Význam Japonska ve válce
Moderátor: jarl
- Micuhide Akechi
- rotmistr
- Příspěvky: 141
- Registrován: 11/10/2006, 11:13
- Bydliště: Příbram
Význam Japonska ve válce
Toto téma bylo uzamčeno a další diskuze byla přesunuta SEM:
http://www.debata.palba.cz/viewtopic.php?id=14
Rád bych znal váš názor na schopnosti Japonců. Na jednu stranu se všude vypráví o tom, jací to byli tvrdí, bojem zocelení vojáci. Na druhou stranu to mě dostupné (pravda, většinou americké) publikace nijak nepotvrzují. Už mě unavuje číst příběhy o tom, jak 700 elitních vojáků útočí na pozice 3000 Američanů. Rozhoří se divoká bitva, Japonci se dostávají do až do zákopů, z popisu má člověk pocit, že Američané jsou na pokraji porážky. A konečný výsledek? 500 mrtvých Japonců a na 30 Američanů! Anebo 2 průzkumné Dauntlesy s posádkou, která zatím viděla Japonce leda tak na obrázku, si takhle po ránu bez obtíží vyřadí letadlovku z boje a když je napadnou zera, tak 3 sestřelí a zmizí. Či nejlepší letadlová loď potopená po zásahu jediného torpéda. Anebo ostrov Wake. Obránci potopí torpédoborec a vážně poškodí křižník. A k tomu jediná stíhačka potopí další torpédoborec. Nevzpomínám si, že by někdy japonské pobřežní dělostřelectvo potopilo něco většího než vyloďovací člun.
Mám z toho pocit, že Japonci dosáhli slušných výsledků jen v případě značné početní převahy nebo hrubých chyb protivníka. Viz. Pearl Harbor, diletantská obrana Filipín nebo zničení britského letectva v severním Malajsku hned první den války.
Vím, že technologicky Japonci za Američany dost zaostávali. Jejich pušky měly nízkou kadenci a malý zásobník, samopaly téměř nepoužívali, letadla byla slabě ozbrojená a výkony protiletadlových pětadvacítek byly ve srovnání s americkými čtyřicítkami spíše komické. „Skvělé“ výkony jejich tanků snad ani není třeba zmiňovat. Jen lodě byly srovnatelné, ale brzy jim začaly scházet radary.
A tak se ptám, bylo Japonsko světovou mocností nebo jen provinčním komárem, který se opovážil bodnout obra?
http://www.debata.palba.cz/viewtopic.php?id=14
Rád bych znal váš názor na schopnosti Japonců. Na jednu stranu se všude vypráví o tom, jací to byli tvrdí, bojem zocelení vojáci. Na druhou stranu to mě dostupné (pravda, většinou americké) publikace nijak nepotvrzují. Už mě unavuje číst příběhy o tom, jak 700 elitních vojáků útočí na pozice 3000 Američanů. Rozhoří se divoká bitva, Japonci se dostávají do až do zákopů, z popisu má člověk pocit, že Američané jsou na pokraji porážky. A konečný výsledek? 500 mrtvých Japonců a na 30 Američanů! Anebo 2 průzkumné Dauntlesy s posádkou, která zatím viděla Japonce leda tak na obrázku, si takhle po ránu bez obtíží vyřadí letadlovku z boje a když je napadnou zera, tak 3 sestřelí a zmizí. Či nejlepší letadlová loď potopená po zásahu jediného torpéda. Anebo ostrov Wake. Obránci potopí torpédoborec a vážně poškodí křižník. A k tomu jediná stíhačka potopí další torpédoborec. Nevzpomínám si, že by někdy japonské pobřežní dělostřelectvo potopilo něco většího než vyloďovací člun.
Mám z toho pocit, že Japonci dosáhli slušných výsledků jen v případě značné početní převahy nebo hrubých chyb protivníka. Viz. Pearl Harbor, diletantská obrana Filipín nebo zničení britského letectva v severním Malajsku hned první den války.
