Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

[parmezano]

Tak těď ,mě napadla jedna věc , ony tam byly od roku 1917 vlastně tunely dva , pro každou kolej zvlášť, co , když se tenkrát dalo jezdit jen jedním a druhé byl zatarasený ?

[mates]

Super pokračování, tunely bohužel musím potvrdit, nejsou nikde v okolí, jen ty v Mostech u Jablunkova :o) (jedině snad nějaký privatizační někde v regionu, ale tam nesedí letopočty :o) Je to trochu paradox, ale pokud mě pamět něklame tak byly zataraseny za posledních 100 let 2x a vždy polským vojskem (o zatarasení před postupujcí rudou armádou jsem nic nenašel, byť se to dá předpokládat). Propagandistický leták je hodně vypovídající, " Polsko jako ochránce víry před ateistickými českými neznabohy".

[Martas2411]

Tak tunely jsou opravdu jen v Mostech u Jablunkova.Však kdysi kvůli nim málem začala 2.světová válka předčasně a to 26.srpna 1939,kdy tyto tunely obsadilo komando abwehru a s polským vojskem si to rozdávali v Mostech u Jablunkova,myslím i na nádraží.Někde o tom mám v knize víc.Nakonec právě kvůli této zpackané operaci byla válka posunuta o 4 dny později.
koukněte zde,o tom se moc neví

Události ve Stonavě ze dne 25. ledna, jak jsem už ostatně zmínil, jsou na polské straně doposud velmi živé a mnohdy slouží jako propagandistický argument o čs. zlovůli na nevinných Polácích. Dle vyjádření přímých účastníků mělo totiž v rámci obsazování Stonavy dojít k ubití asi 20-ti do zajetí padlých polských vojáků. To vše doloženo fotografií těl, která ovšem kromě preciznosti vojenského dokumentátora a faktu, že se ve válce umírá, nevypovídá prakticky o ničem. Každopádně účelem mého článku, rozhodně není vnést více světla do tohoto kontroverzního případu. Toto by mělo spočinout zejména na bedrech profesionálních a především seriózních historiků. Taktéž jsem dalek toho, abych uměle vytvářel jistou glorifikovanou podobu čs. vojáka té doby. Doba to byla složitá a zlá, možné bylo prakticky vše. Nicméně myslím, že v souvislosti s tehdejší agresivní a štvavou polskou propagandou, zejména pak kontextem okolností spojených se smrtí kpt. Hallera, je třeba býti v jakýchkoliv odsudcích hodně opatrný. A tak pojďme tedy dál.

Takže do toho opravdu nebudu zasahovat.Jak už jsem psal,tak svědectví tehdejších lidí bylo,samozřejmě z polské strany.A jestli se to stalo podle polské verze -čert ví

Zde se můžete podívat na ty fotografie,

http://eksploratorzy.com.pl/viewtopic.p ... 0&start=80

a zde vzpomínkové video z této akce -Poláci to prožívají dodnes,možná že to ani nebyla pravda,ale skoro po sto letech to už pravda je

[jarl]

Martasi, našel jsem na tom polském fóru pěknou fotografii kapitána Cezary Hallera, takže jí dám k nám na Palbu:

[Četař]

No nejsou kouzelní ti borci z té tryzny ve Stonavě?
Vypadaji tak bojovně vyhastrošení, ti budou stejně naivní (nadšení) jako ti zapíchnutí.
Mimochodem tuto parodii na čestnou stráž komentoval i místní polský tisk (obdenník Głos ludu) nepříliš pochvalně a hned dostal od těch pravých Poloků čočku.

[Zemakt]

Za tunely diky, budu to tedy muset nějak předělat. Zítra na to vlítnu

[Pátrač]

Sergej Ingr? Tak to jo, to by šlo. něco spíchnu a potom TI to pošlu. J

[Zemakt]

Díky moc pane.

[Pátrač]

Bude mi ctí a potěšením. Podílet se alespoň trochu na takovéto práci, to stojí za trochu námahy.

