
The Man in the High Castle
Od roku 2015 můžeme sledovat skvělý seriál The Man in the High Castle, který vychází z knižní předlohy autora Philipa Kindreda Dicka (1928-1982). Námětem je myšlenka, jak by vypadala společnost, pokud by druhá světová válka dopadla tak, že Spojené státy si mezi sebe rozdělí Třetí říše a Japonsko. Východní část ovládá nacistická vláda, západní Japonské císařství a mezi nimi vzniká neutrální zóna (připomíná divoký Západ z Westernů). Nejedná se ale pouze o rozdělení USA, ale prakticky celého světa. Obdobná neutrální zóna vzniká v Jižní Americe, centrálním Rusku atd. Nepřekvapí, že mezi těmito mocnostmi nepanují úplně ideální vztahy a situaci se snaží zvrátit i hnutí odporu. Světem se také začínají šířit tajemné videozáznamy, které ukazují svět z alternativní historie (té naší). První série je poněkud pozvolnější a především přivádí diváka do podivného světa temných 50.let v USA (v jiných filmech září barvami) kdy vysoce postavená nacistická rodina žije svůj dokonalý život, ale pod dokonalým povrchem je něco velmi shnilého). V Japonské části zase můžeme sledovat parádní aplikaci Japonského způsobu života na Západní společnost - místo fast foodů krabičky s nudlema a hůlky, atmosféra měst jako z Tokia nebo Hongkongu. Dá se říct, že sme vrženi do dění a nějakou dobu se rozkoukáváme - celá první řada je takovým rozjezdem celého příběhu. Zde ale musím říct, že mystický závěr první řady byl natolik nářezový, že si člověk sedne na zádel a jen civí - rozhodně dejte seriálu šanci. Druhá série (2016) již rozjíždí řádně hustý příběh, kdy se víc sžíváte s jednotlivými postavami (díky detailům z minulosti) a díky skvělému scénáři začnete nejprve fandit jistým postavám (i očividně záporákům), pak se ale děj zamotá a vlastně ani nevíte komu víc fandit víc. O zvraty není nouze - ono to hnutí odporu se chová vlastně hodně svinsky a i nacisté mají problémy v rodině. Pokud si myslíte že nemůže být nic horšího než Kempeitai, tak vás najednou chytne Jakuza atd. Rozhodně se jedná o skvěle vykreslený děj v propracovaném světě, ze kterého vidíme jen malý zlomek a zbytek pouze tušíme. Osobně musím ocenit vizuální efekty v druhé sérii (Berlín), němečtí vojáci mají "jehličkové" maskáče (což je správně), odkaz na Leni Riefenstahl, Dvořákova Rusalka, pařící dospívající "ztracená" generace z programu Lebensborn a nevybíravý boj o moc jak v Japonsku, tak i Velké Nacistické říši. Už se těším následující třetí řadu .)