Vím, že technologicky Japonci za Američany dost zaostávali. Jejich pušky měly nízkou kadenci a malý zásobník, samopaly téměř nepoužívali, letadla byla slabě ozbrojená a výkony protiletadlových pětadvacítek byly ve srovnání s americkými čtyřicítkami spíše komické. „Skvělé“ výkony jejich tanků snad ani není třeba zmiňovat. Jen lodě byly srovnatelné, ale brzy jim začaly scházet radary.
A tak se ptám, bylo Japonsko světovou mocností nebo jen provinčním komárem, který se opovážil bodnout obra?
Pro Micihude Akechi. Pokus se v první fázi prostudovat si zde na Palbě články od Norada jsou zde: http://www.palba.cz/viewforum.php?f=128
Pokud Ti to trochu neodpoví na mnoho otázek, tak jen dodávám. Byl to velice těžký soupeř - velmoc na moři ( Třetí až pátá největší na světě VB, USA, Italii, Francie, Německo) v roce 1941. Pozemní jednotky Japonska bojovali již od roku 1931 ( Mandžunsko), v Jihovýchodní Asii nebyla pozemní armáda v roce 1941, která by mohla útoku Japonska odolat. Je to i vidět na tom, že Japonsko ovládlo do roku 1942 celou Jihovýchodní Asii a jejich postup byl horko těžko postupně zastavován - Američany až v srpnu 1942 na ostrově Guadalcanal - popis viz též u Norada na tom samém odkazu. To se Japs nadechovali k útoku, dokonce jak historie tvrdí, na Austrálii.
Jejich západní pozemní pronikání v Asii, zastavili až Angláni s Americkou leteckou podporou v Malajsii v bitvě u Kohimy dokonce až v červnu 1944.
Jejich letectvo i přes to, že většina hovoří o Zerech jako o svíčkách, neměla pomalu do roku 1943 na asijském nebi konkurenci ( nebrat doslova), námořnictvo Ti popisuje na stejném místě Norad.
Přečti si to. Dle toho co já jsem o Japoncích prostudoval a není toho málo - jednoznačně - Japonsko byla vojenská velmoc. Problém měla v nedostatku PHM ( proto jejich expanze, aby ho získala).
Jednoznačně nebezpečný protivník.
Pokud Ti to trochu neodpoví na mnoho otázek, tak jen dodávám. Byl to velice těžký soupeř - velmoc na moři ( Třetí až pátá největší na světě VB, USA, Italii, Francie, Německo) v roce 1941. Pozemní jednotky Japonska bojovali již od roku 1931 ( Mandžunsko), v Jihovýchodní Asii nebyla pozemní armáda v roce 1941, která by mohla útoku Japonska odolat. Je to i vidět na tom, že Japonsko ovládlo do roku 1942 celou Jihovýchodní Asii a jejich postup byl horko těžko postupně zastavován - Američany až v srpnu 1942 na ostrově Guadalcanal - popis viz též u Norada na tom samém odkazu. To se Japs nadechovali k útoku, dokonce jak historie tvrdí, na Austrálii.
Jejich západní pozemní pronikání v Asii, zastavili až Angláni s Americkou leteckou podporou v Malajsii v bitvě u Kohimy dokonce až v červnu 1944.
Jejich letectvo i přes to, že většina hovoří o Zerech jako o svíčkách, neměla pomalu do roku 1943 na asijském nebi konkurenci ( nebrat doslova), námořnictvo Ti popisuje na stejném místě Norad.
Přečti si to. Dle toho co já jsem o Japoncích prostudoval a není toho málo - jednoznačně - Japonsko byla vojenská velmoc. Problém měla v nedostatku PHM ( proto jejich expanze, aby ho získala).
Jednoznačně nebezpečný protivník.



Rozhodne stojí za zamyslenie či je viera a náboženstvo ako také ( nemyslím fanatizmus ) pre boj ako taký prospešné a v konečnom zhrnutí účinné ( napr. terorizmus - je úspešne výhraný boj za cenu obetí a zlej mienky a odsúdenia okolím? ).
Vieme že motivácia dokáže "dobiť" tank aj varechou :? a cesta sa stále nájde.
