Operace Lvoun (Seelöwe)

[Kouzelnik]

To že klamná operace byla v počtu 10.000 mužů víš teď ty, ale v daném momentě to Britové nevěděli. (...)

K té klamné operaci ve Skotsku. (...)
Z politického hlediska se ve Skotsku nacházeli nacističtí sympatizanti , a nacionalismus tam je dál. Ne náhodou seskočil Rudolf Hess ve Skotsku.

Byl by prosím zdroj? - jde mi o konkrétno zejm. jestli se bavíme o období (jara) léta 1940 či podzimu 1940/jara 1941 (tj. po nacistickém bombardování civilních cílů a a po krocích USA). ("konkrétno" myslím např. jako níže mých pár vět o "irské kartě", tj. jestli existovala nějaká "skotská karta" ve válečných plánech Třetí říše)

edit: do Lordova textu jsem omylem zamíchal svůj text. Opraveno.

Mnohem podstatnější by bylo převézt dělostřelectvo. A moje skepse ohledně plovákových či "po-mořském-dně-jedoucích" tanků plyne z faktu, že v následných operacích Třetí říše jsem si nevšiml masivního nasazení takhle upravených "kvazi-obojživelných" tanků WH např. (např. v rámci řecké kampaně).

Na fotkách cvičení jsou vidět i lodě s plochým dnem, které dokázaly vyložit houfnice a tanky přímo na pláži. Některé zdroje uvádí, že bylo k dispozici okolo 1700 člunů s plochým dnem.

Byl by prosím zdroj? Pokud byly na podzim 1940/jaře 1941 vymyšleny a vyzkoušeny metody vykládky těžkého materiálu na pláži, tak já si nevšiml, že by byly použity v Řecké kampani.

Nasazení Tauchpanzerů bylo tajné, až do překročení řeky Bug.

Díky. To jsem nevěděl.


@kenavf... tvůj plán ve stylu kukačky resp. výživy mláďat kukaček je zajímavý, ale předpokládá minimálně jednu ingredienci: know-how (tj. nejen od civilistů v okolí že je nějaká zásobovací základna kdesi, ale taky od lidí uvnitř základny (=co a kolik je skladováno).... Narážím na vtipnou situaci z (filmu který není komedií) https://www.csfd.cz/film/168924-ohniva- ... u/prehled/, kde je zfilmována bídná úroveň italské logistiky (problémy s dodávkami nejen jídla, munice, ale dokonce i vodu do první linie vozí v kanystrech od PHM,). Ta vtipná situace je, když konečně dorazí nepoškozený zásobovací konvoj, který Italům v první linii dovezl .... spoustu krému na boty a Mussoliniho koně (na přehlídku po dobytí Alexandrie).

Máš, @kenavf nějaké zdroje o tom, že v oblasti jižní Anglie v období léta, podzim 1940 či jara 1941 získavala Třetí říše takto konkrétní info?

Pro srovnání, aby bylo jasnější na co narážím... "irská karta".
Třetí říše chtěla použít nepřátele Velké Británie v Irsku (a v Severním Irsku). Z různých důvodů to nevyšlo a na konci 1940 Irsko dokonce podpořilo Velkou Británii (patrně zejm. vlivem dopadů prezidentské kampaně a volbách v USA)

https://en.wikipedia.org/wiki/Irish_Rep ... _O'Donovan
https://en.wikipedia.org/wiki/Operation ... te_context
https://en.wikipedia.org/wiki/Plan_Kathleen
přehled : https://en.wikipedia.org/wiki/The_Emerg ... neutrality

Reakce Irské vlády na průběh války:
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Emerg ... on_refused = chtěli neutralitu

což se změnilo
https://en.wikipedia.org/wiki/Donegal_Corridor

A možná mají kroky Irské vlády následnou souvislost s výběrem cílů LW v 01/1941 https://en.wikipedia.org/wiki/Bombing_o ... I#Terenure

Závěr: V Irsku (a možná i v Severním Irsku) získavala Třetí říše zpravodajské informace (v kontextu toho co Ty jsi psal o kořistění zásob invazními jednotkami), zejm. z prvních válečných let. Nicméně jejich praktický význam postupně klesal, zejm. vlivem toho, že Irská vláda IMHO konkrétně na podzim 1940/jaře 1941 nepodpořila Třetí říši, ale velmi opatrně podpořila Velkou Británii

[Lord]

Tak ma napadla taká varianta. Niečo také čo sa snažili použiť nemci pri protiútoku v Ardenách. A to že nemci nemali palivo a tak ho chceli spojencom počas protiútoku vziať z dobytých spojeneckých skladov paliva.

