Výcvikový letoun ŠKODA-KAUBA Sk V4 (Sk 257)

[Zemakt]

Nezlob se na mne Kouzelníku, ale rozpoznat z tvých komentů meritum věci, či konkrétní dotaz je kolikrát nadlidský úkol . Budu tedy raději odpovídat na to, čemu na stopro rozumím. Aby náhodou nedocházelo k informačnímu šumu.

Nebo jsi snad měl na mysli, že Sk 257 nebyly určeny pro jednotky typu FFS A/B, ale pro jiné jednotky LW? Pokud ano, tak pro které?

Samozřejmě, že tyto letouny se mohly objevit v leteckých školách, ale rovněž i u jednotlivých JG. Ve školách by mohly sloužit k pokročilému stíhacímu výcviku (ekonomičtější varianta než používání starších verzí FW 190 a Bf 109). A u JG pak k tomu kondičnímu létání.

[Kouzelnik]

@Zemakt... promiň, ale já ten nejasný smysl využití už popsal... to Ty jsi psal o "kondičním" letadle, což není úplně jasné co se tím myslí:

Třebas se mi povedlo nejasnost sepsat víc srozumitelněji:
a) Na rozdíl od zavedených typů Fw-56 a Ar-76 byl Skoda-Kauba Sk 257 bez kulometné výzbroje a patrně bez možnosti nosit lehké bombičky ... a to byly oba zavedené typy objednány v době, kdy u špičkových letadel byla obvyklejší mnohem slabší kulometná výbroj než v době finalizování konstrukce Sk 257

b) Původně uvažovaná 1000ks objednávka nedávala na přelomu 1942/43 smysl vzhledem k nastupující éře proudových letadel... připomínám mizivý počet protypů ... stačí si srovnat např. s počtem prototypů Siebel Si-204A resp. -204D

c) Objednávka na sériovou výrobu Sk 257 zadána mimo obvyklé dodavatelské řetězce firmě, která měla malé/žádné zkušenosti jako producent finálních letadel

d) A na svoji dobu pomalý (a přitom by se rychlost určitě zvedla, kdyby namísto 465 koňového (PS) Argus As 410A byl použit 600 koňový (PS) Argus As 411A)... ovšem tehdejší výroba Argus As 411 byla asi v regionu Paříže (jsem si tím jistý tak asi na 60%, a nedaří se mi tomu přijít na kloub) = výroba v renaulťáckých fabrikách As 411 je geograficky na úplně opačném konci sítě leteckých fabrik než kde leží Trenčín, tj. problém s logistikou.

Závěr: Proto tvrdím, že mi není jasná praktická využitelnost Sk 257 v rámci LW, zvláště pokud byla objednáno s termínem dodávek ve druhé polovině roku 1944.


Ovšem uznávám, že v jedné věci jsem se mýlil, protože jsem to opomenul a jen díky @Zemakt za jeho ochotu a trpělivost: spotřeba PHM u Sk 257 by byla jasnou výhodou proti používání olétaných Bf-109E nebo F - přesný rozdíl nevím. Ovšem u Bf-109G (s DB-605) byla spotřeba PHM zhruba 3x vyšší než u Arado Ar-96B s Argus As 410A použitým v také v Sk 257, tj. v Arado Ar-96B letadle s hmotností cca víc než 1,5 tuny (=asi o dost víc než u plánované produkční verze Sk 257)... předpokládám, že vyšší hmotnost letadla se projeví nejen nižší rychlostí, ale možná taky vyšší spotřebou (např. při startu) než u lehčího letadla. Tj. je možné, že spotřeba PHM u Sk 257 by možná mohla být ještě o něco nižší než u Ar-96B
zdroj info o spotřebě: viz strana č. -15- http://www.wwiiaircraftperformance.org/ ... mption.pdf

P.S. Sice nevidím využitelnost Sk 257 v tehdejší době a pro úkoly LW...ovšem Sk 257 (řekněme 30-ti kusovou sériií a poté případně další) by mi dával smysl pro účely těsněpoWW2válečného česko-slovenského a jugoslávského letectva, neboť použitý motor Argus As 410A byl vyráběn v Praze a poháněl např. Arado Ar-96/Avii C-2... a cílem česko-slovenského letectva nebylo vycvičit spoustu pilotů schopných ovládat špičkové vrtulové letadla, ale vycvičit spoustu pilotů ze kterých by se vybíralo pro přechod na nějaký proudový letoun, až se ČSR ekonomicky postaví na nohy a bude mít dost peněz na prouďáky. Předpokládám, že podobný cíl měli Jugoslávci.

[Zemakt]

Snad až na tohle,

a) Na rozdíl od zavedených typů Fw-56 a Ar-76 byl Skoda-Kauba Sk 257 bez kulometné výzbroje a patrně bez možnosti nosit lehké bombičky ... a to byly oba zavedené typy objednány v době, kdy u špičkových letadel byla obvyklejší mnohem slabší kulometná výbroj než v době finalizování konstrukce Sk 257

souhlas.
Sice bez, ale výkonově a zřejmě i letovými charakterisikami právě velmi blízko posledním pístovým stíhačkám.

K těm tisícikusům, beru to jako fantasmagorii, kterých nebylo v té době v Říši zrovna málo.

Kondiční, ve smyslu zachování rozlétanosti štábní personálu třeba, letců kteří více než létali, dělali papírové čerty. Dále třeba rekovalescentů, apod..

[Kouzelnik]

Snad až na tohle,
(...) a zřejmě i letovými charakterisikami právě velmi blízko posledním pístovým stíhačkám.

K těm tisícikusům, beru to jako fantasmagorii, kterých nebylo v té době v Říši zrovna málo.

Já jen připomenu, že o stránku z5 probíhala debata jaký typ motoru vlastně byl ve finální (produkční) verzi bo si nejsme jistí ani výkonem motoru ... takže odhadovat letové charakteristiky mi přijde jako dost velké "střílení od boku". Prostě o tom letadle je příliš málo věrohododných info.

Ohledně fantasmagorie o tisícikusové sérii (nad rámec komentu od @Zemakt -) já dodávám: "v té době" ... bych si dovolil připomenout zdejší vášnivou debatu o smysluplnosti výroby italského dvouplošníku zhruba v téže době jako Sk 257 ... to už mi připadá smysluplnější pokračování výroby CR.42, než velká objednávka Sk 257 za výše uvedených okolností

Ale na fotce mě jako laikovi připadá Sk 257 jako éro pro drsňáky, to jo.

Z mé strany je to finální koment k Sk 257, bo z faktů (z těch které jsou mi dnes známé) asi nedokážu vytáhnout víc závěrů/aspoň trochu věrohodných odhadů ohledně "kariéry" Sk 257 během WW2.

P.S. výše odkazovanou debatu (=o smyslupnosti pokračování výroby Fiatu CR.42 i ve druhé půlce WW2) já osobně považuji za jednu z nejlepších zdejších debat.... obdivuji jak v té debatě se objevilo tolik různých pohledů (pro a proti) na tutéž situaci... prostě tak jako v životě, který nyní žijeme, kdy také se objevují situace, kdy není úplně jasné, které řešení je lepší.