Vieme že motivácia dokáže "dobiť" tank aj varechou :? a cesta sa stále nájde.
hore možeš dole musíš
su aj taký, ktorým netreba krídel a kde žiadny stroj nedoletí...
su aj taký, ktorým netreba krídel a kde žiadny stroj nedoletí...
V 60 létech vystupovali z džungle poslední japonští vojáci a vzdávali se. A to nebyl jen fanatismus, ale celková výchova v Bushidó. Pro japonce byla hanba vzdát se, pokud padnul, šel do nebe. Proto se nevzdávali.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
- Micuhide Akechi
- rotmistr
- Příspěvky: 141
- Registrován: 11/10/2006, 11:13
- Bydliště: Příbram
Jistě, japonské námořnictvo bylo velmi silné, z počátku spojence dost drtilo, ale pak najednou konec. U Midway přece nebylo zlomeno, spíše se jen vyrovnaly síly. Pak ještě následovala úspěšná bitva u ostrova Savo, ale ty další mi připadají dost rozpačité. A po Guadalcanalu to byla bída.
Co se týká letectva, v Pacifiku nebylo jen zero. Na začátku války nasadili Japonci téměř 550 stíhaček, zera tvořila polovinu strojů. Žádný typ z druhé poloviny nedosahoval jeho kvalit. A já bych moc neodsuzoval spojenecké stíhačky té doby. Jejich slabé výsledky způsobila hlavně neznalost japonských strojů a taktiky. A navíc měly dvě obrovské výhody. Když už se japonské letadlo dostalo před jeho zbraně, moc šancí nemělo. Zato v opačném případě měl pilot stále ještě slušnou naději na návrat, byť ve stroji k odepsání.
Japonské ofenzívy v Barmě a Číně v r. 1944 – to byla málo důležitá bojiště. Britové zde nebyli schopní nasadit potřebné síly, byli příliš zaneprázdnění Německem.
Rozhodně nechci znevažovat odvahu a schopnosti obyčejných vojáků. Ale důstojníci – špatný, moc špatný. Nemoc z vítězství, pod tlakem zmatení a neschopní improvizovat. Krize obvykle řešili hloupým sebevražedným protiútokem. A co zmůže armáda s takovým velením? Situaci v armádě ještě zhoršovala Kwantungská armáda, která jako houba před válkou nasála celou třetinu voj. techniky a jen neochotně ji pak pouštěla na potřebnější místa.
Prostě mi z toho vychází slušné námořnictvo, slabá armáda. Ale možná to bylo hlavně proto, že s lodí se nedá podniknout sebevražedný tai atari. :?
Co se týká letectva, v Pacifiku nebylo jen zero. Na začátku války nasadili Japonci téměř 550 stíhaček, zera tvořila polovinu strojů. Žádný typ z druhé poloviny nedosahoval jeho kvalit. A já bych moc neodsuzoval spojenecké stíhačky té doby. Jejich slabé výsledky způsobila hlavně neznalost japonských strojů a taktiky. A navíc měly dvě obrovské výhody. Když už se japonské letadlo dostalo před jeho zbraně, moc šancí nemělo. Zato v opačném případě měl pilot stále ještě slušnou naději na návrat, byť ve stroji k odepsání.
Japonské ofenzívy v Barmě a Číně v r. 1944 – to byla málo důležitá bojiště. Britové zde nebyli schopní nasadit potřebné síly, byli příliš zaneprázdnění Německem.
Rozhodně nechci znevažovat odvahu a schopnosti obyčejných vojáků. Ale důstojníci – špatný, moc špatný. Nemoc z vítězství, pod tlakem zmatení a neschopní improvizovat. Krize obvykle řešili hloupým sebevražedným protiútokem. A co zmůže armáda s takovým velením? Situaci v armádě ještě zhoršovala Kwantungská armáda, která jako houba před válkou nasála celou třetinu voj. techniky a jen neochotně ji pak pouštěla na potřebnější místa.
Prostě mi z toho vychází slušné námořnictvo, slabá armáda. Ale možná to bylo hlavně proto, že s lodí se nedá podniknout sebevražedný tai atari. :?