[jmodrak]

" dva prapory 35. střeleckého pluku italských legií rotmistra Aujeského (psaný někdy jako Aujezdský)" odkiaľ to máš o tom rotmistrovy ? Aujezdky bol dôstojník, kapitán, major -1919. Ešte prijateľná by
bola hodnosť "rytmistra", ale v légiách nebola používaná.

[Zemakt]

jmodrak: tak primárně to je z těchto zdrojů

Účast dobrovolníků v bojích o Těšínsko a Slovensko v letech 1918-1919, Zdeněk Ježek
"Obsazení Těšína a útok na Skočov" Vojenské rozhledy č. 4/1924, mjr. Artur Pekárek

ale je to i rovněž v knize Těšínská jablíčka, nicméně zde autor pravděpodobně vycházel z prvního uvedeného zdroje. V poznámce pod čarou Pekárek rovněž píše, že se jednalo o tehdejší hodnost pozdějšího kapitána. Jak ostatně píšeš později je psán jako kapitán a následně major.

[Martas2411]

Takřka ihned po Hallerově skonu se opětovně vyrojila řada „zaručeně pravdivých“, barvitě líčených zpráv, popisujících bližší okolnosti jeho smrti. Pominu-li tvrzení o jeho „doražení“ čs. bodákem, které v případě jeho pravdivosti nemuselo nutně znamenat špatný úmysl, neboť historie je plná nezměrného utrpení zraněných, zakončeného právě nepřátelským bodákem. Tak nařčení o následném vypíchnutí očí lze jednoznačně odkázat do říše bajek. Což ostatně prokázala později Šnejdárkem nařízená exhumace Hallerova hrobu. Ovšem ani to nezabránilo k silnému zakořenění tohoto mýtu mezi polskou veřejnost. Inu, sto krát opakovaná lež se stává pravdou 3).

3) O okolnostech exhumace Hallerova hrobu zřejmě nejlépe vypoví citace samotného Šnejdárka:...Dověděl jsem se, že jistá propaganda rozšířila zprávu, že „česká soldateska“ mrtvému – či živému – kapitánu Hallerovi vypíchla oči. Byla to ovšem lež, ale lež, v kterou začnou věřit tisíce lidí, je potom těžko rozlišitelná od pravdy. Proto jsem jel ihned poklonit se k ostatkům nepřátelského hrdiny, dal jsem jeho tělesné pozůstatky uložit do slušné rakve, nařídil jsem kondukt a dal jsem mrtvého důstojníka dopravit na linii mezi oběma vojsky. Zavolal jsem polské důstojníky. Tam – rakev otevřít, spočítat oči, zjistit, že tělo je neporušené a pietně uložené. - Řeči ztichly.. .

Tak jsem na jednom polském zdroji našel něco o smrti kapitána Hallera.Není to v tom stylu,že byl ubodán a zohaven,jak jsme ve většině případů zvyklí na polských webech číst.
Takže budu trochu překládat.
Kapitán Haller velel oddílu,který čítal něco okolo 200 mužů.Jeho vojáci zaujali obranné pozice v Žebřydovicích(Zebrzydowicach) a Končycach Malych(Kończycach Małych).Vzledem k nejasným zprávám polského velení v Těšíně a těžkých zimních podmínek ,způsobilo to že onoho 26.ledna 1919 oddíl kapitána Hallera v Končycach Malych zůstal zaskočen přesilou českých sil,které postupovali směrem od Fryštátu.(dnes Karviná).
Polském oddíly zůstali rychle rozbité a začali ustupovat směrem k obci Pruchnia.Kapitán Haller se snažil ustupující jednotky zastavit a zorganizovat další obranu.Při tomto ústupu byl postřelen.I když byl raněn dál ustupoval se svými oddíly někde pod kopec u cesty u Končyc Malych.Tam kde je dnes kříž,tak tam pravděpodobně padl na následek těžkého střelného zranění a velké ztráty krve.

