Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov...
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Kolegové, po delší době jsem našel něco, co sem patří.
Je to vyobrazení stejnokrojů příslušníků československého vojenského loďstva.
První obrázek: důstojníci
Druhý obrázek - mužstvo. Krásné je, že lodník má neodmyslitelnou pomůcku - šurovák.
Zdroj: Vojenské dějiny Československa, díl III, Naše vojsko, Praha 1987
Je to vyobrazení stejnokrojů příslušníků československého vojenského loďstva.
První obrázek: důstojníci
Druhý obrázek - mužstvo. Krásné je, že lodník má neodmyslitelnou pomůcku - šurovák.
Zdroj: Vojenské dějiny Československa, díl III, Naše vojsko, Praha 1987
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Tak sem tedy také přihodím pár nových informací o pancéřových minonoskách OMm35.
Ex OMm 35 ex FM-1 a nakonec V5 ve službě Dunajské divize
Po převzetí Rumunskem získaly čluny nové označení V5 a V6. Někde zde jsem již psal, že ve službě je později provázely problémy s motory. Ostatně vzhledem k zn. motorů asi nic překvapivého. Bohužel nemohu dohledat kde jsem to četl.Například obrněné minonosky OMm 35 skončily na základě nabídky nebo zabavení v Německu a byly zařazeny do německé dunajské flotily pod označením FM-1 a FM-2, ale již v roce 1940 byly prodány Rumunsku.
Po kapitulaci rumunské Dunajské divize 26. srpna 1944 musely být předány Sovětské dunajské flotile.
Ex OMm 35 ex FM-1 a nakonec V5 ve službě Dunajské divize
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Bože kolego to je nádhera!!!!!!! Hluboce se klaním.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Omm35
Zde se jedná o fotografie ještě z Bratislavy nebo krátce po prodeji-zabrání Němci. Nicméně mají ještě původní označení.
Zdroj: http://romaniaforum.info/
Jestli by tyto fotografie smrděly, ohledně duš. práv, tak nechť ať to admin pls. smázne.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Je zde odkaz, myslím si že je to v pořádku.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Ok. Našel by se někdo kdo by odhadl kde se zrovna 35-tka nachází? Mám především namysli bratry Slováky. V pozadí se dají identifikovat nějaké budovy ale nevím nevím. Mohl by to být i Linec.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Podařilo se mi tak nějak sesumarizovat postupný vývoj organizační struktury jednotky našich nejchlapovatějších chlapů.
Třicáté čtvrté oddělení (lodní)
bylo vojenský úřad.
Oddělení vzniklo nově 15. října 1919 na základě výnosu MNO čj. 13.591-pol.práv.1919. Nacházelo se v Praze v Pohořelických armádách a podléhalo přímo ministrovy národní obrany a od listopadu 1920 podléhalo Technickému a dopravnímu odboru MNO.
Jeho přednostou postupně byli:
podplukovník ženijního vojska Antonín Valšík, od října 1919 do března 1921
plukovník ženijního vojska Jaroslav Dvořák, od března 1921 do března 1922
Na základě domácího rozkazu ministra číslo 58/1922 bylo oddělení 9. března 1922 zrušeno
Vodní prapor, vojskové těleso ženijního vojska branné moci
Prapor vznikl nově 1. ledna 1922 na základě výnosu MNO čj.11.096-org.1921. nacházel se v Bratislavě v Dunajských kasárnách a podléhal Velitelství zemského ženijního vojska pro Slovensko
.
Součástí praporu bylo:
- velitelství s pomocnou četou Bratislavě v Dunajských kasárnách
- oddíl válečného loďstva pro Dunaj, Bratislava, v Dunajských kasárnách a v loděnici
- oddíl válečného loďstva pro Labe v Litoměřicích, Ženijní kasárna a loděnice
- mostní rota v Bratislavě, Dunajská kasárna
- náhradní oddíl v Litoměřicích
Vodní prapor byl sice také součástí ženijního vojska, ale byl organizován jako speciální jednotka k provádění všech aktivit na velké řece. Proto do něj byla začleněna i mostní rota.
