
Střela se skládá z podkaliberní průbojné střely se stabilizátorem (stopovkou) a oddělitelných segmentů s plastovou těsnící obroučkou, které vedou a těsní střelu v hlavni. Segmenty se po opuštění hlavně oddělí od podkaliberní střely, která pokračuje dál v letu na cíl.
Podkaliberní střely probíjí pancíř svou kinetickou energií, získanou při výstřelu. Pro lepší účinek v cíli musí mít střela vysokou úsťovou rychlost (až 2000m/s), malý úbytek rychlosti na dráze letu a vysoké průřezové zatížení při probíjení pancíře. Energie potřebná k urychlení oddělitelných segmentů se nepodílí na probíjení pancíře a je ztrátová. Proto musí mít segmenty minimální hmotnost a u kvalitních střel činí méně než 30% hmotnosti střely.
Materiál použitý na těla APDS musí mít vysoké mechanické vlastnosti – vysokou pevnost a vysokou houževnatost. Důvodem je velké namáhání v hlavni při výstřelu osovými i radiálními silami. Zrychlení v hlavni dosahuje až 1100m/s. Radiální síly jsou vyvolávány kmitáním hlavně, nesouosostí střely s osou hlavně a u drážkovaných hlavní navíc odstředivými silami.
Podkaliberní střely prošli od svého zavedení několika generačními stupni:
1.generace: Střely (M735, BM32, BM42 atd.) měly buď ocelové ,wolframové(W) nebo uranové(OU) jádro(střely BM1-BM22 ráže 100-125mm) uložené do pouzdra vysoce pevné oceli.
2.generace: Střely (DM13, M111) jsou již monolitické z W nebo OU. Materiál neměl potřebné vlastnosti, tak byly střely krátké s větším průměrem. Poměr délky střely k jejímu průměru(L/D) ,nazývaný koeficient štíhlosti u této generace činil 12-15.
3.generace: Střely (např DM33) jsou štíhlejší. Poměr D/L dosahuje hodnot 15- 25. Průměr se snížil na 22-25mm.
4.generace: Střely (OLF 120F, M829, XM900) mají D/L větší než 25. Vzhledem k délce jsou citlivější na lom a šikmých pancířích či dynamických pancířích.
Nejběžněji používané materiály na APDF jsou wolfram (W) a ochuzený uran (OU) a to ve formě slitin.
Wolframové slitiny:
Termín wolframová slitina není zcela přesný,neboť se vlastně jedná o kuličky čistého wolframu spojené matricí, tvořené slitinou W-Fe-Ni. Vlastnosti materiálu mohou být modifikovány dalšími prvky.
Zpravidla slitina obsahuje cca 92.5% W, 5% Ni a 2,5% Fe, případně další prvky(kobalt). Pevnost je cca 1300MPa. Tyčové polotovary se zpracovávají třískovým obráběním.
Ochuzený uran:
OU je odpadní surovinou v procesu obohacováni palivového uranu v JE. Jaderné velmoci ho mají tedy dost. V mír.průmyslu slouží jako materiál pro výrobu ochr.kontejnerů pro radioakt.zářiče,vyvažovací zátěže u letadel a lodí.
Jako zářič je nebezpečný pro pokožku(sliznice),při požití a vdechnutí. Kromě radiace má i toxické účinky.
Má vysokou měrnou hmotnost - 18-19 kg/dm3. Samotný OU nemá potřebné mechanické vlastnosti. Požadované pevnosti se dosahuje legováním titanem( 0,75%),v malém množství kovy vzácných zemin. OU je nutno pro jeho pyroforičnost zpracovávat ve vakuových pecích. Obrobitelnost je snadnější než u wolframových materiálů.
Porovnání střel s W a OU:
Hodně odborných publikací záměrně pomíjí jednu jeho vlastnost a vyzdvihuje ekologická hlediska.
Zacituji z publikace Tanky 4:
„Ochuzený uran má při jinak stejných podmínkách(geometrický tvar střely,dopadová rychlost) vyšší výkon.Wolframové probíjejí pancíř pouze působením kinetické energie.
U uranových dochází k exotermické reakci s ocelí pancíře a vzniku nízkotavitelného eutektika (teplota tání cca 750 C). Tento jev podporuje probíjení pancíře.
HLAVNIM ničivým faktorem po proniknutí střely z OU do tanku je jeho PYROFORIČNOST. Při průniku je střela rozdrcena na různě velké části včetně prachu nebo roztavených kapiček eutektika. Nejmenší částice po vniknutí do tanku prudce reagují s kyslíkem (lze přirovnat k zapáleni rozptýleného uhelného prachu) a vyvolají v uzavřeném prostoru přetlak 1,4-1,9 MPa. Co to udělá s vezeným střelivem je zřejmé.
Větší části jsou rozžhaveny, pomalu doutnají a stávají se dlouhodobými ohnisky požáru.
V některých pramenech se udává, že vnikne-li do tanku wolframová střela, ZNIČÍ tank s pravděpodobností 60%, u střel z OU je to téměř 100%. „
Tj. údaj o proniknuti do tanku je mírně řečeno- zavádějící. U slitiny W-Fe-Ni dojde ve cca 40% případů "pouze" k průstřelu a tank i posádka "přežijí". V případě OU dojde ke ZNIČENÍ tanku i posádky téměř v 100%.
Další typy mumice je možné naléznout zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=507
Ilustrační fota některých typů APDSFS:


