
Po mém výletu na sever Evropy se obrátím na západ. Ne na divoký, pokusím se přiblížit letadla krajiny, která znamenala pro naši první republiku záruku klidného rozvoje. Ano, mluvím zde o Francii. Mnozí si jistě připomenou vtipy které popisují Francii jako vždy prohrávajícího, ale jaké vtipy se potom musí vyprávět o nás... I když se to některým „amerikanofilům“ nemusí líbit, Francie dokázala a stále dokáže vyrábět zbraně na světové úrovni. Disponují jadernými zbraněmi vlastní výroby a vývoje, vůbec úroveň využívání jaderné energie je ve Francii ne velmi vysoké úrovni. Ale to jsem poněkud odbočil od tématu.
Nebudu se zde zabývat situací před WW2, krátký seriál se bude týkat pouze stíhacích letounů vyráběných po roce 1945. Vývoj francouzských stíhacích letounů je v této době pevně spjat se jménem Marcel Dassault. Že vám to jméno nic neříká? A co třeba Marcel Bloch? Už přihořívá? Je to stále jedna a tatáž osoba. Marcel Bloch strávil konec války v koncentračním táboře Buchenwald, po návratu domů jsi změnil jméno na Marcel Dassault. Stejně byla pojmenována společnost Bloch, stalo se tak 20.1.1947.
Francie po válce musela přistoupit na nákup letecké techniky v zahraničí. Vlastní letecký průmysl byl po válce ve špatném stavu, bylo proto rozhodnuto zpočátku nakoupit techniku v zahraničí. Byla zakoupena licence na letoun DH 100 Vampire, rovněž je zakoupena licence na motor Nene, špičkový produkt firmy Rolls-Royce. Vampiry vyráběné ve Francii s motory Nene měly označení SE 535 Mistral (celkem 250 ks). Celkem bylo dovezeno 67 ks přímo od DH, dalších 183 ks DH 100 FB. Mk.5 bylo vyrobeno ve Francii (motor Goblin).
Francie však chtěla vyrábět vlastní letouny, v roce 1947 byly zadány požadavky na nový stíhací letoun. Dassault začal na své náklady vyvíjet jednoduchý stíhací letoun poháněný licenčním motorem Rolls-Royce Nene, vyráběným u firmy Hispano-Suiza. Projekt dostal označení M.D.450 Ouragan. Jednalo se o jednomotorový dolnoplošník s přetlakovou kabinou vybavenou vystřelovacím sedadlem, příďovým podvozkem a přídavnými nádržemi na koncích křídel. Prototyp, který vzlétl 28.2.1949, však těmito prvky vybaven nebyl. Jeho pilotem byl Constantin Rozanoff. Celkem byly vyrobeny tři prototypu, letectvo si poté objednalo 15 předsériových strojů, objednávka byla posléze snížena na 12 strojů.
Objednávka větší série na sebe nenechala dlouho čekat, bylo objednáno 150 letounů M.D.450. Později bylo objednáno dalších 200 letounů. Prvních 50 strojů bylo vybaveno verzí motory H-S Nene 102 o tahu 102 o tahu 22.27 kN. Tato verze bývá označována jako M.D.450A. Zbylých 300 letounů bylo poháněno motorem H-S Nene 104B. Tato verze nesla označení M.D.450B. Zálet prvního sériového letounu je datován na 20.12.1951.
Obě verze nesly stejnou výzbroj. Jednalo se o čtyři 20 mm kanony Hispano-Suiza HS-404 s palebným průměrem 125 nábojů na zbraň. Pod křídla se daly zavěsit pumy nebo rakety (16x105mm) o celkové hmotnosti až 1000 kg (2x454 kg). Na koncích křídel byla umístěna přídavná nádrž na 400 litrů paliva.
Ouragan dosáhl také exportní úspěchy. Indie si v roce 1953 objednala 71 letounů vybavených motory Nene 105B, vyzbrojených britskými kanony Hispano. Později Indie zakoupila dalších 33 letounů z rezerv francouzského letectva. V Indii nesl letoun označení Toofani, což v hindštině znamená uragán.
Dalším uživatel byl Izrael který v roce 1955 zakoupil 24 nových Ouraganů a od Armée de I´Air koupil dalších 51 kusů. Ouragan prošel několika konflikty při kterých se projevil jako účinný útočný letoun proti pozemním cílům. Ze služby byly staženy až v roce 1971. V roce 1975 je 18 vyřazených letounů prodáno do Salvadoru.
Příště se podíváme na jedno tajemství...
technická data M.D.450
délka – 10,74 m
rozpětí – 13,16 m
výška – 4,15 m
hmotnost prázdná – 4142 kg
hmotnost maximální – 7900 kg
výkon motoru max – 22,3 kN
max. rychlost – 940 km/h
dostup – 13000 m
max. dolet – 920 km
osádka – 1
Použité zdroje:
Encyklopedie letadel světa
http://www.dassault-aviation.com
http://wikipedia.org