Na základě výnosu MNO čj.729-hl.št./1. odděl 1924 byl prapor 21. května 1924 přejmenován na Mostní prapor
Velitelé praporu postupně byli:
plukovník ženijního vojska Karel Müller, leden 1922 až červen 1923
major ženijního vojska později podplukovník ing. Jaroslav Untermüller od června 1923 až květen 1924
Mostní prapor, vojskové těleso ženijního vojska
Vznikl 21. května 1924 přejmenováním z Vodního praporu na základě výnosu MNO čj.729-hl.št./1. odděl 1924. Nacházel se v Dunajských kasárnách v Bratislavě a podléhal Velitelství zemského ženijního vojska pro Slovensko a od září 1925 Velitelství zemského ženijního vojska v Bratislavě. Součásti praporu bylo:
- velitelství s technickou správou, hospodářskou správou a pomocnou četou
- mostní rota
- minová rota
- oddíl válečného loďstva pro Dunaj, Bratislava, v Dunajských kasárnách a v loděnici
- strojní rota
Vojáci nosili modifikovaný stejnokroj vz.21 i stejnokroj vz.30, který měl námořnický střih a místo označení pluku nosili límcový odznak.
Na základě výnosu MNOčj.1.748/dův.-hl.št./1.odděl. 1934 byl prapor 24. srpna 1934 zrušen.
Velitelé praporu postupně byli:
podplukovník ženijního vojska ing. Jaroslav Untermüller od května 1924 až září 1924
major ženijního vojska ing. Jan Čermák
major ženijního vojska ing. Antonín Šejnar
podplukovník ženijního vojska ing. Bedřich Liška
opět major ženijního vojska ing. Antonín Šejnar
podplukovník ženijního vojska ing. Bedřich Liška
podplukovník ženijního vojska ing. Josef Klicpera
Ženijní pluk 6, vojskové těleso ženijního vojska
Pluk vznikl nově na základě výnosu MNOčj.1.748/dův.-hl.št./1.odděl. 1934. Jeho velitelství podléhalo Velitelství zemského ženijního vojska v Bratislavě a od září 1936 přímo VII. sboru. V jeho sestavě byly:
- velitelství s technickou správou, hospodářskou správou a pomocnou četou- později pomocnou rotou
- říční prapor - od srpna 1934
- strojní prapor od srpna 1937
Všechny jednotky byly spolu s velitelstvím v Dunajských kasárnách. Město Bratislava pluku přidělilo dne 20. září 1935 prapor se stuhami.
Jediným velitelem pluku byl:
podplukovník, od prosince 1936 plukovník ženijního vojska ing. Josef Klicpera
Nás ale zajímá hlavně Říční prapor, ženijní útvar československé branné moci. Vznikl nově na základě výnosu MNOčj.1.748/dův.-hl.št./1.odděl. 1934. Kde se nacházel a komu přímo podléhal víme. Součástí praporu byly:
- velitelství s hospodářskou správou, technickou správou a pomocnou četou
- lodní rota
- minová rota
Ve výzbroji praporu se k jeho zrušení po rozpadu Republiky československé byly:
- hlídková loď Prezident Masaryk
- dva dělové čluny
- deset strážních člunů
- tři hlídkové čluny
- dva minové pracovní prámy a
- dvě pancéřové minonosky.
Na základě výnosu MNO čj.9.733/Taj. -hl.št./1.odděl1937 byl prapor přejmenován na I. prapor Ženijního pluku 6.
Vojáci nosili modifikovaný stejnokroj vz.21 i stejnokroj vz.30, který měl námořnický střih a místo označení pluku nosili límcový odznak - výložky hnědé barvy doplněné odznakem ve tvaru kotvy. Velitel praporu byl až do října 1937 štábní kapitán, od ledna 1937 major ženijního vojska Karel Pavala
Třicáté čtvrté oddělení (lodní)
bylo vojenský úřad.
Oddělení vzniklo nově 15. října 1919 na základě výnosu MNO čj. 13.591-pol.práv.1919. Nacházelo se v Praze v Pohořelických armádách a podléhalo přímo ministrovy národní obrany a od listopadu 1920 podléhalo Technickému a dopravnímu odboru MNO.
Jeho přednostou postupně byli:
podplukovník ženijního vojska Antonín Valšík, od října 1919 do března 1921
plukovník ženijního vojska Jaroslav Dvořák, od března 1921 do března 1922
Na základě domácího rozkazu ministra číslo 58/1922 bylo oddělení 9. března 1922 zrušeno
Vodní prapor, vojskové těleso ženijního vojska branné moci
Prapor vznikl nově 1. ledna 1922 na základě výnosu MNO čj.11.096-org.1921. nacházel se v Bratislavě v Dunajských kasárnách a podléhal Velitelství zemského ženijního vojska pro Slovensko
.
