení se dá uvažovat o pohybu po balistické křivce s nulovým úhlem na počátku - ty spodní křivky: http://cs.wikipedia.org/wiki/Balistick% ... _curve.png , netvrdim, že v tomhle případě bude při dopadu výsledná vodorovná složka rychlosti téměř nulová (limitně se blížící kolmému dopadu), ale nemožné to není. "Šťávu" pohybu vpřed bere neustále odpor vzduchu. Co ještě mohlo ovlivnit směr, je to, že uvažovaná spodní část kabiny se zřejmě od zbytku dosud letícího trupu oddělila odlomením dolů, mohla mít tedy počáteční vektor pohybu o trochu jiný, než vodorovný. Věřil bych v nestrannost profesionálních vyšetřovatelů a v jejich jistě dokonalejší simulace a nehledal hned v předběžné zprávě spiklenecké teorie. Ale výsledek z tvého excelu s jinými vstupními hodnotami by byl taky určitě poučný. Jak daleko by třeba doletěl kufr (20kg/0,5m2/ Cx třeba 0,8?). Díky

Edit: K odlomení mohlo samozřejmě dojít i nahoru, nebo do strany.

[m63]

Kompilace některých videí se svědky, kteří tvrdí že viděli letadla. Podle mne je nejzajímavější Vasilij cca 5:00 videa, který zřejmě vystihl charakter a umístění poškození MH17, a pokud by se tedy kabina vydala nad letoun, mohla by snad dopadnout ve vzdálenosti a místě dle NL zprávy. To je to video co jsme hledal, jak píšu dříve.

[josefg]

Bez ohledu na kanonovou či raketovou verzi se jeví nepopiratelné, že vojenská letadla se kolem MH17 motaly. Vypovídají o tom jak světci, tak info z ruských radarů

[Skeptik]

Bez ohledu na kanonovou či raketovou verzi se jeví nepopiratelné, že vojenská letadla se kolem MH17 motaly. Vypovídají o tom jak světci, tak info z ruských radarů

Ruské radary ne tak prokazatelně.
Pouze bylo zjištěno, že v místě katastrofy se v čase katastrofy objevil další cíl, nevybavený odpovídačem. Ten tam měl cca 4 minuty kroužit na rychlosti cca 400 km/h a pak zmizet. Rusové řekli, že se domnívají, že to mohl být vojenský letoun (pravděpodobne Su-25 ... asi kvůli nízké rychlosti), který náhle vystoupal z radarového stínu.
On to ale klidně mohl být kus MH17.

Break, break

K diskuzi o tom, kam mohla či nemohla doletět kabina. Skvělé, a Vy víte, kde přesně se od trupu oddělila?
R té ruské tiskovky si pamatuji, že po odmlčení se odpovídače letěl MH17 ještě nějakou dobu rychlostí kolem 900 km/h a teprve pak prudce deceleroval na cca 500 km/h a začal zatáčet doleva.
Pozn. Hodnoty píši z hlavy, tak nevím zda jsou přesné. Ale tak nějak to bylo řečeno.

[m63]

... kam mohla či nemohla doletět kabina. Skvělé, a Vy víte, kde přesně se od trupu oddělila?...

Nevíme, víme jen tolik, že se nemohla oddělit dříve než umlkly BB. Mohlo to však být i později, víme však kde se našla. Čím později po odmlčení BB) by se oddělila, tím větší problém bych s tím měl. Možná jsem sám, a možná dělám někde zásadní chybu.
---
Pro osvěžení 7-mi minutový záznam ruského radaru je zde http://stat.multimedia.mil.ru/multimedi ... oAudioFile

[Beda]

Bez ohledu na kanonovou či raketovou verzi se jeví nepopiratelné, že vojenská letadla se kolem MH17 motaly. Vypovídají o tom jak světci, tak info z ruských radarů

Ruské radary ne tak prokazatelně.
Pouze bylo zjištěno, že v místě katastrofy se v čase katastrofy objevil další cíl, nevybavený odpovídačem. Ten tam měl cca 4 minuty kroužit na rychlosti cca 400 km/h a pak zmizet. Rusové řekli, že se domnívají, že to mohl být vojenský letoun (pravděpodobne Su-25 ... asi kvůli nízké rychlosti), který náhle vystoupal z radarového stínu.
On to ale klidně mohl být kus MH17.

Break, break

K diskuzi o tom, kam mohla či nemohla doletět kabina. Skvělé, a Vy víte, kde přesně se od trupu oddělila?
R té ruské tiskovky si pamatuji, že po odmlčení se odpovídače letěl MH17 ještě nějakou dobu rychlostí kolem 900 km/h a teprve pak prudce deceleroval na cca 500 km/h a začal zatáčet doleva.
Pozn. Hodnoty píši z hlavy, tak nevím zda jsou přesné. Ale tak nějak to bylo řečeno.

Ta kabina by rychle nestoupala na hladinu MH17 a potom tam 4 minuty krouzila.

Zajimave je spis ze ten Awacs co zachytil signal pro raketu, nezaznamenal ze tam bylo dalsi letadlo.
AWACS (Airborne Warning and Control System) je létající středisko řízení a včasného varování, které umožňuje získávání informací a poskytuje možnost dohledu, velení, kontroly vzdušného prostoru nebo komunikace. Vsechny ty cinosti jiste muze delat soucasne, jak poslouchat ty signaly pro raketu, tak koukat po letadlech, tak kontrolovat komunikaci letadel. Tak zase neco nehraje.

Vystrc si z okenka auta ruku pri rychlosti okolo stovky. Jak tady psal kolega raketak, jak se otevre predek letadla, tak se hned nafoukne a rozpadne. Tak ne za jak dlouho se kabina oddelila. Take se moc neveri ruskemu radaru ze tam krouzilo dalsi letadlo, ale uz se veri tomu kdy MH17 nahle zpomalilo. Nebo ten udaj je z jineho zdroje, nez ten rusky radar?
Ze by rus o tom zaznamu radaru kecal? Urcite ten Awacs take na obrazovce meli a tak vedel ze by jim to kecani, zkreslovani nemohlo projit. Jestli ten Awacs mlci, tak to tak bylo, jak rus licil.

[m63]

...Zajimave je spis ze ten Awacs co zachytil signal pro raketu, nezaznamenal ze tam bylo dalsi letadlo...

Kdesi, tuším na německé diskuzi jsem četl, že ty Awacsy jsou zcela mimo mísu, a že pokud byly tam co je udáváno tak okamžik havárie nemohly vidět a ztratily let MH17 z dohledu za horizontem asi 30 minut před havárií, podle jejich dosahu, ovšem kdyby byly v ukrajinském vzdušném prostoru mohlo by být vše jinak ...

[skelet]

Awacs? Jeho radar má tuším dosah okolo 450km, takže ten určitě nic nezaznamenal.

[Beda]

To by potom v tom samem miste neslysel ty navadeci signaly. Radar z Pardubic vidi letadla nad Parizi, kdyz jsou 10000 m vysoko. Ten Awacs take mel nejakou vysku, tak by mel videt dal.

Na každém ze čtyř motorů je namontován generátor elektrické energie o celkovém výkonu 1 MW, kterou spotřebovává radar a ostatní elektronické vybavení letounu.[2] Jeho pulzní Dopplerův radar má dosah více než 400 km při zjišťování nízko letících cílů a v režimu „za obzorem“ má dosah zhruba 650 km pro cíle letící ve střední a vyšší letové hladině. Radar v kombinaci s podružným přehledovým radarem poskytuje i „pohled dolů“ pro odhalení, identifikaci a sledování nízko letících nepřátelských i přátelských letounů, zatímco potlačuje rušivé odrazy od zemského povrch

Ten datalink radar-raketa bude UHF a tak se to siri stejne jako radar, na primou viditelnost, z toho ridiciho strediska pro raketu to take bude mit smerovou antenu, aby ten signal na raketu sel co nejsilnejsi, aby to prekrylo pripadne ruseni. Bud slysel neco jineho, pokud by slysel datalink rakety v miste sestrelu videl by tam i letadla.
Kdyz ta elektronika potrebuje v letadle 1000 kW, tak toho tam pobezi hodne.

Pokud radar Awacs nezaznamenal letadla, nemohl zachytit z toho mista ani datalink.

[Dzin]

petrp

Takoví způsob poškození víceméně popisuje zveřejněná zpráva. Jen se zeptá, střílí se zpravidla dvě rakety, ale působení jednou není vyloučené, ano? Vycházím z debat se známím protiletadlovcem, který střílí z RBS, kdy oni pálí na jeden letoun celou salbou 4 četné baterie, ale současně mohou střílet jen jednou, což ale říká, že se zmenšuje pravděpodobnost zásau cíle (podobně jak píšeš). Ale střelba baterií je jen o předpisu nasazení, ne o fungování systému, takže BUK nepochybně dokáže pálit i jednou střelou.

