Stanne pravo po atentatu na Reinharda Heydricha

[Inger]

Kratce po spachani atentatu obdrzel od velitele SD H. Böhmeho zpravu i K. H. Frank, ktery se rozhodl hned jednat. Naridil uzavrit vsechny prazske vypadove silnice a nadrazi, aby nikdo nemohl hlavni mesto opustit a prikazak provadet kontroly. Pote svolal do Cerninskeho palace poradu velitelu bezpecnostnich slozek, a po ni se rozhodl K. H. Frank vyhlasit odpoledne na uzemi Oberlandratu Praha stanne pravo a na dopadeni pachatelu vypsat odmenu 10. milionu korun. Soucastne naridil zakaz vychazeni od 21.hod. dne 27. kvetna do pristiho dne 6.hod. ranni.
Vsechnu opatreni Frank konsultoval s Berlinem, jednal primo s Hitlerem, ktery mu ulozil, aby osobne ridil patrani, nechal zastrelit podporovatele atentatniku s celou rodinou, a aby v ramci odvetnych opateni bylo 10.000politicky kompromitovanych Cechu zatceno, pripadne pokud jsou jiz ve vazbe, zastreleno. Vecer v 21.hod sdelil dalnopisem Himmler Frankovi, ze s opatrenimi souhlasi a dopurucuje, aby mezi zatcenymi byla prevazne ceska inteligence. Soucastne pozadoval zastreleni 100 nejdulezitejsich z nich, jeste te noci. Frank jel do Rastenburgu za Hitlerem a Himmlerem 28.kvetna 1942, a projednal odvetna opatreni. Frank vystoupil s koncepci, ze nelze provest hromadna zatykani a popravy v tak velkem rozsahu, protoze by to melo tyto nasledky:
- politicka linie, kterou zachovaval Heydrich by byla opustena, coz by melo tezke dusledky politickeho razu.

- dalo by se za pravdu zahranicni propagande.
-50 000 az 100 000 osob prislusniku rodin zatcenych, by bylo zahnano do nejostrejsiho odporu proti Nemcum.

Hitler a Himmler Frankovy argumenty prijali, a v pripade, ze do konce cervna by nebyli pachatele atentatu dopadeni, vyhrozoval Hitler zrusenim autonomniho Protektoratu, dalsim zatykanim a popravami ceskych veznu v KT.
V KT pristoupili naciste k likvidaci mnoha ceskych veznu, kratce po atentatu, hlavne komunistu.
Napr. 1. cervna byl popraven Viktor Synek a dalsi komuniste v Mauthausenu. Za dalsi 2 dny doslo k poprave skupiny prechovavatelu sovetskych parasutistu z Prerova, kteri byli pozatykani Gestapem na podzim 1941.

Mezitim se za zaklade Hitlerova pokynu rozsiril vyjimecny stav na cely Protektorat, tuto zpravu oznamil rozhlas 27.kvetna 1942 v 21.30 hod a tim vstoupil v platnost.
Naciste uplatnili zasadu kolektivni odpovednosti.
Pomoci vypsane odmeny, masoveho teroru, a navoxene psychosy strachu chteli naciste dospet k dopadeni atentatniku o nichz nemeli prozatim ani tuseni.
Himmler prikladal jejich dopadeni mimoradny vyznam, slo o vec prestizni a proto jmenoval velitele kriminalni policie A. Nebeho vedoucim zvlastni vysetrovaci komise. Ten pak prijel se svym stabem spolupracovniku do Prahy, kde spolu s Gestapem zahajil vysetrovani.

Take prazske Gestapo vytvorilo zvlastni komisi, ktera byla sestavena z nejschopnejsich, a mela jediny ukol- dopadeni pachatele.
Vedl ji krim.komisar Heinz Pannwitz. V komisi pusobil i vedouci III.oddeleni W. Schultze, sef referatu II BM krim. komisar H. Krupke, vedouci referatu IIA komisar W.Leimer.
Komisim se podarilo zjistit, ze zbrane a puma z mista atentatu jsou z Britanie- to ale bylo vse.