Součástí praporu bylo:
- velitelství s pomocnou četou Bratislavě v Dunajských kasárnách
- oddíl válečného loďstva pro Dunaj, Bratislava, v Dunajských kasárnách a v loděnici
- oddíl válečného loďstva pro Labe v Litoměřicích, Ženijní kasárna a loděnice
- mostní rota v Bratislavě, Dunajská kasárna
- náhradní oddíl v Litoměřicích
Vodní prapor byl sice také součástí ženijního vojska, ale byl organizován jako speciální jednotka k provádění všech aktivit na velké řece. Proto do něj byla začleněna i mostní rota.
Na základě výnosu MNO čj.729-hl.št./1. odděl 1924 byl prapor 21. května 1924 přejmenován na Mostní prapor
Velitelé praporu postupně byli:
plukovník ženijního vojska Karel Müller, leden 1922 až červen 1923
major ženijního vojska později podplukovník ing. Jaroslav Untermüller od června 1923 až květen 1924
Mostní prapor, vojskové těleso ženijního vojska
Vznikl 21. května 1924 přejmenováním z Vodního praporu na základě výnosu MNO čj.729-hl.št./1. odděl 1924. Nacházel se v Dunajských kasárnách v Bratislavě a podléhal Velitelství zemského ženijního vojska pro Slovensko a od září 1925 Velitelství zemského ženijního vojska v Bratislavě. Součásti praporu bylo:
- velitelství s technickou správou, hospodářskou správou a pomocnou četou
- mostní rota
- minová rota
- oddíl válečného loďstva pro Dunaj, Bratislava, v Dunajských kasárnách a v loděnici
- strojní rota
Vojáci nosili modifikovaný stejnokroj vz.21 i stejnokroj vz.30, který měl námořnický střih a místo označení pluku nosili límcový odznak.
Na základě výnosu MNOčj.1.748/dův.-hl.št./1.odděl. 1934 byl prapor 24. srpna 1934 zrušen.
Velitelé praporu postupně byli:
podplukovník ženijního vojska ing. Jaroslav Untermüller od května 1924 až září 1924
major ženijního vojska ing. Jan Čermák
major ženijního vojska ing. Antonín Šejnar
podplukovník ženijního vojska ing. Bedřich Liška
opět major ženijního vojska ing. Antonín Šejnar
podplukovník ženijního vojska ing. Bedřich Liška
podplukovník ženijního vojska ing. Josef Klicpera
Ženijní pluk 6, vojskové těleso ženijního vojska
Pluk vznikl nově na základě výnosu MNOčj.1.748/dův.-hl.št./1.odděl. 1934. Jeho velitelství podléhalo Velitelství zemského ženijního vojska v Bratislavě a od září 1936 přímo VII. sboru. V jeho sestavě byly:
- velitelství s technickou správou, hospodářskou správou a pomocnou četou- později pomocnou rotou
- říční prapor - od srpna 1934
- strojní prapor od srpna 1937
Všechny jednotky byly spolu s velitelstvím v Dunajských kasárnách. Město Bratislava pluku přidělilo dne 20. září 1935 prapor se stuhami.
Jediným velitelem pluku byl:
podplukovník, od prosince 1936 plukovník ženijního vojska ing. Josef Klicpera
Nás ale zajímá hlavně Říční prapor, ženijní útvar československé branné moci. Vznikl nově na základě výnosu MNOčj.1.748/dův.-hl.št./1.odděl. 1934. Kde se nacházel a komu přímo podléhal víme. Součástí praporu byly:
- velitelství s hospodářskou správou, technickou správou a pomocnou četou
- lodní rota
- minová rota
Ve výzbroji praporu se k jeho zrušení po rozpadu Republiky československé byly:
- hlídková loď Prezident Masaryk
- dva dělové čluny
- deset strážních člunů
- tři hlídkové čluny
- dva minové pracovní prámy a
- dvě pancéřové minonosky.
Na základě výnosu MNO čj.9.733/Taj. -hl.št./1.odděl1937 byl prapor přejmenován na I. prapor Ženijního pluku 6.
