Daj si pozor aby si nebol obvinený z "kolovrátkovania".Mirek58 píše:Jo, tak to si postěžuj tomu malíři s kartáčkem pod nosem....někým jiným než těmi konkrétními jednotlivci.
..

Moderátor: Zemakt
Daj si pozor aby si nebol obvinený z "kolovrátkovania".Mirek58 píše:Jo, tak to si postěžuj tomu malíři s kartáčkem pod nosem....někým jiným než těmi konkrétními jednotlivci.
..
No vida, a to tu někdo tvrdil, že si místní diskutéři uvědomují a uznávají že vyhnání Němců byla temná chvíle v naší historii.Mirek58 píše:Já ?Měl by ses té nenávisti k Němcům zbavit
Nějak sis přizpůsobil k obrazu svému moje příspěvky. Ale nevadí.
Nenávist k Němcům to rozhodně není. Ale spíše pohrdání "ptáky co kálejí do vlastního hnízda", to je výstižnější.
admin Kacermiroslav: Mirku, prosím ještě jednou...zklidnit. PS: Prosím i ostatní o konstruktivní a slušné komentáře a pokud možno více k tématu 1938 a nikoliv 1945, či současnosti v Dánsku:-)
Ta smlouva z roku 1982 říká, že se ČSSR zříká nároku na reparace za válečné škody a Německo se vzdává nároku na konfiskovaný německý majetek. Jenomže soudruzi si neuvědomili, že ne všude vládnou komunisti a že není rovnítko mezi majetkem státu a majetkem člověka. Takže Německo se může vzdát nároku na majetek německého státu, ale nemůže se za fyzickou osobu vzdát nároku na majetek této osoby. Nehledě na fakt, že spousta tohoto majetku ani nepatřila občanům NSR. (To je stejné, jako kdyby dluh ČR vůči třeba Maďarsku řešila ČR návrhem, aby Maďarsko zabavilo tvoje auto, až tam budeš na dovolené).Mirek58 píše:Splétáš zde dvě záležitosti.Jak náleželo?
Osobní a státní.
Státní - Česká národnost ukončila "kolonizační proces"
Osobní - majetek jednotlivců byl použit jako náhrada za škody napáchané na tomto území
Jistě zde byla možnost zanechaný majetek jednotlivce vyplatit, jenže to by muselo Německo vyplatit reparace.
Tahle se udělal zápočet, odsunuté vyplatil Německý stát ( o čemž Sudeťáci neradi slyší, když se to připomene) a Český stát se hojil ze zanechaného majetku jednotlivce.
Státy se tak dohodly, podepsaly a učinily.
Něco dost podobného se událo i na Poláky zabraném Těšínsku, před časem jsem četl článek místního polského historika, kdy uváděl, že místní vedoucí představitelé polské menšiny byli velmi zklamáni, když na takřka všechna místa uvolněná po vyhnaných Češích a případně i Němcích (údajně jednotky tisíc) ve státní zprávě nebo vedoucích pozicích byli jmenováni lidé přímo z Polska. Z toho co se v širší rodině tradovalo nebylo chování ať již Polské armády nebo nově dosazených úředníků nic extra a možná i toto vedlo k tomu, že se později ke slezské národnosti přihlásilo tolik obyvatel.Rase píše:Celkově stojí za úvahu, odmyslet si oficiální politiku NSDAP a popřemýšlet nad lidskými vztahy mezi samotnými Říšskými Němci a etnickými Němci co připutovali řekněme z Rumunska a kolikrát ani neuměli německy. Obávám se, že obyčejní němci je zrovna nemuseli. Tím víc za mizérie na konci války, kdy jim tam takových lidí přišly stovky tisíc. Ony ty vztahy mezi Říšskými němci ze "staré říše" a němci ze Sudetské župy, byl složitý už nedlouho po zabrání pohraničí. Taky se kolikrát stávalo, že co platilo tam, zde neplatilo atd. Nadšení po návratu do říše začalo postupně chladnout a objevily se první konflikty. Pramenily například z postupného "glajchšaltování" společenského života, kupříkladu v radikálním omezení činnosti spolků, paradoxně i těch, které se hlásily k protičeskému nacionalismu. Nespokojenost se odrážela také v sociálním a ekonomickém postavení, když třeba značnou část lukrativních postů i arizovaného majetku ovládli soukmenovci z říše. Sudetoněmecké prostředí, jeho elity netvořily homogenní monolit a vznikaly sváry mezi různými ideovými proudy, které měly své kořeny již před válkou mezi skupinou tzv. Kameradschaftsbundu v Henleinově hnutí a tvrdým nacistickým jádrem. Koncem války se sudetští němci taky dost upnuli na konečné vítězství říše, jelikož se obávali odplaty českých sousedů. Dalo by se tedy říct, že se paradoxně chovali k obyčejným čechům mnohem hůř než samotní němci (myšleno mezi obyčejnými lidmi). https://kultura.zpravy.idnes.cz/jak-pre ... eratura_ef
Ne tak docela, na slovech která jsem volil jsem si dal záležet, takže prosím citovat přesněNo vida, a to tu někdo tvrdil, že si místní diskutéři uvědomují a uznávají že vyhnání Němců byla temná chvíle v naší historii.
Máš s tím problém, ano či ne? DěkujiNicméně zde se bavíme o tom zda-li mají Palbáci problém s přihlášením se k zločinům na odsunutých Němcích a uznat tato pochybení. Je to jasně definované a uchopitelné
Máme google a zabere to asi tak jednu minutu času.Pátrač píše: Mám v hlavě otázku: Kdo nechal tento monument odstranit a jak je vůbec možné odstranit pietní místo prezidenta, člověka, který tak zásadním způsobem zařídil poválečné znovu vytvoření naší republiky. Nemám jak to zjistit.
Kam se přestěhovaly obě busty, je známo. Jak tehdy Deník informoval, ujal se jich po smrti Jana Horala, majitele hotelu Růže a veterána 2. světové války, generální ředitel společnosti KOH-I-NOOR Hardmuth Vlastislav Bříza. Jan Horal totiž busty s jejich pamětními deskami této společnosti odkázal. Busty nyní stojí na pietním místě v zahradě českobudějovické vily této společnosti.
Martin Doležal, mluvčí společnosti KOH-I-NOOR Hardmuth, k tomu sdělil: „Pamětní desku, která byla původně pod bustou T. G. Masaryka, společnost věnovala zpět městu Český Krumlov. Deska byla osazena na veřejně přístupné místo na budovu radnice v Českém Krumlově. Pamětní deska, jež visela původně pod bustou E. Beneše, se nadále nachází v majetku společnosti KOH-I-NOOR Hardmuth a osazena nebyla.“
Zdroj: https://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy ... 71118.html
Českoslovenští politici se sami velmi aktivně podíleli na tomto rozhodování a nelze říci, že by nám ho někdo snad vnutil či že to bylo "o nás bez nás" a my přišli k hotovému. Byli jsme jednoznačně aktivním hybatelem událostí.palo satko píše:myslim, že zbytočne hladate česke špecifika v celoeuropskom procese vyhnania Nemcov o ktorom Česi nerozhodovali.
A vieš si predstaviť že by presun takého množstva nemcov z ČSR a Polska prebehol bez kooperácie so západnými mocnosťami.Veď im tam musel niekto zabezpečiť stravu,bývanie,.. a zatiaľ tu nikto neuverejnil nejakú protestnú nótu zo strany západných mocností proti tomuto presunu,ktoré ty sa to snažili riešiť nejako inak.Dzin píše:....Je tedy otázka, jestli poválečné odsuny Němců můžeme nazvat "celoevropský proces", protože primárně to postihlo země východní a střední Evropy a jak jsme předeslal osvobozené/obsazené Rudou armádou.