Tolik překlad
Takže jak už víme,tak podle polské propagandy,kapitán Haller byl dobit čs.bajonety a byly mu vypíchány oči.Šnejdárek toto vyvrátil,když pozval polské důstojníky,aby si Hallerovy ostatky prohlédli.Ale do dnešních dnů,přetrvává tato verze se zohavením.Míním tím teda polskou stranu.Podle zdoje ze kterého čerpám,nechal pplk. Šnejdárek tělo nebohého kapitána dopravit na linii obou vojsk a poští důstojníci museli potvrdit,že se taková věc nestala.
Tak pojedu dál s překladem.
Také velitel polských vojsk v Těšinském Slezsku pplk.Latinik ve svých vzpomínkách"Walka o Śląsk Cieszyński w 1919 r."nevzpomíná nic o dobití a zohavení kapitána Hallera.Což v případě smrti tak významného důstojníka by určitě bylo zaznamenáno.
Dalším vodítkem,že se tak nestalo,je Národní Archiv v Krakově.Tam se nachází opis listu A.Galuszki,což byl páter v Končycach Malych.Dopis je z března 1919 a je adresován do vdovy po kapitánu Hallerovi.V tomto dopise sestra kapitána Hallera -Anna Hallerová zpochybnila podezření o dobití svého bratra českými bajonety a potvrdila,že její bratr zemřel na následky střelného zranění.V dopisu je přímo napsané-„Tak rzeczywiście było i widziałam w płaszczu przebicie kulą.”(Tak to opravdu bylo a viděla jsem probitý plášt kulí)
Kapitán Haller byl posmrtně povýšen na majora.Spolu s sním zahynuli tito vojáci 12.pluku pěchoty. Mieczysław Sikorski pocházejícíccz Łodzi, Andrzej Krzemień z Brzezinki k/Osvětimi, Józef Nieciak z Zagórza a Jakub Wowra z Brzeszcz. Tři z nich zůstali pochování na hřbitově v Kończycach Małych, a tělo Józefa Nieciaka
Češi převezli na hřbitov v Zebrzydowicach. Tělo Majora Cezary Hallera, bylo převezeno do Dworů někde u Osvětimi a pochováno v rodové hrobce,kde je dodnes.

Takže po dlouhé době jsem našel asi nějaký normální polský zdroj.
http://jas24info.pl/nowosci/97-rocznica ... ko-czeska/

Kříž v Konczycach Malych




Co se týče onoho masakru ve Stonavě,tak v Military revue 1-2 rok 2017 vyšel zajímavý článek o Sedmidenní válce.

Zde je o této události napsáno-

Obdobně se hovoří také o pobití polských vojáků z Wadovic,kteří se bránili ve Stonavě.Ti při útoku čs.vojsk kladli houževnatý odpor až do chvíle,kdy jim došly náboje.Nato se čs.vojáci rozhodli městečko obsadit,což se jim po krátkém boji,v němž došlo k mnoha ztátám na obou stranách,skutečně podařilo.Čechy zajatí polští vojáci pak byli ve Stonavě zastřeleni.Polská strana čs.vojáky dodnes viní z excesů páchaných během tohoto konfliktu.

Takže docela by mě zajímali zdroje odkud autor čerpal.

[Zemakt]

Skvělá detektivní práce Marťas, klobouk dolů. Aspoň víme, že nemusíme všechny severní sousedy házet do jednoho pytle . Stejně je vcelku zajímavé, že ona ta zmiňovaná polská nevraživost je zřejmě lokálního původu. Ony i ty největší plky pocházejí ponejvíce z polské části Těšínska. No, ono je to vlastně i logické že jo

Jinak naprostá většina českých zdrojů co jsem ohledně Stonavy přečetl, konstatuje tebou zmíněné, ovšem taktéž pak dodávají, že to je polský úhel pohledu. O českém shodně uvádějí, že dosud nebyl zveřejněn a zdali vůbec nějaký je. Dle mého názoru by se mělo začít v plukovním deníku 21. stř. pl., či jiné čs. jednotky nasazené v oblasti. Na druhou stranu si říkám, že kdyby tam nějaké informace přinášející více světla byly, zna-li by jsme je. Ovšem ruku na srdce, sedmidenní či maďarsko-čs. válka je doposud pole silně neorané.

