Císař Meidži 1868-1912 (jeho dobový obraz).
První císař "restaurace Meidži" (původním jménem Mutsuhitó), vysvětlení viz postupně další texty (v článku Č 3). Snímky jsou volně přístupné na několika webech.
1) Úvod a vzdálená historie císařství Japonska (1. tisíciletí před rokem 1592 až do 1852).
Jako suchozemcům ve střední Evropě, třeba i znalým "nějáké" historie druhé světové války, a třeba i znajícím válku na evropském kontinentě, přece jenom tak trochu "utíká", na Palbě, stejná válka, ve stejné době, dokonce vzniklá dříve než v Evropě, válka v Asii, válka v Pacifiku.
Né, že bychom nevěděli zcela, to by nebylo fér něco takového tvrdit. Víme mnohé, kdo chce vědět. Víme ale spíše tak nějak dílče, tak trochu po bitvách, letadlech, lodích, zbraních pro pozemní boj - tancích a ručních zbraních - a třeba i námořní bitvy - a nějak nám chybí trochu pohled na celek. Zároveň se v dílčích až jednotlivých bitvách a bitvičkách a zbraních Asie a Pacifiku ztrácí celkový obraz válečného úsilí, které musela od začátku 2. světové války vyvinout až později vzniklá koalice, USA, VB, SSSR, Francie, Austrálie i Holandsko a další státy angažované v Asii, vlastně až do září 1945.
Pojďme a zkusme vše tak trochu pro Palbu napravit. Chtěli bychom, alespoň z velké části, vše napravit. Nově a od začátku celého konfliktu, chtějí vše popisovat - michan, Jarl, RAYTHEON, Zemakt a Roz., ale zároveň s odkazy - použít přitom práci těch Palbáků, kteří již dílčími bitvami, bitvičkami, zbraněmi a i shrnutím dat a smluv, pro Palbu roky dávali články. Jedná se o kolegy Jarl, dále pak - Nelson, Lord, YAMATO, Scrat, Micuhide Akechi, Kacermiroslav, Pátrač, Rase, Sa 58, Reisen, Hans S, Fatale, Vodouch. Nově něco od Dzina a Mirek 58.
A jestli jsem někoho a něco přehlédl omlouvám se.
Každému kdo se zajímá o válku v Pacifiku, Tichém oceánu, a o válku na asijské pevnině, válku v tamějších mořích a oceánech a i řečené pevnině a ostrovních státech i ostrovech, vytane hned na mysli Japonsko.
Není ale vždy ihned každému jasné proč Japonsko? Proč začalo být Japonsko agresivní, proč vystoupilo ze SN (SN - Společnost národů, později OSN) a přidalo se k spolku OSA (Německo, Itálie, Japonsko a jejich satelite...)?
Největší agresor tehdejší doby v daném prostoru, císařství Japonska, které chtělo nahradit vlastně jen prvotní objevitele a pozdější kolonizátory (VB, Francie, Německo, carské Rusko, Portugalsko, Španělsko, Holandsko, později i nově vzniklé USA).
A právě bližší seznámení se s trochu vzdálenější historií císařství Japonska až do tzv. "Mukdenského incidentu v září 1931", bude vlastně počátkem tzv. 1) Úvod a vzdálená historie císařství Japonska.
Zde si vysvětlíme i některé základní pojmy jako Bušido, Banzai, Samurajská čest a další pojmy, stejně jako výchovu, ale i důvody oné slepé poslušnosti poddaných císaři, která mnohé Japonce, vojáky, dovedla ke Kamikaze (kamikaze - https://cs.wikipedia.org/wiki/Kamikaze ) a civilní obyvatelstvo ke skokům ze skály, jako například na Saipanu. V takto řečeném Úvodu bude řečena i Osnova, kterou se bude časová osa historického pojednání řídit.
Osnova:
1) Úvod a vzdálená historie císařství Japonska (1. tisíciletí přes roky1592 až 1852).
2) "Restaurace Meidži", novověk, velká modernizace Japonska od roku 1868 a výboje do roku 1936.
3) Bitva u řeky Jalu 1894, Port Artur 1904, bitva u Cušimy 1905, Korea 1910.
4) Velká válka, "Mukdenský incident" 1931. Stát Mandžukuo 1932.
5) Období Japonska od roku 1936, vnitřní boje, tlak na Čínu se zvyšoval. Pakt proti Kominterně 25. listopadu 1936, Berlín.
6) Vzpoura mladých důstojníků 1936, období do Šanghaje, letectvo a loďstvo.
7) Šanghaj 1937, oficiálně neoficiální počátek ww2. Masakr v Nankingu.
8) Postoje velmocí, japonské cíle, jezero Chasan.
9) Vznik tzv. "Nový řád", Nová struktura, jednání s Německem.
10) Chalkin-gol a pád Hiranumovy vlády.
11) Roky 1940 až podzim 1941, pád Francie a Nizozemí, odraz evropské války v Asii.
12) Přechodně vládnoucí kabinety Japonska.
13) Zmrazení japonských aktiv. Důležitá memoranda 2.6. 1941 a 4. 11. 1941 (str. 206, 207 a 227, 228).
14) Dny před Pearl Harbour. Spojení, radary, špionáž a luštění kódů (1941 až 1945).
15) Pearl Harbour 7. prosince 1941, vše okolo.
16) Japonsko směr útoku ostrov Wake, Honkong, Malajsie, Singapur, Barma, Filipíny.
17) Útoky na Nizozemskou Východní Indii. Východoasijská sféra společné prosperity, vznik její podstaty.
18) Nálet plukovníka Doolittla, Bitva v Korálovém moři.
