Připojuji se. Asi by to vypadalo podobně jako v Polsku. A srovnatelný (procentuelně) počet obětí z řad civilního obyvatelstva. Tedy nic moc veselého. A Slováci by se v tom vezli s námi...
Hrad: Počkej, finanční možnosti. Právě stavba opevnění a zbrojení vytáhli celou českou ekonomiku definitivně ze srabu velké hospodářské kize. Už Američani přišli na to, že válka je úžasný byznis. Obchodovad jsme mohli. Takže konec roku 41...tak bych to neviděl. Prostředky na pokračování by jistě byly.
Ad "Letecká bitva o Československo": Odkud vlastně čerpáte, že byly bomby a pomalu vše ostatní na týden? Zdroj?
A každopádně první, co by potřebovali by byla nadvláda ve vzduchu. Tu bombama nevyhraješ. Takže by to bylo klasicky stíhač proti stíhači. Navíc, narozdíl od všech ostatních států napadených Německem bychom měli obrovskou výhodu. Věděli bysme, co se chystá...a v podstatě i kdy. Měli jsme čas na mobilizaci, rozmístění sil...atd. Tedy vše, co si může obránce přát.
btw:Jen mě tak napadá nebylo to v případě mobilizace ČSR podobně jako když mobilizuje Izrael? Tedy že se celá ekonomika země prakticky zastaví?
ROK 1938 - Mohli jsme se bránit? A mohli jsme se ubránit?
Moderátor: Zemakt
No, zase až tak drsně bych to opravdu nevidělčet.Hrad píše: 1941 bylo plánováno ukončení první etapy prací včetně vybrojení, o stavbě dalších etap, respektive dalšího významějšího rozsáhlého opevňování, silně pochybuji s ohledem na finanční možnosti státu
K další výstavbě by asi přeci jen došlo. Hovořil jsem o tom, že jakákoli přesná čísla jsou spekulativní, včetně opevňovacího plánu. Tam se hovoří o počátku padesátých let.
-
Mikhassel.Dralno
- Poddůstojník v záloze
- Příspěvky: 191
- Registrován: 6/2/2006, 21:04
Takto: ČSR by se byla mohla bránit a možná(??) ubránit kdyby:
1-neměla problémy se všemi národnostními menšima včetně Slováků
2-se v průběhu Československo-Německé války změnila evropská politická situace v neprospěch německa.
Vojensky (čistě technicky) jsme se mohli bránit do poloviny roku 1939 (maximálně). Za cenu vybombardovaných měst a zničeného hospodářství, ale se zachováním cti a hrdosti. Je jen otázka jak by toto Pyrrhovo vítězství ovlivnilo Německou politiku ba přímo Hitlera či naopak Stalina, který by pak měl hodně důvodů si myslet, že mezi jím a La Manchem není bojeschopná armáda, jež by se vyrovnala Rudé Armádě. Ale je v tom spousta otazníků.
Krom toho si myslím, že v případě války s Německem se všemi problémy jež ČSR měla (Němci, Slováci...) bychom mohli vydržet do konce roku 1938 a dostávali bychom hospodářsko-vojenskou pomoc ze SSSR leteckým mostem z Ukrajiny do Podk. Rusi, či železničními transporty přes Rumunsko či Polsko. Postoj těchto zemí neberu záměrně v potaz, neboť si troufám se domnívat, že by si Stalin dokázal tyto souhlasy vynutit...kdyby chtěl.
1-neměla problémy se všemi národnostními menšima včetně Slováků
2-se v průběhu Československo-Německé války změnila evropská politická situace v neprospěch německa.
Vojensky (čistě technicky) jsme se mohli bránit do poloviny roku 1939 (maximálně). Za cenu vybombardovaných měst a zničeného hospodářství, ale se zachováním cti a hrdosti. Je jen otázka jak by toto Pyrrhovo vítězství ovlivnilo Německou politiku ba přímo Hitlera či naopak Stalina, který by pak měl hodně důvodů si myslet, že mezi jím a La Manchem není bojeschopná armáda, jež by se vyrovnala Rudé Armádě. Ale je v tom spousta otazníků.