[Alfik]

Stejně je vcelku zajímavé, že ona ta zmiňovaná polská nevraživost je zřejmě lokálního původu.

Spíše bych řekl osobního. I na Těšínsku nebo v těsném sousedství v Pl se dovedou v knajpě pohádat - tedy jsou tam jak lidé kteří takové mýty vykládají, tak jiní, kteří jim je vyvracejí.

[Martin Hessler]

V článku se mimo jiné píše:

Již v předchozí části jsme si řekli, že krátce po boji u Žibridovic dne 26. ledna, kdy se čs. jednotkám otevřela cesta do týlu řídké polské linie, byl právě rozkaz jejich velitele tím, jenž využití slibně rozvíjející se možnosti zastavil. Zrovna tak pozdější těšínské pochyby o pronásledování ustupujících Poláků, příliš dobře nezapadají do obecně známého obrazu přísného legionáře Šnejdárka. Legionáře dobrodruha, rváče a válečníka, pro něhož byl boj vším. Na první pohled opatrné, takřka váhavé jednání nám tak čs. velitele spíše vykresluje jako vojenského praktika – profesionála, jehož dlouhodobý život v poli naučil vážit si nejen života svých podřízených, ale i nejen jich.

Popsané vlastnosti, alespoň podle toho, co jsem se o Josefu Šnejdárkovi dozvěděl a co lze usuzovat z jeho autobiografie, tvoří jen jednu stránku osobnosti tohoto zajímavého člověka. Šnejdárek jako vojenský velitel profesionálně "vyrostl" ve francouzských koloniích. Tam se naučil, že "pravým účelem války je přinést dokonalejší mír" - cílem vojenského tažení tedy není protivníka zotročit, vyhladit, nebo naučit zavilému odporu a nenávisti na mnoho příštích generací, ale přimět ho vyjednávat a spolupracovat. Francouzi se s Araby, Berbery a beduíny dvakrát nemazlili, ale dokud vysloveně neškodili francouzským koloniálním zájmům, vesměs je nechávali na pokoji. Šnejdárkovi zřejmě bylo od začátku jasné, že spor, jenž přerostl ve válečné operace, je veden o společenské a politické uspořádáni na Těšínsku, nikoli o vymazání Polska z mapy nebo jeho budoucí područenství vůči RČS. Dobře věděl, že až umlknou pušky, sedne se k jednacímu stolu a že Poláci budou dál naši sousedé. A čím více bojů a mrtvých na obou stranách, tím horší sousedství to bude.

Mimochodem, je to něco, co nepochopili čelní představitelé Dohody právě na pařížské konferenci. Svými přehnaně tvrdými požadavky vůči poraženému Německu je dostali v rámci Evropy do tak nevýhodného a poníženého postavení, že nepřímo a zřejmě i nevědomky položili základy k nenávisti vůči všemu francouzskému a britskému, nástupu německého národního socialismu k moci a tím i k druhé světové válce.

[Zemakt]

Martin Hessler: díky za zajímavý postřeh. Paradoxně jsem při psaní tohoto odstavce asi dvakrát přemýšlel, zda-li mám svoji mini úvahu v článku vůbec ponechat. Takto do hloubky jsem o tom ale nepřemýšlel. Každopádně dobře jsem udělal, že jsem to neodstranil.

[Rase]

Mimochodem, je to něco, co nepochopili čelní představitelé Dohody právě na pařížské konferenci. Svými přehnaně tvrdými požadavky vůči poraženému Německu je dostali v rámci Evropy do tak nevýhodného a poníženého postavení, že nepřímo a zřejmě i nevědomky položili základy k nenávisti vůči všemu francouzskému a britskému, nástupu německého národního socialismu k moci a tím i k druhé světové válce.