[vldob]

Dosah AWACSu je na nízkoletící cíle min. 400km, na vysokoletící více než 650 km.

[Alchymista]

jedna vec je rádiolokačný dohľad, druhá vec "sigint", teda sledovanie cudzích signálov palubnými rádiovými "zameriavačmi". A určovanie pozícií systemov PVO na základe zamierenia ich vyžarovania je celkom významná časť práce AWACS.
Čím je obmedzený dosah RL stanice AWACS? výkonom, alebo opakovacou frekvenciou rádiolokátoru (od ktorej závisí presnosť merania uhlových súradníc)? Pretože napríklad nemci svojho času zistili, že "papierovo slabý" dosah RL na MIG-29 je obmedzený práve vysokou opakovacou frekvenciou.

[skelet]

Máte pravdu, má chyba. V každém případě by se musel pohybovat v relativně těsné blízkosti Sevastopolu, respektive na východ od Krymu, a tam bych spíše čekal RC-135.

[kopapaka]

Takoví způsob poškození víceméně popisuje zveřejněná zpráva. Jen se zeptá, střílí se zpravidla dvě rakety, ale působení jednou není vyloučené, ano? Vycházím z debat se známím protiletadlovcem, který střílí z RBS, kdy oni pálí na jeden letoun celou salbou 4 četné baterie, ale současně mohou střílet jen jednou, což ale říká, že se zmenšuje pravděpodobnost zásau cíle (podobně jak píšeš). Ale střelba baterií je jen o předpisu nasazení, ne o fungování systému, takže BUK nepochybně dokáže pálit i jednou střelou.

Záleží na důležitosti a nebezpečnosti cíle - na bombardér s jadernou hlavicí bude střílet vše a všemi kanály, na Wild Weasel, se prásknou dvě a na pomalý cíl klidně jedna, pokud nic aktuálně neohrožuje a v případě minutí bude čas odpálit druhou...

-

bjová hlavice je fragmentovaná, takže při explozi je přesně definován dopředný kužel střepin s danou velikostí a množstvím

Obrázek tyčové bojové hlavice a k tomu ještě řez hlavicí KUBu - to má být ilustrační nebo co?
Hlavici BUKu jsme tu už probírali - včetně všech tří druhů fragmentů a přibližného úhlu působení...

Ďalší názor ako sa to mohlo udiať...

Nikdo neví v jaké vzdálenosti mohla explodovat bojová hlavice BUKu... Rychlost fragmentů v okamžiku zásahu tak rozhodně nemusela být několik km/s. Případné průrazy zevnitř trupu mohly klidně způsobit odražené fragmenty... Hmmm, tu část s vyražením skel kabiny tlakem výbuchů granátů myslíš vážně? Nejměkčí část pilotní kabiny jsou logicky dveře do kabiny cestujících...
Nemluvě o tom, kolik by těch granátů muselo být, navíc by nejspíš musely proletět jednou dírou, aby tlak neunikl ještě před "vyražením" oken.... A co střepiny?...

[Skeptik]

... kam mohla či nemohla doletět kabina. Skvělé, a Vy víte, kde přesně se od trupu oddělila?...

Nevíme, víme jen tolik, že se nemohla oddělit dříve než umlkly BB. Mohlo to však být i později, víme však kde se našla. Čím později po odmlčení BB) by se oddělila, tím větší problém bych s tím měl. Možná jsem sám, a možná dělám někde zásadní chybu.

