Vládce Clippertonova ostrova
Na ostrově odříznutém od vnějšího světa, v období první světové války, převzal vládu samozvaný král a psychopat Victoriano Álvarez. Dva roky zde vraždil, znásilňoval a jinak trýznil hrstku žen a dětí, než byla jeho hrůzovláda násilně ukončena. Clippertonův ostrov se nachází v Tichém oceánu 1280 km jihozápadně od Mexika a má rozlohu přibližně 8 km². Ostrov byl pojmenován po námořníkovi jménem John Clipperton, který plul na lodi anglického navigátora Williama Dampiera. V roce 1704 došlo k hádce mezi Clippertonem a Dampierem v zálivu Nicoya, po níž se Clipperton spolu s jinými 21 námořníky zmocnili lodi a křižovali východním Pacifikem jako piráti. Tento ostrov se jim v roce 1705 stal útočištěm. Atol má kolem 8 km v obvodu a má uprostřed lagunu, kde lodě mohly najít úkryt či ochranu. Dne 17. listopadu 1858 Francie deklarovala zabrání tohoto ostrova. Až v roce 1895 se pokusila skupina Američanů těžit guáno (ptačí trus) na ostrově. V roce 1897 se pokusila Francie prosadit své vlastnictví ostrova, ale Mexiko drželo ostrov pod svou kontrolou a zaručilo právo těžby. Byla zřízena mexická vojenská posádka. V roce 1906 Mexiko vyslalo posádku 7 mužů v čele s faktickým guvernérem ostrova jménem Ramón Arnaud spolu s jejich rodinami (celkem 40 osob) a také jeden civilista, jistý Victoriano Álvarez, který žil v odloučení od ostatních jako obsluha Mexičany zbudovaného majáku. Těžba guána byla nově povolena nikoliv Američanům, ale britské společnosti Pacific Islands Company, pro níž tehdy pracovalo asi 100 lidí. V průběhu prvních let se v kolonii narodilo několik dětí. Osadníci a vojenská posádka byli zásobováni loďmi z Mexika. Zbudované políčko bylo brzy zničeno mořem a tak samotný ostrov nabízel k obživě jen ptáky, jejich vejce, ryby a jednou za čas kokosový ořech. Naneštěstí se domovina kolonistů v roce 1910 propadala do občanské války. Tehdy propukla vzpoura proti diktatuře Porfirio Díaze, který vládl v Mexiku od roku 1876. Nepříjemným důsledkem bylo, že zásobovací lodě přestaly na ostrov připlouvat. Osadníci tedy začali trpět podvýživou, bez zdroje vitaminu C a dalších živin začali být především dospělí muži nemocní a někteří dokonce zemřeli. Po vypuknutí První světové války již úřady na osadníky zcela zapomněly. Guvernér ostrova Ramon D'Arnaud a tři z jeho přeživších mužů se roku 1915 pokusil s pomocí voru, který si sami zhotovili, doplout do oblasti, kterou křižují lodní linky. Na dohled od pobřeží muži seznali, že Arnaud zřejmě podlehl iluzi, a vypukla rvačka. Na dohled od svých žen a dětí se na člunu začali prát, loďka se převrhla a všichni se utopili. Na ostrově zůstaly pouze 4 ženy, včetně vdovy po D'Arnaudovi, sedm dětí a správce majáku černoch Victoriano Álvarez. Ten využil situace, všechny zbraně, krom jedné, naházel do laguny a prohlásil se králem ostrova. S osadnicemi si pak dělal, co chtěl a kdy chtěl, pravidelně znásilňoval i třináctileté děvče. Dve ženy které mu nebyly po vůli zastřelil. Není jisté, zda se Álvarez tak krutě choval za plné příčetnosti, nebo zda trpěl psychózou. Jako muž afrického původu měl v Mexiku velmi trpký život, přičemž izolace na majáku mohla jeho psychické problémy výrazně prohloubit. Takto Victoriano Álvarez vládl až do 17. července 1917, kdy došlo k potyčce. Jednou z žen udeřen do hlavy kladivem (nebo sekerou), načež se další z žen zmocnila jeho pušky a postřelila jej do spánku. Následně byl pobodán nožem, především do oblasti tváře. Jeho tělo pak bylo ponecháno na pospas krabům.
Mezitím v USA kolovaly fámy, že Německo buduje ve východním Pacifiku tajné námořní základny. Ostrov Clipperton byl vytipován jako ideální místo a tak sem byla vyslána válečná loď USS Yorktown. Námořníci nenašli poblíž žádnou podezřelou loď a tak odpluli. Po pár dnech, 18. července 1917, se ale vrátili a rozhodli se ostrov prozkoumat. Námořníci zde našli čtyři zubožené ženy a sedm podvyživených a nemocných dětí. O Arnaudové se prý domnívali, že jí je přes čtyřicet let, přitom jí bylo devětadvacet. Všichni přeživší byli evakuováni na Yorktown a o příběhu přeživších brzy informovaly mexické noviny. Později bylo na jeho motivy napsáno několik románů. Ostrov byl však nadále jablkem sváru mezi Francií a Mexikem. Otázka vlastnictví ostrova byla rozřešena teprve arbitráží italského krále Viktora Emanuela, který dne 31. ledna 1930 deklaroval Clipperton jako francouzské vlastnictví. Ačkoliv Mexiko prohlásilo, že nebyla brána v potaz Monroeova doktrína, předalo nicméně ostrov Francii v listopadu roku 1932. Formálně se Clipperton stal součástí Francie až 26. ledna 1935 kdy poručík Gauthier na lodi Jean d'Arc jej prohlásil francouzskou državou. Dne 12. června 1936 byl Clipperton začleněn do správy Francouzské Oceánie. V roce 1942 na něm Američané zřídili stanici letecké pomoci a o dva roky později i radiovou a meteorologickou stanici. Ale toto vše bylo opuštěno a zrušeno v roce 1945. Zásoby fosfátu byly vyčerpány a ostrov zůstal od té doby opuštěn. Začátkem šedesátých let na něm našli útočiště trosečníci rybářské lodi. Později zde americký ornitolog postřílel osmapadesát zdivočelých prasat, která na ostrov v době meziválečné přitáhli Francouzi. Živila se totiž vejci terejů, kterých tehdy zbývaly poslední stovky kusů. Dnes jich na atolu hnízdí opět přes sto tisíc. Dnes je ostrov neobydlen a navštěvován je pouze vědci a přírodovědci, kteří se zabývají sledováním tohoto odlehlého místa v Tichém oceánu.
Zdroj:
https://xman.idnes.cz/clippertonuv-ostr ... n-styl_fro
https://cs.wikipedia.org/wiki/Clipperton%C5%AFv_ostrov
https://www.atlasobscura.com/places/clipperton-island
https://www.tahiti-infos.com/Carnet-de- ... 47385.html
https://www.damninteresting.com/the-tyr ... on-island/
http://www.ghosttheory.com/2016/07/06/t ... ton-island
http://www.rebelcircus.com/blog/the-rea ... ower-trip/
maják na Clippertonově ostrově
zleva v horní řadě zachráněné Tirsa Rendonová, Alicia Rovira Arnaudová, Altagracia Quirozová a Rosalía
kapitán Ramón Arnaud v roce 1908
válečná loď USS Yorktown
), ale od svých rodičů a příbuzných slýchal až do dospělosti, jaká byla v letech 1917 - 1919 "hladová bída". Prý bylo běžné, že se lidé na ulici rvali do krve o pořadí ve frontách na brambory.
