První asijské barbetové obrněnce
Re: První bitevní lodě na asijském kontinentu
Protože jsem se dostal k pár materiálům ohledně ukořistěné japonské Chin´en (ex Chen Yuen), tak možná jen pár doplnění a menších korekcí:
Výtlak - 7 144/7 500 tun (projektovaný - normální/plný), hodnoty 7 220/7 670 tun jsou platné pro službu pod japonskou vlajkou.
Pancéřování - Citadela sestávající z bočního pancéřového pásu o délce 42m a síle 355mm s výškou 2,97m (2,37/0,6m nad/pod hladinou), na nějž v dolní části navazovaly pláty se snižující se tloušťkou (305-206mm) dosahující 1,5m pod hladinu (tj. o výšce 0,9m), příčné přepážky na koncích citadely dosahovaly stejné tloušťky. Pancéřová paluba o síle 75mm se v oblasti citadely napojovala na spodní okraj 355mm bočního pancéřového pásu. Barbety děl hlavní ráže měly tloušťku 305mm (ta uváděná reduta je patrně omyl a jde o záměnu s barbetou), velitelská věž 203mm, ale zásadní rozdíl je v ochranných kopulích, především těžkého dělostřelectva. Ty byly totiž chráněny pouze lehkým protistřepinovým pancířem o síle 25,4mm (tj. 1 palec), kopule/věže 150mm děl pak 75mm.
Výzbroj:
originální - 2x305 Krupp (L/25), 2x150 Krupp (L/35), 2x75 Krupp (L/30), 8x37 (pětihlavňové Hotchkissy), 3x380 TT (pro torpéda Schwarzkopff)
po zařazení do japonského loďstva - 2x305 Krupp (L/25), 4x152 Armstrong (L/40, pouze zaměněné dělo na přídi si zachovalo pancéřovou kupoli pro ochranu před účinky palby hlavních děl, zbytek byl chráněn štíty), 10x47 Hotchkiss, 2x37 Hotchkiss, 3x380 TT
Posádka: 350/407 mužů (Čína/Japonsko)
Výrazné milníky ve službě (Japonsko):
21.10.1896 - zařazena do služby
21.3.1898 - překlasifikována na bitevní loď druhé třídy
28.3.1903 - vlajková loď 3. flotily Spojeného loďstva
1904 - blokáda Port Arthuru, strážení Cušimské úžiny, bitva ve Žlutém moři
1905 - bitva u Cušimy, posléze použita k hlídání ukořistěných lodí a jejich odtažení do Japonska, následně zařazena do 4. flotily, překlasifikována na loď pro ochranu pobřeží první třídy
1.5.1908 - cvičná loď pro navigátory
1.4.1911 - vyřazena a předána k experimentům
6.4.1912 - odprodána k sešrotování
Výtlak - 7 144/7 500 tun (projektovaný - normální/plný), hodnoty 7 220/7 670 tun jsou platné pro službu pod japonskou vlajkou.
Pancéřování - Citadela sestávající z bočního pancéřového pásu o délce 42m a síle 355mm s výškou 2,97m (2,37/0,6m nad/pod hladinou), na nějž v dolní části navazovaly pláty se snižující se tloušťkou (305-206mm) dosahující 1,5m pod hladinu (tj. o výšce 0,9m), příčné přepážky na koncích citadely dosahovaly stejné tloušťky. Pancéřová paluba o síle 75mm se v oblasti citadely napojovala na spodní okraj 355mm bočního pancéřového pásu. Barbety děl hlavní ráže měly tloušťku 305mm (ta uváděná reduta je patrně omyl a jde o záměnu s barbetou), velitelská věž 203mm, ale zásadní rozdíl je v ochranných kopulích, především těžkého dělostřelectva. Ty byly totiž chráněny pouze lehkým protistřepinovým pancířem o síle 25,4mm (tj. 1 palec), kopule/věže 150mm děl pak 75mm.
Výzbroj:
originální - 2x305 Krupp (L/25), 2x150 Krupp (L/35), 2x75 Krupp (L/30), 8x37 (pětihlavňové Hotchkissy), 3x380 TT (pro torpéda Schwarzkopff)
po zařazení do japonského loďstva - 2x305 Krupp (L/25), 4x152 Armstrong (L/40, pouze zaměněné dělo na přídi si zachovalo pancéřovou kupoli pro ochranu před účinky palby hlavních děl, zbytek byl chráněn štíty), 10x47 Hotchkiss, 2x37 Hotchkiss, 3x380 TT
Posádka: 350/407 mužů (Čína/Japonsko)
Výrazné milníky ve službě (Japonsko):
21.10.1896 - zařazena do služby
21.3.1898 - překlasifikována na bitevní loď druhé třídy
28.3.1903 - vlajková loď 3. flotily Spojeného loďstva
1904 - blokáda Port Arthuru, strážení Cušimské úžiny, bitva ve Žlutém moři
1905 - bitva u Cušimy, posléze použita k hlídání ukořistěných lodí a jejich odtažení do Japonska, následně zařazena do 4. flotily, překlasifikována na loď pro ochranu pobřeží první třídy
1.5.1908 - cvičná loď pro navigátory
1.4.1911 - vyřazena a předána k experimentům
6.4.1912 - odprodána k sešrotování



