Hladomor v USA?

[Firefly]

Pročítal jsem si téma zde na Palbě o hladomoru na Ukrajině i hledal něco více na internetových stránkách a najednou jsem našel, že hladomor řádil i v USA. První zmíňka je z Ostrova sv. Vavřince, kde zemřelo hlady 3/4 obyvatelstva r 1878 až 1880. Ostrov patří myslím pod Aljašku. Jenže jsem našel další hladomor v USA na který upozorňuje Boris Borisov a V.M. Zaznobin. Podle jejich tvrzení jsou demografické údaje z let 1930 až 1940 dodnes státním tajemstvím USA. Propočítali demografický růst z let 1931 až 1940 a zjistili, že "chybí" v populaci USA 8,5 miliónu obyvatel.
Odkaz na hladomor v USA je zde:
http://leva-net.webnode.cz/products/hla ... let-v-usa/

K předmětu jsem dopsal ?, protože nevím co si mám o tom myslet ...

[Polarfox]

Kromě toho, že už samo o sobě je to...no...uffff..., tak třeba: http://historyandcurrentcontext.blogspo ... 1930s.html

[palo satko]

Spojene štaty su realne silno ekonomicky spojene s Kanadou a toto spojenie predstavuje cely kontinent s vysokou urodnostou zakladnych potravin. Že by neuroda postihla cely severoamericky kontinent je vysoko nepravdepodobne. Plus v už v prvej polovici 20.storočia boli USA vynikajuco prepojene železnicami a mali rozvinutu automobilovu dopravu, takže ak by aj vznikla lokalna neuroda, nemohol vzniknut problem so zasobovaním. To, že v čase hospodarskej krizy boli miliony odkazane na potravininovu pomoc je fakt, ale to je problemom aj dnes v čase Koronakrizy, ale nik od hladu neumiera.

[Firefly]

Spojene štaty su realne silno ekonomicky spojene s Kanadou a toto spojenie predstavuje cely kontinent s vysokou urodnostou zakladnych potravin. Že by neuroda postihla cely severoamericky kontinent je vysoko nepravdepodobne. Plus v už v prvej polovici 20.storočia boli USA vynikajuco prepojene železnicami a mali rozvinutu automobilovu dopravu, takže ak by aj vznikla lokalna neuroda, nemohol vzniknut problem so zasobovaním. To, že v čase hospodarskej krizy boli miliony odkazane na potravininovu pomoc je fakt, ale to je problemom aj dnes v čase Koronakrizy, ale nik od hladu neumiera.

To máš pravdu, ale ... Na počátku 40tých let postihlo centrální oblast USA tzv. Velké planiny, obrovské sucho a to hned v několika vlnách. Vznikaly prachové bouře z eroze vysušených polí. Tyto prachové mračna zasáhly i New York. Tisíce farem přestalo existovat a farmáři migrovali do měst. Určité oblasti byly bez deště i osm let a v některých regionech zmizela ornice o 75% z původního stavu následkem eroze. Ještě do toho byla hospodářeská krize v USA, která postihla i Evropu.
Problém byl asi ve městech, která nebyla schopná uživit a ubytovat milióny přistěhovalců ze zasažených oblastí.

Změna ekonomických ukazatelů 1929–32:

Spojené státy, Spojené království, Francie, Německo Dal jsem procenta pod každý stát a stejně se to posune.
Průmyslová produkce −46% −23% −24% −41%
Velkoobchodní ceny −32% −33% −34% −29%
Zahraniční obchod −70% −60% −54% −61%
Nezaměstnanost + 607% + 129% + 214% + 232%

[kenavf]

To je asi v spojitosti s tými prachovými búrkami v USA ktoré mali nepredstaviteľné rozmery, ale i tak sa mi nezdá že by na to doplatilo toľko ľudí bez toho aby sa to nejako nerozmázlo v novinách a že by sa to podarilo tak ututlať. A veľa ľudí sa následne presťahovalo niekam ďaleko kde neboli také škody a nebolo podchytené kam sa presťahovali a tak ich konšpirátori začali vydávať za obete.

[Mirek58]

Tak ona je zde jistá spojitost, s bengálským hladomorem, který proběhl o desítku let později.
Ne, že potraviny nebyly, ale nebyly nikláky na jejich zaplacení.
Např, když se podíváte na dobový dokument o návštěvě JFK na jihu USA, tak tenhle problém je tam u černošského obyvatelstva slušně akcentován.
A odvolávání se na "hustotu" žel sítě a rozvinutý automobilismus, pánové, uvědomte si, že malí farmáři se tak akorát fotili s mulou, ne s Fordem. A když neměli úrodu, neměli nikláky na jídlo, natož na benzín.

[Dzin]

Ještě štěstí, že se to tu jmenuje Fikce, dohady, dotazy, protože přesně do fikcí spadá nějaký hladomor v USA a dohady jsou ten zbytek. To, že v době velké krize se stály fronty na jídlo nijak nesouviselo s potravinovou soběstačností USA, ale s financemi obyvatel. Co se týká potravin, v USA byl i v této době výrazný přebytek, ale lidé neměli peníze na to, aby si potraviny koupily. Zjednodušeně, farmáři produkovali potraviny, lidé je ale nemohli nakupovat. Proto farmáři neměli odbytiště a začali krachovat. Ti co přežívali navyšovali produkci a snižovali ceny, aby něco prodali, ale zvětšováním se nezaměstnanosti mizeli mezi lidmi peníze a to opět zvedalo jejich neschopnost nakupovat potraviny, což zase vedlo k dalším krachům farmářů, další navyšování produkce a snižování cen a tak dál dokolečka. Došlo to dokonce tak daleko, že plodiny se začali používat třeba jako topivo, protože to bylo nejlevnější.

