Střední tank CARRO ARMATO CELERE SAHARIANO (1943)

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5157
Registrován: 25/3/2008, 15:07
Kontaktovat uživatele:

Střední tank CARRO ARMATO CELERE SAHARIANO (1943)

Příspěvek od kacermiroslav »

Prototyp středního tanku

CARRO ARMATO CELERE SAHARIANO
Itálie
1943


Obrázek

Možná to někoho překvapí, ale meziválečná Itálie svým způsobem patřila mezi světové velmoci co se produkce obrněné techniky týče. Proč svým způsobem? Svůj věhlas totiž Itálie získala například ve dvacátých letech 20.století masovou produkcí lehkého tanku FIAT 3000, který ale ve skutečnosti nebyl ničím jiným, než klonem francouzského prvoválečného tanku Renault FT. Stroje Fiat 3000 po celá dvacátá a počátkem třicátých let tvořily páteř italských obrněných sil. Počátkem třicátých let, ale také Itálie podlehla módě lehkých a levných tančíků a vyprodukovala velice komerčně úspěšný tančík typu L3 (především verzí L3/33 a L3/35). Ten byl vyvážen do celé řady zemí jako Afghánistán, Albánie, Bolívie, Brazílie, Bulharsko, Čína, Irák, Maďarsko atd. Jen posledně jmenované Maďarsko zakoupilo celkem 140 tančíků. Samotná Itálie pak měla ve výzbroji několik tisíc strojů všech verzí. Itálie tak jako jedna z mála zemí Evropy mohla provádět obrovské manévry s početnou obrněnou technikou. Nicméně stavba tančíků s jejich pevně lafetovanými kulomety se ukázala jako slepá vývojová linie. Důkazem byla válka s Habeší (Etiopie), kde sice tančíky L3 neměly proti sobě žádného obdobného pancéřované protivníka, ale přesto se Habešanům podařilo řadu tančíků i dosti primitivními prostředky (například pomocí pastí na velká zvířata) zničit. Tato válka tak ukázala slabinu této koncepce. Mussoliniho vláda tak musela rychle změnit své myšlení ohledně obrněných jednotek a opatřit si prostředky vyšší bojové hodnoty. Prvním z nich byl tančík L6/40. Ten již disponoval kanónovou výzbrojí, nicméně nedostatečné 20mm ráže. Přesto těchto strojů vzniklo kolem tří stovek a poslední opustili výrobní linky v roce 1944. V podobě stroje M11/39 již Itálie disponovala tankem s kanónovou výzbrojí (37mm), ale tato hlavní zbraň byla instalována v korbě. V otočné věži byl pouze kulomet. Bylo jasné, že ani tento 11 tunový tank se nemůže v boji rovnat nepřátelské obrněné technice. Proto vznikl model M13/40 a z něho přímo vycházející M14/41 a M15/42, které již nesly všechny parametry plnohodnotného středního tanku s kulometnou a hlavně kanónovou výzbroji (47mm) v plně otočné věži. Oproti jiným konstrukcím, které od prototypu do fáze sériové výroby urazily většinou dlouhou cestu, kdy pak z továrních linek vyjížděl již zastaralý stroj, se podařilo prototyp M13/40 postavit v prosinci 1939 a sériovou výrobu spustit o půl roku později v červnu 1940. Do konce roku 1941 se Italům podařilo postavit 710 tanků a v roce 1942 dalších 695 strojů. Rok 1943 dal ještě vzniknout 220 tankům posledních verzí, ale to se již Itálie chystala ke kapitulaci. Výroba těchto vcelku zdařilých tanků tak byla ukončena v září 1943. I když se jednalo o povedený stroj, přesto rychle zastarával a v boji s těžce opancéřovanými britskými stroji na