Vojáci nosili modifikovaný stejnokroj vz.21 i stejnokroj vz.30, který měl námořnický střih a místo označení pluku nosili límcový odznak - výložky hnědé barvy doplněné odznakem ve tvaru kotvy. Velitel praporu byl až do října 1937 štábní kapitán, od ledna 1937 major ženijního vojska Karel Pavala
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Dobrá práce Pátrači. Vcelku mne překvapila existence oddílu válečného loďstva ještě v třicátých letech, respektive jeho pojmenování. No budu muset něco zrevidovat.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Zemakt - už to dostává jakousi konečnou podobu a právě nyní začínám kompletovat prezentaci. A přepracuji úvodní práci do podoby přednáškového podkladu. Jak to dosmolím tak bych TI to poslal jak k Tvé potřebě tak k recenzi, aby tam nebylo něco blbě. Hlavně že se nám podařila na Palbě dobrá věc - vzdali jsme těm našim nejchlapovatějším chlapům čest.
Jinak brácho, jsem v 60% války s Maďarskou republikou rad. Zatím mám pocit, že mi to jde. Ale už z toho hloupnu.
Jinak brácho, jsem v 60% války s Maďarskou republikou rad. Zatím mám pocit, že mi to jde. Ale už z toho hloupnu.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Ok. Mno myslel jsem, že jsi dál (s Maďarskem), tak jsem tě nechtěl zatěžovat. Ovšem vzhledem k tomu, že jsi drobátko za půlkou, tak ti ještě naložím . Máš SZ.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Vo videu STV o starej Bratislave je časť od cca 8.20 min. venovaná doprave na Dunaji. Staromilci tam uvidia pár zaujímavých "korábov".
http://www.mojevideo.sk/video/e142/brat ... davno.html
http://www.mojevideo.sk/video/e142/brat ... davno.html
- jarl
- 3. Generálmajor
- Příspěvky: 4098
- Registrován: 19/2/2009, 15:45
- Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Zájemcům o československé říční námořnictvo bych rád doporučil publikaci Dunaj v plamenech; Velká válka od Jaroslava Tvrdého, kterou už v jiném vlákně anotoval Zemakt. Podrobně se tam popisují jeho těžké počátky včetně neschopnosti našich politiků a diplomatů zajistit Československu podíl na dělení bývalé rakousko-uherské Dunajské flotily, což podle autora de facto znamenalo zánik československého námořnictva jako samostatné zbraně a jeho podřízení pozemním silám. K tomuto vývoji je autor značně kritický v dalších pasážích popisující jeho tristní stav ve dvacátých letech, což demonstruje i název kapitolky Parodie na válečné loďstvo.
Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Mno, když už jsi to Jarle nakousl, co říkáš na autorovu myšlenku ohledně kontradmirála Radoně. Sice jsem z knihy nadšen, ale ne na vše mám tak příkrý názor.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Mohl bys to trochu rozvést? Knihu ještě nemám a rád bych věděl, o co jde.Zemakt píše:Mno, když už jsi to Jarle nakousl, co říkáš na autorovu myšlenku ohledně kontradmirála Radoně. Sice jsem z knihy nadšen, ale ne na vše mám tak příkrý názor.
Cerkev je blízko, ale je ledovice. Krčma je daleko, ale půjdem opatrně.
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Jistě, ale je to poněkud na delší povídání, tak jestli mne někdo nepředběhne až zítra. Nicméně ve zkratce: mezi jedny z hrobařů čs. říční maríny měl právě patřit Radoň.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
- jarl
- 3. Generálmajor
- Příspěvky: 4098
- Registrován: 19/2/2009, 15:45
- Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Zemakte, jestli tou myšlenkou myslíš teorii, že ten svůj Pamětní spis doporučující zrušení československého loďstva jako samostatné složky ozbrojených sil, psal na politickou objednávku a dočkal se odměny v podobě vysoké penze, tak k tomu nemám co dodat. Možná to tak a bylo a možná to napsal z vlastního přesvědčení, to už dnes nikdo nezjistí.
Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Diplomatická odpověď, no tak určitě . Za sebe zítra.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Nemám tušení o jaký dopis mohlo jí, tu knihu si seženu.
Ale mám takový pocit, že všichni penzionovaní Rakousko - uherští generálové a obdobné hodnosti měli od naší vlády vyměřený důchod, o jakém se jiným lidem ani nezdálo. Sice je často nepustili do nové armády- byli staří, nebo z nějakého důvodu nepřijatelní, ale postaráno o ně bylo. Prostě to tak bylo.