Aby se nějak nadprodukce potravin a tím i velmi nízké ceny omezila, byl v roce 1933 musela vláda schválit zákon o úpravě zemědělské produkce (Agricultural Adjustment Act), který omezoval produkci plodin i zvířat, aby se zmenšil jejich přebytky zvedla se opět cena (neřežme zda to fungovalo nebo ne, což není pro nás podstatné). Takže veškeré problémy s potraviny v USA za Velké krize nebyly proto, že jich byl nedostatek, ale naopak, že jich byl přebytek.

[palo satko]

Tak ona je zde jistá spojitost, s bengálským hladomorem, který proběhl o desítku let později.
Ne, že potraviny nebyly, ale nebyly nikláky na jejich zaplacení.

Toto bohapusta britska vyhovorka, presnejšie Briti tvrdili, že potraviny schovavaju bohati indincki obchodnici a draho ich predavaju. faktom ale je, že bohati si zhromaždili potraviny len pre vlastnu spotrebu a celkovo bol taky nedostatok, že bol hladomor. Tento Briti neriešili radšej klamali. Jednoducho mali vtedy problem s vojnou a boli rasisti.

[Mirek58]

No, výmluva Britů.
Objektivně, v zásadě šlo o čtyři příčiny.
/ Narušení základny výroby potravin díky zabavování pozemků pro vojenskou infrastrukturu, např výstavba letišť, pozemních komunikací. Jednoduše snížení výměry a živením armády, zvýšený počet strávníků.

/Tohle snížení výměry bylo více než bohatě kompenzováno vládním nákupem potravin a dovozem po kolejích v Panžábu ve východní Indii. Jenže, protože vlastní Indie měla své vnitřní hranice, na hranici Bengálska administrativou došlo k zdvojnásobení ceny takto dovezených potravin. Válečné daně bylo přece nutné také platit a bengálci měli na výběr, zvýšit cenu čaje, nebo obilí. Ale! platy nádeníkům/kuliům nikdo nezvýšil.

/Další důvod byl, že jako válečné opatření bylo zabaveno cca 60 000 lodiček na řece Ganga, aby nedošlo k tomu co se stalo v sousední Barmě, kde místní zajišťovali se svými pramičkami Japoncům logistiku na Iravadi. Tedy, následoval v Bengálsku kolaps zásobovacích civilních řetězců.

/ No a poslední ranou byl úprk bohatých z ohroženého území a ponechání všelijakých sluhů bez schopnosti zaplatit.

Každý děj má své logické základy a tyhle čtyři body mi vycházejí jako neprůstřelné. Než nějaké plky o výmluvách.
Dá se o tomhle tématu dost nastudovat na - Parliament. uk

[palo satko]

Mirek napisal si sumar britskych vyhovoriek. faktom je to že Juraj VI. bol Indickym cisarom a Briti plne vladli Indii. Takže všetko čo sa v Indii udialo bolo ich uspechom, somarinou a aj maslom na hlave.

[Firefly]

Ještě štěstí, že se to tu jmenuje Fikce, dohady, dotazy, protože přesně do fikcí spadá nějaký hladomor v USA a dohady jsou ten zbytek. To, že v době velké krize se stály fronty na jídlo nijak nesouviselo s potravinovou soběstačností USA, ale s financemi obyvatel. Co se týká potravin, v USA byl i v této době výrazný přebytek, ale lidé neměli peníze na to, aby si potraviny koupily. Zjednodušeně, farmáři produkovali potraviny, lidé je ale nemohli nakupovat. Proto farmáři neměli odbytiště a začali krachovat. Ti co přežívali navyšovali produkci a snižovali ceny, aby něco prodali, ale zvětšováním se nezaměstnanosti mizeli mezi lidmi peníze a to opět zvedalo jejich neschopnost nakupovat potraviny, což zase vedlo k dalším krachům farmářů, další navyšování produkce a snižování cen a tak dál dokolečka. Došlo to dokonce tak daleko, že plodiny se začali používat třeba jako topivo, protože to bylo nejlevnější.

Aby se nějak nadprodukce potravin a tím i velmi nízké ceny omezila, byl v roce 1933 musela vláda schválit zákon o úpravě zemědělské produkce (Agricultural Adjustment Act), který omezoval produkci plodin i zvířat, aby se zmenšil jejich přebytky zvedla se opět cena (neřežme zda to fungovalo nebo ne, což není pro nás podstatné). Takže veškeré problémy s potraviny v USA za Velké krize nebyly proto, že jich byl nedostatek, ale naopak, že jich byl přebytek.

Ano, jmenuje to fikce a dohady. Ale obrovské sucho bylo říčinou migrace farmářů do měst i do oblastí nezasažených extrémních suchem, které postihlo USA. Jak jsem uvedl, zkrachovalo tisíce farem a byla suchem i prachovými bouřemi zasažená města v centrální oblasti. Tehle problém i následnou migraci nějaký zákon o nadprodukci neřešil a posléze byl asi zbytečný. Stále tu je otázka, kam zmizelo skoro 8,5 miliónu obyvatel v USA ve čtyřícátých letech.

[Dzin]

Firefly
Ano, sucho bylo, ale potravin bylo stále dost. Co se týká "úbytku obyvatel", tak je to zcela jasně vysvětleno třeba v odkazu od Polarfoxe. Celé to o hladomoru je jen smyšlenka, která se neopírá o fakta (takoví evergreen, že?).