africkém válčišti, se nemohl prosadit. Proto v prosinci 1941 vznikl prototyp středního tanku P40, který již byl nejen dobře pancéřován, ale byla posílená především jeho výzbroj v podobě kanónu ráže 75 mm (75/34). Tento stroj byl již na srovnatelné úrovni s konkurencí, nicméně přišel poměrně pozdě a tak se podařilo postavit jen 101 tanků, z nichž část musela být použita v roli statických pevnůstek, protože jim chyběl motor. Po kapitulaci Itálie v roce 1943 pokračovala produkce pro bývalého německého spojence.
Obrázek Obrázek
VÝVOJ
Během těžkých bojů se spojeneckými jednotkami v severní Africe, byla italská generalita postavená před otázku přehodnocení schopností svých tankových sil. Většina strojů, která se na africkém válčišti ze strany fašistického státu předvedla, v bojových operacích propadla, přestože se jejich osádky bily v mnoha případech do posledního dechu. Nikoliv tedy tak, jak se traduje, že Italové raději kapitulovali, než aby bojovali. Dokonce i jinak zdrženlivý Rommel měl pro své spojence řadu uznalých slov. Kromě toho toto válčiště ukázalo potřebu rychlých, mobilních jednotek, které jsou schopny proniknout hluboko do týlu nepřítele, kde měly za úkol vyvolat zmatek, způsobit co největší škody a zase uniknout, nebo udeřit na jiném místě. Za tímto účelem Britové, ale i od nich se učící Italové, sestrojili celou řadu různě vystrojených a vyzbrojených terénních aut s velkým akčním dosahem. Kromě těchto lehce obrněných jednotek dospěli Italové k názoru, že je potřeba sestrojit nový tank, který by byl schopen provádět bleskové průlomy na nepřátelské území, nebo vést náhlé překvapivé obchvaty. Od tohoto tanku se očekávala velká rychlost a odolnost se slušnou palebnou silou. Nový tank měl nést označení Carro armato celere sahariano. Koncepčně se tak podle těchto požadavků vymykal dosavadní praxi italských konstruktérů. Ti tedy museli zvolit úplně jiný přístup. Do jisté míry se nechali motivovat britskými tanky Crusader, nicméně v italském pojetí vznikl naprosto jiný stroj, který svůj britský idol připomínal spíše jen vzhledem.
KONSTRUKCE
Vývoj započal na podzim roku 1941. Jako nejvhodnější se ukázalo zvolit podvozek systému Christie, který byl mimo jiné dobře znám z britských tanků typu A13 Mk.1. Unikátní zavěšení pojezdových kol Christieho systému, totiž umožňovalo s dostatečně silným motorem vyvinout velkou rychlost i v těžkém, převážně kamenitém terénu afrického bojiště. Právě na rychlost a nízkou siluetu byl ze strany italské generality kladen hlavní důraz. Poté co bylo rozhodnuto o typu podvozku, přistoupilo se ke stavbě dřevěné makety v měřítku 1:10. Tato maketa byla dokončená v první polovině roku 1942. Po schválení se mohlo začít se stavbou technologického vzorku. Jako základ byl využit podvozek středního tanku M15/42, čímž se ušetřilo hodně práce, na jehož korbě vznikla nová otočná věž a další prvky pasivní ochrany. Po ověření tohoto vzorku bylo přistoupeno ke stavbě prototypu. Ten již využíval Christieho systému podvozku, kde na každé straně byla instalována čtyři velká pojezdová kola s hnacím a napínacím kolem na krajích, se dvěma nosnými kladkami. Vrchní