Krom toho si myslím, že v případě války s Německem se všemi problémy jež ČSR měla (Němci, Slováci...) bychom mohli vydržet do konce roku 1938 a dostávali bychom hospodářsko-vojenskou pomoc ze SSSR leteckým mostem z Ukrajiny do Podk. Rusi, či železničními transporty přes Rumunsko či Polsko. Postoj těchto zemí neberu záměrně v potaz, neboť si troufám se domnívat, že by si Stalin dokázal tyto souhlasy vynutit...kdyby chtěl.
-
Ralph Kerr
- Poddůstojník v záloze
- Příspěvky: 215
- Registrován: 28/11/2005, 18:51
- Bydliště: Lubník
Sovětský letecký most na podzim 38 ? Opravdu úsměvné.Stalin by pro nás nehnul prstem, protože Polsko ani Rumunsko by Rudou armádu přes svoje území nepustilo.Poláci nenáviděj Rusáky víc jak Němce a u Rumunů to je podobné (v roce 38).Zkrátka by se k nám Rusové museli probojovat - a do toho by Stalin nešel.Znepřátelil by si všechny, kromě Čechů.
-
Atlantis
- nadporučík
- Příspěvky: 819
- Registrován: 7/4/2005, 15:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
M.D: Pořád tvrdím, že problém Slováků tady vidíte moc horce. Kdyby tehdy vláda řekla, jdeme do toho, ČECHOSLOVÁCI, tak by ČECHOSLOVÁCI do toho šli. Prostě to bylo jako v Německu. Jedna moc hlučná skupinka překřičela povětšinou mlčící většinu, která jaksi nevěděla, co dělat. Teď by to ovšem bylo najednou jasné. Proti Maďarům jdeme, proti Němcům taky!
Jak můžou být Slováci jako státotvorný národ pokládány za národností menšinu.Mikhassel.Dralno píše:Takto: ČSR by se byla mohla bránit a možná(??) ubránit kdyby:
1-neměla problémy se všemi národnostními menšima včetně Slováků
Národu, který si neváží svých hrdinů hrozí, že nebude žádné mít, až je bude potřebovat.
Zase tie isté bludy!Mikhassel.Dralno píše:... ČSR by se byla mohla bránit a možná(??) ubránit kdyby ... neměla problémy se všemi národnostními menšima včetně Slováků ...
Už som ťa raz upozornil, že Slovákov v bývalej Československej republike nazývať menšinou nemôžeš a opäť to robíš.
A okrem toho: Fakt si myslíš, že by tretina občanov jednej republiky zrazu organizovane a jednomyseľne odmietla mobilizáciu? Prečo? Len preto, že patria k inému národu? Alebo preto, že Slováci a ich vtedajšia vláda milovali Fuhrera a Reich? Už mi to tu tak z niektorých poznámok pripadá.
Uvažuješ silne tendenčne - a to v tendenciách komunistických interpretácií dejín 20. stor.
Vznik Slovenskkej republiky - to treba priznať - bol pre isté politické zoskupenia vítanou príležitosťou. Až natoľko vítanou, že sa nechali zavliecť do vojny... ale to je iná téma. Pre celý náš národ to ale nebol výber! Žiadne referendum! Ani akási "separatistická revolúcia" - hurá, preč od Čechúňov! Buď sme mohli byť samostatní, alebo sme nemali byť vôbec. Presne tak ako vy - buď mal byť protektorát, alebo sa mala uskutočniť udalosť, o ktorej sa tu sporíme - dobývanie územia Čiech nemeckou armádou.
Je však absolútne vylúčené, aby Slováci odmietli brániť svoju vlasť - Československú republiku po boku Čechov, Moravákov a obyvateľov Sliezska. Hromadne totiž neodmietli ani moblilizáciu a nastúpiť do vojny ani keď sme boli súčasťou Uhorska, ani za Rakúsko-uhorska do Prvej sv. vojny. Jednoducho sa to nerobí a r. 1938 ani nikdy v histórii nášho národa (nie len štátu!) sa nestalo, že by si Slováci nekonali svoju povinnosť tam, kde sa to od nich čakalo.
