Zemakt píše:Nesher: no, zčásti máš jistě pravdu. Nicméně v pozdějších fázích konfliktu šlo opravdu do tuhého. Viz. Stonava a zejména žibridovické nádraží. Zde měl boj již parametry střetů Velké války. K Spiši a Oravě,..bez komentáře

To si nerozumíme, já jsem o přestřelkách mluvil pouze s Oravou a Spiší, tam se skutečně jednalo o několik málo drobných přestřelek, což bylo ve srovnání s tím co se o pár týdnu později odehrálo na Těšínsku skutečně jen drobnost.
Jinak k polským nárokům na Oravu a Spiš mohu dodat jen tolik, že místní obyvatelstvo, jakkoliv národnostně nevyhraněné, o přičlenění k Polsku nijak zvlášť nestálo, např. v obci Oravská Polhora zahájily polské jednotky palbu do vesničanů, kteří proti snaze o přičlenění k Polsku protestovali. Ztráty na životech i počty raněných byly vyšší než v případě přestřelek s Čs. vojskem. Polská armáda okupované oblasti Slovenska vyklidila v podstatě bez boje do poloviny ledna 1919. Dalším důkazem toho, že se přičlenění k Polsku netěšilo mezi místními lidmi velké popularitě je to, že když v roce 1920 velvyslanecká konference rozhodla o definitivní podobě hranic a ČSR musela Polsku předat cca 20% historické Oravy a 4% Spiše, dělo se tak proti vůli místního obyvatelstva. Na druhou stranu je nutné uznat, že odpor místních goralů nepramenil ani tak z národnostních hledisek, ale spíše z obavy o přerušení staletých rodinných a obchodních vazeb v rámci jedné komunity.