část pojezdového zařízení byla z vnější strany překrytá plechem, který na okrajích přecházel do blatníků. Do určité míry tak tento plech, zakrývající velká pojezdová kola asi z jedné pětiny, suploval funkci představeného pancíře proti kumulativním střelám. Přestože Italové již zvládali technologii svařování korby a věží tanků, byl trup prototypu snýtován z pancéřových plechů, skloněných k sobě pod různě ostrými úhly. Obdobně byla postavená i velice nízká, plně otočná věž, ve které byl umístěn kanón da 47/32 ráže 47mm. Vedle něj byl umístěn kulomet Breda 38 ráže 8mm, který bylo ale možné nahradit těžkým kulometem ráže 13,2mm. Další kulometnou výzbroj již tank neměl. Pokud se někomu v roce 1942 zdá být kanónová výzbroj nedostatečná, tak i toho si byli italští konstruktéři vědomi a do budoucna se počítalo s výměnou za výkonnější 75 mm zbraň. Nicméně přesto mě trošku zaráží, že se zřejmě počítalo s výrobou, která měla v úvodní fázi produkovat tanky s kanónem da 47/32 (47mm Fiat 47/37 M35 L/36), přestože již v té době existovala zbraň stejné ráže, ale výkonnější. Jednalo se o 47mm Fiat 47/40 M39 L/40 (o délce hlavně 40 násobku ráže), který měl vyšší úsťovou rychlost 900 m/s oproti da 47/32, který měl jen 630 m/s. Úměrně k tomu se lišily i hodnoty průraznosti. Ta byla proti RHA / FHA plate @ 30° u da 47/32 na 100 metrů 64 mm, zatímco u da 47/40 již 71 mm. Na 500 metrů pak byl poměr 50/57mm, na 1000 metrů 37/43mm, na 1500 metrů 28/32mm a na 2000 metrů 19/24mm. To vše s projektilem AP M.1935 o hmotnosti 1,45 kg. Samozřejmě, pro někoho se tyto parametry můžou na dobu, kdy Carro armato celere sahariano vznikalo, být stále nedostačující, ale koncepce tanku měla být „rychle udeř a uteč“. To opodstatňuje použití této zbraně malé ráže. Pokud by se ale Carro armato celere sahariano dočkalo 75mm kanónu Breda 75/34 M39 L/34, tak v případě použití AP munice o hmotnosti 5,2 kg by průraznost na 100 metrů byla již 90mm, na 500 m 70mm, na 1000 m 51mm, na 1500 metrů 37mm a na 2000 m stále ještě průměrných 28mm. To vše při úsťové rychlosti střely 557 m/s.
Obrázek
Aby bylo docíleno dalšího požadavku generality, jímž byla mobilita, byl prototyp vybaven benzínovým vidlicovým osmiválcem o maximálním výkonu 250 koňských sil, který více jak 13 tun těžkému stroji dovoloval uhánět rychlostí až 58 km/h. V terénu rychlost samozřejmě klesala podle povahy povrchu. Dalším požadavkem generality bylo pancéřování. Pro co nejvyšší efekt byly čelní a z části i boční partie (údajně silné 20mm) skloněny pod ostrými úhly, přičemž největší tloušťka 50mm byla použitá u štítu věže. Horizontální pancéřování bylo zeslabeno na pouhých 8 mm (podle jiných zdrojů jen 6mm). Nedostatek pancéřování měl být do určité míry vyvážen nízkou siluetou tanku, který měl na výšku pouhých 170 cm a ostře skloněné tvary. Osádka měla být čtyřčlenná ve složení řidič, velitel, střelec a nabíječ. Vzhledem k tomu, že v trupu nebyl umístěn druhý kulomet, který u většiny konkurenčních strojů ovládal radista, tak mohla být osádka věže zachována v efektivním počtu tří mužů. Dělba úkolů tak byla rozumně rozdělená mezi velitele střelce a nabíječe.

