Mapa všech tří období Ostravské operace od 10. března do 5. května 1945.
Mapy volně přístupné na několika webech, viz také zde: http://rkka.ru/imaps.htm
Noční útok čs. tankistů na Tworków.
Noční útok čs. 2. a 3. tpr. byl dobře připraven a začínal ihned jak se setmělo.
Sovětské dělostřelectvo nejprve provedlo jen krátký , ale intenzivní dělostřelecký přepad na zjištěné německé cíle na okrajích Tworkówa "a tanky se rozjely jako o závod.
Hustá tma je příhodně kryla. Nepřátelští vojáci, kteří zalehli v přívalu detonací, nestihli včas přiskočit k protitankovým dělům. Tanky se s děsivým řevem přiřítily ze tmy jako příšery. Nikdo nevěděl, kolik jich je. V čele se hnalo sedm tanků Vajdovy roty. Vajdův velitelský stroj jel neohroženě jako první. Rozrazil drátěné zátarasy a jeho dělo hřmí. Petro nabíjí a Vajda sám bez míření odpaluje ránu za ránou. I radista vpředu dlouhými dávkami prošívá tmu, v níž se blýskají rozprasky granátů a min i výstřely. Samopalníci seskočili a vrhají se do boje zblízka. Tanky se rozestupují do šířky. Jedou po obou stranách centrální ulice s nízkými domy a zahradami. Zajíždějí i do bočních uliček, pronikají do souběžných ulic. Stále postupují v rachotu palby, kterou chvílemi proniká přerývané urrrá sovětské pěchoty. Nepřítel je ochromen, couvá...
Útočící jednotky se během noci dostaly až ke kostelu Před ránem palba ustala. Velitelé zjišťují, kde všude mají své stroje a lidi a jaké jsou ztráty. Vajda se spokojeně usmívá. Má všechny tanky v dobrých krytech za domy. Nálada je výborná. Samopalníci hlásí jen několik raněných, nikdo nepadl. Noční útok se povedl. Nad městem se rozednívá. Tu a tam doutnají vyhořelé domy. Po zelenavě modré obloze se od obzoru rozlévají nachové odlesky červánků. Je podivné, neuvěřitelné ticho. Ale už se kdesi na německé straně probouzejí motory.
Prásk! Svěžím ránem letí zvuk osamělého výstřelu."
Tři kilometry vzadu na velitelském stanovišti sovětské 226. střelecké divize ráno skončila porada velitelů, zase probdělá noc. Sovětská střelecká divize měla s podporou čs. tanků, za dvě hodiny, vyrazit do nového útoku. Nechtěli dát Němcům oddych, aby se nevzpamatoval.
"Major Janko předává nadporučíku Buršíkovi instrukce. Všechno je jasné. Dobýt železniční stanici a dokončit osvobození Tworkówa."
Samotný útok měl začít v době, kdy budou končit opět svou palbu sovětští dělostřelci. Až poté měla vyrazit znovu pěchota s tanky. A nyní již ze vzpomínek člověka, který tam tehdy byl, Vladimíra Paličky, cituji:
"Tanky se pohybují pomalu, neboť musí překonávat terénní překážky a krátery. Zámečník již pálí ze zbraní ve věži tanku na cíle, které se prozrazují záblesky výstřelů. Nabíječ si však hned po vyražení zlomil ruku a svíjí se v bolestech. Nařizuji mu okamžitě opustit tank, dokud jsme ještě na území obsazeném sovětskými vojáky. A tak jsme zůstali v tanku jen dva. Je třeba nalézt východisko... Otvírám příklop nabíječe a ptám se rusky: Kdo z vás umí nabíjet kanón? Přihlásil se jeden voják z výsadku a jeho velitel bez řečí souhlasil. Po nezbytné instruktáži osádky útočí opět ve třech a dohání Vajdu. Šťastně jsme překonali železniční násep. I okopy sovětských jednotek jsou za námi."
Z dalšího textu Paličky plyne, že následovalo sesednutí samopalníků, kteří opět čistili okolní domy jeden po druhém. V stejné době projel tank Vladimíra Paličky mezi zahrádkami předměstí, ale náhle se probořil do hluboké jámy. Tank, který jel za nimi zastavil, rychle z něho vyskočili dva muži osádky a připevnili k zapadlému tanku tažné lano. Tank dal zpětný chod a Paličkův tank byl vyproštěn.
