Naprosto správně, když jsem ti popisoval jek to v praxi fungovalo tak jsem zmínil že : "Posunutí plynové páky za zarážku v praxi znamenalo že pilot plynovkou protrhl ten drát a tím aktivoval WER. To jestli to byl "suchý" nebo "mokrý" WER pak záleželo na tom zda bylo instalované vstřikování vody do sání." Možná jsem měl rovnou napsat že do verze P-63A-7 byl WER "suchý" a od verze P-63A-8 "mokrý".Skeptik píše: Farky, perfektní. Díky. Další kostička do skládačky. Nevím, zda jsem Tvůj popis s tím "suchým" a "mokrým" WER špatně pochopil, ale tento dokument to vysvětluje jasně.
Není tam, že pro všechny P-63 existoval "suchý" a "mokrý" WER, ale že P-63A měly až do verze A-8 suchý WER s plnícím tlakem 61'' Hg a délkou použití max. 5 minut, a od verze P-63A-8 pak "mokrý" WER s plnícím tlakem 75'' Hg a délkou použití max. 10 minut ... přičemž vstřik vody a alkoholu se zapínal automaticky při plnícím tlaku >56'' Hg.
Třeba to testovaly, jen ta data nemáme k dispozici, máme pokud vím jediný graf v knize a to je vše. Nemusely Kingcobru testovat na plný výkon, ale také to může být tak že autor té knihy ten test z nějakého důvodu nemusel mít.Skeptik píše: NII VVS tedy evidentně testoval P-63A-10 v režimu "bojového výkonu" tj. s plnícím tlakem 56'' Hg, bez WER.
Otázkou pořád zůstává ... Proč?
Sovětské motory standardně WER používaly. Režim WAR EMERGENCY RATING nemá nic společného se vstřikováním vody do sání, jeho definice je krátkodobý maximální výkon na samé hranici toho co konstrukce motoru či palivo fyzicky vydrží aniž by došlo ke katastrofálnímu selhání. Letadla (přesněji motory) bez vstřikování vody do sání měly k dispozici režim WER - P-39, P-40 nebo třeba P-51.Skeptik píše: To, zda 15-ti minutový Military Power odpovídá či neodpovídá 10-ti až 15-ti minutové "forsáži", je otázka pohledu na věc. Sovětské motory něco jako WER či MW50 standardně nepoužívaly.
Německým ekvivalentem režimu WAR EMERGENCY není MW50 ale režim NOTLEISTUNG. Tak jako WER i režim NOTLEISTUNG mohl být "suchý" či "mokrý", záleželo na tom zda bylo v letadle namontováno MW50 (či něco podobného, zkrátka vstřikování vody do sání).
MW50 bylo zařízení (systém), jeho US ekvivalentem je ADI (Anti-Detonant Injection). Dobové manuály pak ADI typicky nazývají prostě Water Injection. Takový systém opravdu nebyl za války v SSSR standardně používán.
---------------
EDIT:
To ale nebylo předepsáno provádět po každém použití WER, bylo to až součástí rutinní periodické prohlídky po 25 hodinách chodu (nebo až dokonce při "padesátce", nechce si mi to hledat). Některé manuály předepisují po použití WER protočit ručně motor aby se zkontrolovalo jestli jsou ventily stále v normě a také kontrolu zda v oleji není kov.Alfik píše:Farky, natočit se ten motor nemusel, i když by to bylo lepší, ale protáčet ano, a to opakovaně. Součástí kontroly je i těsnost hlavy a těsnících kroužků pístu, a to se měří za pomocí tlakoměru se závitem stejným jako má svíčka, našroubuje se právě místo svíčky na jeden válec, a motor se protočí tak, aby daný válec prošel horní úvratí při níž dochází k zážehu (čtyřdobý motor má dvě horní úvratě během cyklu).
Pokud se natočí, je to výhodnější a přesnější, protože měření za provozních tlaků a teplot, tedy při spalování v daném válci, dá mnohem lepší obraz o stavu obou těsnění. Při tom se dá rovnou okem zkontrolovat zbarvení pístu, což nám dá mnoho informací o kvalitě spalování a případném průniku oleje do prostoru nad pístem, apod.
Ale nutné to, pravda, není. Případné rozdíly v tlaku, oproti předepsaným hodnotám se projeví i při protočení za studena.
Tak jako tak, tato kontrola je celkem zdlouhavá, např. při motoru s 12 válci to znamená dvanáctkrát přemontovat svíčku/tlakoměr, a zkoušet, a výsledky zapsat do tabulky, a to je "jen" jedna věc která se kontroluje...
Píšu to proto, že ačkoli si myslím, že ty to víš, tak není vyloučeno, že ostatní diskutující si tak úplně nedovedou představit, kolik práce a času taková kontrola znamená, zvl. při mnohoválcovém motoru, a že je tedy lepší, pro využitelnost letadla, dělat ji při vyměněném, a tedy sejmutém, motoru.
A tedy při mnohem delší a důkladnější kontrole než "jen" po každém použití vstřikování předchlazovací směsi.
Jediná varianta, která je snazší a kratší (rychlejší), ale za cenu velké možné chyby, je měřit jen jeden válec.
A předpokládat, že když je ten jeden v cajku, tak ostatní budou, s jistou pravděpodobností, také.
Takhle - jsem si jistý že ten motor po použití WER kontrolovali kolikrát pečlivěji než měli předepsáno a minimálně ten olej zkontrolovali (vyndali olejový filtr a hledali známky toho že tam je kov), já osobně bych to tedy udělal. A preventivně bych i vyměnil svíčky.