OK, chtěl jsem o víkendu své výhrady a otázky k PZ probrat najednou, ale výhradu č.1, ty výsledky pitvy těl pilotů, jsem sem už stejně dal.
Takže výhrada č.2 a z ní plynoucí otázky
V PZ bohužel nejsou uvedeny přesné koordináty posledního místa detekce MH17 tj. ve 13:20:03 LT. Je pouze uvedeno, že v tu dobu se nacházel 3,6 NM (6,5 km) severně od tratě L980.
Z obrázku na straně 12 vyplývá, že byl jižně bodu BELOL. Pokud si tuto pozici zakreslím do tratí horního vzdušného prostoru (na SkyVector) dostanu koordináty N48°07,3‘ E38°30,7‘ … na obrázku vyznačeno křížkem.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Po vynesení koordinát do Google Map dostaneme místo jižně od obce Petropavlovka a tedy 3,7 kilometru jižně prvních nalezených trosek - vyznačeno oranžovým kolečkem.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Dle PZ foukal v daném místě vítr ze směru 166° (tedy od jihojihovýchodu a ne ze severu - jak si někteří pletou), ale poměrně slabý. Ten trosky odfouknout o 3,7 kilometru, při pádu z 10 kilometrů a jejich počáteční rychlosti 900 km/h, určitě nedokázal.
Pozn. Letím-li kurzem 180°, letím od Severu k Jihu. Fouká-li vítr ze 180°, fouká od Jihu k Severu.
Směr větru tedy odpovídá směru, kde byly nalezeny trosky - jeho síla však nikoli.
Možné vysvětlení je, že v nižších hladinách foukal vítr stejným směrem, ale mnohem silnější. To však v PZ uvedeno není.
Další otázka, která z toho plyne je rozmístění dalších trosek.
Dle této analýzy WSJ http://graphics.wsj.com/mh17-crash-map/ se severně Petropavlovky našly 3 velké kusy - všechno části potahu trupu - ve zprávě WSJ označené čísky 17, 18 a 19
To by vše šlo vysvětlit tím silným větrem v nižších hladinách. Proč se ale obdobné kusy potahu - označené čísly 12, 13, 14 a 16 - našly ve stejném místě jako mnohem těžší a aerodynamicky čistější kusy 10, 11 a 15 (skřínky na zavazadla zas tak dobře neplachtí).
To vše vypadá spíše na to, že vítr moc nefoukal resp. pád trosek neovlivňoval, a že k rozpadu letadla začalo docházet více seveněji než naznačuje ZP (možná ony chyby v GPS souřadnicích. Nevím).
Pozn. Bohužel více severněji znamená i dále od USA prezentované pozice "opolčenského BUKu".
Rovněž zajímavé je, že ty nejvdálenější nalezené trosky (od místa dopadu) jsou jednak z trupu nad kabinou piloůů (což je očekávatelné, šel-li zásah na kabinu), ale dva další (čísla 17 a 19) jsou z levé a horní části trupu - mnohem dál od kabiny, někde z prostředka mezi předními a druhými dveřmi.
Co a jak tyto kusy trupu vyrazilo, spolu s plechem kabiny, která měla dostat přímý zásah?

P.S. Prosím někoho ať něco udělá s těmi obrázky. Fakt nevím kde dělám chybu ... a čtení návodů nesnáším

[kenavf]

Takoví způsob poškození víceméně popisuje zveřejněná zpráva. Jen se zeptá, střílí se zpravidla dvě rakety, ale působení jednou není vyloučené, ano? Vycházím z debat se známím protiletadlovcem, který střílí z RBS, kdy oni pálí na jeden letoun celou salbou 4 četné baterie, ale současně mohou střílet jen jednou, což ale říká, že se zmenšuje pravděpodobnost zásau cíle (podobně jak píšeš). Ale střelba baterií je jen o předpisu nasazení, ne o fungování systému, takže BUK nepochybně dokáže pálit i jednou střelou.

Záleží na důležitosti a nebezpečnosti cíle - na bombardér s jadernou hlavicí bude střílet vše a všemi kanály, na Wild Weasel, se prásknou dvě a na pomalý cíl klidně jedna, pokud nic aktuálně neohrožuje a v případě minutí bude čas odpálit druhou...
.

Počet rakiet je ovplyvnený okolnosťami.Druh cieľa,počet cielov,nebezpečnosť cielov,bojová situácia a stav palebnej batérie(oddielu) a okolitých jednotiek.
Na Volchove(S-75) sa strielalo na jeden ciel max 3 rakety(štandartne dve).Povel k štartu rakety dával dôstojník navedenia stlačením gombíka PUSK.Tie gombíky tam mal tri(tri kanály).Takže mohol vystreliť aj len jednu raketu.
Mohlo napríklad prísť k situácii, že na prílete sú tri bombardéry a súsedné oddiely sú zlikvidované,tak sa mohlo strielať jednou raketou postupne na každý ciel(najprv na prílete a posledný už bol postrelovaný asi už na odlete).Význam to malo v tom, že pri strelbe tromi raketami na jeden bombardér s pravdepodobnosťou zásahu jednou raketou 0,66,tak pri troch raketách bola pravdepodobnosť zásahu 0,96=počet zničených lietadiel.Keď sa strielalo tromi raketami postupne na tri lietadlá tak bola pravdepodobnosť počtu zničených cielov 0,66+0,66+0,66=2lietadlá

[m63]

...V PZ bohužel nejsou uvedeny přesné koordináty posledního místa detekce MH17 tj. ve 13:20:03 LT...

Já se znažím zprávě důvěřovat a přesné koordináty tam podle mne jsou na straně 21 dole , v obrázku figure 6.