V tíživé válečné době se podařilo prototyp dokončit v průběhu roku 1943. To se ale již Itálie a její spojenci v Africe hroutili pod tlakem Spojeneckých sil, kteří se navíc chystali k invazi na Sicílii a následně na Apeninský poloostrov. Tank Carro armato celere sahariano tak byl ještě podroben továrním zkouškám, ale dál se již nedostal. Tečku za vývojem zajímavého stroje učinila kapitulace Itálie.

Bohužel víc informací k tomuto zajímavému stroji se mi nepodařilo sehnat nehledě na to, že řada zdrojů se od sebe značně liší. Tak například v jiných zdrojích je uváděná hmotnost až 18 tun s čelním pancéřováním silným až 60mm a s účinnějším kanónem 47mm M39 L/40. Také rychlost je uváděná jiná a to někdy až 71 km/h s poměrem výkonu 13,9 koňských sil na jednu tunu, což by ale i nadále znamenalo použití motoru o maximálním výkonu 250 koňských sil. Ovšem i k motoru jsem se dočetl, že se mělo ve skutečnosti jednat o diesel Fiat o výkonu 270 koňských sil. Těžko tedy říct, kde je pravda.
Obrázek Obrázek


ZHODNOCENÍ
Pokud by se Italům podařilo Carro armato celere sahariano včas a ve větším množství vyrábět a dodávat na severoafrické bojiště, mohl být považován za jeden z nejlepších tanků v těchto místech bojově nasazený. Prakticky ve všech směrech převyšoval dosavadní italské tanky a mnoha případech i se slabší 47mm výzbrojí konkurenční stroje. Pokud by pak byl stavěn se 75mm zbraní, tak mohl toto válčiště prakticky ovládnout. S výkonnějším kanónem by se sice asi o trochu zvedla jeho výška z původních 170cm, ale stále se jednalo o slušně pancéřovaný (hlavně z čelní strany) a především rychlý tank. Ke štěstí spojenců se Italové na konstrukci nového tanku vrhli až příliš pozdě, po prvních zkušenostech z afrického bojiště. Pod tíhou válečné situace se jim pak nepodařilo tank uvést do sériové výroby před pádem Mussiliniho vlády.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
TTD – Carro armato celere sahariano
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*země původu: Itálie
*rok vzniku: prototyp 1943
*hmotnost: 13,1 t
*délka: 5,8 m
*šířka: 2,7 m
*výška: 1,7 m
*světlá výška:
*motor: Fiat o výkonu 250 koňských sil
*rychlost: 58 km/h
*dojezd:
*zásoba PHM:
*pancéřování: 8 – 50 mm
*výzbroj: 1 x kanón ráže 47 mm, 1 x kulomet 8 mm
*osádka: 4 muži


Zdroje:
I.Pejčoch - Obrněná technika – Praha 2009
http://www.ww2f.com/weapons-technology- ... riano.html
http://www.tarrif.net/cgi/production/al ... on_adv.php
http://mailer.fsu.edu/~akirk/tanks/Ital ... Tanks.html
http://ww2drawings.jexiste.fr/Files/1-V ... ariano.htm
http://utenti.quipo.it/mc68/Italtank/celere.htm
http://krigsforum.se/forum/viewtopic.php?p=39134
http://www.aviarmor.net/tww2/tanks/ital ... ariano.htm

Zvláštní poděkování Jersey.se za kontrolu textu
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 9/12/2011, 10:22, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
El Diablo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1820
Registrován: 21/11/2008, 15:11
Bydliště: Xeenemünde
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od El Diablo »

přestože se jejich osádky byly v mnoha případech do posledního dechu.
IMHO "bily"
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1638
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Bydliště: Hovorany
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

No, já bych řekl, že podvozek na tomto tanku není systém Christie ani náhodou. U tohoto podvozku je každé kolo zavěšeno samostatně na svém vlastním závěsu a je odpruženo samostatnou vinutou pružinou. Na této fotce
Obrázek
je ale jasně patrné, že vždy dvě kola mají jeden společný závěs. Předpokládám, že každé kolo má samostatné kyvné rameno. Odpružení není z fotky patrné, ale dle velikosti náboje závěsu bych si spíš tipl nějakou zkrutnou pružinu. Takže systém zavěšení kol se spíš principiálně (až na to odpružení) podobá systému zavěšení "Surin".
Obrázek Obrázek
Jsem typickým občanem České republiky.
Už od rána si na něco ustavičně stěžuji...
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 8135
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Příspěvek od Zemakt »

Je to zajímavý kus techniky. Ovšem ta věž se mi jeví pro zástavbu 75 mm nějak malá, a těch 20mm na boku. No nevím.., s hodnocením bych byl opatrný.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5157
Registrován: 25/3/2008, 15:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

hydrostar píše:Takže systém zavěšení kol se spíš principiálně (až na to odpružení) podobá systému zavěšení "Surin".
Jirko, ty jsi odborník. O tom Christiim psal Pejčoch, tak jsem z něj vycházel.

To Zemakt: Taky si mi na první pohled zdá být ta věž malá, ale je možné, že počítali s tím, že v ní nebudou sedět tři členové osádky, ale jen dva. Tak by se teoreticky mohlo ušetřit nějaké místo pro 75mm zbraň, ale samozřejmě na úkor efektivity. Taky předpokládám, že věž by byla asi o něco zvýšená, ale to jsou fakt jen mé laické odhady.

A to 20mm pancéřování? To měl i Hetzer z roku 1944 a při tom bych řekl, že u tohoto italského tanku je skloněno pod ostřejším úhlem (aspoň v místě prostoru pro osádku. Dobře je to vidět na tom úvodním snímku).

