Tank T 90(S)

[kenavf]

http://politikus.ru/army/43624-tank-t-9 ... velin.html
Tu píšu že T-90SM má už zavedený systém AINET ktorý dokáže programovať časovanú rozbušku v trieštivo-trhavom granáte pre výbuch v potrebnej vzdialenosti.A dokáže tým ničiť protitankové rakety,vrtulníky a pod.Je to reálne keď tank nemá radar?Pokial viem tak radar má mať až T-14 ARMATA.A rýchlo identifikovat nejaký Jevelin bez radaru bude asi problém.

[Alchymista]

Má laserový diaľkomer...

[Skeptik]

Že by takovým granátem zničil letící PTRS je samozřejmě málo pravděpodobné.
V článku (trochu bulvárním) je to myšleno tak, že odpalem PTRS se obsluha demaskuje, a pokud rychle nezmizí, tak se její šance na přežití významně snižují.
Pro vrtulníky, zvláště ve visu, jsou takovéto granáty skutečně smrtící.

[Dzin]

Dzine, s tím Arjunem a jeho vlivem na produkci T-90 by to mohlo být. Zvláště s ohledem na to, že o licenční výrobě T-90 po roce 2012 není nic známo.
I když si myslím, že rozhodnutí jí zastavit ve prospěch domácího Arjunu by vyplavalo hned.

Lobbistické skupiny za sebou určitě budou mít oba tanky.
Otázkou ale je, jak ty testy Arjunu ve skutečnosti dopadly. Hned po informaci že výborně kontrovala Armáda, že chce další T-90. A jak do toho zapadá objednávka 354 T-90MS z prosince 2013 ???

Ale Indie je záhadná země a záhady jsou tam, kam se podíváš
Nejen v politice

Právě, za poslední dva roky se v Indii po T-90 "slehla zem". Co si myslím, mohlo by to být tak, že v současnosti se vede spor o to, zda pokračovat v licenci T-90M a nebo najet na Arjun II. T-90MS by do toho mohlo zapadnout potom tak, že se jedná o tank vyšší kvality než T-90M a může tedy být určitý "přechodný typ". V tom smyslu, že jejic dodávka možná nemá žádné odpůrce a když se realizuje, bude mít Indie moderní tank hned k využití v dostatečném počtu. Potom získají čas na rozvážení, co dál, jestli jet ve výrobě T-90M, nebo T-90MS nebo Arjunu. Navíc by to odpovídalo i v souvislosti s testy, T-90 u nich proti Arjunu propadla a tudíž se ihned poohlédli po modernějším stroji, T-90MS.

no, bude to určitě ještě zajímavé, hlavně když Indie navázala lepší vztahy s USA a případný transfér technologií pro MBT zde není nemožný.

Dzine Mk. 2 ma mat hmotnost 68t oproti T-90S, ktory ma 47.5 a T-90MS, ktory ma 48 t, takze rozdiel je 20 ton... Bolo to davnejsie, co som to videl, ide o to, ze vacsina mostov v Indii nieje konstruovana na taketo zatazenie a to co som hore pisal, ono sa to zda, ze to je par centimetrov, a par ton, ale ked nemas dost plosinovych vagonov s prislusnou nosnostou, tak mas obrovsky problem, resp. dodatocne investicie...

Na rychlo som nasiel ohladom obmedzeni Arjuna kvoli hmotnosti toto su tam uvedene trocha ine skutocnosti, ale podstata je rovnaka: http://www.livefistdefence.com/2012/08/ ... ealed.html

Koukám na wiki a mají to tam, co jsme hledal jinde, mají hodnotu nižší. Třeba to měly jako krátké tuny. ale je to zajímavé, projdu si to, co na tom dali navíc, že zvedli váhu o deset tun.



Ohledně automatického programování HE granátů
Je to obrovský krok vpřed, ale zase si to nesmíme představovat jako absolutní zbraň. Třeba u toho vrtulníku, současné moderní mají taktéž protiopatření a tedy zjistí zaměření a zahájí protiakci. Ovšem je to určitě pro ně daleko horší sytuace, než dřívě, kdy zapalovač nastavovala posádka "ručně" na základě odečtených údajů. Což mělo ale třeba zajímavou výhodu, že když byl střelec zkušený, dokázal vzdálenost odhadnout bez zaměření tak úder na vrtulník potom mohl přijít naprosto nečekaně. Ale to je spíše jen vyjímka potvrzující pravidlo. Každopádně automaticky programovatelný zapalovač zvedá schopnosti tanků o třídu a jejich instalace na T-90AM je krok správným směrem. Neví někdo zda už to mají zavedeno do výzbroje, či je to jen ve stavu "protottypu".
Jinak proti těm PTŘS je to tak, jak píše Skeptik.

