Mapa prostor, kde je za značkou sovětské 38. A město Krosno
, poblíž kterého se formovala také 1. čs. smíšená letecká divize, viz další text. Mapy jsou volně přístupné na několika webech, viz také zde: http://rkka.ru/imaps.htm
Důležitým okamžikem při organizování čs. 1. smíšené samostatné letecké divize byl samozřejmě návrat 1. čs. samostatného pluku po porážce SNP na Slovensku, kdy ze začalo též na velení uvažovat o doplnění jeho početních stavů a jeho rozšíření na 3 perutě. Paralelně s tím se též uvažovalo o zřízení dalších leteckých pluků, a sice především bitevního a bombardovacího. A vlastně již v konci měsíce října 1944 dostalo československé velitelství souhlas od Sovětů, že se Čs. letectvo v SSSR může rozrůst o 2. stíhací a 3. bitevní pluk. Jednalo se o velmi důležité povolení.
Ve stejné době ve výcvikovém středisku ukončilo výcvik dalších 27 pilotů, 22 pozorovatelů a 28 radistů pro potřebu a sestavení bombardovacího pluku.
"1. listopadu (1944) se výcvikové středisko z rozkazu velitele sovětské 2. Letecké armády generála Krasovského stalo součástí nově vzniklé čs. letecké skupiny, zahrnující všechny čs. letecké jednotky a složky včleněné do organizačního rámce 2. Letecké armády.
Od výstavby bombardovacího pluku se zatím z technických i personálních důvodů upustilo. Vrchní velení sovětské armády návrh schválilo a rozhodlo, že divize o třech plucích bude zformována do 30. ledna 1945. Velitel 4. Ukrajinského frontu generál Petrov (s šedou eminencí gen. Mechlisem v pozadí) však zřídil komisi v čele se zástupcem náčelníka štábu frontu Filatovem. Měla zajistit sovětský dohled nad čs. leteckou skupinou, která stejně jako 1. čs. armádní sbor přešla pod 4. Ukrajinský front a byla nyní nově podřízena 8. Letecké armádě. Úkolem komise bylo mimo jiné prověřit s přispěním agentury NKVD a komunistických informačních zdrojů všechny československé důstojníky, kteří byli navrženi na velitelská místa. Přitom byly vyřešeny organizační otázky a vysloven pro budoucnost předběžný souhlas s postavením 4. bombardovacího pluku, jakož i náhradní a cvičné letky."
Velké třenice pak prakticky vznikly mezi všemi stupni personálu čs. pilotů a pozemního personálu, neboť každý někam patřil a tak si řekněme, že:
"V názorově nesourodém celku příslušníků čs. 1. smíšené samostatné letecké divize se odlišovali letci z Anglie, vyznačující se odůvodněně kritickým vztahem k dogmatickému myšlení a podezíravosti Sovětů, Volynští Češi s jasnými protisovětskými názory, Slováci namnoze infikovaní protičeskou nevraživostí a hlásící se k heslu ´Na Slovensku po Slovensku´, nakonec i čeští čechoslovakisté se sklonem obviňovat Slováky z rozvratnictví a vytýkat jim spolupráci s Němci, několik málo komunistů náchylných k obviňování kdekoho z antisovětismu, a navíc ještě příslušníci sovětského pozemního personálu, z nichž někteří se těžko sžívali s česko-slovenským prostředím, podezíraným z buržoazních přežitků (Historickým podkladem pro informace jsou zde informace i z deníku 1. čs. armádního sboru a jeho brigád a z deníků čs. 1. smíšené letecké divize: vše sestavil pan PhDr. Karel Richter, CSc., - Dobývání domova. Osvobozování Moravy a Čech bez cenzury a legend, str. 236, 237vydalo Nakladatelství NOOS s.r.o. v roce 2016, s jejichž laskavým svolením je možno mnou citace použít, jejich web je: http://www.noos.cz., na některých místech s mým textem.)."
Čili žádná idylka popisovaná v dílech "po roce 1948 až do konce osmdesátých let, kterou všichni museli psát jen s tím, že jen ti zlotřilci z Londýna vše rušili - Beneš a spol....."
Bylo jasné, že stmelit alespoň trochu popisovanou, veskrze různorodou a rozporuplnou pospolitost lidí byla velice těžká a nesnadná práce. A k obrazu prosovětskému se do toho dali samozřejmě komunisté - byli na půdě,"která pro ně byla doma, byli v SSSR"!