Lodomerius von Ditrichsdorf
Frajere 8) ,čet.Hrad píše:Frajere, pokud si nedokážeš nebo nechceš přečíst ještě další Fukyho příspěvek jen o jeden výše než který tu tak sebevědomě cituješ, opravdu to asi nemá cenu....
... Kniha např. Vondrovský, Ivo: Opevnění na Slovensku 1936-1938
napiš mail a já ti mohu pár oskenovaných stránek poslat, pokud pořád nevěříš
už som si ho dávno prečítal a dávno som sa ospravedlnil, čo ešte chceš? Žiaľ, k tej knihe som sa doteraz nedostal. Čerpal som z osobných zážitkov svedkov, ktorí slúžili na juhu Slovenska tesne po vojne - prečítaj si ešte raz celé fórum a nájdi si to, nebudem to opakovať - ale žiadne línie nikdy nevideli. A v našej historiografiisú opísané veľmi chabo. Netvrdím, že mám nejaký extra prehľad, ale toto je prvá kniha, o ktorej počujem, s takouto tematikou. Línie na Slovensku, myslím, pre historiografiu úplne zanikajú a všetka pozornosť sa prirodzene venuje problematike českých pevností, pretože jednak boli väčšie a potom - odtiaľ sa vpodstate pre nás začala vojna.
Adresu mám zverejnenú, takže za skeny ti vopred veľmi pekne ďakujem.
Môj názor na pevnosti na južnom Slovensku je však aj tak skeptický. Pozrel a PREŠTUDOVAL PORIADNE som si stránku, na ktorú tu ktosi poskytol odkaz. Potom som si to porovnal s mapou Slovenska a zistil som, že všetky línie boli na tom podobne ako tie v Čechách v Sudetoch - umiestnené (možno až na Bratislavu) v oblastiach HUSTO OBÝVANÝCH Maďarským obyvateľstvom, ktoré tak ako teraz, aj vtedy prahlopo pripojení späť k HUNGARIA MAGNA, alebo aspoň po autonómii - čert ako diabol.
A toto sú, priatelia, problémy s menšinami, nie nazvať menšinou Slovákov!!!
V podstate aj hitler obišiel pevnosti na západe takýmto spôsobom - požiadal o územia, kde žili Nemci. A že na týchto územiach stáli pevnosti ...
Fašisti museli byť po Mníchove večer ožratí jak svine ... parádne im to vyšlo ...
Lodomerius von Ditrichsdorf
Linie vidět nemohli, neboť Maďaři naprostou většinu objektů po záboru zlikvidovali, a to takovým způsobem, že po objektech nezbylo vůbec nic. Z objektů byla vytěžena železná armatura a úlomky betonu použity na úpravu cest.Daemon píše: Čerpal som z osobných zážitkov svedkov, ktorí slúžili na juhu Slovenska tesne po vojne - prečítaj si ešte raz celé fórum a nájdi si to, nebudem to opakovať - ale žiadne línie nikdy nevideli.
A kde jinde se tedy podle Tebe mělo opevnění proti Maďarům stavět, než na hranici s Maďarskem? V podhůří Nízkých Tater? Zřejmě jsem důvod té Tvé skepse ne tak docela pochopil...Daemon píše: Môj názor na pevnosti na južnom Slovensku je však aj tak skeptický. Pozrel a PREŠTUDOVAL PORIADNE som si stránku, na ktorú tu ktosi poskytol odkaz. Potom som si to porovnal s mapou Slovenska a zistil som, že všetky línie boli na tom podobne ako tie v Čechách v Sudetoch - umiestnené (možno až na Bratislavu) v oblastiach HUSTO OBÝVANÝCH Maďarským obyvateľstvom, ktoré tak ako teraz, aj vtedy prahlopo pripojení späť k HUNGARIA MAGNA, alebo aspoň po autonómii - čert ako diabol.