U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)
“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming
Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
- jarl
- 3. Generálmajor
- Příspěvky: 4273
- Registrován: 19/2/2009, 15:45
- Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
Re: První bitevní lodě na asijském kontinentu
Děkuji za doplnění. Ono je to i o použitých zdrojích, které se u těchto "exotických" lodí často rozcházejí a je těžké se dobrat správných údajů. Tento článek je jeden z mých nejstarších a už jsem jej několik let neaktualizoval na základě nových zdrojů (Pastuchov, Bělov, Balakin, Taras). Zájemcům o čínské bitevní lodě dopuručuji knihu LODĚ PONĚKUD ZAPOMENUTÉ, kam jsem i já přispěl jednou kapitolou: http://www.oldships.cz/ Momentálně je sice vyprodaná, ale chystá se nové vydání. Je tam i podrobný popis čínských bitevních lodí od znalce této problematiky Milana Jelínka, který k redutám a síle pancířů kopulí primárních děl uvádí následující: „Na přední části citadely stála reduta. Při pohledu z boku nebyla příliš patrná, protože vizuálně splývala s po stranách zúženou nástavbou, táhnoucí se středem lodi od přídě k zádi. Reduta byla diagonálně protáhlý, na koncích okrouhlý, poměrně vysoký pancéřový útvar, s vodorysem ve tvaru „dvojí kočičí pracky“. Redutu totiž tvořily dvě silně pancéřované barbety, propojené pancéřovým koridorem, a celý tento systém stál šikmo k ose trupu, pod úhlem 50 stupňů. (…) Reduta, propojující barbety, měla po celém obvodu pancíř tloušťky 305 mm a na jejích okrouhlích koncích stály pancéřové kopule, se stěnami silnými 152 mm, strop kopulí tvořil pancíř tloušťky 76 mm“
Redutu a kopule silné 152 uvádí i ruský autor Suliga: http://wunderwaffe.narod.ru/Reference/Fleet/RJ2/03.htm jak dokazuje následující obrázek:

Redutu a kopule silné 152 uvádí i ruský autor Suliga: http://wunderwaffe.narod.ru/Reference/Fleet/RJ2/03.htm jak dokazuje následující obrázek:



Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Re: První bitevní lodě na asijském kontinentu
Stáří a jistá i když diskutabilní neúplnost - kde se člověk dostane k takovým informacím - mu nijak neuškodily. I bez toho doplnění, je to práce jako víno z Čejkovic. Doplnění ji skutečně jen doplní. Tak si nesyp popel na hlavu a buď na sebe pyšnej námořníku...


Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Re: První bitevní lodě na asijském kontinentu
Neboj, Jarl ví, že není mým záměrem ho nějak potápět nebo kritizovatPátrač píše:Doplnění ji skutečně jen doplní. Tak si nesyp popel na hlavu a buď na sebe pyšnej námořníku...

Což je právě ono...tj. ta reduta jsou dvě spojené barbety, ne že by na redutě, případně v redutě stála ještě barbeta.jarl píše:Redutu totiž tvořily dvě silně pancéřované barbety, propojené pancéřovým koridorem
Proti tomu stojí například hlášení velitele šalupy Yamato, který měl možnost se dostat na palubu v roce 1887 v Port Arthuru. Tam právě popsal rozpor mezi obvyklými údaji o silné ochraně a reálnou silou ochrany děl - ochranu horní části (tedy kupole) odhadl asi na jeden palec a to uniformně na bocích i stropu. Hlásil tedy, že je možné je bez problému prorazit střelami z lehčích děl (ostatně jak Japonci sami na vlastní kůži zažili, tyhle lehké protistřepinové kryty byly akorát dobrou líhní pro tříštění a střepiny pobíjející obsluhu děl).jarl píše:a na jejích okrouhlích koncích stály pancéřové kopule, se stěnami silnými 152 mm, strop kopulí tvořil pancíř tloušťky 76 mm



U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)
“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming
Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
- jarl
- 3. Generálmajor
- Příspěvky: 4273
- Registrován: 19/2/2009, 15:45
- Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
Re: První bitevní lodě na asijském kontinentu
Mít informace z první ruky je určitě dobré. Čínské křižníky měly ochrané kopule slaboučké, takže je dost možné, že stejné dostaly i jejich obrněnce. Nadruhou stranu to byly bitevní lodě, takže je možná posílili. Je otázka co měl ten japonský důstojník možnost vidět. Jestli se jenom procházel po palubě, tak pokud nebyly v kopulích nějaké větší průzory, těžko mohl odhadovat jejich tloušťku, protože nějakou podrobnější prohlídku by mu Číňané těžko umožnili. Ale tím nechci Polarfofovy údaje nijak snižovat, Japonci ukořistili Čchin-jüen, takže měli možnost se dostat k přesným technickým parametrům.


Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Re: První bitevní lodě na asijském kontinentu
Já vás borci chválím oba dva. Je to dobrá práce a dobré doplňky ji jen vylepší, diskuse jsou důležitéa pokud jsou vedeny s cílem věci pomoci a ne se hádat a dělat ze sebe tupouny, je to super. A to se vám daří.


Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
- jarl
- 3. Generálmajor
- Příspěvky: 4273
- Registrován: 19/2/2009, 15:45
- Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
Re: První bitevní lodě na asijském kontinentu
My se tu určitě hádat nebo znevažovat nebudeme, a každé upřesnění nebo doplnění je žádané. Jestli se k tomu zítra dokopu, tak prohrabu další zdroje, které jsem za těch několik let nashromáždil, a zkusím sem dát nějaké zajímavosti.


Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Re: První bitevní lodě na asijském kontinentu
Jarl: Japonské zdroje nejsou jediné, které to tvrdí. Lze to najít třeba i v knize The Chinese Steam Navy 1862-1945, dále v pamětech amerického důstojníka McGiffina, jež sloužil jako instruktor v čínském námořnictvu a na palubě Chen Yuan se zúčastnil bitvy na řece Yalu, kde byl i zraněn. Tenhle údaj se objevuje i tam, kde se různé stránky atp. odkazují na čínskou muzejní repliku (tj. je to kryté i z čínské strany). A co je vůbec nejlepší, ty lodě tyhle kupole v dotyčné bitvě patrně ani nenesly, protože se taktéž udává, že byly na základě nepříjemných zkušeností z července v rámci příprav před bitvou preventivně sejmuty (kromě opevňování pytli s uhlím, odstraňováním skel, člunů a vůbec hořlavých materiálů, sypáním paluby pískem atd.).