"Jen s obtížemi se v některých jednotkách udržovala kázeň. Stranická organizace (samozřejmě myšleno KSČ - má poznámka) i vedení osvětové služby sboru přitom těžce nesly, že se v jednotkách divize dlouho nedařilo ustavit stranickou organizaci a zabezpečit politicko osvětovou výchovu na téže úrovni jako v pozemních jednotkách čs. 1. armádního sboru. Teprve když byli k divizi vysláni komunisté z pozemního vojska, podařilo se i u letců vykázat údajný vliv stranické organizace na konsolidaci rozháraných poměrů.
V době, kdy se uváděla v život organizační opatření probíhal u všech jednotek intenzivní letecký výcvik. Cílem všeho snažení bylo, aby českoslovenští letci zasáhli co nejdříve do bojů proti hitlerovcům. Sovětští instruktoři učinili vše, aby výcvikový program byl beze zbytku splněn.
Již 25. ledna 1945, pět dnů před stanoveným termínem, bylo formování 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR úspěšně zakončeno. Nevyhovující stav letištní plochy v Przemyszlu si o necelý měsíc později (20. února) vynutil přemístění na zmíněnou letištní základnu v Ivoniczi u Krosna (viz horní mapu s návodem). Českoslovenští letci ve spolupráci se sovětskými instruktory a specialisty pozemního personálu tu v horečném tempu zdokonalovali své teoretické i praktické znalosti.
Na počátku března všichni velitelé pluků a perutí spolu s letovody absolvovali krátkodobou zkušební praxi přímo ve štábu sovětské 8. Letecké armády a u 227. sovětské bitevní letecké divize. Získali tak neocenitelné zkušenosti a přispěli k vzájemnému hlubšímu poznání a upevnění bojové součinnosti se sovětskými letci (Historickým podkladem pro informace jsou zde informace i z deníku 1. čs. armádního sboru a jeho brigád a z deníků čs. 1. smíšené letecké divize: vše sestavil pan PhDr. Karel Richter, CSc., - Dobývání domova. Osvobozování Moravy a Čech bez cenzury a legend, str. 237, 238, vydalo Nakladatelství NOOS s.r.o. v roce 2016, s jejichž laskavým svolením je možno mnou citace použít, jejich web je: http://www.noos.cz., na některých místech s mým textem.)."
Na začátku dubna roku 1945 pak dva pluky divize a byly to 1. stíhací pluk a 3. bitevní pluk. absolvovaly ostré vzdušné a bombardovací střelby na polní střelnici, ve kterých prokázaly, že jsou plně bojeschopné. Byly tak připraveni k okamžitému nasazení na frontě. Všechny zápisy, jak v denících, tak v kronice 1. čs. smíšené letecké divize pak ukazují, s jakou netrpělivostí čekali všichni právě na okamžik, že budou konečně připraveni zasáhnout do bojů.
"Předpokládalo se, že letecká divize, jak to již dříve žádal generál Svoboda, bude v bojích spolupracovat s čs. 1. armádním sborem, který tou dobou sváděl na levém křídle 4. Ukrajinského frontu těžké boje o Liptovský Mikuláš, zatímco 1. samostatná tanková brigáda na opačném křídle podporovala sovětskou 38. A v bojích Ostravské operace. Rychlý postup sovětské armády vyvolával v řadách československých letců naléhavé přání, aby se i oni ´dostali ještě k činům´".
Pod tlakem přání všech pilotů a obslužného personálu, zaslal náčelník čs. vojenské mise generál Heliodor Píka ( zde viz foto
generála Heliodora Píky.) vrchnímu velení Rudé armády dopis, v němž napsal:
"Vzhledem na blížící se zahájení konečné fáze války dovoluji si žádati vrchní velení slavné Rudé armády, aby 1. čs. letecká divize v SSSR byla zasazena ihned na frontu se dvěma leteckými pluky, nečekajíc na třetí letecký pluk, který ještě výcvik neskončil. Tento pluk může být odeslán za divizí později, jakmile bude připraven...."
Současně se i velitel divize pplk. Budín jménem všech československých letců obrátil na velitele 8. Letecké armády generála Ždanova se stejnou žádostí.
Sovětské velení rozhodlo, aby přání československých letců bylo splněno. 6. dubna 1945 dostal divize rozkaz k přesunu na operační letiště Katovice.