Ten text by mě zajímal, ale možná je potřeba trochu reality. jediná velké řeka která zde byla Dunaj, délka na naší straně cca 170 kilometrů. Labe bylo považováno za bránitelné z břehů nebo minovou uzávěrou. Kolik by si tedy autor představoval na 170 kilometrů vodního toku bojových lodí?
Jestli to seženu tak se k tomu rád vrátím.
Ale mám takový pocit, že všichni penzionovaní Rakousko - uherští generálové a obdobné hodnosti měli od naší vlády vyměřený důchod, o jakém se jiným lidem ani nezdálo. Sice je často nepustili do nové armády- byli staří, nebo z nějakého důvodu nepřijatelní, ale postaráno o ně bylo. Prostě to tak bylo.
Ten text by mě zajímal, ale možná je potřeba trochu reality. jediná velké řeka která zde byla Dunaj, délka na naší straně cca 170 kilometrů. Labe bylo považováno za bránitelné z břehů nebo minovou uzávěrou. Kolik by si tedy autor představoval na 170 kilometrů vodního toku bojových lodí?
Jestli to seženu tak se k tomu rád vrátím.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Nyní budu tedy drobet sosat z předmětné publikace, kterou přes pár výhrad považuji za v čs. rybníku ojedinělou.
- kontrolní a strážní služba se měla řešit pomocí malých jednotek přičleněných k jinému odboru
- kladení min a překážek měli řešit ženisté
- pancéřové vlaky s námořnickými posádkami se měli přičlenit k železničnímu vojsku
závěr spisu doporučoval de facto to, co se s bývalým námořním tělesem ve finále stalo, tudíž rozpuštěno a jednotlivé odbornosti a mužstvo zařazeno dle profesí a doplňovacích obvodů.
No co s tím? Předně kontradmirál Bořivoj Radoň byl ex velitel pancéřového křižníku a hlavně úspěšný velitel c. k. námořního letectva. Lze u něj tedy předpokládat jistý smysl pro pokrok a realitu všedního dne. Ať se nám to může líbit či nelíbit, shora zmíněné připomínky představují minimalistické, rychlé a nekomplikovaně schůdné řešení. Nezatěžující ne zrovna na finance bohatý erár a organizační strukturu MNO. Zrovna je třeba vzít v potaz že cca 4 000 námořníků mělo svoji kvalitu a mělo co nabídnout ostatním složkám nově vznikající armády, respektive ji obohatit. To, že vlaky vč. obsluh patří na železnici je snad jasné.
Spekulace o politické objednávce s narážkou na výši jeho penze v třicátých letech neberu příliš vážně. Je to jen spekulace, a jako taková by se měla vnímat. Osobně bych ji nezmiňoval, ale je to věc vkusu každého z nás. Takže proti gustu žádný dišputát.
Mno a můj osobní názor na to, co se s "čs. válečným námořnictvem" stalo je asi takový:
ČSR ani zdaleka nebyla Maďarsko, SHS a Rumunsko. Správně jak podotkl Pátrač dunajský úsek měřil cca 180 km. Přesto v rámci dělení nám mohla za prsty ulpět alespoň jedna hlídková loď a mohli jsme si ušetřit náklady na výstavbu PM, i tak by však její modernizace nebyla zadarmo. Zde vidím opravdu trestuhodné zanedbání naší politické reprezentace. Mohlo to klapnout, reálná šance byla hned z počátku. Po roce 1920 to byla utopie. Otázkou rovněž je jestli by hlídkovou loď efektivněji nezastoupily dva nově postavené dělové čluny, doplněné čtyřmi pancéřovými minonoskami. Ruku na srdce, soupeřit s Maďarskem na Dunaji jsme ani náhodu nemohli a tak co jiného než miny nám zbývalo. Přičemž miny jsou levné a tak efektivní... Ve finále ono to vlastně k tomu pomalu spělo. Hodně ale hodně vzdáleně to můžeme přirovnat k dnešnímu Rusku, kdy jeho námořnictvo, opravdové námořnictvo, tahá za kratší konec špagátu a stojí ve frontě na rubl jako poslední.
Jednalo se o pamětní spis zaslaný Radoňem na MNO v prosinci 1919, tedy jak je správně poznamenáno, v době kdy už bylo po válce s Maďarskem a kdy se mohli zkušenosti z tohoto konfliktu s chladnou hlavou vstřebávat. Vypíchnu-li v knize zmíněné gro pamětního spisu, tak:Nemám tušení o jaký dopis mohlo jít, tu knihu si seženu.