U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)
“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming
Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
- jarl
- 3. Generálmajor
- Příspěvky: 4273
- Registrován: 19/2/2009, 15:45
- Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
Re: První bitevní lodě na asijském kontinentu
Začínám se přiklánět k tomu, že má Polarfox pravdu a čínské bitevní lodě měly kopule silné opravdu jenom jeden palec. Uvádějí to i současní ruští autoři Pastuchov a Balakin, kteří o čínských obrněncích publikovali velmi podrobné práce. Balakin přímo píše: „Shora zbraně zakrývaly věžím podobné kopule o tloušťce všehovšudy 25 mm. (Uváděné informace, o tom, že je chránily pancíře o síle od 76 do 152 mm, nebo dokonce 305 mm, jsou zjevně chybné).“


Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Re: První bitevní lodě na asijském kontinentu
Zmatek v tom byl už tenkrát...ostatně ten japonský důstojník konfrontoval právě osobní pozorování s tehdy všeobecně udávanými informacemi o silném pancíři "věží". Dle mého se tyhle informace začaly tradovat ve zdrojích jako Brassey´s naval annual atp. a pokud nezemřely, žijí dodnes..aneb opisovalo se to a poloopisovalo až do zblbnutí. Možná že i řada náčrtků má předobraz tam.
Jak už jsem psal, tyhle kupole nebyly žádné terno a tomu jejich sejmutí před bitvou s nějvětší pravděpodobností vděčila řada čínských dělostřelců za život nebo zachování zdraví (McGiffin popisuje, jak jim japonské střely létaly těsně nad hlavami, což by jinak znamenalo zásahy/průrazy kopule a spoustu střepin, dále byly obavy ze zablokování otáčení děl). Japonci zažili stejnou zkušenost jako Číňané v červenci až právě v oné slavné bitvě u Yalu a následně se jich u svých křižníků zbavovali co to šlo. Je zajímavé, že i přesto je jak Číňané, tak i Japonci (u kořistní lodě) dle fotografií očividně nasadili zpět.
Jak už jsem psal, tyhle kupole nebyly žádné terno a tomu jejich sejmutí před bitvou s nějvětší pravděpodobností vděčila řada čínských dělostřelců za život nebo zachování zdraví (McGiffin popisuje, jak jim japonské střely létaly těsně nad hlavami, což by jinak znamenalo zásahy/průrazy kopule a spoustu střepin, dále byly obavy ze zablokování otáčení děl). Japonci zažili stejnou zkušenost jako Číňané v červenci až právě v oné slavné bitvě u Yalu a následně se jich u svých křižníků zbavovali co to šlo. Je zajímavé, že i přesto je jak Číňané, tak i Japonci (u kořistní lodě) dle fotografií očividně nasadili zpět.



U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)
“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming
Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
- jarl
- 3. Generálmajor
- Příspěvky: 4273
- Registrován: 19/2/2009, 15:45
- Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
Re: První asijské barbetové obrněnce
Jak už jsem avizoval v redakčním plánu, téma jsem znovu zpracoval podle nových zdrojů, opatřil jinými obrázky a první díl vložil místo původního článku. Druhý díl pojednávající o kariérách čínských obrněnců vložím později jako samostatné téma. Také jsem promazal původní diskusi, aby alespoň jakž takž pasovala k novému článku.


Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
- jarl
- 3. Generálmajor
- Příspěvky: 4273
- Registrován: 19/2/2009, 15:45
- Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
Re: První asijské barbetové obrněnce
Nevíte k tomu nějaké podrobnosti? Podle mě zachovalé fotografie jasně potvrzují, že i na Ťing-jüenu byla předsazená pravá a nikoliv levá barbeta. Po rozkliknutí následující fotografie této lodě by to mělo být dobře vidět.jarl píše: Kanóny usadili na dvě diagonálně rozmístěné barbetové otočné platformy; ve starší literatuře se traduje, že na ŤING-JÜEN byla předsazená levá barbeta, kdežto na ČCHEN-JÜEN pravá, ale moderní autoři (4) většinou uvádí, že jde o mýtus a na obou jednotkách byla předsazená pravá barbeta, což jak se zdá potvrzují i jejich fotografie a replika ŤING-JÜENU zhotovená Číňany počátkem 21. století.



Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
- jarl
- 3. Generálmajor
- Příspěvky: 4273
- Registrován: 19/2/2009, 15:45
- Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
Re: První asijské barbetové obrněnce
Našel jsem fotografii Maxmiliana von Brandta, a protože do článku už se mi nevejde, dám ji alespoň sem.jarl píše: Ve Fu-čou Číňané s francouzskou pomocí vybudovali velký arsenál s loděnicí, kde mj. od r. 1883 stavěli pobřežní obrněnec PING-JÜEN, ale realizaci popisovaných jednotek svěřili štětínské společnosti Vulcan. Jistě, ve Francii a zejména ve Velké Británii sídlily renomovanější loďařské závody, ale Li Hung-čchang preferoval německé dodavatele, neboť Berlín, na rozdíl od Paříže a Londýna, zatím neusiloval o získání kolonií na úkor Říše středu, tudíž se jevil jako perspektivnější obchodní partner. Jako první jej na možnost stavět válečné lodě v Německu už v polovině sedmdesátých let upozornil "Kaiserův" vyslanec v Pekingu M. von Brandt, a protože jeho slova padla na úrodnou půdu, účastnil se čínský legát v r. 1877 ve Štětíně slavnostního spuštění na vodu obrněnce SACHSEN a čínští činovníci si s ochotným souhlasem velení Císařského námořnictva prohlédli zdejší loděnice a začali najímat německé odborníky ochotné sloužit v Severním loďstvu.



Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
- jarl
- 3. Generálmajor
- Příspěvky: 4273
- Registrován: 19/2/2009, 15:45
- Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
Re: První asijské barbetové obrněnce
Našel jsem nějaké informace o fungování námořní akademie ve Fu-čou, kterou v letech 1866 až 1907 absolvovalo 628 osob. Dělila se na dvě oddělení, přičemž v prvním studovali budoucí stavitelé lodí a strojníci a ve druhém důstojníci. Uchazeči o studium se rekrutovali převážně z řad tzv. střední třídy (např. synové obchodníků), museli umět číst a psát a nesmělo jim být méně než 12 let. Protože zdejší námořní arzenál založili Francouzi, probíhala výuka strojníků a stavitelů ve francouzštině, ale kadeti se stejně jako jejich kolegové v Tiencinu učili anglicky.jarl píše: Důstojníci většinou absolvovali námořní akademii ve Fu-čou (podle Pastuchova se označovali jako klika Min), ale Li Hung-čchang inicioval vznik námořního učiliště v Tiencinu a specializované školy provozovali i v dalších přístavech. Na výuku dohlíželi dobře placení zahraniční odborníci (v Tiencinu kupř. Američan Philo McGiffin) a kandidáti na důstojnické posty museli nejprve projít čtyřletým kurzem, kde mj. studovali angličtinu, fyziku, zeměpis či navigaci, aby se poté další dva roky (ve Fu-čou dokonce pět let) školili na výcvikových lodích, a někteří důstojníci a strojníci absolvovali i studijní pobyty v Evropě nebo USA. Námořníci se rekrutovali z mladíků ve věku od 16 do 18 let, museli projít zdravotní prohlídkou a požadovala se po nich alespoň základní gramotnost. Poté prošli ročním výcvikem a teprve pak je přidělili na válečné lodě.


Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
- jarl
- 3. Generálmajor
- Příspěvky: 4273
- Registrován: 19/2/2009, 15:45
- Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
Re: První asijské barbetové obrněnce
Koho by zajímalo jak vypadaly uniformy čínských důstojníků, našel jsem tento pěkný kolorovaný obrázek pořízený na palubě křižníku Čching-jüen.




Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!