- sa58
- 1. Armádní generál
- Příspěvky: 3477
- Registrován: 4/2/2005, 12:43
- Bydliště: Zlínsko
- Kontaktovat uživatele:
S Barmou bych nesouhlasil, byla ohrožena Indie a její ztráta by se agličanům asi nelíbila. A nějaké populistické prohlášení o budoucí nezávislosti by mohlo spustit lavinu...
Britští vojáci vracející se z Barmy prý byli nemile překvapeni jak málo se těchto bojích na ostrovech vědělo.
Britští vojáci vracející se z Barmy prý byli nemile překvapeni jak málo se těchto bojích na ostrovech vědělo.




"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Dost málo se asi v těhle úvahách věnuje pozornost ekonomice, průmyslovému a personálnímu backgroundu. Při tom jsou právě tohle faktory, které značně ovlivňují výchozí šance v každé válce.
I Jamamoto si byl vědomý právě těhle limitů a sám říkal, že pokud to do roka a něco vítězně nezvládnou, tak že to s nima bude hodně špatný.
Do toho přišly komplikace s palivy (Holanďani jim ty svý rafinerie nechali zbořený), s výrobní základnou (v kritickým momentě, kdy potřebovali nový letadla, tak fabriky zničilo zemětřesení), s kvalifikovaným personálem (náhrada za ztráty v letectvu i v námořnictvu šla děsně pomalu) a konečně i s logistikou (hlavně malý dopravní kapacity na tak veliký obsazený prostory).
Japonsko se na válku připravovalo dost dlouho, proto i ze svý poměrně omezený průmyslový základny měli v roce 41 vybudovaný kvalitní letectvo i námořní síly, ale ztráty už tak rychle nahrazovat nemohli - prostě nebyly kapacity.
A ještě jedna poznámka - myslim, že velkou roli hrály oboustranně dost omezený informace o kvalitách druhé strany. Britové i Američani Japonce léta podceňovali a už od WWI (kdy byli spojenci) je měli za technologický chudý příbuzný.
Japonci tu druhou stranu sice vytrvale podceňovali taky, ale hlavně nebyli připravený na tak dlouhodobou intenzivní materiálovou a lidskou spotřebu.
I Jamamoto si byl vědomý právě těhle limitů a sám říkal, že pokud to do roka a něco vítězně nezvládnou, tak že to s nima bude hodně špatný.
Do toho přišly komplikace s palivy (Holanďani jim ty svý rafinerie nechali zbořený), s výrobní základnou (v kritickým momentě, kdy potřebovali nový letadla, tak fabriky zničilo zemětřesení), s kvalifikovaným personálem (náhrada za ztráty v letectvu i v námořnictvu šla děsně pomalu) a konečně i s logistikou (hlavně malý dopravní kapacity na tak veliký obsazený prostory).
Japonsko se na válku připravovalo dost dlouho, proto i ze svý poměrně omezený průmyslový základny měli v roce 41 vybudovaný kvalitní letectvo i námořní síly, ale ztráty už tak rychle nahrazovat nemohli - prostě nebyly kapacity.
A ještě jedna poznámka - myslim, že velkou roli hrály oboustranně dost omezený informace o kvalitách druhé strany. Britové i Američani Japonce léta podceňovali a už od WWI (kdy byli spojenci) je měli za technologický chudý příbuzný.
Japonci tu druhou stranu sice vytrvale podceňovali taky, ale hlavně nebyli připravený na tak dlouhodobou intenzivní materiálovou a lidskou spotřebu.
Jo - snad jedinej rozdíl byl v tom, že Němci měli na to zbrojení míň času (po WWI na tom byli dost zle), takže stavěli army skoro od nuly a ta průmyslová akcelerace u nich proto byla daleko razantnější.
Mělo to ale zajímavej efekt - díky tomu totiž byly německý technologie v porovnání se zbytkem světa daleko modernější, průmysl měl i díky historický tradici daleko razantnější vývoj a ostatně byl i dost slušně zafinancovanej.
