O hrdinství československých vojáků,kteří bojovali at už na západní nebo východní frontě či jiném bojišti, popřípadě i za Mnichovské krize nebo i po ní ,není pochyb.Jména jako Jaroš,Fajtl,Peřina či Tesařík jsou mezi lidmi,kteří se o vojenství zajímají celkem známa.Samozřejmě těch jmen by tu mohly být stovky,ne li tisíce.Jelikož každý kdo bojoval za svou zemi byl hrdina.Chtěl bych zde nastínit jeden minipříběh,na který jsem narazil při četbě knihy.
Ten příběh je trošku podobný jedné události,která se opravdu stala.Určitě jste viděli americký velkofilm Tora,Tora,Tora nebo nějaký jiný podobný film o napadení Pearl Harboru.A určitě si pamatujete scénu,ve které se neohrožený voják nebo námořník vrhá za jeden protiletadlový kulomet a neohroženě pálí po útočících Zerech.Toto se opravdu stalo a filmaři si nic nevymysleli.Tento voják byl později vyznamenán vysokým vyznamenáním a opravdu nějaké to Zero sestřelil.Kdysi jsem o tom četl v nějakém speciálu časopisu Válka.Bylo tam jméno toho vojáka i to vyznamenání co dostal.Ale už si nepamatuji jméno a ani vyznamenání.Možná že to byla MEDAILE CTI.
Ale zpět k tématu.Něco podobného se stalo už v květnu 1940 ve Francii a hrdinové byli Čechoslováci.Záměrně píši Čechoslováci,jelikož aktéry tohoto příběhu byli dva.Byl to příslušník pozemního leteckého personálu a to zbrojiř -štábní rotmist Jan Prokop a stíhací pilot -poručík Tomáš Kruml.Ale teď už k příběhu.
Samotná událost se stala u francouzské stíhací perutě GC III/3(Grouppe de Chasse) dne 21.května 1940.Toho dne se právě tato peruť stala cílem těžkého německého náletu.Cílem bylo letiště Cormeilles-en-Vexin.Na toto letiště se francouzská peruť právě přesunula ten osudný den ráno,jelikož byla v předchozích bojích silně zdecimována a právě na tomto letišti se měla přezbrojit ze starých stíhaček Morane Saulnier MS.406(tento typ byl páteří francouzského stíhacího letectva,ale už zastaralý) na nejmodernější stíhačku francouzské konstrukce a to Dewoitine D 520(nejlepší francouzská stíhačka,která se vyrovnala Bf 109 E)a načerpat nové síly.Francouzi vůbec nepočítali s německým náletem,což se jim vymstilo.Francouzi se ani nestačili pořádně zabydlet a v tom to přišlo.Ted už budu citovat z knihy NA NEBI SLADKÉ FRANCIE.
Kolem 18.00 na základnu zaútočila silná skupina nepřátelských bombardérů.Podle některých zdrojů šlo celkem o 36 Dornierů Do 17,podle jiných zdrojů zas o 51 Heinkelů He 111,které byly kryty těžkými dvoumotorovými stíhači a to Messerschmitty Bf 110.Právě při tomto náletu se vyznamenal zbrojíř Jan Prokop.Letouny byly rozmístěny na celé ploše letiště a nálet přišel neočekávaně.Nikdo z pilotů se nebyl s to dostat se k letadlům,většina prchala do krytů.Prokop neváhal a stačil jednoho Morana nahodit.Musel z něj ale vyskočit ,protože žádný pilot nebyl nablízku,aby s ním mohl odstartovat.Ale v tom už začaly dopadat bomby.Prokop skočil do nedalekého prázdného krytu a spatřil v něm šest ostře nabitých kulometů.Jednoho se neprodleně chopil a vyběhl s ním ven.Nevšímal si explozí a chladnokrevně si vzal na mušku vedoucí nepřátelský roj.Jeden bombardér se mu podařilo zasáhnout a díky tomu se první trojice prudce stočila vpravo.V důsledku toho i ostatní osádky znejistěly,uhnuly také a tak většina pum dopadla vedle plochy.Tímto byla zachráněna nejen francouzská stíhací peruť GC III/3,ale i 60 autobusů a nákladních aut,stojících vlevo od letiště.Byly přeplněny francouzskými vojáky,narychlo odváženými na frontu.Zasažený bombardér Dornier Do 17(pocházel pravděpodobně od útvaru KG 76),který Prokop zasáhl,se údajně zřítil do nedalekého lesíka.
Tak tolik říká kniha.Díky Prokopově odvaze byly ztráty perutě rozhodně menší .Ale i přesto byly .Zhruba na 200 pum dopadlo na vzletovou dráhu a poškodily dvě stíhačky Morane.Ztráty měl i personál.A to pět mrtvých mechaniků a dalších devět vojáků utrpělo zranění.
Dalším z Čechoslováků,který se při tom vyznamenal byl pilot- poručík Tomáš Kruml.Proti unikajícím Němcům odstartoval v hotovostním roji.Ale pouze tomuto pilotovi se podařilo prchající letouny dostihnout .Zahájil palbu na jeden německých bombardérů,ale jeho dvacetimilimetrový kanon se zasekl a přestal střílet.Pokračoval v boji pouze se dvěma kulomety ráže 7.5 mm.Ke vší smůle se mu porouchal i zaměřovač,takže pilot útočil i bez něj a střílel naslepo.Vzápětí však ale zaútočily doprovodné stíhačky Bf 110 a Krumlův Morane MS.406 (letěl na stroji No.346) zle pocuchali.Stroj inkasoval řadu zásahů,ale nakonec se pilotovi podařilo s vynechávajícím motorem a bez zranění v pořádku vrátit.Podle německých pramenů si na "osolení"Krumla dělal nárok německý pilot na stodesítce a to Uffz.Hans Grau od 7./ZG 26,který jediný hlásil sestřel francouzské stíhačky toho dne v 18.30 v této oblasti.
Morane Saulnier MS 406 od GC III/3

