Zde viz mapu

, na které je Malajsie nejen s letišti a městy, ale i s daty, kdy Japonci, to které místo, od 8. prosince 1941, do 25. ledna 1942 obsadili, foto je volně přístupné na několika webech.
Letová situace, úterý, 27. ledna 1942.
Ještě za úsvitu, v úterý 27. ledna, startovaly k průzkumnému letu ze Singapuru dva Mothy z MVAF. Úkol pro Mothy od pozemních sil zněl - propátrat oblast Senggarangu. Jeden z dvojplošníků měl velmi brzy v křídlech několik průstřelů, když palba přicházela ze země, ale vojáky nebylo vidět (je jasné, že Japonci byli maskováni džunglí). Naštěstí k žádnému velkému poškození nedošlo. Druhý Mothy, se kterým letěl Flt. Lt. Dane směrem k tamějšímu letišti Batu Pahat přeci jenom u silnice japonské vojáky spatřil. Dane tak potlačil svůj stroj do střemhlavého letu, aby přesněji zjistil o koho jde. Velmi rychle poznal japonské přilby a ihned zahájil palbu. Průzkum byl pak přece jenom úspěšný, neboť piloti objevili i 3 000 vojáků a důstojníků z 53. britské a 25. (28.) indické brigády, kteří byli obklíčeni a zcela odříznuti západně od Rengitu. Po zpracování průzkumných údajů, které přivezly Mothy (zde viz foto

, pod kterým byl popisek, Tiger_Moth_A17_543_ilustr., foto je volně přístupné na několika webech.), byli v příštích čtyřech dnech vojáci a důstojníci zachráněni z bažinatého pobřeží jižně od Batu Pahat a zpět do Singapuru odvezeni dělovými čluny Dragonfly a Scorpion. Byla to jedna z mála akcí, které bylo možno hodnotit kladně.
Anglo-japonská trojice historiků na str. 348. až 352., dodává ke dni 27. ledna 1942 o unaveném britském letectvu následující, cituji:
"Unavené britské letectvo však oddech nedostalo. Brzy ráno odstartovaly Sgn. Ldr. Brooker, Plt. Off. Parker a Sgt. Christian, aby zaútočili na průzkumný letoun, ale po vystoupání do 25 000 stop se jim nepodařilo s ním navázat kontakt. Christianův Hurricane se náhle zvrátil a střemhlav zamířil k zemi. Brooker ho rádiem volal a letěl za ním. Nebyl žádný zřetelný důvod pro takový pád, ani proto, že nedostal odpověď. Sledování skončilo ve chvíli, kdy Hurricane zmizel v nízké mrakové přikrývce. Brooker s Parkerem záhy zamířili zpět do Seletaru. V 10.00 hod. Hurricane ve vysoké rychlosti havaroval a explodoval na gumové plantáži v Johoru.
Flt. Lt. Norman Welch, pobočník 232. perutě, vedl malou skupinu k místu havárie; museli kopat do hloubky 13 stop, než se dostali k ocasu letounu, kde bylo nastříkáno sériové číslo BE590. Po ujištění, že jde skutečně o zmizelý letoun, byla díra zasypána a vojáci zde drželi stráž. Žádná stopa po Charlesu Christianovi se neobjevila, a tak se mělo zato, že zůstal v letounu."
Letová činnost pokračovala v pozdním dopoledni toho dne, kdy odstartovaly na hlídku dvě Buffala z 243. peruti (zde viz foto

, na kterém jsou Buffala z 243. peruti, foto je z majetku Australského muzea a je volně přístupné na několika webech.). Sotva letouny vzlétly objevili piloti Buffal 24 bombardérů G4M z leteckého pluku Kanoja. Doprovod jim dělalo 19 stíhaček Zero a dva průzkumné C5M. Cílem bombardování bylo letiště Kallang (Mapa se všemi letišti