- kontrolní a strážní služba se měla řešit pomocí malých jednotek přičleněných k jinému odboru
- kladení min a překážek měli řešit ženisté
- pancéřové vlaky s námořnickými posádkami se měli přičlenit k železničnímu vojsku
závěr spisu doporučoval de facto to, co se s bývalým námořním tělesem ve finále stalo, tudíž rozpuštěno a jednotlivé odbornosti a mužstvo zařazeno dle profesí a doplňovacích obvodů.
No co s tím? Předně kontradmirál Bořivoj Radoň byl ex velitel pancéřového křižníku a hlavně úspěšný velitel c. k. námořního letectva. Lze u něj tedy předpokládat jistý smysl pro pokrok a realitu všedního dne. Ať se nám to může líbit či nelíbit, shora zmíněné připomínky představují minimalistické, rychlé a nekomplikovaně schůdné řešení. Nezatěžující ne zrovna na finance bohatý erár a organizační strukturu MNO. Zrovna je třeba vzít v potaz že cca 4 000 námořníků mělo svoji kvalitu a mělo co nabídnout ostatním složkám nově vznikající armády, respektive ji obohatit. To, že vlaky vč. obsluh patří na železnici je snad jasné.
Spekulace o politické objednávce s narážkou na výši jeho penze v třicátých letech neberu příliš vážně. Je to jen spekulace, a jako taková by se měla vnímat. Osobně bych ji nezmiňoval, ale je to věc vkusu každého z nás. Takže proti gustu žádný dišputát.
Mno a můj osobní názor na to, co se s "čs. válečným námořnictvem" stalo je asi takový:
ČSR ani zdaleka nebyla Maďarsko, SHS a Rumunsko. Správně jak podotkl Pátrač dunajský úsek měřil cca 180 km. Přesto v rámci dělení nám mohla za prsty ulpět alespoň jedna hlídková loď a mohli jsme si ušetřit náklady na výstavbu PM, i tak by však její modernizace nebyla zadarmo. Zde vidím opravdu trestuhodné zanedbání naší politické reprezentace. Mohlo to klapnout, reálná šance byla hned z počátku. Po roce 1920 to byla utopie. Otázkou rovněž je jestli by hlídkovou loď efektivněji nezastoupily dva nově postavené dělové čluny, doplněné čtyřmi pancéřovými minonoskami. Ruku na srdce, soupeřit s Maďarskem na Dunaji jsme ani náhodu nemohli a tak co jiného než miny nám zbývalo. Přičemž miny jsou levné a tak efektivní... Ve finále ono to vlastně k tomu pomalu spělo. Hodně ale hodně vzdáleně to můžeme přirovnat k dnešnímu Rusku, kdy jeho námořnictvo, opravdové námořnictvo, tahá za kratší konec špagátu a stojí ve frontě na rubl jako poslední.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov
Je potrebné si dať otázku, k čomu vlastne by bolo "námorníctvo". Jediný zmysel by malo, keby mocnosti odklepli návrh zabratia územia k Balatonu. Tak na Balatone by som nejaký význam videl. ČSR totiž "vyfasovala" pevnostný systém Komárno aj so ostrovmi. Tím pádom akékoľvek predstavy, že niečo prerazí po vode, z juhu alebo východu boli neopodstatnené. Systém sa skladá od stavieb z 15. st po moderné železobetónové konštrukcie. Za čias monarchie tam bola munička a Cisársko – kráľovský delostrelecký výskumný ústav (Kaiser-königliche Artillerie Forschung Anstalt), takže pevnosť bola zabezpečená v prípade vojnového stavu aj muníciou z "vlastných zdrojov. Je to taký "Dunajský" Gibraltár. Pevnosť bola dobytá iba raz. Márne sa o ňu pokúšali Turci, Francúzi, Rakúšania 1849 (kapitulová ako posledná posádka revolúcie), Maďari 1919, dobyli ju až Sovieti 30. marca 1945, ale to už stáli pod Viedňou, takže ju vzali pekne zo západu a severu . Iba jej dobytím by Maďari mohli zmysluplne využiť svoju "marínu" na Dunaji. Takže ten "prapor" hliadkových lodí stačil až až. Otázne je, aké člny mala finančná stráž v rokoch 1919-1939 a ich využitie v prípade vojny.