V balóne na severný pól.

[Stuka]

Super Vodouch, napíš o tom niečo, stačí aj z toho technického hľadiska. Vzducholode sú zaujímavé a ja s Jarlom (určite aj iní) pridáme v diskusii nejaké príbehy.

[vodouch]

Pro Stuka a jarl:
Už to bude.

Při probírání se materiálem mi došlo, že bych mohl mírně upravit popisku tohoto obrázku; je z doby, kdy America už driftovala, a bývá spojen se zábradlím RMS Trent, který zachránil posádku vzducholodě. Jistě jste si všimli, že brázda po equilibratoru je napříč k podélné ose vzducholodě a že v záchranném člunu jsou vidět postavy.

[Stuka]

Teraz tomu rozumiem a vôbec ma to nenapadlo. Dobrý postreh Vodouch. Obrázok bol urobený zo záchrannej lode - a teda nebol vhodný na ukážku toho, ako pracoval equilibrator. Takže Vodouch, je to teraz na tebe, aby si vysvetlil technické veci. Teším sa.

[kopapaka]

Pořád mi vrtá v hlavě info z nějaké knížky, totiž ze ty šroubové spojky tam byly hlavně proto, že se nejednalo přímo o lana, ale spíš hadice a že uvnitř měla být uložená část zásob... Jen je to už hodně dlouho, co jsem to četl a nejsem si tím úplně jistý...

[Stuka]

totiž ze ty šroubové spojky tam byly hlavně proto, že se nejednalo přímo o lana, ale spíš hadice a že uvnitř měla být uložená část zásob...

Myslíš systém Andréeho či vzducholoď Ameriku?
Andrée mal laná a Amerika nejaké drevené kocky asi pospájané lanom plus equilibrator. Viac k tomu povie Vodouch, ale asi máš na mysli iný systém.

[vodouch]

Pořád mi vrtá v hlavě info z nějaké knížky, totiž ze ty šroubové spojky tam byly hlavně proto, že se nejednalo přímo o lana, ale spíš hadice a že uvnitř měla být uložená část zásob... Jen je to už hodně dlouho, co jsem to četl a nejsem si tím úplně jistý...

Ty šroubové spojky tam byly proto, aby šla lana rychle rozpojit, když se zachytila v terénu, aby vítr nesrazil balón na terén. Andrée byl přemluven, aby spojky instaloval, a zdá se, že se mu moc nevyplatily. Možná byla lepší v nouzi sekera.

Jo: prosím námořní specialisty: je vhodný český ekvivalent anglického výrazu "ice-pilot"? Je to "lodivod, který má na starosti loď, kde je kurs blokován ledem, jako v polárních mořích (15 slov)"; mně by stačila 2-3 slova.
Díky.

[Vlastimil Čech]

Přesně tak jak píše Jarl.
Tzv. plovoucí kotva (a ty vlečná lana nejsou nic jiného než "letecká" inovace plovoucí kotvy) mohou jen brzdit - a u balonu navíc i stabilizovat výšku. U lodí se právě na nouzové brždění (v bouři např.) používají.
Princip této stabilizace je prostý: Balon je aerostat, tzn. zdvih je u něj vyvozován jen a pouze pomocí výtlaku. Pokud na balon připevníme lano či řetez, tažený po zemi, pak se hmotnost tohoto rozdělí na část ležící (nezdvihanou) a část visící (zdvihanou). Pokud balon o něco vzletí, zdvihne další část této kotvy, a její hmotnost se přenese z ležící na visící. A naopak.
Úplně stejně to funguje u ponorek - pokud je ponorka v periskopové hloubce s vysunutým periskopem, pak je možné i stojící ponorku (tedy v režimu hydrostatu) stabilizovat naprosto přesně - část periskopu nad hladinou má svou hmotnost a stabilizuje část pod hladinou s celou ponorkou.
Omyl Andréeho byl v tom, že se snažil touto plovoucí kotvou a nastavitelnými plachtami řídit balon. To nejde. Vtipné na tom je to, že pitomost této myšlenky dokázaly pokusy již v 16. století, a Andrée se tak jen připojil k lidem jako někteří kteří se i zde na Palbě pokoušejí opakovaně dokázat bludy v něž věří ale které prostě nesnesou úder reality... a byl-li bych na něj fujkózní, mohl bych říci, že si za to, co se mu stalo, může sám.
Prostředek, který by byl poháněn větrem, ale přitom byl řiditelný, totiž potřebuje něco, co taková kotva nemá a nemůže mít - boční (laterální) odpor. Existují (kromě lodí - plachetnic) také pozemní prostředky (hlavně pro rekreaci a sport), s takovým uspořádáním. Mají kola. Musí mít kola, kýl, nebo něco podobného - vlečená kotva prostě na rozdíl od kol a kýlu nemá boční odpor. Sportovní plachetnice, aby mohly nést velkou plochu plachet, mají úzký, hluboký kýl s masivní zátěží na konci. Trojkolky s plachtami mají široký rozchod a kola s co největším odporem vůči smyku (na povrchu na který jsou připraveny).

