Zde na Palbě jsem se nejvíce věnoval ČSLA já osobně. Jsou zde práce našlapané mnoha věcmi. Možná si vzpomenete i na cyklus s názvem PODPORUČÍK ARGONANTUS VE VÁLCE KTERÁ NEBYLA, který měl tři díly a byl pro Palbu velkým impulsem..
Jsem od vánoc hrdým majitelem této knihy: Lexikon ČSLA - Svazy a svazky
Napřed oficiální anotace:
Řadami Československé lidové armády prošly od první poloviny 50. let do konce 80. let 20. století více než čtyři miliony našich občanů. Patřila k základním pilířům státní moci a po celou dobu své existence se nacházela v první linii: na hranicích mezi dvěma znepřátelenými politickými, ekonomickými a vojenskými bloky. Přesto zatím chybí komplexní a syntetické historické práce, jež by se fenoménem ČSLA zabývaly. Přitom v dané době existovalo jen málo jiných státních institucí, jež by tak hluboce ovlivnily život téměř každého občana. Armáda byla přesně hierarchizovaným systémem, který se důsledně připravoval na vedení bojových akcí v případě vypuknutí válečného konfliktu. Dokázala však „generovat“ i odlišné výstupy, např. záchranu obyvatelstva v případě přírodních katastrof, ekonomickou pomoc jednotlivým resortům nebo sportovní, kulturní a hlavně ideovou propagaci společenského systému. Lexikon ČSLA se jako první snaží nabídnout základní informace o jedné z nejdůležitějších vojenských sfér: o organizaci a dislokaci na úrovni svazů a svazků. Časově je zaměřen na dobu od ledna 1951 do března 1990, obsahově na svazy a svazky – vojenské okruhy, armády, sbory, divize, brigády a jim na roveň postavená velitelství. Zahrnuje tři druhy hesel: jednotky, dislokační místa těchto jednotek a jejich vybrané velitele. Téměř šest stovek hesel je doplněno více než 250 fotografiemi a pěti desítkami map. Tuto objevnou publikaci nepochybně přivítají nejen všichni bývalí vojáci ČSLA, kteří díky ní konečně mohou svou službu zařadit do náležitého kontextu, ale neměla by chybět v knihovně žádného zájemce o moderní vojenské dějiny naší země.
Tolik autor a vydavatel, nyní já.
Po dlouhé době je to něco, co má velkou vypovídací hodnotu. Je to naplněno jasnými a srozumitelnými fakty, vše odráží vývoj jednotlivých vojskových těles daného typu v čase i prostoru. Je zde i nemálo medailonků generality a posádkových měst.
Muselo to dát hodně práce, já osobně vidím jako nejcenější fakt, že kniha se nazatěžuje balastem, ale drží se fakt.
Osobně si myslím, že je žádoucí další díl - pluky a samostatné jednotky různých velikostí jim na roveň postavené- třeba samostatné prapory a potom i celky speciální. Tedy třeba jednotky vojenské meteoslužby, kartografie, pro speciální činnosti... tím by se vyjevila komplexní struktura ČSLA v čase a prostoru.
CO mi v knize chybí:
- možná to chtělo u vybraných vojskových těles - třeba jako přílohu - kompletní organizační strukturu a souhrnné počty lidí a techniky. Aby si bylo možno představit jakou sílu představovala tato - třeba - divize v roce 1957, jakou po reorganizaci v 60-tých letech a jakou v polovině let 80-tých.
- nenašel jsem zde v roce 1989 při ZVO v Táboře vzniklé Velitelství vojskového letectva a jeho velitelem se stal dosavadní zástupce velitele 10. LA, genmjr. Josef Diblík. Zástupce pplk. Miloslav Skala. Ale nevím jestli to do okruhu knihy patří...
Osobně doporučuji, je to dobrý počin a dobře uchoptelné čtení.
Snad se dalších dílů dočkáme. za mě pro pana Fidlera:
a 