Ještě bych chtěl dodat,že ihned po náletu velitel připnul štábnímu rotmistrovi Janu Prokopovi- Croix de Guerre(Válečný kříž za chrabrost v boji).Po evakuaci do Velké Británie pak Jan Prokop obdržel i Československý válečný kříž,jako jediný příslušník československého pozemního personálu za kampaň ve Francii.
Pokusil jsem se něco o těchto dvou hrdinech najít,ale moc toho není.
Štábní rotmistr Jan Prokop
Narodil se 19.11.1911.V letech 1930 až 1939 sloužil u československého letectva.Po okupaci uprchl do Polska a poté se dostal do Francie,kde byl právě přidělen k pozemnímu personálu francouzské stíhací perutě GC III/3.Prošel francouzskou anabází a tak jako většina československých vojáků se dostal do Anglie a samozřejmě k RAF.Kde sloužil u 312.československé stíhací perutě jako mechanik a později si myslím i jako pilot,jelikož se píše,že se v červnu 1944 už zúčastnil invaze do Francie a bojů v Belgii.V srpnu 1945 se vrátil domů už v hodnosti kapitána.Jako většina "zápaďáků" byl i Jan Prokop perzekuován komunisty a na podzim roku 1948 byl zatčen pro přípravu útěku za hranice.Komunistický režim se na tomto statečném člověku opravdu vyřádil.Zprvu byl odsouzen na 7 let,ale už v roce 1950 byl odsouzen k trestu smrti.Rozsudek byl nakonec změněn na 20 let za mřížema.Tento statečný člověk pro mnoha lidí neznámých včetně mne si zaslouží veliké uznání,protože bojoval za vlast a vlast se mu pěkně odvděčila.Jan Prokop drží jeden velice smutný rekord.Byl posledním propuštěným letcem,který se vrátil z lágru po 17 či 18 letech.Z vězení byl propuštěn až v roce 1966!!!!!!!
Rehabilitován byl částečně v roce 1968 a poté znovu v roce 1990.Dosáhl nakonec hodnost Generálmajora ve výslužbě a od 31.5.1996 je čestným občanem Plzně.Zemřel 18.9.2004
JAN PROKOP-za sestřelení německého bombardéru se mu komunisté odvděčili 17 lety vězení.

poručík Tomáš Kruml
Narodil se 6.3.1911 v Brně.V černu 1930 ukončil textilní školu.Ihned poté nastoupil jako vzorkař do fézárny ve Strakonicích(textilka).V říjnu 1931 nastoupil vojenskou prezenční službu v Olomouci u 63. letky Leteckého pluku č. 2. Domů se vrátil 1. 4. 1933 jako četař aspirant v záloze. Jelikož v době krize nemohl najít práci,vzpomněl si na armádu a letectvo .Byl přijat k letectvu 1.1.1934.Absolvoval i vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, ze které byl slavnostně vyřazen 1.8.1936 v hodnosti poručíka letectva.Poté místo jeho působení bylo : 2. pozorovací letka Leteckého pluku 1 "TGM" na letišti Praha-Kbely (1936–1937), 44. stíhací letka III/1 perutě (později změna označení na 32. letku, Praha a Hradec Králové).Po Mnichovu byl s perutí III/1 převelen na Podkarpatskou Rus,kde tato stíhací perut bránila Podkarpatsko a Východní Slovensko proti Maďarským narušitelům.Po obsazení republiky i Kruml volí odchod do zahraničí a v květnu 1939 přechází taky do Polska.Potom už je to klasika.Polsko-přesun do Francie lodí,podepsání závazku na 5 let v Cizinecké legii,přesun do Afriky do Oranu a poté zařazení do francouzského stíhacího letectva.Po porážce Francie se dostal přes Afriku a Gibraltar do Velké Británie, kde se stal jedním ze zakládajících příslušníků 312. československé stíhací perutě. Takže je velice pravděpodobné a skoro jisté,že se s Prokopem opět setkali a i létali.
Do Československa se vrátil 19. 7. 1945. Zůstal v armádě a jako jeden z mála zahraničních letců nebyl zatčen a působil na Vysokém vojenském učilišti v Brně, i když 20 let se nedočkal povýšení. Do výslužby odešel k 1. 10. 1967. Zemřel 28.1.1994 v Brně.
Tomáš Kruml již v Británii a ve spitu


Na tento příběh mě navedla kniha od J.Rajlicha-Na nebi sladké Francie,kterou zrovna čtu.Kniha má 1500 stran a já jsem už okolo šestisté,takže mi ještě kus chybí.
Potom mě ještě čeká 7 dílů Na nebi Hrdého Albionu.Tam se snad ještě možná něco o Janu Prokopovi dozvím.Až to přečtu tak už budu v důchodu.Článek snad možná časem doplním,jestli zjistím něco nového. Případně kdo ví víc o těchto vojácích,může mě doplnit.
Zdroje-Na nebi sladké Francie -Jiří Rajlich
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?a ... &load=3840
http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-histori ... _domaci_jw
http://forum.valka.cz/topic/view/171948/Prokop-Jan