-----------------------
Viděl jste někdy řiditelného dětského draka? No, a princip ŘÍZENÍ je stejný jako u těch semiřiditelných aerostatů. (Ovšem síla, které oba aparáty udržuje ve vzduchu je zcela jiného původu.) No, a kdyby to dítě s drakem se nechalo svým drakem táhnout, Viděl byste fysikální jev na vlastní oči...

[vodouch]

Viděl jste někdy řiditelného dětského draka? No, a princip ŘÍZENÍ je stejný jako u těch semiřiditelných aerostatů. (Ovšem síla, které oba aparáty udržuje ve vzduchu je zcela jiného původu.) No, a kdyby to dítě s drakem se nechalo svým drakem táhnout, Viděl byste fysikální jev na vlastní oči...

Byla, když jsem byl mladší, knížka. Nepamatuju si název, jenom to, že hlavní postavy byly dvě děti, bílý Bob Oak a černý Bob Dark. A ty děti na řiditelném drakovi obletěly celý svět. Knížka měla protirasistické zaměření.

[Alfik]

Přesně tak jak píše Jarl.
Tzv. plovoucí kotva (a ty vlečná lana nejsou nic jiného než "letecká" inovace plovoucí kotvy) mohou jen brzdit - a u balonu navíc i stabilizovat výšku. U lodí se právě na nouzové brždění (v bouři např.) používají.
Princip této stabilizace je prostý: Balon je aerostat, tzn. zdvih je u něj vyvozován jen a pouze pomocí výtlaku. Pokud na balon připevníme lano či řetez, tažený po zemi, pak se hmotnost tohoto rozdělí na část ležící (nezdvihanou) a část visící (zdvihanou). Pokud balon o něco vzletí, zdvihne další část této kotvy, a její hmotnost se přenese z ležící na visící. A naopak.
Úplně stejně to funguje u ponorek - pokud je ponorka v periskopové hloubce s vysunutým periskopem, pak je možné i stojící ponorku (tedy v režimu hydrostatu) stabilizovat naprosto přesně - část periskopu nad hladinou má svou hmotnost a stabilizuje část pod hladinou s celou ponorkou.
Omyl Andréeho byl v tom, že se snažil touto plovoucí kotvou a nastavitelnými plachtami řídit balon. To nejde. Vtipné na tom je to, že pitomost této myšlenky dokázaly pokusy již v 16. století, a Andrée se tak jen připojil k lidem jako někteří kteří se i zde na Palbě pokoušejí opakovaně dokázat bludy v něž věří ale které prostě nesnesou úder reality... a byl-li bych na něj fujkózní, mohl bych říci, že si za to, co se mu stalo, může sám.
Prostředek, který by byl poháněn větrem, ale přitom byl řiditelný, totiž potřebuje něco, co taková kotva nemá a nemůže mít - boční (laterální) odpor. Existují (kromě lodí - plachetnic) také pozemní prostředky (hlavně pro rekreaci a sport), s takovým uspořádáním. Mají kola. Musí mít kola, kýl, nebo něco podobného - vlečená kotva prostě na rozdíl od kol a kýlu nemá boční odpor. Sportovní plachetnice, aby mohly nést velkou plochu plachet, mají úzký, hluboký kýl s masivní zátěží na konci. Trojkolky s plachtami mají široký rozchod a kola s co největším odporem vůči smyku (na povrchu na který jsou připraveny).