Takže taká konštrukcia.
Ako boli dislokované a chránené anglické kasárne tankových jednotiek. Koľko sa tam asi nachádzalo tankov, tankistov a chrániacich jednotiek. Boli tam len stráže alebo tam bola nejaká pechota ktorá strážila a prípadne bránila? Nemci vedeli urobiť vzdušný výsadok tisícok výsadkárov. Tí by obsadili nejaké kasárne tankovej britskej jednotky blízko pobrežia a tak by si nemci v prvej vlne nemuseli tanky voziť, ale by si ich ukradli.
Predpokladám že pre skúseného tankistu v tej dobe nebol až taký problém presadnúť do iného tanku a nejaké britské tanky zostali aj vo Francii, tak sa s nimi mohli oboznámiť.
Je však otázne proti akej sile v kasárňach by tí výsadkári bojovali?

Jo tohle nevím jestli bylo přímo plánované, ale naplánovat by to asi šlo, neboť "Fallschirmjäger" by kluzáky prostě v blízkosti přistáli.

Vzdušné jednotky měly obsadit letiště, přístavy, a dokonce i pláže, na nichž se pak měla uchytit těžká technika z výsadku.
Je pravděpodobné, že pláže a přístupy k nim u Folkestonu, by obsadili Fallschirmjäger, těžko by tomu zabránila anglická domobrana, ani špatně vybavená britská pěchota, a první vlna německé pěchoty a tanků by se zde vylodila.

Jen podotýkám, že zde neexistovalo nic, co by tomu dokázalo zabránit, prostě nebyla to žádná "Omaha beach" jako v Normandii. Dnes tam sice najdete nějaké zbytky britské pobřežní obrany, ale ta byla postavena až v zimě a na jaře roku 1940/41.

V září 1940 byly občas někde jen nějaké miny a ostnatý drát krytý kulometem. A pak se uvažovalo o fantastickém nápadu pomocí čerpadel a hadic, vytvořit na hladině olejovou vrstvu a tu zapálit. Nikdy to moc dobře nefungovalo.

Němci měli připravené překvapení "160 Tauchpanzerů!", což bylo možná lepší řešení než "plovoucí tanky Sherman" na Omaze v roce 1944, které se potopily.

Němci samozřejmě předvídají relativně těžké ztráty v tomto úseku, ale letecké útoky Luftwaffe, ale také podpora obrovských děl z Calais postupně umlčují britské dělostřelectvo a obranu.

Obsazením Folkestone je získán i přístav, ačkoliv "britská hra" počítá s tím, že zařízení jako jeřáby jsou poškozené, nemusí to tolik vadit, pokud připlují lodě, které mají vlastní jeřáby.

Tento úsek fronty je však jen částí celé operace na jižním anglickém pobřeží. A scénář zde vyznívá příznivě pro Němce, avšak je to jen začátek kampaně, kterou by čekala kratší nebo delší cesta.
Lze předpokládat, že na dalších úsecích už by to mohlo být o trošku horší. Ale bylo to nutné provést, i Britové by museli nějak reagovat a Němci při rozšiřování předmostí nechtěli "projít mlýnkem na maso".

[Mirek58]

Ještě se vrátím k dané "hře".
Je tam zajímavý údaj, kde oceňují kapacitu obsazeného přístavu na pouhých 800 tun/den.
Jenomže v r. 44 obdobný přístav na fr. břehu uměl obsloužit 2 000tun/ den vyloděného nákladu

A k mlýnku na "maso" při rozšiřování předmostí, kdo by ho Němcům uspořádal?
Podle Plánu č.3 byly hlavní síly pod Londýnem a na pobřeží jen jednoduchá linie.
Tedy žádný ústup od pobřeží za využití zadních odřadů, ústupové boje, ale předem dané statické rozmístění brigád.
Ono to vlastně ani jinak nešlo.
Chybělo dělostřelectvo, dopravní prostředky, munice.