Obrázek

EDIT: Chlapy...ty hlášky o gramatických chybách házejte raději přes SZ. Takhle to jen zaplevuje vlákno. A chybu může udělat každej....
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 9/12/2011, 13:49, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázekObrázek
rominus
desátník
desátník
Příspěvky: 59
Registrován: 7/11/2011, 20:52

Příspěvek od rominus »

No vypadá velmi pěkně, asi nejhezčí italský tank :-)
Ale dost pochybuji že by se do tohoto tanku, třeba i s vyšší věží dala vecpat pětasedmdesátka. Ten tank je prostě moc malý, s malým věncem a úzkými pásy. P40, který 75mm kanon měl, váží 2x tolik!
Podle mě byl tento tank v roce 1943 koncepčně zastaralý, mohl fungovat maximálně jako lehký průzkumný tank. Nelze ho ale srovnávat třeba se Shermanem nebo Pz IV.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5157
Registrován: 25/3/2008, 15:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Já bych ho právě vůbec nezatracoval. Za prvé, nemyslím si, že by italští konstruktéři byli až takoví makaróni, aby si neuměli spočítat jestli se jim tam 75 kanón vejde nebo ne. Možná se počítalo s novým typem věže. fakt netuším, ale podvozek měl rozhodně potencionál. Z čelní strany pak byl chráněn rozhodně líp, než např. takový Pz IV s jeho vertikálním pancéřováním. Nicméně v této jeho koncepci byla jeho hlavní výhodou rychlost, malá silueta a podle mě i dojezd. I když ten jsem nikde nedohledal, ale vzhledem k užití se s ním zcela určitě počítalo.
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 14/12/2011, 22:10, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1638
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Bydliště: Hovorany
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

No abych řekl pravdu, tak hodně lidí Pejčocha označuje spíš jako rychlohistorika nebo historika z blesku. U něj by někdy méně znamenalo více. Při tempu, jakým píše, se kvalita dlouhodobě udržet nedá.
Obrázek Obrázek
Jsem typickým občanem České republiky.
Už od rána si na něco ustavičně stěžuji...
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5157
Registrován: 25/3/2008, 15:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

To máš pravdu. Tyto názory na Pejčocha jsem slyšel už z více stran, ale co si budeme povídat...prostě píše, píše dobře, bere témata, kterou tu nejsou publikována a v té záplavě detailů se mu občas nějaká větší chybička vloudí. V každém případě jsem rád, že jeho Obrněnou techniku doma mám:-)

A snad se taky shodneme na tom, že na rok vzniku a určení (Afrika), se jednalo o velice zajímavý a slibný tank se slušným potencionálem i do budoucna pro zástavbu 75mm kanónu atd., i když by to s největší pravděpodobností ve skutečnosti znamenalo novou věž a další zásahy do konstrukce, o kterých se Pejčoch nezmiňuje.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1638
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Bydliště: Hovorany
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Jak by mohla vypadat přestavba věže pro dělo daleko větší ráže se dá celkem pěkně nastínit na maďarském tanku Turan, kdy základ věže upravili hned dvakrát. Základ zůstal v podstatě vždy a zvedli prakticky tedy "jen" střechu. Nutno ale poznamenat, že Turan neměl téměř vůbec skloněné boky ani čelo.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2654
Obrázek Obrázek
Jsem typickým občanem České republiky.
Už od rána si na něco ustavičně stěžuji...
rominus
desátník
desátník
Příspěvky: 59
Registrován: 7/11/2011, 20:52

Příspěvek od rominus »

Turán měl od počátku velkou 3-místnou věž. Její úpravy na 75 mm byly minimální. Střecha se zvedala jen kvůli většímu negativnímu náměru kanonu.