-----------------------
Viděl jste někdy řiditelného dětského draka? No, a princip ŘÍZENÍ je stejný jako u těch semiřiditelných aerostatů. (Ovšem síla, které oba aparáty udržuje ve vzduchu je zcela jiného původu.) No, a kdyby to dítě s drakem se nechalo svým drakem táhnout, Viděl byste fysikální jev na vlastní oči...

Ne, není. Podívej se na tu Vodouchovu fotku, a srovnej si ji s pohledem na dítě řídící draka. Rozdíl (aspoň já) vidím na první pohled - a je to přesně ten rozdíl který jsem popsal.
Pokud by dítě začalo být vlečeno drakem, uviděl bys totéž jako na té fotce a v mém popisu - drak by přestal býti řízen.
Je to právě v tom vlečení, ta kotva je vlečená a právě tím přestává fungovat jako směrová a funguje jen jako výšková a brzdící.
Hele, na rovinu. To co popisuji je a bylo zkoušeno mnohokrát - a tedy je to jednoznačně exporimentálně ověřeno. Vlečná kotva prostě nefunguje jako směrová, nikdy se to nepodařilo, a to se (samozřejmě) zkoušeno i v kombinacích dvou, tří, čtyř... kotev, a vždy to dopadlo stejně.
Mohl bych ti to popsat na plachetnici. Plachetnice může být poháněna drakem, ať už řiditelným, nebo neřiditelným (ostatně balonet je plachta která vlastně není nic jiného než drak). A může mít místo kormidla desku na třech lanech, díky nim naklánitelným, a tedy fungujících jako vlečná kotva a vlečné, pohyblivé kormidlo, ve formě řiditelného draka. Ostatně právě takto funguje i kormidelní veslo či pádlo. To se dělá. Ale, a právě v tom je rozdíl (jak už jsem napsal), že na každé části této soustavy jsou generovány síly (odpory), které VŽDY můžeme rozdělit na dvě složky: po směru (či proti směru) pohybu, a na směr pohybu kolmou. A rozdílem laterálních sil na plachtě (řiditelném draku), lodi a naklánitelné kotvě (plovoucím kormidle), můžeme udržet jak loď tak i ty dvě další ve zvolených pozicích.
Avšak, pokud použijeme pouze provaz, lano, či třeba zmiňované dřevěná závaží na laně či řetězu, nedostaneme žádné bočné síly, steně jako je nebudeme mít pokud dítě draka neudrží a bude jím vlečeno.
Je mi líto, ale plachetní praxe ukázala již před tisícemi let, že nekecám A letecká praxe to ukázala již před dvěma stovkami let

[Vlastimil Čech]

Přesně tak jak píše Jarl.
Tzv. plovoucí kotva (a ty vlečná lana nejsou nic jiného než "letecká" inovace plovoucí kotvy) mohou jen brzdit - a u balonu navíc i stabilizovat výšku. U lodí se právě na nouzové brždění (v bouři např.) používají.
Princip této stabilizace je prostý: Balon je aerostat, tzn. zdvih je u něj vyvozován jen a pouze pomocí výtlaku. Pokud na balon připevníme lano či řetez, tažený po zemi, pak se hmotnost tohoto rozdělí na část ležící (nezdvihanou) a část visící (zdvihanou). Pokud balon o něco vzletí, zdvihne další část této kotvy, a její hmotnost se přenese z ležící na visící. A naopak.
Úplně stejně to funguje u ponorek - pokud je ponorka v periskopové hloubce s vysunutým periskopem, pak je možné i stojící ponorku (tedy v režimu hydrostatu) stabilizovat naprosto přesně - část periskopu nad hladinou má svou hmotnost a stabilizuje část pod hladinou s celou ponorkou.
Omyl Andréeho byl v tom, že se snažil touto plovoucí kotvou a nastavitelnými plachtami řídit balon. To nejde. Vtipné na tom je to, že pitomost této myšlenky dokázaly pokusy již v 16. století, a Andrée se tak jen připojil k lidem jako někteří kteří se i zde na Palbě pokoušejí opakovaně dokázat bludy v něž věří ale které prostě nesnesou úder reality... a byl-li bych na něj fujkózní, mohl bych říci, že si za to, co se mu stalo, může sám.
Prostředek, který by byl poháněn větrem, ale přitom byl řiditelný, totiž potřebuje něco, co taková kotva nemá a nemůže mít - boční (laterální) odpor. Existují (kromě lodí - plachetnic) také pozemní prostředky (hlavně pro rekreaci a sport), s takovým uspořádáním. Mají kola. Musí mít kola, kýl, nebo něco podobného - vlečená kotva prostě na rozdíl od kol a kýlu nemá boční odpor. Sportovní plachetnice, aby mohly nést velkou plochu plachet, mají úzký, hluboký kýl s masivní zátěží na konci. Trojkolky s plachtami mají široký rozchod a kola s co největším odporem vůči smyku (na povrchu na který jsou připraveny).

-----------------------
Viděl jste někdy řiditelného dětského draka? No, a princip ŘÍZENÍ je stejný jako u těch semiřiditelných aerostatů. (Ovšem síla, které oba aparáty udržuje ve vzduchu je zcela jiného původu.) No, a kdyby to dítě s drakem se nechalo svým drakem táhnout, Viděl byste fysikální jev na vlastní oči...

------------------------
Ne, není. Podívej se na tu Vodouchovu fotku, a srovnej si ji s pohledem na dítě řídící draka. Plachetnice může být poháněna drakem, ať už řiditelným, nebo neřiditelným (ostatně balonet je plachta
Avšak, pokud použijeme pouze provaz, lano, či třeba zmiňované dřevěná závaží na laně či řetězu, nedostaneme žádné bočné síly, steně jako je nebudeme mít pokud dítě draka neudrží a bude jím vlečeno.
Je mi líto, ale plachetní praxe ukázala již před tisícemi let, že nekecám A letecká praxe to ukázala již před dvěma stovkami let

-------------------------
Jen tak pro pořádek: BALONET NENÍ PLACHTA.
Tak ještě jednou: Vezmi si prostě bez všeho toho planého teoretisování obyčejného dětského řiditelného draka. U Vietnamce stojí pár korun a pro doplnění Tvého vzdělání to stojí za to. Vypusť draka. Řiď draka tak, aby směřoval třeba doleva. Řídí se tak, že se táhne za šňůrku. Ovšemže drak Tě nebude táhnout kolmo ku směru větru, ale šikmo po větru. Podvol se tahu hračky a postupuj také šikmo po větru. Třeba tak, jako bys seděl na sněhu-na nafoukané duši. Kam se vzhledem k zemi pohybuje létající hračka? Kam ty? Úplně po větru? Opravdu? Vyzkoušej a pak nám o tom napiš.
Pokud se týká fotografií doporučuji prohlédnout si také fotografii balónu na vodou, a hlavně krásně vlnitou stopu vlečného lana. Žeby zrovna pro fotografa foukal vítr v sinusovkách?
-----------------------------------
pokud se týká výškové stability, není co řešit, tam úplně souhlasím. Přistávací řetězy se to jmenuje a používá možná dodnes.
----------------------------------
Plachetnice do toho nepleť. Ty využívají toho, že se pohybují na rozhraní dvou různě hustých prostředí. Ostatně o korektním rozkladu silovém a domáckém pokusu k jeho populární a názorné demonstarci jsem psal již dříve.
-----------------------------------
Kdybys některé části výkladu neporuzuměl napiš. Snad tak jednoduché věci ještě dokážu vysvětlit. Jeden čas jsem působil (jako učitel ) i ve školní rotě.