[ringlett]

Ohledně dopravní kapacity KM a její schopnosti dostat za kanál dostatek vojska v první vlně, bez toho aby se uvažoval vliv nepřítele a počasí

v červenci by se jednalo asi od jeden a půl pluku POUZE pěchoty
v srpnu divizi pěchoty a prapor lehkých tanků
v září dvě divize pěchoty, s polovinou podpůrných zbraní a tankový pluk s podmínkou vykládání středních tanků v přístavu
v říjnu už by šlo o tři divize pěchoty, jejich podpůrné zbraně a dva tankové pluky zase s podmínkou vykládky středních tanků a děl od ráže 105 mm v přístavech

Jediná složka německé armády jako celku, která neměla pochyby o možnosti splnit cíle pro ni vytyčené byli jednotky FJ, ovšem za podmínky vzdušné převahy v místě výsadku.

Podklady a hlášení se dají najít teba na axisforum.
Měl jsem tu rozepsaný delší příspěvek, ale bohužel se nenahrál, tak teď jen takto krátce.

Německou invazi do Británie nepovažuji za možnou. A to navíc chyběli německé armádě zkušenosti získané během příprav a realizace operace Merkur a i ta byla na hraně možností. Chybělo vše, přepravní kapacity, zabezpečení pozemních jednotek na moři, materiál pro zabezpečení operační schopnosti jednotek na dobytém území, síly pro udržení nadvlády v bojové oblasti, dělostřelectvo schopné pokrýt v prvních fázích operace oblast.

[ringlett]

Na fotkách cvičení jsou vidět i lodě s plochým dnem, které dokázaly vyložit houfnice a tanky přímo na pláži. Některé zdroje uvádí, že bylo k dispozici okolo 1700 člunů s plochým dnem.

Byl by prosím zdroj? Pokud byly na podzim 1940/jaře 1941 vymyšleny a vyzkoušeny metody vykládky těžkého materiálu na pláži, tak já si nevšiml, že by byly použity v Řecké kampani.

Jenže to není počet k dispozici přímo na místě. Jednalo se počet všech člunů nalezených na území okupované evropy s velikostí dostatečnou pro uvažované použití. Přímo na místě v Kanálu se jich v srpnu 40 nacházelo asi 350. Upravených pro výjezd techniky přímo na pláž jich bylo údajně ve stejném období do 50 ks. A to nemluvíme o sklopných rampách, ale třeba jen o dřevěné konstukci pro přejezd tanku nebo nákladního automobilu přes příď lodi!

[Kouzelnik]

Německou invazi do Británie nepovažuji za možnou. A to navíc chyběli německé armádě zkušenosti získané během příprav a realizace operace Merkur a i ta byla na hraně možností. Chybělo vše, přepravní kapacity, zabezpečení pozemních jednotek na moři, materiál pro zabezpečení operační schopnosti jednotek na dobytém území, síly pro udržení nadvlády v bojové oblasti, dělostřelectvo schopné pokrýt v prvních fázích operace oblast.

A v případě, že snad by se povedlo obsadit britské ostrovy, tak za cenu tak obrovských ztrát, že by Třetí říše mohla zapomenout na obsazování dalších částí Britského Impéria/Dominia.

Zkoušel jsem namodelovat jak velkou či malou roli hrály samotné britské ostrovy v Britském impériu. Bohužel jsem nenašel ani statistiku k období 1939/1940. Snad pomůže přehled z 1913 - a předpokládám, že např. rostoucí (technickou) vzdělaností v Britské Indii od těch čísel z r. 1913 (rostoucí vzdělaností danou mj. uzavíráním jednotlivých zemí/impériií během Velké hospodářské krize) ještě narostl podíl Britské Indie v rámci Britského Impéria/Dominia.

Samostatnou otázkou k řešení Třetí říše je to, že metodou ovládání/spolupráce v Britském Impériu/Dominiu byla spíše https://en.wikipedia.org/wiki/Informal_empire tj. ve firemní/byznysové oblasti předpokládám částečný efekt globalizace (můj odhad situace: hypotetický příklad = součástka A se dělá v Kalkatě, součástka B se dělá Keni, součástka C ve Skotsku a balení/lokalizace do jednotlivých oblastí distribuce probíhá v Egyptě/Sudánu a v Anglii).