"Tank velitele roty podporučíka Vajdy se obratně posouval mezi domy. Je znát, že ho vede zkušený velitel. Občas se mu zakouří z hlavně a vzduch se zavlní ohromnou ranou. Skoro každý náboj vybuchuje v cíli. Teď zasypal tygra. Nepřátelský tank má zřejmě poškozený pás, točí se bezmocně na místě. Zdá se, že souboj je již rozhodnut.
´Zajeď támhle vlevo!´ velí Vajda. ´Objeď ten dům! Ať ho máme z boku!´ Je odhodlán tygra dorazit. Teprve až ho zapálí, bude si jistý, že ho dokonale vyřadil z boje. Až z něho nebude víc než hromada začouzeného železa.
´Nabito!´hlásí Petro.
´Pal!´velí Vajda a v bojovém zápalu zatíná zuby a křiví tvář nenávistí. Řidič udržuje motor na nízkých obrátkách, pomalu popouští spojku, přidává obrátky... (Historickým podkladem pro informace jsou zde výňatky z vyprávění J. Žitného, Vladimíra Paličky a dalších účastníků, a poté i z knihy, Tanky míří k Ostravě, Sergej Petras, /Karel Richter/ jakož i z deníku 1. čs. armádního sboru a jeho brigád: sestavil pan PhDr. Karel Richter, CSc., - Dobývání domova. Osvobozování Moravy a Čech bez cenzury a legend, str. 201, 202 a 203, vydalo Nakladatelství NOOS s.r.o. v roce 2016, s jejichž laskavým svolením je možno mnou citace použít, jejich web je: www.noos.cz., na některých místech s mým textem.)."
A pak se to stalo, po krátkém popojetí zapadl i tank Vajdy.
"Pojednou se tank propadá do země. Co se děje? Řidič bleskově zařadil zpátečku, sešlápl akcelerátor. Pozdě. Vajdův tank zapadl až po věž do vlčí jámy. Jedné z pastí, které nacisté uchystali v zahradách. A už dorážejí nepřátelští samopalníci. Jako podrážděné vosy. S řinčením pásů se odněkud blíží tygr. Zlostně ňafají německé schmeisery. Pépeešky a děgatěrjevy jim nezůstávají nic dlužny.
Přicouval Paličkův stroj. Tankisté v palbě upevnili vyprošťovací lana. Samopalníci je obětavě kryjí. Oba motory pracují naplno. Marně. Vajdův tank vždycky vyjede o dvacet třicet centimetrů a znovu se boří. Ubíhá drahocenný čas. Nepřítel sem odněkud soustřeďuje palbu děl. Porůznu vybuchují granáty. Sype se krytina střechy. Střepiny zajizvují omítku.
Motor Paličkova tanku kvílí ve vysokých obrátkách, ocelová lana se napínají k prasknutí. Ještě! Ještě! Konečně! Vajdův tank se kus po kuse nadzvedával nad okraj jámy, až se silným záběrem vlastních pásů zachytil jejího okraje a hrabe se ven. Ostatní tanky roty se tlačí dopředu, aby od svého velitele odlákaly pozornost. Vajdův stroj je zachráněn. Všichni uvnitř tanku si otírají tváře zalité potem. Spadl jim kámen ze srdce, a zároveň jsou smutní. Průzory vidí, jak samopalníci odtahují stranou bezvládné tělo hrdinného velitele družstva svobodníka Ilka Packuna."
Smrt si měla u Tworkówa vybrat ještě nejednu daň a právě některé další nečekané bojové ztráty v řadách svých kolegů a kamarádů, tankistů i samopalníků, popsal tehdejší četař Vladimír Palička, při bojích o město, cituji:
"Dál jsme útočili - Vajda po pravé straně ulice, já po levé a kryli jsme se navzájem palbou. Ostatní tanky spolu se samopalníky a pěchotou se probíjely souběžnými ulicemi městečka na jeho jihozápadním okraji. Po překonání příčné ulice jsme se blížili k cíli, když ze skrytu za domy proti nám vyrazily německé tanky. Rychle jsme vyhledali úkryt. Vajda u kostela, já za ním u zdi domu, odkud jsem ho kryl, neboť byl víc vysunut k nepříteli. Palbou děl, minometů a tlakem německých tanků byla pěchota odříznuta od našich tanků a zaujala postavení za příčnou silnicí, skryta mezi domy a v domech. Nepřítel se nás snažil vytlačit. U kostela Vajda organizoval obranu do které patřil i náš tank s osádkou tří mužů."
