Století pod parou, aneb konflikt na Jadranu v souvislostech

[Polarfox]

Století pod parou

aneb konflikt na Jadranu v souvislostech (úvod a rozcestník)

Rok 2018 se bezesporu pro Českou republiku ponese v duchu oslav, a to především 100letého výročí historického přelomu a jednoho z nových začátků, neboli vzniku Československa. Zároveň je to však i výročí rozloučení se s předchozí érou pod křídly habsburského mocnářství. A tedy zároveň okamžikem, kdy česká kotlina ztratila kontakt s mořem a krátkou, leč zajímavou, rakousko-uherskou námořní tradicí. Vzhledem k tomu, že rakousko-uherští námořníci pocházející z českých zemí tvořili na sklonku této éry pevnou součást personálu a námořnictva jako takového, je tato tradice i součástí našich dějin. Ač se rozhodně nedá říci, že by námořní záležitosti (ať už se jedná o ty rakousko-uherské či světové) v našich končinách zabíraly jednu z předních příček zájmu historiků a fanoušků vojenské historie, nějaké základní povědomí se tu za posledních 100 let přeci jen vytvořilo. Nemluvě o tom, že daná oblast sebou nese určitou dávku romantismu a něčeho cenného a ztraceného. Kde navíc můžeme být na svůj podíl právem hrdi a řada lidí by si ho ráda připomínala. Není tedy divu, že i v současné době se občas někdo v literatuře či jiném vzdělávacím/výpravném prostředku k této části našich dějin navrátí a předestře před zájemce alespoň kousek této zašlé éry s jejími událostmi, aktéry a technickými výdobytky.

Jenže jak to tak bývá, každá záležitost má většinou svůj rub a líc a nejinak je tomu i zde. Když budu jako autor tohoto textu zcela upřímný, zdejší historiografie a obecné povědomí vypráví obvykle jen jednu část příběhu, pokud je tato vůbec přesná, a tedy prakticky příběh zcela jiný. Idealizace, nostalgie, národní cítění až nacionalismus, otázka panslovanství, opovržení bývalým protivníkem/vyzdvižení vlastní strany v operačním módu fandění fotbalovému týmu "my x oni", kreativní a nekompletní výklady, cílené či mimovolné, omezení se na úzký okruh zdrojů, z nichž čerpat a pohledů, z nichž se na problém dívat, jsou hlavními důvody tohoto stavu. Nemá cenu je v této úvodní části blíže rozebírat, ale jsou tu přítomny v hojném zastoupení na nespočtu míst a s mnohaletou vzájemnou provázaností, což idealizaci často katapultovalo na pozici faktu. I tato katapultáž v jedné knize, kde se zajímavé pasáže mísily s částmi působícími pokusem atakovat žánr konspiračních teorií, mě pohnula směrem opět něco po čase na Palbu napsat. Mým záměrem není "napravovat" dějiny, ale poskytnout materiál a východisko k zamyšlení, že na některé věci je možné (či lépe prakticky nutné) se dívat i jinak. Že dějiny a zásluhy našich předků nebudou ochuzeny/upozaděny tím, když se ubere na nacionalismu a idealismu a ani událostem to nijak neubere na váze a zajímavosti. Když to řeknu velice otevřeně, zkreslené události nikdy nepovedou k opravdovému pochopení a tomu kýženému "áááha!" a člověk zůstane nesvobodný. Někdy výsledný obrázek nemusí být tak hezký a populární, ale zase se stane o poznání členitějším, nitky začnou navazovat a celý obraz/vzorec začne dávat konečně smysl. Toto by dle mého měla být alfa a omega každého, kdo se žene za poznáním...něco co možná jedinci neulehčí život, nebude zařazené v jasných kontrastních pruzích, nestane se obecně přijímaným a vítaným, ale poskytne mu vnitřní svobodu, protože je o krok dále v nikdy nekončícím hledání, jak věci reálně fungují a dějí se.

