Hedy Lammarr
Hedy Lammarrová se narodila 9.11. 1914 ve Vídni jako Hedwiga Eva Maria Kiesler a byla celkem sedmkrát vdaná. Jejím prvním manželem byl německý průmyslník a zbrojař Friedrich Mandl . Hedy byla filmovou herečkou a později se podílela na zdokonalení dálkového řízení torpéd. Její domácnost často navštěvovali důstojníci německé armády a s jejím manželem řešili různé nové zbraňové systémy , mezi jiným i bezdrátové řízení torpéd . Jako největší slabinu viděli , stálost frekvence radiového signálu vysílače a přijímače , které mohl nepřítel snadno zjistit a potom snadno rušit. Mladou herečku tehdy napadla myšlenka , že pokud se bude nosná frekvence signálů nepravidelně měnit nebude odposlech možný , ale nikomu o svém nápadu neřekla.
Její první manželství nebylo štastné, Mandl na ni chorobně žárlil dělal jí scény a nechal ji sledovat, to vyvrcholilo po roce 1932 . Hedy Lammarr tehdy přijala hlavní roli ve filmu českého režiséra Gustava Machatého „Extase „,režisér údajně napřed nabídl hlavní roli v tomto filmu české herečce Adině Mandlové a tato ji odmítla, a protože se měla několik minut pohybovat na plátně nahá. Hedy to nevadilo a roli přijala . Film vyvolal ohromný šok , Hedy byla první žena , která se objevila na filmovém plátně nahá to bylo pro tehdejší společnost nepřijatelné , tak že film odsoudil tehdejší papež Pius XII a v Německu A. Hitler jej přímo zakázal , jinde se mohl film promítat s vystříhanými scénami s nahou herečkou. Její manžel začal skupovat všechny kopie filmu. Hedy od manžela utekla do Francie a později se s ním na dálku rozvedla . Na lodi do USA se seznámila s majitelem společnosti Metro – Goldwyn-Mayer I.B. Mayerem , který ji vymyslel umělecké jméno Hedy Lammar a angažoval ji do několika rolí
V letech 1923-1925 George Antheil pro film „Ballet Mecanique „ složil hudbu pro 16 synchomně hrajících mechanických klavírů(pianol) . Ve spolupráci s Hedy Lammarr tento princip oprášil a spolu dospěli k představě radiotechnické přenosové cesty , u níž by synchronně pomocí děrné pásky, jak vysílač , tak přijímač přelaďují. Tento postup je znám pod zkratkou FHSS (freqency-hopping-spread-spectrum),tedy zvláštní druh modulace odolné proti odposlechu , si Antheil a Lammarr nechali patentovat v roce 1942 a svůj vynález dali bezplatně k použití US Navy. Ta bohužel ho nepoužívala. V roce 1959 po vypršení patentových práv se nápadu ujala firma „Sylvania Electronic Systems Division „ a přísném utajení neb se vojenský projekt , vyvinula sdělovací systém přeladitelnou nosnou frekvencí, který už nepoužíval děrnou pásku, ale transistorové obvody digitální obvody . Poprvé byl „ bojově“ nasazen v roce 1962 v průběhu „kubánské krize“ , pro civilní použití byl uvolněn až v polovině 80. let . Za svůj vynález nedostali ani cent. Ale Hedy Lammarr se dožila alespoň morální satisfakce , v roce1997 ji bylo v USA uděleno čestné uznání za zásluhy o rozvoj elektrotechniky a v roce 1998 vyhrála spor se softwarovou společností Corel , která neoprávněně použila na obal a propagaci svého grafického programu Corel DRAW její překreslenou fotografii, společnost musela herečce vyplatit 200 000 dolarů.
George Antheil druhý zprava
Hedy Lammarr zemřela 19.1. 2000 v Altamonte Sprins , Florida a George Antheil zemřel v roce 1959
zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hedy_Lamarrov%C3%A1
. Pěkná ženská a zajímavý příběh.
?