[Alchymista]

AINET mal T-80 skoro vo všetkých verziách (od T-80U/UK), T-90 ho má, či ho dostali posledné verzie T-72 - neviem. S ohľadom na princíp nastavovania by nemal byť problém vytvoriť "ručný nástroj" na nastavovanie elektronických časových zapalovačov 3V-21/V-429Е.

[Skeptik]

Právě, za poslední dva roky se v Indii po T-90 "slehla zem". Co si myslím, mohlo by to být tak, že v současnosti se vede spor o to, zda pokračovat v licenci T-90M a nebo najet na Arjun II. T-90MS by do toho mohlo zapadnout potom tak, že se jedná o tank vyšší kvality než T-90M a může tedy být určitý "přechodný typ". V tom smyslu, že jejic dodávka možná nemá žádné odpůrce a když se realizuje, bude mít Indie moderní tank hned k využití v dostatečném počtu. Potom získají čas na rozvážení, co dál, jestli jet ve výrobě T-90M, nebo T-90MS nebo Arjunu. Navíc by to odpovídalo i v souvislosti s testy, T-90 u nich proti Arjunu propadla a tudíž se ihned poohlédli po modernějším stroji, T-90MS.

Dzine, zda T-90 v testech proti Arjunu 2 propadla či nikoli je spekulace.
Výrobce Arjunu prezentoval, že jeho výrobek byl jednoznačně lepší ... co už také měl říkat, že?
Na druhou stranu představitelé armády (alespoň někteří) okamžitě kontrovali, že armáda s objednanými T-90 počítá a chce je.
A do toho ta objednávka T-90MS ... určitě ne jako přechodný typ. Mají být určeny pro jednotky na indicko-čínskou hranici = proti potenciálně nejkvalitnějšímu protivníkovi.

[Dzin]

Skeptik
To jsem právě myslel tím "přechodným typem", vyjádřil jsme se zde špatně. Tedy tank kvalitativně vyšší úroveň, než T-90S(M) a z toho mi potom přišlo, že když už je vedena debata, zda T-90 nebo Arjun, potom na T-90MS se mohli shodnout obě strany jako současné kompromisní řešení (tenhle výraz jsem měl asi použít už na začátku). Je to lepší tank než T-90S, bude moci být k dispozici relativně brzy a když se jich koupí 350, není to nic proti ničemu, aby to později nějak vydilo v případném soustředění se na Arjun. Ještě mě potom napadlo, že to může být i kalkul ze strany zastánců T-90, pokud se tato verze osvědčí, může se rozhodnout, že místo T-90S(M) se bude doma vyrábět T-90MS.

Jen si tak říkám, zda pro T-90MS by nemohlo být špatné, kdyby "ruská verze" T-90AM nakonec nebyla zařazena do výzbroje? Přeci jen pro export je to vždy docela velké plus a je jen velmi málo tanků, které byly danou zemí vyvyzeny aniž by je měla zařazeny (či alespoň varianta) do výzbroje. Z hlavy mě napadá Vickers 3 a Stingray. Byť zde se může operovat s tvrzením, že se jedná vlastně jen o modernizaci T-90...

[cover72]

S tím sundávání vrtulníků je to trochu jinak. Tam je to dělané na varování proti kontinuálnímu ozařování bitevníku, protože
- dřívější ruské tanky měly bitevní vrtulníky napadat PTŘS Reflex, které jsou naváděné v paprsku laseru,
- systémy jako RBS-70 se taktéž navádí laserem, a
- při testech s AGM-114 Hellfire se zjistilo, že jimi jdou sestřelovat vzdušné cíle až do rychlosti 300-400 kmph
Takže při kontinuálním ozařování se ukazuje jednoznačně odkud to jde a vrtulník se schová nebo, v dnešní době, střelí po hrozbě-zdroji laserového paprsku fire&forget ŘS.