A po tomto vzletném úvodu opět zpět na zem. Co tedy čtenáře vše v budoucnu čeká? Nu, ani autor v podstatě ještě sám neví , neb to bude záležitost kontinuální a namátková. Rád bych postupně vybíral různé nepřesnosti (až mýty) a idealizace (či naopak zášti), které se ohledně rakousko-uherského námořnictva (a jeho protivníků), jeho personálu, techniky a akcí v rámci Velké války nakupily, ať již obecně nebo i zde na Palbě a pokusil se jim dát trochu jiný směr či trochu těch korekcí. Byly tedy první R-U dreadnoughty takové zlaté terno, za jaké bývají považovány? Je na akce Rakušanů a Italů opravdu pohlíženo optimálně a nestranně? Je opravdu záhodno za každým bukem vidět Čecha (ať už to nakonec Čech byl či ne a cítil se tak či ne) a za každou akcí nacionalistický podtext? Zlomyslní, neschopní a zrádní Italové? Uvidíme, nechme se překvapit. Cílem není znevažovat, někoho/něco pomlouvat a snižovat (byť bez nutné kritiky se to bohužel občas neobejde a v pozdějších dílech to může být i kritika nevybíravá a velice přímá), ale jen ukázat, že svět není omezen na jeden výklad, jeden pohled a jednu úroveň. Myslím, že rakousko-uherské námořnictvo a (nejen) čeští námořníci si to přeci jen alespoň jednou za 100 let zaslouží. A První světová válka na Jadranu jakbysmet. Každopádně první částí bude trochu jiný pohled na třídu Tegetthoff, v druhé bych se rád blíže podíval na smůlou a nepřesnostmi olepený "maďarský" dreadnought Szent István a ve třetí na srbo-chorvatsko-rakousko-slovanský přeboj ve výrobě národní historie (a národních záští), neboli potopení vlajkové jednotky Viribus Unitis na samém závěru války. Čtvrtou by mohlo být pohroužení do české historiografie a národních specifik a proč je někdy pomalu lepší věřit chemtrails. A Pak? Pak se prostě uvidí ...pokud někoho mezitím výrazně nedožeru, tak námětů je dost a dost.

Celý cyklus je pracovně pojmenován jako "Století pod parou" a tak by se možná slušelo na závěr tohoto úvodního textu tento pojem trochu osvětlit. Idea je v podstatě velice prostá - přinejmenším 100 let se tu po kolejích řítí rozhicovaná mašina, pravidelně dokrmovaná z přívěsného tendru plnými lopatami vášní, nacionalismu a zjednodušení, přičemž v kilometrech (v našem případě desetiletích) hustých oblaků dýmu valících se za celou soupravou se často ztrácí to podstatné, aneb realita. Nezbývá tedy, než nasadit si roušku a jít ji do toho marastu hledat, neboť (byť by to bylo nejideálnější řešení) od rozhicovaného vlaku historie (a "historie") nemůžeme moc očekávat, že zpomalí či dokonce zastaví a nechá tu kouřovou clonu alespoň trochu rozptýlit. Takže nasadit roušky a jde se bádat. Schovává se tam toho ostatně až až a někdy ne ani tak hluboko, jak by se mohlo zdát.

Seznam a odkazy na doposud publikované části série:

Akt první – dreadnoughty třídy Tegetthoff/Viribus Unitis
Akt druhý – potopení obrněnce Viribus Unitis
Akt třetí – rakousko-uherský nájezd na italské pobřeží z 24.5.1915

********************************************************************************

Seznam použitých zdrojů:

Akt první – dreadnoughty třídy Tegetthoff/Viribus Unitis

To Crown the Waves: The Great Navies of the First World War, Vincent P. O'Hara, W. David Dickson, Richard Worth, 2013
Who was responsible for the faults in the Tegetthoff class? (Warship Vol. IV), René Grégr
The Naval Policy of Austria-Hungary, 1867-1918, Lawrence Sondhaus, 1999
Naval firepower, Norman Friedman, 2008
From Ironclads to Dreadnoughts: The Development of the German Navy 1864-1918 Part VIII (Warship International Vol. LIV), Dirk Nottelmann, 2017
Naval Weapons of World War One, Norman Friedman, 2011
Szent István, Hungaria´s Only and Ill-Fated Dreadnought (Warship International Vol. XXVIII), Erwin F. Sieche, 1991
Austria-Hungary´s Monarch Class Coast Defence Ships (Warship International Vol. XXXVI), Erwin F. Sieche, 1999
Faults in the Viribus Unitis Class (Warship Vol. III), Friedrich Prasky
The Naval War in the Adriatic Part 1: 1914-1916 (Warship 2015), Enrico Cernuschi, Vincent P. O'Hara
The Naval War in the Mediterranean: 1914-1918, Paul G. Halpern, 1987/2016
Austro-Hungarian Warships of World War I, René Grégr, 1976
Okrety liniowe typu Tegetthoff (Okrety Wojenne spec. 27), Zvonimir Freivogel, 2009
Die Schlachtschiffe der K.u.K. Marine (Marine-Arsenal 14), Erwin F. Sieche, 1991
Austro-Hungarian Battleships 1914-18, Ryan Noppen, 2012
Austro-Hungarian Naval Policy 1904-14, Milan N. Vego, 1996