Ohledně srovnání logistiky v těchže podmínkách jednou či druhou válčící stranou... opomíjeným rozdílem je paletizace (která do značné míry absentovala na straně Třetí říše). https://history.army.mil/html/reference ... C/TC-6.htm

[ringlett]

Ohledně srovnání logistiky v těchže podmínkách jednou či druhou válčící stranou... opomíjeným rozdílem je paletizace (která do značné míry absentovala na straně Třetí říše). https://history.army.mil/html/reference ... C/TC-6.htm

Paletizace je až výsledkem snahy dostat do Pacifiku a Británie co nejvíc zboží v co nejkratším čase a nejmenším lodním prostoru.
V době kterou uvažujeme to nedělali nikde.


Ohledně Dominií a jejich produkce. Naprostá většina výrobků končila v Británi nebo šla transferem přes její území. Přímý obdchod např. Indie - Jižní afrika byl prakticky minimální. Byla snaha aby se finální výrobky vyráběli HLAVNĚ v Británii samotné, zhruba od poloviny 19. století se z tohoto snažila vymanit Kanada, v průběhu Velké války Austrálie (které se to naplno povedlo až za 2.Sv.v.), během Druhé války Jižní Afrika a Indie do toho spadla až po vyhlášení nezávislosti.

[Lord]

Na fotkách cvičení jsou vidět i lodě s plochým dnem, které dokázaly vyložit houfnice a tanky přímo na pláži. Některé zdroje uvádí, že bylo k dispozici okolo 1700 člunů s plochým dnem.

Byl by prosím zdroj? Pokud byly na podzim 1940/jaře 1941 vymyšleny a vyzkoušeny metody vykládky těžkého materiálu na pláži, tak já si nevšiml, že by byly použity v Řecké kampani.

Jenže to není počet k dispozici přímo na místě. Jednalo se počet všech člunů nalezených na území okupované evropy s velikostí dostatečnou pro uvažované použití. Přímo na místě v Kanálu se jich v srpnu 40 nacházelo asi 350. Upravených pro výjezd techniky přímo na pláž jich bylo údajně ve stejném období do 50 ks. A to nemluvíme o sklopných rampách, ale třeba jen o dřevěné konstukci pro přejezd tanku nebo nákladního automobilu přes příď lodi!

Zdroj ohledně počtu připravených lodiček třeba německá wiki.
https://de.wikipedia.org/wiki/Unternehmen_Seel%C3%B6we

Která čerpá z Karl Klee: Das Unternehmen „Seelöwe“ – Die geplante deutsche Landung in England 1940. Verlag Musterschmidt, Göttingen 1958 (= Studien und Dokumente zur Geschichte des Zweiten Weltkrieges, Bd. 4a)

Ale uznávám, že tam není přesně rozlišeno, jak píše ringlett.

Případně rumunská verze ...
https://ro.wikipedia.org/wiki/Opera%C8% ... ul_de_Mare

V roce 1940 bylo německé námořnictvo špatně připraveno na obojživelný útok v rozsahu operace Lvoun.
Zdroj Peter Schenk, Invasion of England 1940: The Planning of Operation Sea Lion


Už jsem tady psal, že první kusy opravdu specializovaného trajektu Pionierlandungsboot 39 přišly až v září 1940, nosnost měl 20 tun, na jeden tank.
Čluny byly dělitelné na dvě stejné podélné poloviny, aby mohly být naloženy do železničních vagónů pro pozemní dopravu.
https://de.wikipedia.org/wiki/Pionierlandungsboot

První vojenské použití vyloďovacích plavidel proběhlo v květnu 1941 na severoafrickém pobřeží jako podpora pro AfrikaKorps.

Němci dále upravovali říční čluny s plochým dnem pro vykládku na plážích, přesné počty neznám, ale zase viz ringlett, nebo si sežeň uvedené knihy.

