Když jsem psal nedávno článek o MO-S 5,chtěl bych tímto upozornit i na další objekt ,který se nachází kousek od již zmiňovaného srubu .Zatimco MO-S 5 je vlastně dvoudílný srub těžkého opevnění,tak jeho kolega je teda podstatně menší.Je to totiž řopík .
Tento objekt je zajímavý tím,že vlastně nebyl zařazen do klasické linie lehkých opevnění,ale byl vložen mezi dva pěchotní sruby .A to MO-S 4 „ U šedé vily“ a již zmiňovaném MO-S 5 „Na trati“.
Onen vložený řopík má evidenční číslo (50)/A-160Z ,jeho vojenské evidenční číslo je 831.
Kousek dál má ještě kamaráda,který je bohužel zabetonován a jeho VEČ je 832.Oba dva jsou v kategorii Z,což znamená ,že jsou zesílené.Jelikož byly vloženy mezi dva pěchotní sruby ,tak byly naprojektovány v zesíleném provedení.Takže stěny a stropnice byly silnější něž u klasických řopíků.Měly vydržet ostřelování 15 cm houfnicemi.U Bohumína byly vybetonovány celkem 3 objekty zesíleného typu.Jeden mezi sruby MO-S 3 a MO-S 4 a dva řopíky ,které jsem zmínil mezi MO-S 4 a MO-S 5.
Já se budu věnovat tomu tomu třetímu s označením 50,nebo li osm set třicet jedničce.
Tento řopík je zajímavý tím ,že prošel velkou obměnou .A to jak vnitřní tak i venkovní.
Když se zmíním trochu o jeho historii,tak moc se toho najít nedá.Tento vložený objekt,tak jako jeho kolegové v bohumínském a hlučínském úseku byly vybetonovány na poslední chvíli a to pravděpodobně v září 1938.Soudím podle toho,že zadávací protokol v tomto úseku byl schválen v srpnu 1938.Např.dodávky střílen,granátových skluzů a armovací oceli z Vítkovických železáren proběhly okolo 27.srpna 1938.Třeba dodávka cementu ze Štramberka proběhla 3.září.Takže vložené řopíky na bohumínsko-hlučínském směru byly betonovány opravdu na poslední chvíli.Tyto objekty byly v době mobilizace v surovém stavu,bez omítek,bez záhozu a samozřejmě i bez vnitřního vybavení.Což potvrzují i pamětníci.
Tyto řopíky včetně těch bohumínských,byly pravděpodobně i bez osádek v době mobilizace.Po odstoupení pohraničí připadly Německu nebo Polsku.Ten u Bohumína připadl Polsku stejně jako MO-S 5.Dál už to bylo německé.
Letos v červenci jsem ho navštívil a místo půlhodinové návštěvy jsem tam zdrbnul dvě hodiny.Kluci mi vyprávěli o začátcích .Někdy okolo roku 2010 začali řopík čistit od nepořádku a postupně ho dávají do provozuschopného stavu .Zajímavé je i jeho pojetí.Pravá strana řopíku je udělána ve stylu reaktivace z 50-tých a 60 let.Nechybí samozřejmě kulomet vz.59 v lafetě, funkční periskop apod.Levá strana je dělaná ve stylu roku 1938.Nechybí zde ani výdřeva ,která je dodělávaná ,jelikož původní se zachovala pouze na stropě ve spojovací chodbičce u ventilátoru.Samozřejmě zde mají i lehký kulomet vz.26,který jsem si osobně mohl potěžkat.
Co se týče nějaké specifické zajímavosti,tak je to onen kulomet ,který má veškeré zbrojní údaje v azbuce vyryté na těle zbraně včetně série .Jak jsem to tak študoval,tak to vypadá,že zbrań měla jít anebo byla někde v Jugoslávii.Ale mohu se samozřejmě plést.Další zajímavou věcí je originální bednička na náboje československé prvorepublikové armády.
zde video bunkru včetně rozhovoru s nadšenci otcem a synem Molnáriovými,samozřejmě i vnitřní záběry.Je to od 13.26 min
Další zajímavostí osmsettřicetjedničky je okolí.Tento řopík je skoro nalepený na ochrannou a protihlukovou stěnu přivaděče na dálnici .Naštěstí projektanti tento řopík minuli doslova o chlup a proto zůstal zachován,stejně jako srub MO-S 5,kde vede přivaděč dokonce přes objekt.
Po velmi přátelském přijetí otce a syna Molnáriových ,kteří mi umožnili si objekt prohlédnout a vše si osahat,jsem se rozhodl napsat o tom tohle malé povídání.
takhle vypadal kdysi
a dálnice se staví.....
a jeho současná podoba i se zachráncema
Tento řopík je vlastně takové menší minimuzeum s nepravidelnou otevírací dobou.Takže,jestli budete mít cestu na MO-S 5 „Na trati“,stavte se podívat i za jeho menším kolegou.Samozřejmě se budete muset objednat předem .Jelikož se všude a zvlášt u nás krade,tak kluci tam nic nenechávají a vše si vozí domů.
S jejich laskavým svolením zde dám pár fotek s jejich galerie a něco přidám já.
Na závěr bych chtěl říci,že jsem byl v muzeích těžkého opevnění a na dělostřelecké tvrzi.Vůbec poprvé jsem byl ve vybaveném řopíku právě zde v Bohumíně.Díky kluci,přijdu zas.
Jenom pro dodatek .Kluci mají u bunkru i vzduchovky.Takže pokud tam půjdete i s ratolestma ,můžete si v klidu zastřílet.
Zde důkaz ,že jsem tam byl
Zde na klubových stránkách se můžete domluvit.
a podívat se i na víc fotek
http://www.ropik.wbs.cz/
Pro tento mini článek jsem použil i jeden zdroj a to knihu od kolektivu autorů OPEVNĚNÍ IV.SBORU-BOHUMÍNSKÝ STAVEBNÍ PODÚSEK část.2
Tento minipoznávací článeček je i zde
http://www.vojna.net/portal/viewtopic.php?p=23240#23240
.Vždyt je to kus naší historie.A taky psaní článků a nejenom o opevnění.