Austro-Hungarian Battleships, András Veperdi (PDF)
Az Osztrák–Magyar Monarchia Majdnem- Dreadnoughtjai: A Radetzky-Osztály, Mihály Krámli (PDF)
A Császári és Királyi Haditengerészet „csatahajói" az első világháborúban, Ferenc Kaiser (PDF)
Modernizace rakousko-uherského válečného námořnictva v letech 1897-1914, Karolína Kalecká (PDF)
The two battleships that were never built in Rijeka, Mihály Krámli (PDF)
Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918, Antonio Schmidt-Brentano (PDF)
A Tegetthoff-Osztály Születése, Az osztrák-magyar dreadnought-program, Mihály Krámli (PDF)
Az S. M. S. Szent István. Magyarország és az osztrák-magyar dreadnought-program, Mihály Krámli (PDF)

http://www.kriegsmarine.hu
- A "megerősített TEGETTHOFF-osztályú" csatahajók torpedóvédelmének tesztelésére végzett szekciókísérlet és jegyzőkönyve, Mihály Krámli
- A 24 500 tonnás csatahajóterv - favorit három felvonásban, Mihály Krámli
- A Koudelka-misszió, Alfred von Koudelka fregattkapitány látogatása a berlini birodalmi tengerészeti hivatalban és ennek dokumentumai 1909. április 29-30., Mihály Krámli
- A SZENT ISTVÁN csatahajó elsüllyedése dokumentumok tükrében, Andor Bánsági
http://www.navweaps.com/
https://www.tapatalk.com/groups/warship ... ionboards/
http://www.kriegsmarine.at/
http://croatian-treasure.com/main.html
http://www.kuk-kriegsmarine.at/schlachtschiffe.htm
https://warshipprojects.wordpress.com/2 ... p-genesis/
http://www.paluba.info
https://forum.axishistory.com

Akt druhý – potopení obrněnce Viribus Unitis

The Naval War in the Adriatic Part 2: 1917-1918 (Warship 2016), Enrico Cernuschi, Vincent P. O'Hara
After the Kaiser: The Imperial German Navy´s Light Cruisers after 1918 (Warship 2017), Aidan Dodson
After the Kaiser: The Imperial German Navy´s Light Cruisers after 1918 (A´s & A´s, Warship 2018), Enrico Cernuschi
The Kaiser's Battlefleet: German Capital Ships 1871-1918, Aidan Dodson, 2016
La Grande Guerra in Adriatico, Lucio Martino, 2014
Yugoslav Naval Guns and the Birth of the Yugoslav Navy, 1918-1941 (Warship International Vol. XXIV), René Grégr, 1987
The Yugoslav Navy, 1918-1941 (Warship International Vol. XIX), Milan Vego, 1982
Diario di bordo 1914-1918: La Grande Guerra della Regia Marina giorno per giorno, Franco Prosperini, 2017
Navi e marinai italiani nella grande guerra, Erminio Bagnasco, Achille Rastelli, 1997
Capital Ships of the Italian Royal Navy 1860-1918 Part III: Pre-dreadnought Battleships (Warship International Vol. LIII), Aldo F. Ordovini, Fulvio Petronio, David Sullivan, 2016
Sea Power: The Italian Way, Enrico Cernuschi, Alessandro Gazzi, 2017
Storia della Dottrina Navale Italiana, Luigi Donolo, 1996
Battaglie sconosciute: Storia della Regia Marina durante la grande guerra, Enrico Cernuschi, 2014
La corazzata: L'evoluzione della nave da battaglia in Italia, Achille Rastelli, 2006
La Marina Italiana e l'Adriatico: Il potere marittimo in un teatro ristretto, Riccardo Nassigh, 1998
Britain, France and the Naval Arms Trade in the Baltic 1919-1939: Grand Strategy and Failure, Donald Stoker, 2003
Dalla Serenissima all'aquila bicipite: Le basi navali e gli arsenali di Venezia, Pola e Cattaro durante la Grande Guerra, Martino Ferrari Bravo, Ilija Lalosevic, Raul Marsetič, Radojica Pavićević, 2012
Velká válka na moři, 5. díl, rok 1918, Jaroslav Hrbek, 2002
Le navi degli sconfitti (STORIA militare n. 19), Achille Rastelli, 1995
Flota II Rzeczypospolitej i jej okręty, Maciej Neumann, 2013
Sprowadzenie poniemieckich torpedowców do Polski (Morze, Statki i Okręty 6/2009), Jan Bartelski