-
Mikhassel.Dralno
- Poddůstojník v záloze
- Příspěvky: 191
- Registrován: 6/2/2006, 21:04
Protože to není o počtech, ale o vztahu daného národa ke státu. Je to celkem dost složité vysvětlovat, ale nemůžeš být menčinou ve státě , který vznikl z tvého popudu (tedy mimo jiné). Slováci jako národ byly národem státotvorným - jejich jazyk byl už od počátku úřední atd. Pokud se nepletu ani žádný zákon na ochranu národnostních menšin či obecně závazná vyhláška o styku státu a občana neoznačovala Slováky za národnostní menčinu. Zhlediska tehdejší ústavy a dalších i vědecko-politických studií (Masaryk atd.) byli Slováci označovány za jednu odnož národa Československého.Mikhassel.Dralno píše:Když 3.3 milionu němců bylo menšinou, tak proč by nemohlo být menšinou 2.3milionu slováků |údaje z roku 1930
Národu, který si neváží svých hrdinů hrozí, že nebude žádné mít, až je bude potřebovat.
-
Mikhassel.Dralno
- Poddůstojník v záloze
- Příspěvky: 191
- Registrován: 6/2/2006, 21:04
Ale bacha pánové, při sčítání z let 1920 a 1930 byli také odlišeni (možná že zpětně) češi a slováci. Je sice pravda, že slováci byli státotvorný národ, ale v roce 1938 měli separatistické tendence...apropos, hádáme se tady o slovíčko, pro mě je to prostě z dnešního hlediska menšina a hotovo...vše co je pod 50% je menšina a češi byli snad kolem (se 7,3mil obyvateli) 51-52%.
Jenže to co tvrdíš prostě není pravda, ale jak vidno jakýkoliv argument odmítáš, takže vlastně není o čem - nu což pokrucování historických, v tvém případě demografických, faktů je už jaksi naší vlastností. Takže této celkem zbytečné debaty asi zanechám.Mikhassel.Dralno píše:Ale bacha pánové, při sčítání z let 1920 a 1930 byli také odlišeni (možná že zpětně) češi a slováci. Je sice pravda, že slováci byli státotvorný národ, ale v roce 1938 měli separatistické tendence...apropos, hádáme se tady o slovíčko, pro mě je to prostě z dnešního hlediska menšina a hotovo...vše co je pod 50% je menšina a češi byli snad kolem (se 7,3mil obyvateli) 51-52%.
Add. separatistické tendence Slováků - pokud vím tak většina Slováků nikdy nevystoupila proti existenci první republiky a v době mobilizace se této nevyhýbali.
Národu, který si neváží svých hrdinů hrozí, že nebude žádné mít, až je bude potřebovat.
-
Atlantis
- nadporučík
- Příspěvky: 819
- Registrován: 7/4/2005, 15:12
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Naprostý souhlas.
Asi bych se měl někoho ze starších zeptat (a taky to udělám), ale prostě byly ČECHOSLOVÁCI s jednou odnoží Čechů a druhou odnoží Slováků.
Ano, pár politiků mělo separatistické tendence. Když se potom začalo všechno vyvíjet tak, že je to nejmenší zlo, když si Slováci zahrají na menšinu a odtrhnou se (prostý slovák tehdy nechápal a nadával), tak se to stalo. Dneska má část politiků ČR tendence udělat z nás monarchii. Garantuju, že pokud vyhlásí EU, že by bylo dobré, abychom se třeba odlišili od USA tak, že všechny státy EU se znovu stanou monarchiemi, tak se polovina posl. sněmovny posere, jak se bude hnát stisknout ano.
Asi bych se měl někoho ze starších zeptat (a taky to udělám), ale prostě byly ČECHOSLOVÁCI s jednou odnoží Čechů a druhou odnoží Slováků.