Vyznamnou roli v tomto teroru hraly i stanne soudy, ktere zase zacaly fungovat v Praze i Brne. Predsedou prazskeho se stal vladni reditel H.U.Geschke a vladni rada J.Witiska.
V Brne predsedal stannemu soudu vladni rada W. Nölle. Svou cinnost zahajily uz 28.5. 1942.

Dalsi formou teroru byly velke patraci akce, jichz se zucastnovaly vsechny slozky policie.
Prva se uskutecnila jiz v noci z 27 na 28. kveten 1942 v Praze a podilelo se na ni 4500 prislusniku bezpecnostni policie, SS, SA a branne moci. Skoncila krachem. Ze zadrzenych 541 osob nakonec zustalo ve vazbe jen 19, jednim z nich byl i vedouci funkcionar II. ilegalniho vedeni KSC Jan Zika.
Pak byla dalsi velka patrani. Frank se rozhodl uskutecnit zastrasovaci akci, jez byla demonstraci sily.
Do Protektoratu zacaly proudit z rise jednotky branne moci a policie, aby se zapojily do akce, ktera byla zahajena 29.kvetna, a trvala az do konce cervna. Naciste delali prohlidky v 5000 obcich, zadrzeli 1148 osob.
Presto melo Gestapo na konci kvetna pouze jednu dulezitou stopu po pachatelich atentatu. Vedelo se, ze J. Valcik je parasutista, a pocazi z Valasskych klobouku. A tak H. Böhme naridil v Brne provest akci 31.5. 1942 v Uherskem Brode. Akce vsak nemela uspech.
Pohyb a pobyt ilegalne zijicich osob silne zkomplikoval vynos Protektora K. Daluegeho, o ohlasovaci povinnosti protektoratnich obcanu starsich 15 let do patku 29.5. 1942 do 24 hodin. V pripade neuposlechnuti, hrozil trest smrti. Toto predstavovalo dalsi bezpecnostni opatreni, jez melo vest k zadrzeni pachatelu atentatu.

[Inger]

ODHALENI PACHATELU ATENTATU:

Stanne soudy pokracovaly a 13. cervna noviny prinesly zpravu o zastreleni ridiny Pechalovych za poskytnuti ukrytu parasutistum. Tuto zpravu si precetl i parasutista K. Curda, ukryvajici se u Trebone. Zprava jim otrasla, nebot Pechala dobre znal, a strach ho primel k tomu zradit.
Zvlaste kdyz naciste nabizeli 10.milionu korun.
A tak se 16. cervna Curda vypravil do Prahy, presvedcil se ze parasutiste i jejich prechovavatele jsou v praze, pak sel do Petschkova palace a udal je.
Na zaklade Curdovych vypovedi pozatykalo Gestapo jeste tehoz dne cast prechovavatelu a rano po 4. hodine 18.6.1942 obklicilo kostel Cyrila a Metodeje v Resslove ulici, kde se skryvalo 7 parasutistu: Gabcik, Kubis, Valcik, Opalka,Bublik, Hruby, Svarc.
Statecny odpor proti presile skoncil kratce pred polednem smrti vsech parasutistu. Na misto se prijel podivat i K. H. Frank a pak predal zpravu do Berlina o likvidaci atentatniku a jejich spolupracovniku.
Na zaklade Curdovy vypovedi se rozsirilo zatykani i na vsechny mimoprazske prechovavatele, ktere poznal v Laznich Belohrade, Plzni a Pardubicich. V pardubickem byte manzelu Krupkovych naslo Gestapo i archiv velitele skupiny Silver A kpt. Bartose, ktery se pak dne 21. 6. 1942 zastrelil pri pronasledovani. Gestapu se podarilo zjistit ukryt radisty jeho skupiny Potucka, v Lezakach.