Piráti svobody: Čeští námořníci v letech 1918-1921, Jindřich Marek, 2002
Žraloci císaře pána: Čeští námořníci na rakouských ponorkách 1914-1918, Jindřich Marek, 2001
Bitva v Otrantské úžině: Největší námořní bitva První světové války na Jadranu, Jiří Novák, Andrej Žiarovský, Stanislav Šupík, 2011
Příběh "Ostrostřelce": Osudy rakousko-uherského torpédoborce Scharfschütze za První světové války, Jiří Novák, 2003
Pod rakouskou vlajkou: Čeští námořníci v létech 1900-1918, Jindřich Marek, 2003
Bitva o Jadran: C. a K. válečné námořnictvo za 1. světové války, Jiří Novák, 1998
Rakousko-uherské válečné námořnictvo na fotografii, 2014

http://www.betasom.it/

Akt třetí – rakousko-uherský nájezd na italské pobřeží z 24.5.1915

Ufficio Storico Regia Marina - La Marina italiana nella Grande Guerra. Vol.1 - Dalla pace di Losanna alla Guerra italo-austriaca (1935)
Ufficio Storico Regia Marina - La Marina italiana nella Grande Guerra. Vol.2 - L'intervento dell'Italia a fianco dell'Intesa e la lotta inAdriatico (1935)
Ufficio Storico Ministero della Marina - I nostri sommergibili durante la guerra 1915-1918 (1933)
Salvat Ubi Lucet. La base idrovolanti di Porto Corsini e i suoi uomini (1915-1918), Mauro Antonellini, 2008
Le Marche e la prima guerra mondiale: il 1915. Vol. 1: Sotto attacco: tanto indifese quanto interventiste, Massimo Coltrinari, 2016
Le Marche e la prima guerra mondiale: il 1915. Vol. 2: primi sei mesi di guerra: dall'euforia interventista alla realtà della trincea, Massimo Coltrinari, 2017
1915. L'anno della passione. Dalla neutralità all'intervento, Massimo Coltrinari, 2018
The Italian navy in the world war 1915-1918. Facts & figures, Provveditorato Generale dello Stato, 1927
Italian Foreign Policy, 1870–1940, C. J. Lowe and F. Marzari, 1975
Army, State and Society in Italy, 1870–1915, Yoshitaka Suzuki, 1989
The Crisis of Liberal Italy, Douglas J. Forsyth, 1993
Le difese costiere italiane nelle due guerre mondiali, Clerici, Carlo Alfredo, 1996
Gli incrociatori italiani 1861-1975, Giorgio Giorgerini Giorgio, Augusto Nani, 2017
The Great War in the Adriatic sea 1914 - 1918, Zvonimir Freivogel, 2019
Austro-Hungarian Cruisers in World War One, Zvonimir Freivogel, 2017
Austro-Hungarian Battleships in World War One, Zvonimir Freivogel, 2018
The Austro-Hungarian artillery from 1867 to 1918 : technology, organization and tactics, M. Christian Ortner, 2007

Italy and Neutrality: Cultural, Political and Diplomatic Framework, Andrea Carteny (PDF)
Italian Attitude Towards the Albanian Issue: Albania's Southern Border at the Conference of Ambassadors in London 1912-1913, Xhilda Shuka (PDF)
Italy, Secret Treaty of London and the Albanian Issue, Xhilda Shuka (PDF)

http://coltrinarimassimo.blogspot.com/
http://coltrinaristoriamilitare.blogspot.com/
http://anconalastoria.blogspot.com/
http://valoremilitare.blogspot.com/
http://www.fortificazioni.net
https://www.isedicifortidiancona.com/
http://www.mauroantonellini.com
http://www.marina.difesa.it/

[Polarfox]

Doplněny použité zdroje pro první článek (pouze nějak se vážící ke konstrukci a historii). Každý následující článek bude mít vlastní sekci neduplicitních materiálů.

[jarl]

Děkuji za doplnění použitých zdrojů. Ten seznam je vskutku reprezentativní. Práce Grégra, Veperdiho, Vegy a zejména Freivogela znám, ale ostatní jsou pro mě nové. Příjemný šok mi způsobila ta disertační práce Karolíny Kalecké. Hned jsem si jí stáhl i s její diplomkou o rakouských výzkumných plavbách a nestačím se divit. To bude počteníčko!

Zájemcům o tyto bitevní lodě doporučuji i Vynogradovovu ruskou monografii, kterou si lze volně přečíst zde: http://www.wunderwafe.ru/Magazine/MK/2001_03/index.htm

[Polarfox]

Mihály Krámli - alfa a omega. Jeho články vřele doporučuji. A práce Kalecké je moc hezká, jen musíš brát v potaz, že fušuje především do politické roviny, ne technologie/zbraní (někdy jsou tam tak nenapojené nitky a zbytečné nepřesnosti).

Kdybych z výše uvedeného měl doporučit nějaké průřezové (a běžně dostupné, v rámci mezinárodního knižního trhu) knížky pro angličtináře, tak jsou to:
To Crown the Waves: The Great Navies of the First World War, Vincent P. O'Hara, W. David Dickson, Richard Worth, 2013
The Naval Policy of Austria-Hungary, 1867-1918, Lawrence Sondhaus, 1999
The Naval War in the Mediterranean: 1914-1918, Paul G. Halpern, 1987/2016

To se v knihovničce nikdy neztratí. Plus eventuálně Naval Weapons of World War One.

Okrety Wojenne spec., Marine-Arsenal 14 a Osprey (Noppen) mě moc nenadchly. Nejde to moc do hloubky a je to takový ten mainstream servis, se všemi nedostatky a stereotypy. Vego se hodí, ale řekl bych, že je tam dost chyb.

[Ataman]

Příjemný šok mi způsobila ta disertační práce Karolíny Kalecké. Hned jsem si jí stáhl i s její diplomkou o rakouských výzkumných plavbách a nestačím se divit. To bude počteníčko!

Jojo, taky tak.

[Polarfox]

Doplněny použité zdroje pro druhou část.

[Polarfox]

Doplněny použité zdroje pro třetí část.

[jarl]

Díky. I když ty italské zdroje pro mě stejně zůstanou nesrozumitelné, i kdybych je pohledal někde na internetu.

[Polarfox]

Spousta lidí se některých jim neznámých jazyků celkem zbytečně a ku vlastní škodě bojí. Je zásadní rozdíl mezi hovorovým jazykem a dejme tomu beletrií a odborným textem. To poslední lze, při znalosti tématu a trochu té logiky číst s porozuměním 40-60% textu. Odborný text je mnohem podobnější napříč jazyky, při častém styku s tím jazykem člověk rychle pochytí mnoho výrazů a strukturu, což práci výrazně ulehčí, dále jsme v 21. století a k ruce jsou online překladače a OCR technologie. Kombinace toho všeho dokáže divy. Komu není cizí například angličtina, tak se porve přinejmenším s francouzštinou, italštinou a španělštinou. Prokousal jsem se (o něco obtížněji) i holandštinou. Průser jsou jazyky s úplně jinými písmy a příliš odlišnou strukturou/zápisem. Samozřejmě kdyby na mě někdo kváknul, tak nerozumím lautr ničemu, ale to je zcela vedlejší, protože já potřebuji pouze číst v odborném textu, základně mu rozumět a dostat ven klíčové informace a dohledat/přeložit si zbytek. Je to jednodušší než se to zdá a je škoda to vzdávat předem.

[Zemakt]

Potvrzuji, jde to. Za což mohu ostatně ještě tímto Polarovi poděkovat. Maďarština jde přelouskat také . Podmínkou je pak alespoň základní přehled v problematice, řekl bych. Potom by to mohlo být fakt tápání. Konkrétně u mne, když se pak opravdu někde zaseknu, no tak se holt zeptám no. Líná huba holý neštěstí se říká.

[jarl]

Jasně, že když člověk opravdu chce, dá se proniknout do mnoha cizojazyčných textů. Mně ještě před pár roky také připadala psaná polština naprosto nesrozumitelná, ale když jsem si s tím dal práci, dokázal jsem se zorientovat. Základ je ovšem silná motivace a tu momentálně u italštiny nepociťuji.

[Polarfox]

Maďarština jde přelouskat také

Tak to tě zaměstnám jako překladatele Ta maďarština mě zatím odrazuje od pořízení tohoto předpokládám zlatého dolu: Mihály Krámli, "Az Osztrák-Magyar Monarchia Cstahajói: 1904-1914"

Základ je ovšem silná motivace a tu momentálně u italštiny nepociťuji.

Ty informace, které nikde jinde nenajdeš (ev. ne korektně) a v podstatě oblast téměř nepolíbená (a to zdaleka ne jen u nás)

[jarl]

Základ je ovšem silná motivace a tu momentálně u italštiny nepociťuji.

Ty informace, které nikde jinde nenajdeš (ev. ne korektně) a v podstatě oblast téměř nepolíbená (a to zdaleka ne jen u nás)

Věřím, ale já momentálně nic o této problematice nechystám, takže si nemůžu dovolit investovat tolik času do něčeho čemu se možná i několik let nebudu věnovat. Jasnou prioritou je pro mě momentálně Pacific, a i tam už jsem ve skluzu.

[Kouzelnik]

(...)
Seznam použitých zdrojů:

Akt první – dreadnoughty třídy Tegetthoff/Viribus Unitis
(...)The Naval War in the Adriatic Part 1: 1914-1916 (Warship 2015), Enrico Cernuschi, Vincent P. O'Hara
(...)

Akt druhý – potopení obrněnce Viribus Unitis
The Naval War in the Adriatic Part 2: 1917-1918 (Warship 2016), Enrico Cernuschi, Vincent P. O'Hara
(...)

Dovolím si upozornit, že v obou Polarfoxových zdrojích jsou IMHO výborné mapy Jadranu se zákresy důležitých námořních událostí včetně datace. A pod mapou je v tabule uvedeno stručně: kdo proti komu, jednoslovně charakterizovaný typ úkolu/akce, výsledek úkolu, akce (celkový výsledek + identifikace potopených/poškozených lodí).

Nevýhodou je, že v jednotlivých období není aspoň rámcově naznačeno obvyklá dislokace lodí v těch či oněch přístavech (nicméně pro jaro 1915 tuto specifikaci (italských) přístavů sepsal @polarfox ve svém třetím dílu - o nájezdu r-u flotily proti italským cílům v severní půlce Jadranu)

A uvítal bych naznačené obvyklé konvojové/transportní trasy. Protože např. občasné italské denní nájezdy k ostřelování dalmatských ostrovů Lissa (Vis), Corzula (Korčula) nebo Lesina (Hvar) IMHO byly se záměrem ohrožovat rakousko-uherskou konvojovou dopravu.
Jako laik si představuji, že myslím není snadné za dne s větší nákladní lodí proplouvat cca dvouset metrovou úžinou mezi Korčulou a sousední polostrovem, natož proplouvat v noci ... v kombinaci s dohodovými ponorkami (torpédové útoky či minování) to patrně silně komplikovalo zásobovací situaci před plánovanou ofenzívou R-U armády na srbské frontě)

[Kouzelnik]

Století pod parou

aneb konflikt na Jadranu v souvislostech (úvod a rozcestník)

Rok 2018 se bezesporu pro Českou republiku ponese v duchu oslav, a to především 100letého výročí historického přelomu a jednoho z nových začátků, neboli vzniku Československa. Zároveň je to však i výročí rozloučení se s předchozí érou pod křídly habsburského mocnářství. A tedy zároveň okamžikem, kdy česká kotlina ztratila kontakt s mořem a krátkou, leč zajímavou, rakousko-uherskou námořní tradicí.

(...) Mým záměrem není "napravovat" dějiny, ale poskytnout materiál a východisko k zamyšlení, že na některé věci je možné (či lépe prakticky nutné) se dívat i jinak. Že dějiny a zásluhy našich předků nebudou ochuzeny/upozaděny tím, když se ubere na nacionalismu a idealismu a ani událostem to nijak neubere na váze a zajímavosti. Když to řeknu velice otevřeně, zkreslené události nikdy nepovedou k opravdovému pochopení a tomu kýženému "áááha!" a člověk zůstane nesvobodný. Někdy výsledný obrázek nemusí být tak hezký a populární, ale zase se stane o poznání členitějším, nitky začnou navazovat a celý obraz/vzorec začne dávat konečně smysl. Toto by dle mého měla být alfa a omega každého, kdo se žene za poznáním...něco co možná jedinci neulehčí život, nebude zařazené v jasných kontrastních pruzích, nestane se obecně přijímaným a vítaným, ale poskytne mu vnitřní svobodu, protože je o krok dále v nikdy nekončícím hledání, jak věci reálně fungují a dějí se.

Já bych se tedy dovolil navrhnout co se možná v dalším dílu se soustředit zaplnění bílých míst (bílých míst aspoň z mého pohledu o dějinných situacích o kterých v kontextu s r-u námořnictvem, nevím nic nebo vím jen velmi málo).

(...)Co tedy čtenáře vše v budoucnu čeká? Nu, ani autor v podstatě ještě sám neví , neb to bude záležitost kontinuální a namátková. Rád bych postupně vybíral různé nepřesnosti (až mýty) a idealizace (či naopak zášti), které se ohledně rakousko-uherského námořnictva (a jeho protivníků), jeho personálu, techniky a akcí v rámci Velké války nakupily, ať již obecně nebo i zde na Palbě a pokusil se jim dát trochu jiný směr či trochu těch korekcí. (...)

Dovolím si vykopnout pár témat, které (by ve vzájemném kontextu) mohly být zajímé - zvláště, když si uvědomím jak rozsáhlé znalosti reálií italského/francouzského WW1 námořnictva má @Polarfox... tak by mohlo být osvěžující si uvědomit nejen pohled našich předků, ale taky pohled jejich (dohodových) protivníků, kteří se spolu potkávali/bojovali na Jadranu/ve Středomoří:

a) např. jaký byl význam (v rámci WW1) ponorkářů v období 1916/1917 - ať už rakousko-uherských či německých operujících z jaderských r-u přístavů - nejen na Jadranu, ale operujících také ve Středozemním moři?

Chápu-li správně, tak ve druhé polovině 1916 začala gradovat ponorková aktivita - viz např. že v r-u přístavu na severu Jadranu mělo základnuvíc než 20 německých ponorek


b) je nějaká souvislost s bodem a), že dohodové státy (zejména Francie) zabrala řecké lodě a tyto ex-řecké lodě (zejména torpédoborce) začaly provozovat s francouzskými posádkami? https://www.naval-history.net/WW1NavyGreek.htm?


c) je nějaká souvislost s bodem a), že do Středomoří zamířila posila z japonského námořnictva (nemyslím torpédoborce vyrobené v Japonsku pro francouzské námořnictvo)... tj. japonské torpédoborces japonskými posádkami pro doprovod konvojů/protiponorkové operace?


d) a co francouzskéa italské ponorky operující na Jadranu v téže době 1916/1917?

Vzhledem k počtu rakousko-uherských lodí, které na Jadranu ohrozili/poškodili/potopili dohodoví ponorkáři, tak si říkám to byli tak dobří r-u protiponorkoví námořníci nebo prostě na Jadranu (po dobytí Srbska v 1915/1916) prostě neplulo velké množství r-u lodí

[kacermiroslav]

Kouzelníku,
nějak nechápu, jestli se ptáš, nebo jestli si rovnou sám odpovídáš:-) Co se dislokace loďstev jednotlivých států týče, tak jsem to na Palbu před mnoha lety dával. Bylo to vztaženo k době vypuknutí války. A to vše ostatní co zde píšeš, již spíše je nad rámec vlákna na téma soupeři na Jadranu. Ale pokud tě to zajímá, tak opět doporučuji J.Hrbka a jeho 5 knih na téma Velká válka na moři. Je tam řada událostí z Jadranu i Středozemního moře. Odpovědělo by ti to na spoustu tvých bodů výše.

PS: Fakt není v silách mých a věřím i ostatních, při své pracovní i rodinné vytíženosti na všechny tvé dotazy, kterých je v každé zprávě hned několik, hledat odpovědi. Můžeš si k tomu něco dohledat sám, nebo polož prostě jednu otázku, napíšu odpověď, pak další atd. Teď jsem tu například týden být nemohl, jelikož jsem byl na cestách, příští týden jsem služebně na Slovensku, čeká mě zřejmě opět Itálie a Japonsko atd. Prostě prosím uber kadenci dotazů, nebo si zkus sám na nějaké rovnou odpovědět:-) není to rozhodně myšleno špatně, naopak. Díky za pochopení.

[Kouzelnik]

Kouzelníku,
(...)Co se dislokace loďstev jednotlivých států týče, tak jsem to na Palbu před mnoha lety dával. Bylo to vztaženo k době vypuknutí války. A to vše ostatní co zde píšeš, již spíše je nad rámec vlákna na téma soupeři na Jadranu. Ale pokud tě to zajímá, tak opět doporučuji J.Hrbka a jeho 5 knih na téma Velká válka na moři. Je tam řada událostí z Jadranu i Středozemního moře. Odpovědělo by ti to na spoustu tvých bodů výše.

@kacermiroslav ... Tímto:

Kouzelníku,
(...)Co se dislokace loďstev jednotlivých států týče, tak jsem to na Palbu před mnoha lety dával. Bylo to vztaženo k době vypuknutí války. A to vše ostatní co zde píšeš, již spíše je nad rámec vlákna na téma soupeři na Jadranu. Ale pokud tě to zajímá, tak opět doporučuji J.Hrbka a jeho 5 knih na téma Velká válka na moři. Je tam řada událostí z Jadranu i Středozemního moře. Odpovědělo by ti to na spoustu tvých bodů výše.

jsi reagoval na toto?:

Dovolím si upozornit, že v obou Polarfoxových zdrojích jsou IMHO výborné mapy Jadranu se zákresy důležitých námořních událostí včetně datace.

Pokud jsem Tě správně pochopil, tak by bylo určitě přínosné, kdybys třebas někdy postnul link ohledně dislokace... Pokud jde o Tvůj názor, že obdobé info jako jsou v obou zdrojích od @Polarfox, je v některých knihách o pana Hrbka ml., tak nesouhlasím. A doporučuji si oba zdroje obstarat, protože tomu kdo umí číst v mapách, tak pomůže za pár minut pochopit většinu aktivit rakousko-uherské námořní flotily za WW1 ... tj. člověk to pochopí mnohem, mnohem rychleji než kdyby přečetl spousty stran textu (moje osobní zkušenost).

Kouzelníku,
PS: Fakt není v silách mých a věřím i ostatních, při své pracovní i rodinné vytíženosti na všechny tvé dotazy, kterých je v každé zprávě hned několik, hledat odpovědi. Můžeš si k tomu něco dohledat sám, nebo polož prostě jednu otázku, napíšu odpověď, pak další atd. Teď jsem tu například týden být nemohl, jelikož jsem byl na cestách, příští týden jsem služebně na Slovensku, čeká mě zřejmě opět Itálie a Japonsko atd. Prostě prosím uber kadenci dotazů, nebo si zkus sám na nějaké rovnou odpovědět:-) není to rozhodně myšleno špatně, naopak. Díky za pochopení.

Ohledně "dotazů"... Na Tvém místě bych byl v klidu, bo člověk za života tady na zemi musí jen jednu jedinou věc - umřít. Vše ostatní je dobrovolné...

Tj. pokud jsi můj výše uvedený námět na článek považoval za dotaz který nesmí zůstat bez odpovědi, tak došlo k nedorozumění... vůbec nepředpokládám, že někde musí reagovat, když si dám práci, abych se pokusil zformulovat/ozdrojovat nejasnost (kterou jsem dosud nenašel zodpovězenou, natož zformulovanou).

Kdybych si troufnul na výše nastíněnou nejasnost (ne/nasazení ponorek k de/eskalaci námořní války ve Středomoří vč. Jadranu) napsat svůj subjektivní názor, tak bych to udělal. Jenže na to mi chybí znalost italských, francouzských,... maritimních aj. reálií během WW1.

Čili, Ty @kacermiroslav, vůbec nemusíš vypisovat kolik jakých úkolů atd. máš, klidně se vykašli na jakkoukoliv reakci a bude to v pohodě.

Měj se.