Ano, pár politiků mělo separatistické tendence. Když se potom začalo všechno vyvíjet tak, že je to nejmenší zlo, když si Slováci zahrají na menšinu a odtrhnou se (prostý slovák tehdy nechápal a nadával), tak se to stalo. Dneska má část politiků ČR tendence udělat z nás monarchii. Garantuju, že pokud vyhlásí EU, že by bylo dobré, abychom se třeba odlišili od USA tak, že všechny státy EU se znovu stanou monarchiemi, tak se polovina posl. sněmovny posere, jak se bude hnát stisknout ano.
a čechoslovakismus ti něco říká?!Mikhassel.Dralno píše:Ale bacha pánové, při sčítání z let 1920 a 1930 byli také odlišeni (možná že zpětně) češi a slováci. Je sice pravda, že slováci byli státotvorný národ, ale v roce 1938 měli separatistické tendence...apropos, hádáme se tady o slovíčko, pro mě je to prostě z dnešního hlediska menšina a hotovo...vše co je pod 50% je menšina a češi byli snad kolem (se 7,3mil obyvateli) 51-52%.
Separatistické tendece měli spíše čelní politikové té doby (stejně jako pak před 1.1.1993), u lidí to až tak jasné na jednu nebo druhou stranu nebylo. A just to z dnešního pohledu nemůže být menšina - z dnešního pohledu je to samostatný národ (kidding). A k těm tvým 50% - hele, takže třeba Švýcarsko je složeno jen z menšin? Nebo bývalá Jugoslávie? Prostě nejde jen a pouze o počet lidí dané národnosti ve státěI my frajeřiDaemon píše:Frajere 8) ,
už som si ho dávno prečítal a dávno som sa ospravedlnil, čo ešte chceš? Žiaľ, k tej knihe som sa doteraz nedostal. Čerpal som z osobných zážitkov svedkov, ktorí slúžili na juhu Slovenska tesne po vojne - prečítaj si ešte raz celé fórum a nájdi si to, nebudem to opakovať - ale žiadne línie nikdy nevideli. A v našej historiografiisú opísané veľmi chabo. Netvrdím, že mám nejaký extra prehľad, ale toto je prvá kniha, o ktorej počujem, s takouto tematikou. Línie na Slovensku, myslím, pre historiografiu úplne zanikajú a všetka pozornosť sa prirodzene venuje problematike českých pevností, pretože jednak boli väčšie a potom - odtiaľ sa vpodstate pre nás začala vojna.
prepáč, reaguji hned co přečtu, další tvé reakce jsem četl až poté.
To že byly pevnosti stavěné v pohraničí je celkem logické vzhledem k tvaru republiky, nemyslíš?! Sice to přináší nevýhody, ale především mnoho výhod a to nejen vojenských.
Samozrejme, že sa mali stavať na hranici s Maďarskom. Prečo sa chceš hádať?Fuky píše:A kde jinde se tedy podle Tebe mělo opevnění proti Maďarům stavět, než na hranici s Maďarskem? V podhůří Nízkých Tater? Zřejmě jsem důvod té Tvé skepse ne tak docela pochopil...
Nie som skeptický voči obranným líniám samotným, ale voči ich efektívnosti práve vzhľadom k tomu, že ležali v oblastiach, obývaných Maďarmi - teda v podstate na nepriateľskom území. Maďari mohli spraviť to, čo Hitler - mať územné požiadavky na oblasti s obyvateľstvom, ktoré sa hlási k maďarskej národnosti. A bolo by po paráde, tak ako so Sudetami.
Ale aj keby sa náš juh bránil, Maďari na týchto územiach by sa proti tomu iste ohradzovali a aj keby sa nevzbúrili otvorene, mohli kolaborovať s útočiacou armádou a najmenej veľmi efektívne zo zálohy prekážať pri zásobovaní samotných obranných línií. To som už troška ďalej než znela otázka fóra, ale chcel som ti objasniť dôvod mojej skepsy.
Lodomerius von Ditrichsdorf