Němci nechtěli Tworków pustit a neustále přisouvali do probíhajících bojů další a další oddíly a techniku. Neustále byl slyšet příjezd Tigerů s jejich charakteristickým zvukem. Všichni tankisté, samopalníci i sovětská pěchota museli být ve střehu. Četař Palička popisoval stav, kdy zpozoroval, jak se za rohem domu vysunovala záď tanku, který zřejmě couval, aby si mohl zaměřit lépe cíl. Mezi čs. tankisty došlo ke krátké rozmluvě se střelcem Zámečníkem. Palička pak zařadil rychlost, a vyjel tak, aby střelec dostal do zaměřovače věž německého tanku. Teď! Zaduněl výstřel. Zásah! Tiger se zastavil. Palička rychle zacouval. Tiger byl stále nehybný.
"Napálíme jej ještě jednou," rozhodl Palička, a znovu vyrazil spoza rohu. Rána. Jak to, že nehoří, dostal ji přece naplno? Rychle zpátečku. Vtom se naproti zablesklo a nepřátelský granát jen těsně minul věž Paličkova tanku.
"Hergot, teď jsme měli štěstí," ulevil si Zámečník. "Za nim je druhej!"
I Vajdův tank měl až do večera hodně práce. "Teď stojí skrytý za ruinami. Někde opodál se zahnízdil samopalník. Den (5. dubna) končí, rychle se stmívá. To je dobře. Je třeba doplnit střelivo.
Palba vytrvale hřímá. Tankisté ji přiživí občasným výstřelem, ale granátů ubývá (Historickým podkladem pro informace jsou zde výňatky z vyprávění J. Žitného, Vladimíra Paličky a dalších účastníků, a poté i z knihy, Tanky míří k Ostravě, Sergej Petras, /Karel Richter/, jakož i z deníku 1. čs. armádního sboru a jeho brigád: sestavil pan PhDr. Karel Richter, CSc., - Dobývání domova. Osvobozování Moravy a Čech bez cenzury a legend, str. 203, 204 a 205, vydalo Nakladatelství NOOS s.r.o. v roce 2016, s jejichž laskavým svolením je možno mnou citace použít, jejich web je: www.noos.cz., na některých místech s mým textem.)."
Němci se snažili zlikvidovat předmostí na Odře a zahnat útočící jednotky čs. tankistů a Sověty zpět za Odru Jen v úseku kde byly oddíly sovětské 226. střelecké divize a 1. čs. samostatná tanková brigáda zasadily do boje 60 tanků a SHD. Českoslovenští a sovětští vojáci se ocitli v drtivém sevření. V severovýchodní části Tworkówa zaujali Sověti a čs. tankisté a samopalníci kruhovou obranu. Útoky Němců šli jeden za druhým.
"Kolem šesté ráno letí od vojáka k vojákovi smutná zpráva. Padl poručík Lízálek. Jirka Lízálek. Zabila ho střepina granátu.
Jeden z nejlepších důstojníků tankové brigády. Velitel, pro kterého by skočili vojáci do ohně. Ve válce umírá mnoho mužů, ale pro některé vojáci pláčou. Lízálek padl ve chvíli, když mu četař Porazík, který se v týlu zotavil ze zranění a vracel se do přední linie přinášel zprávu, že se jeho manželce narodil syn.
V poledne, kdy palba nabyla síly tornáda, nařizuje major Janko rádiem Buršíkovi: ´Druhý prapor stáhnout na výhodnější čáru a držet se za každou cenu (Historickým podkladem pro informace jsou zde výňatky z vyprávění J. Žitného, Vladimíra Paličky a dalších účastníků, a poté i z knihy, Tanky míří k Ostravě, Sergej Petras, /Karel Richter/ , jakož i z deníku 1. čs. armádního sboru a jeho brigád: sestavil pan PhDr. Karel Richter, CSc., - Dobývání domova. Osvobozování Moravy a Čech bez cenzury a legend, str. 205, vydalo Nakladatelství NOOS s.r.o. v roce 2016, s jejichž laskavým svolením je možno mnou citace použít, jejich web je: www.noos.cz., na některých místech s mým textem.)!´"