Na nové letiště se 1. stíhací a 3. bitevní pluk přesunovaly postupně od 7. do 11. dubna. Avšak hned nazítří startovaly stíhací stroje i šturmoviky divize k odletu na nedávno dokončené polní letiště v Porembě, vzdálené pouze 18 km od linie fronty. Zde byly, jak se ukázalo, výhodnější podmínky k leteckým bojovým akcím. Rozkaz se plnil s nadšením. Ve válečném deníku 3. perutě čteme: ´Morálka výkonných pilotů se velmi zlepšila, když 3. eskadrila jako první měla přelétnout na nové působiště, odkud by podnikala bojové lety do Moravské Ostravy (Historickým podkladem pro informace jsou zde informace i z deníku 1. čs. armádního sboru a jeho brigád a z deníků čs. 1. smíšené letecké divize: vše sestavil pan PhDr. Karel Richter, CSc., - Dobývání domova. Osvobozování Moravy a Čech bez cenzury a legend, str. 238, 239, vydalo Nakladatelství NOOS s.r.o. v roce 2016, s jejichž laskavým svolením je možno mnou citace použít, jejich web je: http://www.noos.cz., na některých místech s mým textem.)."
No a 2. stíhací letecký pluk, který ještě neskončil svůj výcvik a neabsolvoval ostré střelby, zatím zůstával na letišti v Iwoniczi. Po uznání - "plně bojeschopný" se pak měl rovněž přesunout blíže k frontě a sice na letiště Balica u Krakova.
Pozdější generál Fajtl na tehdejší dobu vzpomínal slovy:
"Po obědě 14. dubna přijeli na letiště představitelé 8. Letecké armády generálové Samochin a Sulivanov s plukovníkem Andrejevem, náčelníkem bojové přípravy. Svolali velitele pluků a velitele perutí na stanoviště 3. leteckého pluku a zadali první operační let. 1. čs. smíšená letecká divize bude podporovat naše vojska v prostoru vesnice Olza. Dnešním cílem bude nepřátelská dělostřelecká baterie, jak je vyznačeno na mapě. Útok provede dvěma smíšenými skupinami po osmi letounech. 3. bitevní pluk vyšle 8 letounů Il-2, 1. stíhací pluk 8 La-5 ve dvou vlnách. Každou skupinu Il-2 povede zkušený sovětský bojový pilot. První stíhací skupinu povede velitel 1. leteckého pluku, druhou jeho zástupce. Plukovník Andrejev potom příkaz doplnil všemi podrobnostmi provedení úkolu."
Z nařízení vyplývalo, že cílem prvního letu bude více méně seznámení s frontou a bojovými podmínkami, ale i tak mohlo dojít k střetnutí s Messerschmitty Bf 109 nebo s Fw 190.
Štábní kapitán Fajtl (něco více o pozdějším generálu Fajtlovi viz zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Fajtl
) instruoval piloty určené k akci:
"Pamatujte si pro dnešní let i pro všechny budoucí - zabránit sestřelení šturmovika protiletadlovou palbou není v naší moci. Ale bude-li sundán šturmovik nepřátelským stíhačem, bude to pro nás ostuda. Tak si tedy hlídejte hlavně nebe, a to ze všech směrů. Hodně štěstí."
Nejdříve odstartovaly šturmoviky, které vykroužily okolo letiště oblouk a pak se zformovaly do dvou čtyřek za sebou. Fajtlova skupina stihačů vzlétla v 16:10 a ihned zamířila k Il-2. Stíhačky je obklopily, přesně tak jak bylo domluveno, a společně pokračovaly v letu směr cíl dne. Z výšky tisíc metrů zahájili bitevníky zteč na cíl klouzavým až strmým letem. Piloti shodili pumy a vypálili rakety. Poté se odpoutali od cíle a odlétali směrem k Porembě. Stíhači se jich drželi jak klíšťata. Ke střetu s letouny Luftwaffe nedošlo (Historickým podkladem pro informace jsou zde i výňatky z děl Františka Fajtla, dále i informace z deníku 1. čs. armádního sboru a jeho brigád a z deníků čs. 1. smíšené letecké divize: vše sestavil pan PhDr. Karel Richter, CSc., - Dobývání domova. Osvobozování Moravy a Čech bez cenzury a legend, str. 239, 240, vydalo Nakladatelství NOOS s.r.o. v roce 2016, s jejichž laskavým svolením je možno mnou citace použít, jejich web je: http://www.noos.cz., na některých místech s mým textem.)."
