Bazooka I M1
Využitím rakety na tuhé palivo pro potřeby armády, se zaobíral již před koncem první světové války, americký inženýr Robert Hutchings Goddard (1882-1945). Jeho práce pro armádu probíhaly od roku 1915 a zahrnovaly jak mobilní dělostřelectvo, polní zbraně tak i námořní torpéda. Právě od roku 1915 začíná experimentovat se svými patentovanými vynálezy a ověřovat je v praxi. Koncem první světové války spolu se svým spolupracovníkem, kterým byl Clarence Nichols Hickman (1889–1981), úspěšně prezentovali armádní komisi prototyp vojenské rakety. Prezentace proběhla v Aberdeenu ve státě Maryland, dne 6. listopadu 1918. Válka se ale již chýlila ke konci a o pět dní později bylo podepsáno příměří. Ač ukázka dopadla úspěšně, projekt byl ukončen. Zpoždění ve vývoji bylo zapříčiněnou závažnou tuberkulózou s níž se musel Goddard potýkat. Spolupráce s armádou ale pokračovala i po válce, byť již mnohem poklidněji a byla ukončena až v roce 1923. Tehdy vývoj raket pro armádu převzal zmíněný Clarence Hickman. Ruční protitanková zbraň byla pod jeho vedením, intenzivně vyvíjena od roku 1933 ale práce byly dokončeny až v roce 1941. Následujícího roku byla zahájena sériová výroba. První typ bazuky byl nazván Bazooka I M1. Jednalo se o zbraň ráže 60 mm, která měla trubkové vedení o délce 1 550 mm a vážila 5,71 kg. Ze zbraně byla vypouštěna raketa s kumulativní hlavicí, která byla schopna probíjet pancíř o tloušťce 60 mm. Postupně bylo vyrobeno několik typů, které měly mírně rozdílnou účinnost střelby a dosahu. Účinná střelba byla ideální do 110, ale mířená střelba byla možná i na 300 m. Hlavici poháněl k cíli trubkový motor o průměru 26 mm. Střely byly odpalovány elektricky z baterie v pažbě zbraně, později pomoci indukčního generátoru. K prvnímu bojovému použití bazuky došlo v listopadu 1942 při vylodění spojenců na severu Afriky. V rámci smlouvy o půjčce a pronájmu se do rukou Sovětů dostalo značné množství Bazooka I M1 (celkem 3 000 raketometů a 4 260 raket), ti je podrobili důkladnému testování, přičemž došli k následujícím závěrům:
1) Nízká úsťová rychlost (89 m/s).
2) Příliš komplexní design samotné rakety a citlivá rozbuška.
3) Nespolehlivé fungování raketometu při teplotách pod -10 °C. Zejména se to týkalo nestabilního hoření střelného prachu.
4) Velmi nízká efektivita při palbě na vzdálenost přesahující 100 metrů + nedostatečně plochá trajektorie a přesnost.
5) Nízká rychlost palby.
6) Nízké hodnoty penetrace pancíře (max. 50 -55 mm, což je o třetinu méně než Američané deklarovali).
7) Masivní zášleh při odpalu a velké množství kouře může snadno prozradit pozici střelce.
Testy ukázaly, že "Bazooka" nemůže být přijata do výzbroje a další objednávky se jeví jako zbytečné. Sovětští konstruktéři tedy zahájili vlastní práce na RPG-1 (Ручной противотанковый гранатомёт), nechali se inspirovat jak americkou zbraní, tak i německou Raketenpanzerbüchse "Panzerschreck". Vývoj ale pokračoval i v USA a do konce druhé světové války byla bazuka několikrát modernizována a došlo k vývoji nového typu, který měl ráži 88,9 mm. Tyto zbraně, které nesly označení Bazooka II M 20, se dostaly do výzbroje armády USA koncem čtyřicátých let. Dokázaly probít pancíř o síle až 280 mm a byly používány zejména v korejské válce v letech 1950-1953. Licenčně byly vyráběny i ve Velké Británii. Všechny tyto zbraně se proslavily díky speciálně tvarované nálože v samotné střele, která využívala efektu soustředění energie do úzkého paprsku. Tento jen poprvé popsal roku 1888 Charles E. Munroe v roce 1888. Profesor Munroe byl zaměstnán jako chemik torpédových dílen v americkém Newportu. Jedním z jeho úkolů byly zkoušky dodávaných náloží. Při nich si povšiml zvláštního úkazu: nálože z lisované střelné bavlny, v nichž byl vyvrtán otvor pro roznětku, propalovaly pravidelně do podkladové desky otvory, velké jako nezaplněný otvor. Jevu se důkladněji věnoval a detailně jej popsal. Jako demonstraci předvedl propálení stěny starého sejfu několikanásobně slabší náloží, než by měla být potřebná bez vytvarování. Nálož upravil tak, že výbušninou obložil prázdnou plechovku, kterou přiložil na stěnu pokladny.
Zdroj:
https://tankarchives.blogspot.com/2017/ ... -rpgs.html
https://tankarchives.blogspot.com/2017/ ... zooka.html
http://palba.cz/viewtopic.php?f=211&t=7 ... 77#p261207
kapitán E. Yule with s prototypem T1
Bazooka a Panzerschreck