na ostrově Singapur, je zakreslen i obvod města Singapur /viz City/, mapa je volně přístupná na několika webech.). Do zápisů pak osádky japonských bombardérů ohlásily, že na zemi zapálily pět britských letounů. Na letišti Kallang zrovna v době japonského náletu měly Hurricany z 488. perutě doplněny letouny palivem. Do toho začaly padat pumy. Celkem osm pilotů se ukrylo za pytli naplněnými pískem, jimiž bylo obloženo stanoviště protiletadlového děla. Jeden z výbuchů pumy u dočasného krytu pilotů je zavalil pytli s pískem. Kolegové je vyhrabali v šoku, ale nezraněné. Takové štěstí však jejich Hurricany neměly. Pumy dva letouny zničily úplně, tři Hurricany byly neopravitelně poškozeny a tři byly poškozeny lehce. Na letišti v Kallangu byla také prakticky všechna zbývající Buffala z 243. perutě buď zničena, nebo poškozena. Dva Bristol Blenheimy byly zapáleny. Zničeny byly hangáry, hospodářské budovy a tři palivové nádrže. Mezi účastníky bombardování a následném vyhrabávání pilotů byl také Sgt. Fisken, který byl očitým svědkem zničení nejbližšího Buffala. Později vyprávěl:
"Byl jsem v zákopu s brigádou kopáčů a slyšel jsem kvílení padajících pum. Buffalo muselo být zasaženo na přídi pumou s dlouhým hrotem a při doteku explodovalo. Obyčejně bouchaly několik stop nad zemí. Mnoha vojákům tyto pumy způsobily ošklivá zranění nohou.
Blízko našeho pohotovostního baráku stála cisterna s palivem pro letouny. Automobil byl zasažen do motoru a ze středu cisterny pod tlakem vytékal proud benzínu. Nahoře, asi 40 stop vysoko, z ní šlehaly plameny jako z naftového vrtu. Ve vzdálenosti asi 200 yardů se shromáždilo okolo 60 lidí, obávali se exploze cisterny. Zřejmě nic takového ještě neviděli a jako všichni ostatní byli i oni vyděšeni."
Po těžkém prvním japonském dopoledním náletu na letiště Kallang, dne 27. ledna 1942, přišel, asi tak o 40 minut později, druhý nálet. Bylo to zrovna v době, kdy personál letiště a vlastně kdo měl volné ruce, se pokoušel zachránit letouny a i sklady a vše co v nich bylo. Druhá vlna japonských bombardérů své pumy shodila v blízkosti stojánky 243. peruti, a zničena byla další dvě Brewster Buffala a dva Hurricany. U stíhaček Hurrican se jednalo o sériová čísla BM902 a BG588, které v Kallangu zanechala letka 'C' z 232. (P) peruti. Letouny stály v těchto místech proto, že byly poškozeny a měly být na těchto stojánkách opraveny. Proti druhé vlně japonských bombardérů se pokusila zasáhnout dvě hlídkující Buffala, ale dostala se do souboje s doprovodnými japonskými stíhačkami.
"Plt. Off. Marra a Plt. Off. Cranstone společně poškodili jednu stíhačku. Při návratu zjistili, že je Kallang plný kráterů, a proto není možné zde přistát. v zápětí byli instruováni, aby odletěli do Sembawangu.
Po tomto náletu byly zbývající letouny 243. peruti předány 453. peruti i se čtyřmi piloty (seržanti Fisken, Weber, Wipiti a Kronk) a 243. peruť byla zrušena. Ve stejné době byly 21. peruť RAAF a 453. peruť ustanoveny jako samostatné jednotky, přestože první z nich byla bez letounů. Příštího dne se personál 21. peruti RAAF s výjimkou několika zkušených pilotů nalodil a přes Sumatru a Jávu odplul do Austrálie. A tak z původních čtyř perutí Buffal zůstala pouze jedna, velice oslabená jednotka. V pohotovosti byly vždy dva letouny, ale vzhledem k chybějícímu varovnému systému nepřítele většinou nedostihly. Podle vlastních slov pilotů stoupající Buffala se ve vzduchu převalovala jako 'vepři v blátě'. Příslušníci peruti už byli bez iluzí. Když vojenská policie zavedla vyšetřování o dezercích (stálý problém personálu některých perutí Hudsonů v Malajsku) a když krátce poté velitel základny Air ViceMarshal Maltby pronesl projev, ve kterém byli Australané označováni jako 'žluťáci' a jim podobní nekalí živlové, byla peruť, jak se píše v neoficiálním deníku pilotů, 'velice zmatená a rozzlobená'."
Když se Japonci vylodili v Endau hrozilo obráncům západní části Johoru, bezprostřední nebezpečí obklíčení a odříznutí od hlavních jednotek. Proto dostaly britsko-australsko-indické jednotky rozkaz, aby ustoupily na ostrov Singapur. Je pochopitelné, že tento krok znamenal, že bylo Malajsko úplně ztraceno. V této době byl pro Singapur jedinou dobrou zprávou fakt, že byl ohlášen přílet Hurricanů 232. (zde viz foto

