Polsko-litevské obsazení Moskvy (1610)
Moderátoři: jarl, Pátrač, kacermiroslav, Bleu
Polsko-litevské obsazení Moskvy (1610)
Polsko-litevské obsazení Moskvy
Poláci jsou jediným evropským národem, který dobyl a též delší dobu udržel Moskvu. Bylo to v rámci polsko-ruské války v letech 1609-1618, kdy se Poláci s Litevci dokonce snažili Rusko dlouhodobě ovládnout. Nutno však podotknout, že právě Litva vedla s Moskevským velkoknížectvím několik století vleklou sérii konfliktů. Kola války se roztočila úspěšnou expanzí litevského knížete Gediminase (1316-1341), mimochodem pohana, kterému se podařilo úspěšnou kombinací diplomacie a vojenských zásahů nejen ubránit své země před ohrožením ze strany německých rytířů, ale i rozšířit svůj vliv do oblasti ruských knížectví. Podařilo se mu obsadit velká území dnešního Běloruska a Ukrajiny. Mimochodem termín Ukrajina (tedy příhraničí) pochází právě z období litevské vlády. Po zničení koalice ruských knížat v bitvě na řece Irpiň se zmocnil Kyjeva, bývalého hlavního města Kyjevské Rusi. Jeho nástupce Algirdas roku 1363 podnikl první výpad proti Moskevskému knížectví a několikrát zaútočil na samotnou Moskvu. Nejprve sice nedobyli Kreml, nicméně zničili oblast kolem města a zajali významnou část moskevské populace. Ještě dvakrát se pak dařilo město oblehnout a vyplenit okolí. V následujících letech se Rusové snažili obsadit území Litvy a získat přístup k Baltskému moři. Neustálý tlak ze všech stran vedl logicky k prohloubení vztahů mezi velkoknížectvím a Polskem, což vyústilo ve vznik společné unie (1569).
Někteří magnáti Polsko-litevské unie, povzbuzovaní částí ruských bojarů, se souhlasem polského krále Zikmunda III. Vasy, pokusili roku 1605 využít oslabení ruského státu a dosadit na ruský trůn svého kandidáta, vydávajícího se za zemřelého syna cara Ivana IV. Vtrhli tak do Ruska, obsadili Moskvu, leč nový car si nezískal podporu a byl již v květnu zabit. Následovaly další boje, které roku roku 1609 vyústily v přímou invazi polského krále Zikmunda III. První polská vítězství (bitva u Klušina) vyvrcholila obsazením Moskvy (1610), svržením Vasilije Šujského z trůnu a zvolením Zikmundova syna ruským carem. Vladislav Vasa byl v zemi nepopulární, roku 1612 byl poražen dobrovolnickou armádou Kuzmy Minina a Dmitrije Požarského, načež musel uprchnout z Moskvy (svých práv se ale nevzdal). Poláci a Litevci se pokusili město obsadit ještě v letech 1617-1618, ale tentokrát již neúspěšně. Válka skončila Deulinským příměřím, a byť bylo pro Rusko nevýhodné, zachovalo si nezávislost. Karta se tak začala pomalu obracet a výsledkem bylo ruské obsazení jak Litvy, tak i velké části Polska.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Muscovite ... anian_Wars
https://en.wikipedia.org/wiki/Polish%E2 ... 80%931618)
https://www.kabinetkuriozit.eu/
Naposledy upravil(a) Rase dne 11/9/2022, 16:31, celkem upraveno 1 x.

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Re: Polsko-litevské obsazení Moskvy (1610)
Pro zajímavost:Rase píše: ...dosadit na ruský trůn svého kandidáta, vydávajícího se za zemřelého syna cara Ivana IV...
Těchto "Lžidimitrijů" bylo asi sedm nebo osm. Jen čtyři z nich byli hist. významnější, tzn. "aspoň si šáhli na trůn". Za všemi čtyřmi stáli Poláci... penězi i vojskem.

"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Re: Polsko-litevské obsazení Moskvy (1610)
A tam niekde sú korene dnešnej poľsko-ruskej lásky.
Ale na druhú stranu, mám ruského kamaráta, ktorý hovorí že najlepšia vodka je Wyborova
Ale na druhú stranu, mám ruského kamaráta, ktorý hovorí že najlepšia vodka je Wyborova


Nie je dôležité ako sa hlasovalo, ale ako sa to spočítalo.
Jediný režim ktorý uznávam je pitný.
Re: Polsko-litevské obsazení Moskvy (1610)
Ještě dodám, že autorem těch parádních obrázků (spodní tři) je ukrajinský malíř Anatoly Telenik, který ve své práci často vychází z dochovaných zbrojí z let kolem roku 1620.

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček