

PS: dobrá práce
Moderátor: Hans S.
Opravdu?Přiznám se, že nerozumím tomu co píšeš resp. co se pokoušíš sdělit
a pak se najednou člověk dočteP.S. Proč mi to pořád tak strašně připomíná debatu o tom, jek je nezbytně nutné, aby měl velitel BVP možnost postavit se ve věži a rozhlídnout se "okem sokolím", tak jak to dělal i v době předFLIRové
Pořád stejný vzorec chování - hlavně ne nic progresivního, mohlo by to být špatně …
Každý moderní přístup je realizovatelný až tehdy, kdy technologie umožňuje rozvinout jeho přínosy.
.....Technologie počátku 20-tych let prostě neumožňovala rozvinutí výhod dolnoplošníku (rychlost) a naopak podtrhovala jeho nedostatky (obratnost a stoupavost).
Avie byly poraženy pouze prototypy Bf-109D.Stoupavost do 3 000 m a let střemhlav
1. prototyp Bf 109 V13 - pilot K. Francke
2. prototyp Hs 123 V5- pilot O. Schurfeld
3. Avia B-534 - pilot František Peřina
4. Avia B-534 - pilot Jaroslav Hlaďo
5. Avia B-534 - pilot Jaroslav Šnobl
Pro špatně odhadnuté množství paliva nemohly naše letouny při střemhlavém letu letět na plný plyn.
V kategorii A Alpského letu nad švýcarskými horami jsme obsadili 2. až 4. místo. Zvítězila Bf 109 V8 (pilot Seidemann), na pátem místě Dewoitine D-501 (pilot Robillon).
V kategorii C letu tříčlenných strojů byl první německý tým s rychlostí 374 km/h. Náš tým byl druhý s rychlostí 361 km/h, třetí skončil francouzský tým.
Německý tým v průběhu meetingu vyměňoval vrtule a motory podle nejvhodnější konfigurace. Oproti tomu naši piloti létali se sériovými letouny. Avie dominovaly ve stoupavosti a obratnosti, německé Bf 109 v rychlosti.
Naopak, rozdíl tu byl a poměrně velký. Je totiž potřeba A-102 porovnávat s B-534 ze stejného období, které byly například výrazně pomalejší a létali rovněž s otevřenou kabinou a pouze kulometnou výzbrojí. A-102 tak byl rychlejší a to poměrně dost oproti Avii, ale byl z něho i velice dobrý výhled na všechny strany. Také jeho široký podvozek umožňoval lepší start a především pak přistání na polních letištích. A jak byla průběžně modernizována A-534, tak by se určitě modernizoval A-102. V každém případě pak platí, že hlavním německým stíhacím letounem (co se počtů týče) v době pro nás kritické, tj. 1938/1939 nebyl Bf-109, ale dvouplošné stroje jako He-51. A ranné Bf-109 na tom zdaleka nebyli úplně ideálně jak co se rychlosti, stoupavosti, tak i výzbroje týče. Stačí se podívat třeba na jejich problémy s 20mm kanónem, který byl nakonec nahrazen třetím kulometem.Skeptik píše:Pokud by se MNO rozhodlo pro A-102, velký rozdíl by v tom nebyl.
Promiň, ale tenhle Tvůj příspěvek je mimo prostor a čas... a to z těchto důvodůHONZIK11 píše:Jak pak asi dopadly v bojové kampani:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/PZL_P.11
To byla labutí píseň takovýchto typu.
Kdyby nebylo nasranych Polských pilotů kteří využili obratnosti v další generaci muselo přijít nutne něco pokrocilejsoho.
Kdyby mělo ministerstvo do něčeho investovat, tak do zatahovaciho podvozku a stavitelné vrtule Avie b35.
https://www.vojsko.net/letecka-technika ... -avia-b-35
A přesně tohle odmítnutí krásně dokladuje, že "načalstvu" tenkrát ujel vlak. Protože v té době se začal rodit nový trend vzdušného boje.4. - dolnoplošník A 102D byl projekt který A 102 předcházel, MNO ho odmítlo začátkem roku 1933!!!