, na kterém je Hurricane z 232. perutě, foto je volně přístupné na několika webech) a 258. peruti z letadlové lodi Indomitable. Ve stejnou dobu (27. ledna) odletěla ze Singapuru 8. peruť RAAF do Palembangu a dne 29. ledna jí následovala 1. peruť (Tabulka 21. byla sestavena anglo-japonskou trojicí historiků Christopher Shores, Brian Cull a japonský historik Jasuho Izava a je použita z jejich knihy Krvavá Jatka I., str. 352).
Tabulka 21.
48 Hurricanů, které odletěly z Indomitable do Batavie na Jávě.
232. peruť.........................................................258. peruť
Sqn. Ldr. A. J. A. Llewellin..............................Sqn. Ldr. J. A. Thompson
Flt. Lt. E. W. Wright, DFM..............................Flt. Lt. D. J. T. Sharp, RNZAF
Flt. Lt. I. Julian, RNZAF..................................Flt. Lt. V. B. de la Perrelle (NZ)
Plt. Off. E. C. Cartrell, RNZAF........................Flg. Off. A. G. Donahue (US)
Plt. Off. J. C. Hutton.........................................Flg. Off. H. A. Dobbyn, RNZAF
Plt. Off. J. K. McKechnie, RCAF.....................Plt. Off. B. A. McAlister, RNZAF
Plt. Off. L. A. Emmerton...................................Plt. Off. C. Cambell-White, RNZAF
Plt. Off. M. C. Fitzherbert.................................Plt. Off. A. H. Milnes
Plt. Off. T. W. Watson, RCAF..........................Plt. Off. J. A. Cambell (US)
Plt. Off. R. T. Bainbridge..................................Plt. Off. C. Kleckner, RCAF (US)
Plt. Off. W. M. Lockwood, RCAF....................Plt. Off. G. C. S. Macnamara (Rhod)
2/Lt. J. Stewart, SAAF......................................Plt. Off. A. D. M. Nash
2/Lt. N. R. Dummett, SAAF.............................Plt. Off. A. Brown, RCAF
2/Lt. N. Anderson, SAAG.................................Plt. Off. E. M. T. Tremlatt
Sgt. J. A. Sandeman Allen.................................Plt. Off. N. L. McCulloch
Sgt. G. J. Dunn, RCAF......................................Plt. Off. D. B. F. Nicholls
Sgt. R. W. Parr...................................................Sgt. R. B. Keedwell, RCAF
Sgt. F. Margarson..............................................Sgt. C. T. R. Kelly
Sgt. W. A. Moddie, RNZAF.............................Sgt. D. N. Caldwell, RAAF
Sgt. I. D. Newlands, RNZAF............................Sgt. H. Lambert
Sgt. G. J. King...................................................Sgt. P. T. M. Healy
Sgt. T. W. Young, RAAF.................................Sgt. A. Sheerin, RAAF
Sgt. D. Kynman.................................................Sgt. N. H. Scott, RCAF
Sgt. A. W. May..................................................Sgt. K. A. Glynn
Letový den středa, 28. ledna 1942, Singapur.
Již velmi brzy ráno ve středu připlul do zálivu Keppel v Singapuru další britský konvoj, který s dvěma předchozími konvoji přivezl posily, což byl zbytek 18. divize, včetně 4. a 5. praporu suffolkského pluku. Jednalo se o brigádní skupinu, která připlula z Indie, a která měla dva až tři tisíce vojáků z Austrálie. Součástí konvoje bylo také i několik protiletadlových jednotek. Čtyři japonské hlídkující G3M (zde viz foto
, pod kterým byl popisek G3M_Type 96_Attack_Bomber_2, foto je volně přístupné na několika webech.) z leteckého pluku Mihoro pak objevily další konvoj z Austrálie, který směřoval úžinou Banka na sever do Singapuru. Osádky hlídkujících japonských letadel hlásily svým nadřízeným, že tento konvoj je složen ze šesti transportních lodí a pěti torpédoborců. Dle japonských zápisů v denících, hlídkující G3M konvoj bombardovaly, ale bez výsledku.
Od britsko-japonské trojice historiků se dozvídáme ke dni 28. ledna o stavu Hurricanů, které byly v prvé várce přivezeny a sestaveny v Singapuru, cituji ze str. 352.:
"Z původní dodávky 51 rozložených Hurricanů zůstalo už jen 21 letounů a další 4 mohly být připraveny k boji během 24 hodin. Zbývajících 17 letounů bylo zničeno, 7 Hurricanů bylo v opravě a 2 byly stále u svých jednotek, ale čekaly na opravu. Během odpoledne vedl Sqn. Ldr. Brooker všechny bojeschopné Hurricany k útoku na nedávno obsazené letiště Kluang. Protože piloti na zemi neobjevili žádné letouny, zaútočili na postavení protiletadlových děl.
V té době byl vydán rozkaz ke všeobecné evakuaci Johore Baharu a odloučená letka MVAF měla odletět do Singapuru. Základnou pro Mothy letky 'A' se stalo závodiště Bukit Timah, protože Kallang byl intenzivně bombardován. Okolní plochy byly špatné, takže noční přistání po večerních letech vyžádaných III. (pozemním) sborem bylo velmi riskantní. Bylo potřeba zajistit lepší letiště. Proto byla vyčleněna část území u křižovatky silnic Paya Lebar a Macpherson; místo bylo původně připravováno pro Hurricany; byly tu velmi dobře zamaskovány boxy pro letouny, i když ubytovací prostory byly zpočátku umístěny do kravína. Avšak brzy byl pro letce a velitele výcviku díky laskavosti vojáků Norfolského pluku, kteří bránili letiště, zbudován malý bungalov."