[Mirek58]

Už jsem tady psal, že první kusy opravdu specializovaného trajektu Pionierlandungsboot 39 přišly až v září 1940

No nevím, ale zde
https://www.historisches-marinearchiv.d ... e_value=19
Je informace trošku jiná
Pionierlandungsboot 39 nastoupily do výzbroje už 16.7.1940, a jedná se o člun typu A! ( se sklopnou, krátkou, rampou)
Zářijový datum ( 13.9.1940) se týká Pionierlandungsboot 39 typ B! ( s výsuvnou, dlouhou, rampou)

[ringlett]

Už jsem tady psal, že první kusy opravdu specializovaného trajektu Pionierlandungsboot 39 přišly až v září 1940

No nevím, ale zde
https://www.historisches-marinearchiv.d ... e_value=19
Je informace trošku jiná
Pionierlandungsboot 39 nastoupily do výzbroje už 16.7.1940, a jedná se o člun typu A! ( se sklopnou, krátkou, rampou)
Zářijový datum ( 13.9.1940) se týká Pionierlandungsboot 39 typ B! ( s výsuvnou, dlouhou, rampou)

Důležité je, že podle toho co vím, je Typ A nevhodný pro techniku, kvůli příliž šikmé rampě.

[Kouzelnik]

Ohledně srovnání logistiky v těchže podmínkách jednou či druhou válčící stranou... opomíjeným rozdílem je paletizace (která do značné míry absentovala na straně Třetí říše). https://history.army.mil/html/reference ... C/TC-6.htm

Paletizace je až výsledkem snahy dostat do Pacifiku a Británie co nejvíc zboží v co nejkratším čase a nejmenším lodním prostoru.
V době kterou uvažujeme to nedělali nikde.

Jasně. Souhlas. Já to o paletizaci psal v rámci připomínání reálií a zčásti jsem reagoval i na koment výše:

Ještě se vrátím k dané "hře".
Je tam zajímavý údaj, kde oceňují kapacitu obsazeného přístavu na pouhých 800 tun/den.
Jenomže v r. 44 obdobný přístav na fr. břehu uměl obsloužit 2 000tun/ den vyloděného nákladu

BTW - nezkoumal jsem jestli je to nějaká další "mirkovina" - vůbec nechci mít nic společného s věrohodností a plnou pravdivostí těch citovaných údajů. S případnými faktickými dotazy k citovanému komentu se obracejte na Mirek58, v žádném případě se neobracejte na mě.

Ohledně Dominií a jejich produkce. Naprostá většina výrobků končila v Británi nebo šla transferem přes její území. Přímý obdchod např. Indie - Jižní afrika byl prakticky minimální. Byla snaha aby se finální výrobky vyráběli HLAVNĚ v Británii samotné, zhruba od poloviny 19. století se z tohoto snažila vymanit Kanada, v průběhu Velké války Austrálie (které se to naplno povedlo až za 2.Sv.v.), během Druhé války Jižní Afrika a Indie do toho spadla až po vyhlášení nezávislosti.

Jak jsem už psal, tak primárně jsem chtěl zdůraznit, že podle různých měřítek vyčíslený podíl samotných britských ostrovů v "životě" Britského Impéria/Dominia byl menšinový (a současně, jak správně říkáš @ringlett, tak byl propojený a často zakončený na britských ostrovech). Tj. shodneme se na tom, že případným dobytím britských ostrovů např. na jaře 1941 (za situace, kdy USA neváhalo podporovat válku proti Třetí říši, tj. nechtělo připustit další okupované oblasti Třetí říší viz "bases for destroyers 09/1940" a za situace kdy SSSR toužil proniknout svým budovaným loďstvem na světové oceány), by si Třetí říše nepomohla?

Ohledně spektra produkce v jednotlivých částech Britského Impéria/Dominia - datováno k 1940
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... ._1940.jpg (bohužel údaje nemám jak ověřit)

praktický firemní život v rámci Britského Impéria/Dominia:
http://svet.tomasbata.org/afrika/egypt/
http://svet.tomasbata.org/asie/indie/
http://svet.tomasbata.org/amerika/kanada/
http://svet.tomasbata.org/afrika/nigerie/
http://svet.tomasbata.org/evropa/velka-britanie/

[Mirek58]

Důležité je, že podle toho co vím, je Typ A nevhodný pro techniku, kvůli příliž šikmé rampě.

To je možné, že pro klasické NA díky zlomu rampa/paluba byly problémy.
Ovšem kolopásům nevadily.
Je možné to i spočítat, ponor měly 0,74m délku rampy lze odhadnout.
Ale nezdá se mi, že by konstruktéři byli tak omezení, že by nepočítali s náklaďáky.
I když němci počítali s velkým využitím francouzských "chenillette" s vleky pro přepravu zásob v první fázi.