I kdyby do Sahariana nějakou krátkou 75 nacpali, tak to bude tank přinejlepším na úrovni Crusaderu Mk3. Na rok 1943 žádná sláva.
To už jsou lepší ty jejich Semoventa ;-)
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1638
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Bydliště: Hovorany
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

No tak jednoduché to taky nebylo. Věž tak velká nebyla. V podstatě vycházela ze čtyřmístné věže tanku T-21. Ale ano, Maďaři ji rozšířili pro pět lidí posádky. Zvednutí střechy ani nemělo za cíl zvětšit negativní úhel, ale spíš ho zachovat. On záklus děla musel být jistě větší a někam se prostě vyklonit musel.
Obrázek Obrázek
Jsem typickým občanem České republiky.
Už od rána si na něco ustavičně stěžuji...
rominus
desátník
desátník
Příspěvky: 59
Registrován: 7/11/2011, 20:52

Příspěvek od rominus »

Pro 75 mm byla zjevně velká dost :D. Mimochodem, Turány měly od počátku průměr věnce věže zvětšený o 200 mm oproti T-21. A zvýšení věže je v porovnání se změnou věnce úprava zcela nenáročná.

cit: " Zvednutí střechy ani nemělo za cíl zvětšit negativní úhel, ale spíš ho zachovat."
Ano máš pravdu, špatně jsem se vyjádřil. Myslel jsem zvětšení náměru v porovnání s neupravenou věží.
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 21:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

hydrostar píše:Jak by mohla vypadat přestavba věže pro dělo daleko větší ráže se dá celkem pěkně nastínit na maďarském tanku Turan, kdy základ věže upravili hned dvakrát.
Lepší příklad by možná byla klasická T-34...
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 783
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Střední tank CARRO ARMATO CELERE SAHARIANO (1943)

Příspěvek od badaxe »

Drobná poznámka, Habeš nebyla tak zcela bez pancéřových prostředků, země měla 4 kusy italského Fiatu 3000, fotky dvou jsou známé jak po pádu Adis Abeby stojí u vrat královské rezidence a jsou předváděny jako kořist. Otázkou je že je nejspíš nedokázali nějak nasadit.
Pokud jde o podvozek, byl opravdu odpružen svislými vinutými pružinami pro každé kolo, tedy "christie", to co lidi mate jsou kola mez první a druhou dvojicí, ta ale nemají s odpružením nic společného, jde o pomocná kola do špatného terénu, která bylo možno spustit dolů (zřejmě nebyla odpružena) zdroj informace je zde http://www.aviarmor.net/tww2/tanks/ital ... ariano.htm
Pokud jde o možnost použít kanon větší ráže, byl bych hodně skeptický, to není závislé na velikosti věže, ale na průměru jejího věnce, ten tady díky sešikmení asi zvětšit nejde, takže ani to zvětšení ráže moc nehrozí. Ostatně projekt byl směrován na rychlost, původní název "Carro Armato Veloce" tedy rychlý tank mluví sám za sebe. V době dokončení už to asi přímo střední tank nebyl, do téhle kategorie v té době spadaly mněmecké Pz.III a Pz.IV tedy stroje výrazně těžší. Tenhle se se svou vahou a výzbrojí pohyboval někdo na rozhraní lehkého a středního tanku a v době kdy ho dokončili byl myslím už bezperspektivní (jeho vzor Crusader se už přestal vyrábět a italové se pokoušeli zavést něco co se mu dost podobalo).
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1021
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Re: Střední tank CARRO ARMATO CELERE SAHARIANO (1943)

Příspěvek od Hektor »

Dávnejšie som tu viedol debatu o M11-15 sérií založenej na Vickers tankoch a napadlo ma že Taliansko sa v Španielsku dostalo k tankom BT-5
Ich možná kópia by mohla byť dostupná v roku 1940/41 a osobne si myslím že by v pieskoch Afriky bola vhodnejšia než M11 séria.
Ako hlavného konkurenta som vybral Cruiser IV https://www.valka.cz/A13-Mk-II-Cruiser- ... -IV-t73192 ktorý bol s pásom širokým 26 cm a hmotnosťou 15 ton etalonom pohyblivosti.
Naproti tomu BT-5 https://www.valka.cz/SOV-BT-5-t6525 s rovnakým pásom a 11,5 t hmotnosťou by mohol byť rovnako vhodný.
Zaostáva pancierom (max 15mm) a rádiom (čo pochybujem že by Taliani zlepšili) kanón by bol Taliansky ale na všetko po Matildu dostatočný. Pochybnosti mám tiež o motore ale ak by ho dokázali zvládnuť... Čo si o tom myslíte.
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 783
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Střední tank CARRO ARMATO CELERE SAHARIANO (1943)