To rychlý vítězství ale potřebovali jedny i druhý, ať už kvůli omezenejm kapacitám (J) nebo kvůli politickýmu zhodnocení (N).
Mělo to ale zajímavej efekt - díky tomu totiž byly německý technologie v porovnání se zbytkem světa daleko modernější, průmysl měl i díky historický tradici daleko razantnější vývoj a ostatně byl i dost slušně zafinancovanej.
To rychlý vítězství ale potřebovali jedny i druhý, ať už kvůli omezenejm kapacitám (J) nebo kvůli politickýmu zhodnocení (N).
Elitne vycviceni vojaci (u pilotov to plati este viac) postupne umierali, ci uz normalne v boji, alebo pri nezmyselnych sebevrazednych utokoch. Ti co ich mali nahradit mali postupne upadajucu kvalitu. Naviac vela vojakov uviazlo na jednotlivych beznadejne izolovanych ostrovoch.
Zdarny priklad je situacia u pilotov. kym americania nevahali nasadit znacne sily pre zachranu jedineho pilota, japonski piloti nemali ani padak, takze zbytocne stracali skusench pilotov. Hovorim o situacii na zaciatku vojny.
Zdarny priklad je situacia u pilotov. kym americania nevahali nasadit znacne sily pre zachranu jedineho pilota, japonski piloti nemali ani padak, takze zbytocne stracali skusench pilotov. Hovorim o situacii na zaciatku vojny.


Rovnaký príklad sa dá uviesť v európe, kde po nadvláde nemecka vo vzduchu pre zlú organizáciu a rotovanie už ku koncu veľa pilotov a es s vysokým počtom zostrelov nedokázalo zachrániť situáciu a nestačilo pre výcvik nových, v britskej RAF to bolo až diletantsky premyslené na budúcnosť a rezervu.
hore možeš dole musíš
su aj taký, ktorým netreba krídel a kde žiadny stroj nedoletí...
su aj taký, ktorým netreba krídel a kde žiadny stroj nedoletí...
Anglicko myslelo viac dopredu a malo podľa mňa viac ciest ako bojovať, vraziť všetky sily a prostriedky do boja s nemeckom?! alebo ako už onedlho vieme, radšej sa z prehratej bitky o frantíkov stiahli a mysleli ako čo najlepšie rozložiť sily a všetko naplánovať, sú, aspoň boli veľmi pedantný a pri šálke čaju "nie ostrého"
toho určite premysleli viac. Aj cez veľkú neochotu ich najlepších vojakov, tý boli sťahovaný na výcvik iných a neriskovali tak veľa skúsených síl ako na strane nemecka a to sa im aj vyplatilo, držať rezervu. Nemecko ovládalo isto iste veľa pozemných aj vzdušných miest ale v konečnom výpočte rovnomerne rozložené aspoň priemerne vycvičené sily dokázali urobiť viac práce.

hore možeš dole musíš
su aj taký, ktorým netreba krídel a kde žiadny stroj nedoletí...
su aj taký, ktorým netreba krídel a kde žiadny stroj nedoletí...
Ja, aj pri ostrém - tady kluci hovoří o Japs- Chlape -na moři , ve vzduchu, na zemi - prosím jenom pro Foxbat - protože mě sere( omlouvám se, ale sledujte jeho vyspělé a zasvěcené příspěvky), dodávám ano.
Něco o této problematice - pánové - jestliže Norad nepřispje o Tichomoří a jeho projektech , no tak o tom, bez Norada tak za rok.
No a já! Možná rozhodl štáb - ne do Berlína, ale Nejprve Zimní válka - 1939- 40, abych před Bagration, mohl hovořit i vlivu krásného národa, kterým Finové - moje srdeční záležiotst - Finsko je. O Finsku osobně rád a ani nebudu kecat Víte proč - Uvidíte - málo známo, ale.....
Něco o této problematice - pánové - jestliže Norad nepřispje o Tichomoří a jeho projektech , no tak o tom, bez Norada tak za rok.