[Lord]

Byl by prosím zdroj? - jde mi o konkrétno zejm. jestli se bavíme o období (jara) léta 1940 či podzimu 1940/jara 1941 (tj. po nacistickém bombardování civilních cílů a a po krocích USA).
("konkrétno" myslím např. jako níže mých pár vět o "irské kartě", tj. jestli existovala nějaká "skotská karta" ve válečných plánech Třetí říše)

Proč seskočil nacista Hess ve Skotsku? Odpovědi Británie přísně tají
Zdroj: https://eurozpravy.cz/zahranicni/eu/193 ... isne-taji/
Nebo https://enigmaplus.cz/zahadna-letecka-m ... lfa-hesse/
https://www.fronta.cz/kniha/thomas-rudolf-hess

Na každém šprochu pravdy trochu ?

Údajně vévoda z Hamiltonu, ale prý omyl. Také existovala poměrně velká skupina politiků, která o mír stála.
Více také Boris Johnson: Faktor Churchill

Nebo a to je spekulace nacisté Angličanům slibovali, že se stáhnou ze západní Evropy výměnou za britskou neutralitu v případě nadcházejícího útoku na Rusko, to napsal britský Telegraph.
Churchill mohl nabídku klidně přijmout, ale zvolil morálnější možnost. Byl přesvědčen, že se Hitlerovi nedá věřit a že by mu to stejně nestačilo.

Známá je i tragikomedie kolem Eduarda VIII, vévoda z Windsoru.
Churchill chtěl ututlat styky Eduarda VIII. s nacisty, ukázaly archivy
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_aha
Nebo
https://www.securitymagazin.cz/historie ... 56824.html

A dnes? Skotsko chce raději nezávislost než brexit. Takže prostě určitě tendence ve Skotsku vždycky byly. Ale jako fakt tady nechci moc rozebírat politiku. Nacisté ale s určitou "skotskou kartou" počítat mohli, tedy jak by se dnes řeklo nátlakem, či vojenským zastrašováním, ale hlavně by se to nejvíce projevilo po případném vítězství nad Velkou Británií, která by byla rozparcelována.

Bývalý esesman odkázal miliony spřáteleným skotským penzistům
Steinmeyer nikdy neopomněl zdůraznit, jak byl rád, že jej zajali Skotové a nikoli Kanaďané nebo Australané, neboť v tom případě by se mu zdaleka nevedlo tak dobře.
https://www.euro.cz/light/byvaly-esesma ... um-1363100

Kouzelniku, takže asi tak, když chceš furt zdroje na to nebo ono.

[Kouzelnik]

@Lord. Moc díky za odkazy. Pročtu o "skotské kartě" v rámci Sealion.

Z jiného soudku - ohledně "irské karty" a jejímu vlivu na Sealion:

Před Sealionem evidentě se dařilo se IRA (jako organizaci v té době částečně ideově a výcvikově napojené na Abwehr) se tu a tam zaznamenat úspěch viz https://en.wikipedia.org/wiki/S-Plan. Ale v tomto období 1939 - jaro 1940 patrně měla IRA lepší zpravodajskou složku než realizační složku viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Christmas_Raid.

Ale pokládám za pozoruhodné (a vysvětluji si to mj. vývojem událostí v USA), že od (jara) 1940 nastala přestávka ve smyslu absencerozsáhlejší aktivity. Protože, pokud se nepletu, tak další sérií akcí rozjeli proti britům až v 1942: https://en.wikipedia.org/wiki/Northern_ ... ican_Army)

[Lord]

A k mlýnku na "maso" při rozšiřování předmostí, kdo by ho Němcům uspořádal?
Podle Plánu č.3 byly hlavní síly pod Londýnem a na pobřeží jen jednoduchá linie.
Tedy žádný ústup od pobřeží za využití zadních odřadů, ústupové boje, ale předem dané statické rozmístění brigád.
Ono to vlastně ani jinak nešlo.
Chybělo dělostřelectvo, dopravní prostředky, munice.