19) Karta se obrací - Midway a vše okolo (rok 1942).
20) Plánování a provedení operace WATCHTOWER (Guadalcanal).
21) Noční bitva u ostrova Savo, vylodění USA na Guadalcanalu.
22) Zastavení pronikání Japonců na jihu a jejich ústup z Guadalcanalu.
23) Kampaň na Nové Guineji, smrt Jamamota 1943, Východoasijská sféra společné prosperity.
24) Začala agonie Japonska, konec roku,1943, počátek 1944, "Skok z ostrova na ostrov."
25) Gilbertovy ostrovy, listopad 1943, Tarawa, směr Saipan 1944. Lov krocanů u Marian.
26) Barma, Čínský útok v severní Barmě.
27) Filipíny, Největší námořní bitva v dějinách, pád Leyte, a Luzon.
28) Hoří Tokio, Iwodžima, Okinawa. Poslední akce japonského spojeného loďstva.
29) Příprava atomového výbuchu. Hirošima, Nagasaki svržení atomových bomb.
30) Vstup SSSR do války, jeho boje a postup do jižní Asie, obsazení Kuril.
31) Hovoří císař, kapitulace Japonska.
32) Účtování s Japonskem.
Vzdálená historie císařství Japonska (1. tisíciletí před rokem 1592 až do 1852).
Asie, jako světadíl, byla postupně objevována až na počátku druhého tisíciletí našeho letopočtu. Podobně jako o Číně, neměla západní civilizace mnoho staletí zprávy i o ostrovech, na kterých leží Japonsko. Jako příklad je někdy v historických pojednáních uváděno, že i v druhém tisíciletí se odhady o rozloze japonských ostrovů značně rozcházely - "od několika desítek tisíc až po tři čtvrtiny miliónů kilometrů čtverečních".
Ale i další nepřesné údaje byly prezentovány v západní civilizaci mnoho desítek až stovek let. Konkrétně se jednalo i o výkyvy údajů o obyvatelstvu, od patnácti do padesát miliónu lidí.
Upřesnění údajů říkalo, že v roce 1880 byl počet obyvatel Japonska 36,6 miliónu lidí, aby pak v roce 1925 se počet téměř zdvojnásobil na 60 miliónu lidí /o těchto 60 miliónu lidí v roce 1925 se zasloužila i ohromná industrializace, ještě v roce 1868 zaostalé agrární země. Vše bude ještě blíže rozepsáno u "restaurace Meidži", když i "restaurace Meidži" bude blíže popsána/ (stejná historická fakta a data vycházejí z údajů uvedených v - Japonská válka 1931 - 1945, Aleš Skřivan a Krvavá jatka I., Christopher Shores, Brian Cull, Jasuho Izava a další viz Použité podklady.).
Konkrétnější historické údaje o popisované ostrovní říši pak hovoří ve svých zápisech i o tom, že koncem 12. století (někde se hovoří , že ještě mnohem dříve před koncem 12. století), přesněji mezi rokem 1192 až 1200 vznikl "Šógunát", vojenská diktatura, kde Šógun (japonský vojevůdce), byl titul pro vrchního velitele armády. Šógunové v období od 1192 do 1867 prakticky ovládali celé Japonsko. Ve stejném období byla moc japonského císaře pouze "symbolická a reprezentační". Prvním víceméně známým Šógunem se stal Šógun
Iejasu z rodu Tokugawa. Členové rodu Tokugawa pak řídili osudy ostrovní říše po dobu více než 250 let. A byla to právě doba "tokugawské éry", kdy se Japonsko takřka hermeticky uzavřelo k okolnímu světu:
- V roce 1614 byl vydán výnos, který zakazoval šíření křesťanství.
- K vyhoštění Španělů došlo v roce 1636.
- V roce 1640 byli vyhoštěni Portugalci (Film, který zobrazuje možná i s trochou filmařské nadsázky dobu o které je řeč - film - Mlčení, režisér Martin Scorses. Novelu Mlčení, podle níž režisér Martin Scorsese svůj nejnovější film natočil, napsal spisovatel Šúsaku Endó v roce 1966. Ve filmu Mlčení jsou jeho hrdinové postaveni před volbu: buď nezapřít svoji víru a zaplatit za to krutou smrtí, anebo se víry vzdát a pošlapat obraz Krista – takzvanou fumii.
„V době velmi dlouhého a krutého pronásledování křesťanů státní autorita s japonskou důsledností kontrolovala obyvatele, jestli přeci jenom mezi nimi nějací skrytí křesťané nejsou. Existoval prý předpis, že jednou za rok, kdy se úředně předepsaným způsobem museli všichni obyvatelé postupně dostavit k úředníkovi a před jeho očima nohou šlápnout na obrázek, reliéf, s tím, co je křesťanům svaté – to znamená s obrazem Ježíše a Panny Marie. Fumie, je obraz na šlapání, šlapací obraz. A když se někdo jenom trošku zpěčoval, tak ho zatkli. Ale pak už to ti skrytí křesťané dělali tak, že na ten obrázek šlápli. Museli to udělat, protože jinak by je uvěznili a popravili. A pak prosili Boha o odpuštění za to, co udělali, a svoji víru si nesli dál.“
- Celý popis filmu viz zde: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zprav ... u--1677971
Film jsem viděl a určitě i v tvrdém člověku vzbudí mnoho emocí.).
Jedinou výjimkou pak byli Holanďané - nebyli vyhoštěni zcela - dařilo se jim udržovat přátelské vztahy a byla jim povolena omezená obchodní činnost. Obchodovat směli jen z ostrůvku Děšima u Nagasaki.