Oproti tomu laserový dálkoměr dá jen kratičký puls, navíc leckdy ve vlnové délce "bezpečné pro oči", a je otázka hardwaru a softwaru, nakolik má posádka bitevníku šanci na něj reagovat -- zejména proto, že u západních tanků následuje výstřel zlomek sekundy po zjištění metné dálky ("lase&boom") a právě Západ zavedl přibližovací roznětku konvenční HE/HEAT tankové munice jako protivrtulníkový p rostředek jako první -- jednalo se o M830A1 s přibližovací RF roznětkou, což proti vrtulníku vypadá takto:


Osobně mám za to, že ruské tanky budou proti vrtulníkům jako již dříve používat PTŘS, popř. se zavede něco na způsob M830A1 taktéž se samočinnou přibližovací roznětkou, a že časování granátu je dělané pro postřelování statických cílů za překážkou, střepinami -- pro vrtulník, který se již schoval (např. Apache, který střílí zpoza kopce v módu LOAL aniž by na něj tank měl přímou viditelnost) či pro pěchotu, která se již schovala do zákopu.
Viz zde strany 7/15, "Time mode":
http://www.dtic.mil/ndia/2003gun/boren.pdf
V téže prezentaci je pak zmíněna ještě jedena důležitá aplikace: časová roznětka umožňuje efektivní napadání pěchoty, která se kryje uvnitř armovaných objektů nikoli za první, nýbrž třeba až druhou stěnou a je tedy potřeba zpozdit explozi, aby následovala až chvilku po proražení první stěny.

* * *

K Indii a T-90 vs. Arjunu (II) bych podotkl důležitou věc: došlo tam k významné změně moci ve prospěch radikální hinduistické strany BJP. To je strana, která konsolidovala svou moc pořádáním pogromů na křesťany a muslimy a hraním na stranu hinduistického nacionalismu a apelování na fiktivní, mystickou historii.
Je velmi dobře možné, že i do výzbrojních programů promlouvá tato její orientace a bude snaha v maximální možné míře protěžovat domácí průmysl před čímkoli "cizím", přičemž skutečné TTD nemusí hrát až takovou roli, jako dříve.

[kenavf]

Má laserový diaľkomer...

Takže to zistenie,že sa pred tankom nachádza vrtulník,musí urobiť tankista okom,zamieriť díaľkomer a vystreliť?Je otázne či tankista "voľným okom" dokáže zistiť vrtulník na 3km.Keby mal radar tak by sa to dalo automatizovať.

[klingy]

Kenavf nie volnym okom, ale cez zameriavac strelca, zmeria vzdialenost, naprogramuje zapalovac a vystreli...ci?

[Alchymista]

Možno si spomeniete na prípad odvážneho iráckeho tankistu, ktorý 100mm kanonom tanku T-55 neúspešne ostreľoval britský? vrtuľník.
Ako by to dopadlo, keby mal AJNET?
Čo tým chcem povedať: nie vždy je pri stretnutí tank vs. vrtuľník tank v pozícii bezmocnej obete a nie vždy je vrtuľník "vševidiaci".

[kenavf]

Možno si spomeniete na prípad odvážneho iráckeho tankistu, ktorý 100mm kanonom tanku T-55 neúspešne ostreľoval britský? vrtuľník.
Ako by to dopadlo, keby mal AJNET?
Čo tým chcem povedať: nie vždy je pri stretnutí tank vs. vrtuľník tank v pozícii bezmocnej obete a nie vždy je vrtuľník "vševidiaci".

No diskutovali sme o tom a pokial viem nikomu nebolo jasné akou tankovou muníciou to mohol ten Iračan strielať.Bežná tanková munícia nemá časový ani približovací zapalovač(piloti popisovali výbuchy v blízkosti vrtulníku).

[Alchymista]

Ale tiež, že 100mm TK D-10 pre T-55 je munične zhodný so 100mm plk KS-19.

[Dzin]

cover72: Jen drobná poznámka, krátký impuls laserového dáloměru dokáže moderní obraný systém vrtulníku zaznamenat a posádka je schopna ho vyhodnotit jako ohrožení a zahájit protiakci (úhybné manévry, klamné cíle). Samozřejmě, nakolik by to bylo úspěšné, je do diskuze, ale zaměření laserovým dálkoměrem zadetekuje a posádka je schopna na něj reagovat a je potom otázka výcviku a zkušeností, jaké protiopatření provede.