Mno osobně bych řekl, že to rozhodně nebyl nevědomý krok, ale čistý kalkul, minimálně ze strany Francouzů. Přeci jen se v podstatě vedla totální válka a když se podíváme na německou operaci Alberich (1917), kdy po bitvě na Sommě se německá armáda stáhla na novou obrannou linii, tak za sebou nechala spálenou zem, zničená města atd. Tohle byl i jeden z důvodů těch vysokých reparací a proč je britové připustili. Němci zkrátka cíleně zničili a zdevastovali celou oblast se v ším co tam bylo (byli velice efektivní a rychlí). Minimálně od roku 1917 se válka vedla hodně nevybíravě a pokud by vyhráli Němci, dopadli by francouzi možná i hůř než Němci. Po válce se Francouzi prostě mstili a kdyby to bylo bezdůvodné, tak by je britové zarazili (což dělali). Spíš je pozoruhodné, jak rychle se dokázalo Německo vzchopit (nemalou zásluhu na tom mají i Američané).

[Polarfox]

Po válce se Francouzi prostě mstili a kdyby to bylo bezdůvodné, tak by je britové zarazili (což dělali). Spíš je pozoruhodné, jak rychle se dokázalo Německo vzchopit (nemalou zásluhu na tom mají i Američané).

Kritizovat Versailles z retrospektivy je jednoduché. Ačkoli řetězec událostí byl jaký byl a příliš tvrdé podmínky mají na svědomí mnoho, tak těžko říci, jaká alternativa by byla lepší a zda-li by nevedla jen k jinému průseru jiným způsobem.

A poválečná východiska Britů a Francouzů byla dost odlišná. Pro Francouze nestála otázka zda-li se Německo opět pozvedne a zaútočí, ale kdy se tak stane. A vzhledem k tomu, že demograficky/ekonomicky/průmyslově tahala Francie za výrazně kratší konec, tak dělali vše pro to, aby Německo podvázali a slabost kompenzovali. Což znamená i tvrdší přístup ohledně plnění dohod z Versailles a tvorbu aliancí (Polsko, Malá Dohoda, atp.). Jedině tak viděli zajištění své bezpečnosti vůči oné pomyslné "800liberní gorile" na svém zápraží. To Britové, ti byli více happy - Německo bylo za mořem a poválečné dohody ke všemu prakticky vyčistily toto moře od německého námořnictva, jediné reálné hrozby. Takže Británie byla vůči Německu momentálně bezpečnější než kdy dříve a Brity více zajímalo, jak oživit obchodní vztahy se svým nejdůležitějším předválečným partnerem v této oblasti, Německem, zvláště s válkou vyžranou pokladnou. To už se dalo nad lecčím přimhouřit oko. Takže Brity více než to, jak drtit Německo, zajímalo vytvořit tradiční balanc síly/protiváhy na kontinentu a být nadále happy. Zvláště, když na scéně figurovali nově i bolševici jako další faktor, se kterým bylo nutno počítat a obracet k němu pozornost.

Nemluvě o tom, že Německo nikdy neodzbrojilo a Versaillles nebylo něco, co bylo třeba dodržovat, ale co bylo třeba obcházet (ve velkém...takže když se za Hitlera mohlo zbrojit otevřeně, tak už bylo vše dávno připraveno).

[Martas2411]

Předcházejícího dne se také na bojišti poprvé objevila úderná síla, vzbuzující díky svým parametrům zasloužený respekt. Polský pancéřový vlak Hallerczyk 4).

zde jsem našel nějaké foto ohledně osádky Hallerczyku.






Docela by mne zajímal souboj Hallerczyk versus Brno.

[Zemakt]

Dojde na něj Martas, a zrovna tak na to, jak Hallerczykovi nakopali echt těšíňáci řiť .