Mirku, to jsem si jen vypůjčil výrok Franze Haldera, náčelníka generálního štábu. Z počátku OKH vnímala vylodění jako „přechod o trochu širšího vodního toku“. Proto možná plánovali vylodění nejdříve na širším úseku. Tyto obavy, ale nebyly toliko oprávněné, vysvětlím.

Problémem Němců bylo, že neměli pro operaci vytvořenou jednotnou velitelskou strukturu, i když Hitler přikázal, že chce mít velitelské štáby námořnictva, pozemního vojska, i letectva na dosah.
V praxi ale existovala meziprofesní rivalita, a někdy i špatná spolupráce a informovanost všech tří složek.

Pro samotný Sea Lion existovalo několik scénářů. Některé byly navržené a preferované Kriegsmarine, trošku jiné Luftwaffe, a další zase zvýhodňované Wehrmachtem.

Stručně řečeno plán námořnictva a letectva chtěl relativně úzký koridor z důvodu lepší bránitelnosti plujících plavidel, ale také následného snazšího zásobování.
Wehrmacht zase širší, protože se obával britské obrany na ostrově. Zahrnul tam i jižní pobřeží Sussexu, kde je mnoho širokých a otevřených pláží, a britská obrana zde byla velice skromná, problémem ovšem zase bylo, jak se vyhnout britskému námořnictvu ?
A když se podíváš na tu "britskou hru" od kacermiry, tak něco na tom bylo.



Nakonec rozhodl Hitler, který zvolil kompromisní variantu, viz připojená mapa. A ta se mi zdá ze strategického hlediska vyvážená.

To porovnejte s touto mapou, která počítá s vyloděním na široké frontě.



Západnější směry vylodění na anglickém pobřeží mohly sloužit v plánu později jako klamné operace, nebo se spíše jedná o první scénáře, které by se však nakonec nerealizovaly.
Proto můžete najít různé mapky, a každá ukazuje něco jiného. Bohužel ta poslední varianta plánu není příliš rozšířená.

[ringlett]

Omlouvám se za offpříspěvek, ale mě tohle přijde opravdu jako moc povyku pro nic. Trochu jako ten vtip o sexu.

Máš čím, nemáš s kým a kde.
Máš čím, máš s kým, ale nemáš kde.
Máš s kým i kde, ale nemáš čím.

Tu variantu na uvedeném barevném plánku používá třeba kniha Německá invaze do Anglie 1940 - Kenneth Macksey, kde se to povede. Ale kde taky celou událost autor posune, teď nevím, o měsíc, dva dopředu.

[Lord]

Ale jo, chtěl jsem popsat hlavně vývoj, některé složky se cítily silný, ale nakonec byla operace Seelöwe odvolána, kvůli omezeným prostředkům Kriegsmarine. Erich Raeder řekl, že dostatek lodiček bude mít až na jaře 1941, pokud se tomu dá priorita. Mezitím by však díky pomoci Ameriky posílili také Britové a zpevnili svojí obranu na pobřeží. Takže zase by byly jiný poměry

[Mirek58]

Tak vzhledem k přijatému plánu obrany gen Ironside, se ukázalo, že Hitler měl pravdu.
Tedy nebyl tak blbej.
Je jenom otázka, jestli se rozhodoval intuitivně na źákladě vlastního rozkladu možností Británie, nebo mu někdo našeptával.

Ale jedno je jisté, způsob jeho myšlení, nebylo dogmatické, nesoustředil se na tvrzení "ono" to nejde, ale hledal možnosti jak "to" uskutečnit.
Situaci měl usnadněnou tím že jeho protějšci se spokojili s dogmatem. Např Ardeny jsou pro armádu neprůchodné, prohlásil to Petain a basta housle.

[Kouzelnik]

... a basta housle.

dovolil bych si offtopic okénko o lidových výrazech... U nás na Moravě totiž znám leda tak "basta fidli". Výraz "fidli" chápu jako hrát (na jakkýkoliv) hudební nástroj.
Co to je "basta" viz např. https://region.rozhlas.cz/basta-7284185

Mirku, psal jsi že bydlíš v severních Čechách (snad někde poblíž Chomutova, pokud jsem dobře pochopil, ale to není důležité) - říká se u Vás běžně "basta housle"? A používá se tam u Vás i "basta fidli"?

[Mirek58]

Obojí a další jako třeba -ende šlus-