[arten]

Že je Arjun lepší ako T-90, uvádza pokiaľ viem jeden jediný zdroj, ktorý sa dookola recykluje.
Pričom všetko čo doteraz o vývoji Arjunu vieme, to skôr spochybňuje.
Navyše, neviem o krajine, kde by armáda preferovala horší licenčný stroj, pred lepším domácim...

Arjun je podľa mňa slepá vývojová vetva a "mŕtvo narodené dieťa." Ak by indovia rovnakú energiu a peniaze ako do Arjunu investovali do implementácie izraelských technológí/ doladeniu T-90, mohli dnes mať špičkový stroj.

Čo sa týka "prestávky" okolo T-90, osobne si myslím, že to môže znamenať rokovania o zmene licenčnej zmluvy z T-90 na T-90MS...

[Skeptik]

Dovoluji si upozornit na pár drobností:

1) Kromě T-90 a Arjunu provozuje indická armáda ještě cca 2.500 T-72, z nichž 2.000 má být upgradováno, a 800 T-55. Těch 1.300 T-55 a T-72 musí být brzo vyměněno, a těch 2.000 upgradovaných T-72 následně také.

2) Indická armáda zatím nemá ani jediný Arjun 2, objednáno jich má 118 s termínem dodání od roku 2016. Závisí to ale na výsledku vojskových zkoušek, které mají být ukončeny v březnu 2015 - tedy za měsíc. Zatím provozují 248 Arjunů 1 a o dalších objednávkách neuvažují.

3) Cena Arjunu 2 je prý 6,25 miliónů USD, tedy téměř 2x víc než T-90.

A co se týče AINET vs. vrtulník.
I když nakrásně posádka vrtulníku dostane varování, že byla krátkodobě ozářena laserem, co nadělá s tím, že do 10ti sekund přiletí rychlostí 800 m/s granát, který vybuchne před vrtulníkem a pokryje ho šrapnely
To budou provádět uhybné manévry při každém ozáření laserem? To toho na moderním bojišti moc nenabojují.

[Alchymista]

Navyše si diaľku cieľa môže tank zobrať nielen z vrtuľníku samotného, ale i z terénu pod ním, pre ním, či za ním...
Hlavnou chybou AJNET je fakt, že sa programuje počas nabíjania granátu, a medzi zmeraním a naprogramovaním diaľky a samotným výstrelom je časová medzera minimálne v trvaní doby nabitia nábojky (cca 3-4 sekundy).

Klamné ciele sú proti tankovej časovanej strele na dve veci... A úhybné manévre? Posádka tanku si pár sekúnd počká, až tanečky skončia, a bude dúfať, že sa pritom diaľka príliš nezmenila...

[Aaron Goldstein]

Navíc ta osádka vrtulníku sice zjistí, že je "olíznul" laser, ale pochybuju, že je schopna i vyhodnotit z jakého systému/zbraně konkrétně ten paprsek byl... Takže neví jestli to byl dálkoměr, manpad, mobilní PL komplet a nebo co vlastně na ně míří... A tedy se jim bude i špatně vyhodnocovat, jakou konkrétní protiakci mají udělat... Zejména bavíme-li se o řádech sekund...

[Sholva]

A o bojišti, kde se toho naráz děje docela dost a posádka vrtulníku nemůže mít prostě oči všude a hlavně pozornost všude...

[Franz Trubka]

Ja jsem na vlastni oci videl Arjun /nebo jeho predchudce/ na vojenske prehlidce v New Delhi v roce 1996. Jel jeden pred masou tecek.
Pokud z toho za skoro 20 let nedokazali hindusi udelat tank a zaradit ho v odpovidajicim mnozstvi do bezne sluzby,
tak asi lepsi nez ruske stroje nebude.


Je to OT, ale 80 % nakladaku s tazenymi dely, specialni nastavby,raketomety a nosice taktickych a operacne-taktickych raket byly Tatry. Jezdil jsem vlakem z Bathindy do New Delhi kazdy mesic na mitink /sestkrat/ par kilaku pred Delhi byl u trati
camp indicke armady a tatrovek tam bylo "neurekom".