Ruské aerosáně nasazené na frontě
Konstrukci aerosání si většinou spojujeme až s druhou světovou válkou, překvapivě ale byly nasazeny carskou armádou již v předchozím konfliktu, ba vznikaly ještě mnohem dříve. Průkopník letectví Sergej Sergejevič Něždanovskij (1850-1940) se dlouhou dobu zabýval mimo jiné myšlenkou využití vrtulového pohonu na lyžovém podvozku. Od roku 1873 studoval na technické škole v Moskvě, ale studium přerušil a začal se věnovat výzkumu v oblasti letectví a praktické mechaniky. V polovině 90. let se zabýval vývojem nových řešení vrtulového pohonu. Roku 1893 se zabýval představou letounu s křídlem tlustého profilu. Roku 1904 nahradil kola automobilu lyžemi a vrtuli spojil s motorem pomocí řetězového převodu. V roce 1916, jiné zdroje uvádějí již roku 1914, testoval vozidlo, které se mělo na sněhu pohybovat pomocí hnaného řetězového pohonu. Ten připomínal velice odlehčený housenkový pás, řízení probíhalo pomocí ližiny v přední části, spojené s řídítky, podobně jako u bicyklu. Měrný tlak byl přibližně 0,05 kg/cm2, tedy dostatečný pro jízdu na sněhu. Něždanovskij nebyl jediným průkopníkem. Již v roce 1907 se objevily první automobily na lyžích. Pocházely od letecké společnosti DUKS a navrhl je inženýr Dokučajev a Meller. Do roku 1914 se podobných konstrukcí objevilo zhruba patnáct. Navrhoval je Brilling, Bilinkin, Sikorskij a podobně, všichni činní v oboru letectví. Igor Sikorskij (1889-1972), již ve svých dvaceti letech vytvořil aerosaně, poháněné dokonce dvěma vrtulemi. Na přelomu let pak 1909-1910 vozil po zasněžených kyjevských ulicích 2 až 3 cestující, v saních se vzadu umístěným motorem s tlačnou leteckou vrtulí. Při těchto vyjížďkách zkoušel různé kombinace motorů (15-25 hp) a vrtulí, které hodlal využít u letounů. Počátkem roku 1911 se uskutečnily vůbec první závody aerosaní. Předsedou poroty byl Nikolaj Jegorovič Žukovskij (1847-1921). Od roku 1912 probíhala sériová výroba aerosaní objednaných carskou armádu, ve strojírenském závodě Russo-Balt v Rize. Tamní konstruktéři nevyužili automobilového podvozku, ale postavili zcela nový trup, uzpůsobený od počátku pro pohyb na sněhu. Přední pár lyží byl opět řiditelný. Část vyrobených vozidel byla údajně vyzbrojena kulomety. V této době se objevují aerosáně i ve Francii, Rakousko-Uhersku, Německu a jinde. Po vypuknutí války, našly aerosaně uplatnění i na frontě. Již v zimě 1914-15 byly použity pro průzkum, spojení a další operativní úlohy velení. Působily rovněž v německé armádě, jelikož generál Hindenburg už před válkou předpokládal, že v Rusku mohou aerosaně poskytnout vojsku nedocenitelnou pomoc a pozorně sledoval práce v této oblasti, osobně se zúčastňoval testování i přejímání aerosaní. Saně se osvědčily hlavně v rovinaté krajině, na zamrzlých jezerech a řekách, kdežto v kopcovitém a lesnatém terénu měly potíže s pohybem. Svou užitečnost prokázaly natolik, že i v době občanské války je používal jak rudí i bílí, ale také intervenční vojska. Zima na konci roku 1918 se vyznačovala extrémním množstvím sněhu, který prakticky paralyzoval veškerou dopravu. Proto již na začátku roku 1919, byla bolševiky vytvořena Komise pro stavbu aerosaní KOMPAS, která spolu se specializovanými instituty, měla zahájit výrobu dvaceti aerosaní. Do roku 1923 zde byla vytvořena celá řada různých konstrukcí, jejich aerosáně ale přišly na frontu až v samém závěru občanské války. nechvalně se proslavily při potlačení vzpoury kronštadtských námořníků v březnu 1921.
Zdroj:
https://archiveslo.ru/patent/object/22961760
http://epizodsspace.airbase.ru/bibl/iz- ... ejdan.html
https://avia.academic.ru/1169/%D0%9D%D0 ... 0%B8%D1%87
http://www.panzernet.net/tankist/strank ... i/sans.php
https://www.valka.cz/12392-Ruske-a-sove ... ne-cast-2-
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0 ... 0%B8%D1%87
https://fr.wikipedia.org/wiki/Aerosan?u ... n=linkthru
Igor Sikorski v aerosáních vlastní konstrukce
německé armádní aerosáně
prototyp těžkých aerosání 02SS z Leningradu (1942), výsledek zkoušek neuspokojivý