No a já! Možná rozhodl štáb - ne do Berlína, ale Nejprve Zimní válka - 1939- 40, abych před Bagration, mohl hovořit i vlivu krásného národa, kterým Finové - moje srdeční záležiotst - Finsko je. O Finsku osobně rád a ani nebudu kecat Víte proč - Uvidíte - málo známo, ale.....



- Micuhide Akechi
- rotmistr
- Příspěvky: 141
- Registrován: 11/10/2006, 11:13
- Bydliště: Příbram
Pro Sa 58: s tím malým významem Barmy jsem to myslel tak, že hlavní ohnisko bojů na východě bylo jinde. Použil jsem příliš silná slova. Jinak ohrožení Indie bylo skutečně dost vážné.
Ono vůbec celý Pacifik byl v Británii opomíjeným bojištěm. To, že si tamní flotila říkala „Zapomenutá“, svědčí o mnohém.
Nedostatečný výkon průmyslu, kritický nedostatek surovin a jejich neschopnost účinně chránit konvoje jsem v této otázce trochu opomenul. Myslím si totiž, že Japoncům začal docházet dech ještě dřív než se naplno projevila slabá logistika.
Teď mě napadlo – Japonci byli považování za v džungli nepřekonatelné bojovníky. Jenže spousta vojáků byla vycvičena na chladném severu. Někde jsem četl, že po převelení na jih jejich bojeschopnost klesla na polovinu. Jací pak byli v Mandžusku? :? Rambo hadr. I když proti sovětům se moc nepředvedli. Ale tam měla hlavní slovo děla.
Ono vůbec celý Pacifik byl v Británii opomíjeným bojištěm. To, že si tamní flotila říkala „Zapomenutá“, svědčí o mnohém.
Nedostatečný výkon průmyslu, kritický nedostatek surovin a jejich neschopnost účinně chránit konvoje jsem v této otázce trochu opomenul. Myslím si totiž, že Japoncům začal docházet dech ještě dřív než se naplno projevila slabá logistika.
Teď mě napadlo – Japonci byli považování za v džungli nepřekonatelné bojovníky. Jenže spousta vojáků byla vycvičena na chladném severu. Někde jsem četl, že po převelení na jih jejich bojeschopnost klesla na polovinu. Jací pak byli v Mandžusku? :? Rambo hadr. I když proti sovětům se moc nepředvedli. Ale tam měla hlavní slovo děla.
- sa58
- 1. Armádní generál
- Příspěvky: 3477
- Registrován: 4/2/2005, 12:43
- Bydliště: Zlínsko
- Kontaktovat uživatele:
Ono bojovat proti číňanům a sovětům byl obrovský rozdíl. Technika hrála ve válce se sověty velkou roli, sověti navíc byli cvičeni pro útok. A vidět nějakou stovku tanků BT jak si to ženou k tvému okopu asi není pohled pro slabší nátury. A ve vzduchu nějaká ta desítka TB-3 taky náležitě zahustí atmosféru....Japonci byli považování za v džungli nepřekonatelné bojovníky. Jenže spousta vojáků byla vycvičena na chladném severu...
A válka v džungli? O tom by asi mohli mluvit vojáci zajatí v Singapuru... "podřadná" armáda to nandala povýšeným britům a spojencům...




"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
K tomu mandžusku ,kdysi na discavery dávali venovali jeden díl bojište.
A i kdyby to byli mnohem kvalitnější vojáci a treba i s lepší vyzbrojí,tak tam moc uspet nemohli.Soveti utočili z nekolika smeru z mnohonásobnou palebnou přesilou a předvedli tam super blitzkrieg s tím rozdílem,že ty místa odporu co obešli ,tak nedobývala pechota ,ale letadla dela rozříleli na cimprcampr.
A i kdyby to byli mnohem kvalitnější vojáci a treba i s lepší vyzbrojí,tak tam moc uspet nemohli.Soveti utočili z nekolika smeru z mnohonásobnou palebnou přesilou a předvedli tam super blitzkrieg s tím rozdílem,že ty místa odporu co obešli ,tak nedobývala pechota ,ale letadla dela rozříleli na cimprcampr.