[vodouch]

Jen tak pro pořádek: BALONET NENÍ PLACHTA.

Jsi si tím tak jist? Podle teorie, že každý nástroj je taky zbraň, můžeš v nouzi na opuštěném ostrově najít havarovanou vzducholoď a z balonetu si udělat plachtu.
Teď vážně: Alfikovi šlo pravděpodobně o spinakr. Jo, jsme jen omylní lidé. Znám jednoho, ten zarputile trvá na bludu ohledně přerušovače a synchronizátoru střelby (přes vrtuli).

Pokud se týká fotografií doporučuji prohlédnout si také fotografii balónu na vodou, a hlavně krásně vlnitou stopu vlečného lana. Žeby zrovna pro fotografa foukal vítr v sinusovkách?

Určité češtinské nepřesnosti nebudu komentovat. Jde-li o výše uvedenou fotografii (je z Wellmanova pokusu přeletět Atlantik), America už byla unášena větrem, hladina byla zvlněná, a jak vědí vodáci téměř nejlíp, vlny nejsou rovnoběžné hřebeny konstantní výšky. No a předmět ve vodě uhýbá podle sklonu hladiny.

[Mirek58]

Hezký, a kde je pravda?

Jen tak pro pořádek: BALONET NENÍ PLACHTA.

(ostatně balonet je plachta

Já jako nejachtař a nevzduchoplavec si pamatuji, že když jsem se koukal na závody jachet, tak účastníci vypouštěli někdy - balonety- .
Takový obdélníkový, trojůhelníkový "prostěradla" na čtyřech šňůrách, před kosatku.
A zároveň jsem si kdysi přečetl, že -balonet- je vzduchem přetlakově plněný oddíl ( nikoliv nosným mediem) balonu, nebo vzducholodi.
Hezky to měl fotograficky zdokumentovaný pan Němeček na čs pozorovacích balonech, kde tento balonet náporově plněný vzduchem tvořil na balonu tvar stabilizačních aerodynamických ploch, včetně plnicího otvoru

[Zemakt]

Hmmm. Spinakr. Genakr. Ale Balonet? Zřejmě z Balonetu ušitá plachta, to jo.
Jinak plněné těleso stopro.

[Alfik]

Tak ještě jednou - TO DÍTĚ S TÍM DRAKEM STOJÍ. Nebo přechází. Je tedy ve stejné situaci jako ta plachetnice - pohybuje se na rozhraní dvou prostředí s různou hustotou. Opírá se o matičku zem. Pokud by bylo drakem vlečeno, je po řízení. Víc k tomu nebudu dodávat. A nejsem pouhým teoretikem - ani v lodích, ani v létání. A plovoucí kotvu jsem použil povícerokrát. A vlečné kormidlo z nouze také jednou. Jejich vlastnosti, jak ty dobré tak ty špatné, znám z praxe. A plachtím dodnes, protože to mohu dělat i se svými neposlouchajícími haxnami.

Ad balonet: ano, balonet je skutečně také (či spíše původně) pružný vak naplněný plynem, oddíl tělesa balonu či vzducholodi. Sám jsem to napsal kdysi ve vlákně o vzducholodích, najděte si to tam. Kromě toho ovšem je to také přesně to, co napsal Mirek58, ač se tato plachta (spíše hnací drak) dnes již nepoužívá, protože není dostatečně ovladatelný, a protože nemá lepší vlastnosti než spinakr/genakr, které se používají běžně.
Mě je už nemálo let, a když jsem se učil na Těrlické já tahat za lana, tak jsme s balonetem experimentovali celkem běžně. Není-li to správný termín dle dnešní plachtařské terminologie, nevím, ale nevylučuji (ostatně proč by měla mít ta věc svůj termín když se už nepoužívá?), mohu se popřípadě zeptat. Tehdy spinakry ani genakry ještě neexistovaly, nebo to byly novinky.
Ve svém příspěvku jsem jej použil, protože je právě takový jak jej popsal Mirek58 - je to "prostěradlo" na lanech, není upevněno ke stěžni ani jiné části takeláže než těmi svými lany, a slouží jen při plavbě po větru (spinakr i genakr, což je jeho varianta, může sloužit i při zadobočním větru).