Příspěvek od badaxe »

Italové nepotřebovali získávat tanky BT ze Španělska, kde se ostatně objevili až dost pozdě. Celý systém byl znám a protože o něj nestála US Army, Christie se snažil ho prodat kam se dalo, krom SSSR a Polska i do Anglie a možná i jinam. Háček je že sice ten systém má dobré odpružení, ale taky řadu problémů, které se moc řešit nedají a realita není nějaká přiblblá počítačová hra. Problémem tanků s odpružením Christie je, že odpružení se musí někam "schovat" obvykle je to tak, že kolo je na držáku a vedle něj směrem dovnitř tanku je ta mohutná pružina která je opřena o držák a uvnitř ní je pak tlumič. Jenže pružina má nějakých 10 cm což zmenšuje vnitřní prostor o více než 20 cm, pásy pak jsou další problém, buď jsou úzké jako třeba u BT a snižuje se schopnost průjezdu terénem, nebo se musí kolo více vysunout od pancíře a tedy musí mít kvalitnější držák a tedy větší váhu. Že to nebylo jednoduché ukazuje řada fotek kde T-34 má nějaké kolo pryč a třeba i příhoda na Bahnech kde jeden T-34 o kolo a následně pás přišel a posádka to zjistila když chtěla zabrzdit a zatočit. Problém toho menšího prostoru je ale větší, díky menší vnitřní šířce, je samozřejmě menší prostor věnce věže a tím i z něj odvozená ráže kanonu, který tím nemůže být moc velký, opět s tím měli problém sověti, když museli přezbrojit na vyšší ráži a tedy i zvětšit průměr věnce věže. Rozšíření celého tanku také moc nejde, protože větší vzdálenosti jedou tanky na vlaku nebo podvalníku a tím je dána celková šířka vozidla. Další problém je přístup k pružení, pokud potřebuješ třeba jen opravit tlumič je to celkem složté, pokud praskne ta velká pružina musí se rozebrat část vnějšího pancíře. takže představy jak by se "volačo dalo" které tu rozvíjíš jsou prostě jen ukázkou, že netušíš, jak ty věci do sebe zapadají a čím je co ovlivněno. Motor byl v tanku obvykle ten nejmenší problém, před válkou se to často řešilo tak, že se použily motory letecké, které se skladovaly a letadla pro ně už se rušila. Pro tank se obvykle mírně upravily ale pořád to byly letecké motory, proto má třeba Sherman v některých verzích stejně jako Stuart hvězdicový motor. Christie byl rozhodně zajímavý systém, ale krom T-34 a britských Cromwel nikdy nebyl moc úspěšný a to oba zmíněné z něj nakonec přejímaly jen odpružení. Ani jedna řada se dál nevyvíjela, Sověti T-34 ve vývoji ukončili někdy počátkem války a řešili už jen drobné změny, ostatně nebýt války asi by spíš dělali T-34M tedy s jiným podvozkem, po T-34 následoval T-44 a ten už má torzní tyče. Takže to že se Italové pokusili o cosi, co jim díky změně válečné situace bylo na nic je spíš ukázkou toho, že když se vývoj protáhne, nebo zadání přijde pozdě, je celá věc k ničemu. Ostatně sama rychlost není velkou ochranou, což zjistili posádky podobně řešených Crusaderů a předchozích "A 13". Ono z řady pohledů byla i ta M11 - 15 vhodnější, jde o bezlicenční kopie Vickerse a celkem jednoduše a spolehlivě fungovala vlastně kdekoli. Pořád šlo spíše o lehký tank (i když Italové ho brali za střední) ale mnohem snáze provozovatelný. A protože tě (asi právem) považuju za fandu nějaké PC hry, tak jedna rada, zapomeň na kraviny ze hry, zkus nastudovat jak a hlavně proč to bylo v reálu. To co jsem vypsal je jen část problémů s tím systémem Christie.
Ostatně problém rádia u BT-5 nebyl jen nedostatk stanic, ale hlavně to, že tank neměl odstínění el. rozvodu a tak jiskření rozdělovače jeho motoru (mimochodem letecký M-17 což byl licenční BMW) rušilo stanici natolik že ji nešlo použít.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Odpovědět

Zpět na „Pozemní vojsko“