Podal jsem doplňující vysvětlení ke článku, ve kterém se popisovalo že vlečná kotva při průzkumu pólu zklamala. Není to tedy žádné teoretizování, je to tak, že ta kotva SKUTEČNĚ ZKLAMALA, ať už si učitel ze školní roty myslí cokoli. Já jsem popsal proč zklamala, a proč zklamat musela.
Měli jsme na vojně jednoho velitele, který si myslel, že když má trezor 1 m šířky, tak projde dveřmi 90 cm širokými, když se s ním bude dostatečně dlouho šoupat. Kupodivu, neprošel. Taky teoretizování?
Já spíš myslím, že fyzika nekecá. Ať už se jedná o plachetnici, nebo o dítě s drakem. Tím spíše že z hlediska řiditelnosti a ztráty řiditelnosti se situace na rozhraní (povrchu) země a vzduchu od situace na rozhraní (hladiny) vody a vzduchu neliší.
A jestli si myslíš, že jde jen o teoretizování, tak napiš, kdy konkrétně Andrée dosáhl pólu - abys tak nějak dodal praktizování.

[Vlastimil Čech]

Slovo ballonnet znamená francouzsky balónek. Ano, jsou to menší balony uvnitř aerostatického tělesa. Nejčastěji jsou plněna vzduchem (u blimpů). Slouží k udržování jakés-takého tvaru aerostatického tělesa, nebo k vyvažování. Vzduch je těžší než nosný plyn. V případě vzducholodi Graff Zeppelin sloužily balonety jako zásobník paliva (blaugas)
V zepelínech, tedy ve vzducholodích s tuhým aerostatickým tělesem jsou balonety plněny nosným plynem. Poškození jednoho z nich nevede nutně ku zničení letadla. Tyto balonety (balonky) mívají v zepelínech válcová tvar a nazývají se Gascells- tedy plynové buňky.
Tedy na vzdušném plavidle v žádném případě není balonet plachtou!

[Vlastimil Čech]

hehehe... myslel jsem si až dosud, že se bavíme O MOŽNOSTI semiřiditené bezmotorové vzduchoplavby. Že oba pokusy ztroskotaly víme. Příčinou ovšem byly okolnosti, které sice souvisí s řízením pomocí vlečených lan, ale nepopírají fysikální možnost. Konec konců jsme o tom již četli. Princip řízení je FYSIKÁLNĚ MOŽNÝ. Akorát se nehodí pro praktické použití- jak dokázali -jistě nechtíc- oba výzkumníci.
Ještě je něco nejasného?

[Alfik]

Dodatek k balonetu: Jak jsem napsal, mohu se zeptat na dnešní název plachty, kterou jsem znal před 30 lety jako balonet. Stalo se telefonicky
Dnes se jí říká prostě "kite" nebo "powerkite", v češtině "kajt" nabo "paurkajt".
Prostě tažný drak. I když tvarem je to spíše padák stejně jako tehdy. Vlastnosti má taky jako tehdy.
Jak jsem mohl na "paurkajta" zapomenout? Stárnu...

hehehe... myslel jsem si až dosud, že se bavíme O MOŽNOSTI semiřiditené bezmotorové vzduchoplavby. Že oba pokusy ztroskotaly víme. Příčinou ovšem byly okolnosti, které sice souvisí s řízením pomocí vlečených lan, ale nepopírají fysikální možnost. Konec konců jsme o tom již četli. Princip řízení je FYSIKÁLNĚ MOŽNÝ. Akorát se nehodí pro praktické použití- jak dokázali -jistě nechtíc- oba výzkumníci.
Ještě je něco nejasného?

A v tom právě nesouhlasím. Právě že se bavíme o možnosti směrového řízení balonu či vzducholodi pomocí vlečné kotvy. A já tvrdím, že žádná možnost takového řízení neexistuje. Že žádná možnost směrového řízení pomocí vlečné kotvy není fyzikálně možná, a že zcela popírá fyzikální možnosti.
A své tvrzení opírám jak o praktické výsledky těchto i jiných experimentů s podobnými zařízeními (vč. svých vlastních), tak i o teorii vč. využívání odporových sil, jak podélných tak příčných, k řízení čehokoli od auta přes plachetnici až po balon. Protože fyzika je stejná pro všechny - od toho dítěte s drakem až po vzduchoplavbu.

[Zemakt]

to Alfík a mírné ot: mezi windsurfařskou komunitou se také kajtu říká pytlík a kajterům pytlíkáři .

[pan pajda]

Ale j,o šlo by tím směr letu balónu častečně řídit.... například pokud by si na konec lana umýstil říditelné sáně který by dokázaly ovlivnit směrovej vektor soustavy sáně,lana balón(ale to je vlastně jenom takovej kýl na laně)....
samotný lana prostě nefungujou... tak to prostě je.... i když mě vlastně jeden způsob taky napadá: když takový lano vyhodíš hodně daleko požadovanmým směrem od balónu tak tě to lano třením o zem trochu vychýlý z původního směru.... na chvilku.... pak už stačí lano jen vytáhnout a znova hodit.... vytáhnout... hodit .... vytáhnout..... pár desítek metrů bokem, týdně by to určitě od původního směru větru dalo

[Vlastimil Čech]

TO DÍTĚ S TÍM DRAKEM STOJÍ. Nebo přechází. Je tedy ve stejné situaci jako ta plachetnice - pohybuje se na rozhraní dvou prostředí s různou hustotou. Opírá se o matičku zem. Pokud by bylo drakem vlečeno, je po řízení. Víc k tomu nebudu dodávat.
Dobře tak ještě jednou příklad s dítětem:
1-dítě řiditelného draka vychýlí do strany oproti směru větru. (je to možné? co myslíte? )
2-kam budou směrovat šňůry, které dítě drží? Opravdu si myslíte, že po větru, nebo směrem ke drakovi vychýlenému stranou? (co myslíte? )
3-kterým směrem šňůry spojující děcko a draka tahají? Po větru, nebo směrem ku drakovi? (co myslíte? )
4-když se děcko tahu podvolí a udělá krok směrem tahu šňůr pohybuje se tím (ku směru větru šikmým) směrem nejen děcko, ale i drak (je to tak, co myslíte? )
5-a co když těch kroků udělá víc? Kterým směrem se budou oba pohybovat? (co myslíte? )
-------------------------------------------------------------------------------
Nedokážete-li sledovat myšlenkový postup, nebo je-li Vám některá část nejasná, neostýchejte se. Věřím, že jsem schopen ještě teď něco vysvětlit. No, vlastně aspoň doufám Tehdy jsem to dokázal i těm Cikánům...aspoň doufám
-------------------------------------------------------------------------------
Pokud se týká Vaší poznámky : pohybuje se na rozhraní dvou prostředí s různou hustotou. Opírá se o matičku zem.
Pak i tady s Vámi samozřejmě souhlasím. Soustava drak-dítě, či balon-lano, využívá rozhraní dvou prostředí s různou hustotou. Právě proto, že vlečená lana nemohou se nějak "zapřít" do toho svého hustého prostředí, (jako například kýl plachetnice) nemůže semiřiditelný balon letět v libovolném úhlu ku směru větru, a nemohou ovšem třeba křižovat proti větru. V původním článku se uvádí, že se od směru větru dokázal Andréeho balon při zkouškách odchýlit nanejvýš o úhlových 30°...

Barvu u zvýrazněných pasáží změnil Jarl. Zelená je na Palbě určena pro globální moderátory.