Část 1.
Skupina armád Jih, pod velením polního maršála von Rundstedta, má na jižním směru tři armády a jednu tankovou skupinu. Vzdušný prostor zabezpečuje 4. letecká armáda, které velí generálplukovník Löhr. Cílem skupiny armád Jih je obklíčit a zničit ruské síly generálplukovníka Kirponose v Haliči a na západní Ukrajině ještě před Dněprem, zajistit přechody přes tuto řeku a nakonec dobýt Kyjev. Rumunští spojenci a 11. německá armáda, které spadají pod Rundstedtovo velení, stojí prozatím v záloze.
Zde u skupiny armád Jih se průzkumem ukázalo, že zde stojí největší soustředění sovětských vojsk, a že je zde, před Ukrajinskou obilní komorou, vybudována obrana zvláště silně a pečlivě. Polnímu maršálu von Rundsedtovi a veliteli jeho 1. tankové skupiny generálplukovníkovi von Kleistovi tak ve východním tažení připadl nejtěžší úkol.
Velitel Jihozápadního ruského frontu, generálplukovník Kirponos, své čtyři armády rozdělil na dvě skupiny a rozmístil je do hloubky. Dobře maskované linie bunkrů, těžká polní opevnění a rafinované překážky udělají z překročení hranic krvavou vojenskou operaci
Plán útoku skupiny armád Jih předpokládá, že po leteckých útocích a dělostřelecké přípravě, vyrazí 17. armáda generála pěchoty Stülpnagela a 6. armáda generála pěchoty Reichenaua, překročí hranice a vytvoří prostor pro útok 1. tankové skupině von Kleista, která se s vozidly s bílým „ K „ rozjede k „ blitzu „. Až prorazí tanky dostatečně hluboko stočí se vpravo a budou postupovat na jih, tím začne obkličovací operace, neboť teprve tehdy vyrazí z Rumunska 11. armáda generálplukovníka rytíře von Schoberta a rumunské jednotky. Společně tak uzavřou kotel ve kterém uvíznou ruské jednotky. Tolik plán. „ Ale Bohužel!“
Po dělostřelecké přípravě a leteckých útocích vyráží ve 3,15 hod. 22. června 1941 divize 17. armády a musí se prokousávat liniemi bunkrů mezi Lvovem a Przemyslem a naberou zpoždění. 6. armáda se přes tvrdošíjný odpor přece jenom přes Styr probojuje.
Východně od Lvova se Kleistově 1. ts podaří průlom a vozidla s bílým „ K „ se chtějí rozjet k „ Blietzkriegu „ ( „ blitzu „ ). Kirponos se však okamžitě snaží obklíčení sovětských vojsk na velkém prostoru zabránit. Rychle přisune tankové divize, zahájí protiútok a tvrdě napadne pronikající německé divize.
Časový plán německého postupu je zmařen, rozpoutá se zde těžká tanková bitva trvající několik dní.
Útočí zde těžké tanky KV-1 a KV-2 dokonce je zde nasazen supertěžký tank Vorošilov se svými pěti otočnými věžemi. Německé tanky Panzer III se svými 37 a 50 mm kanony jsou prakticky bezmocný a musí uhnout. Do boje s tanky nastupuje dělostřelectvo. Také zde se objeví nový sovětský tank T-34, který se vyznačuje obratností, pancířem a rychlostí.
První T-34, KV-1 a KV-2 se objeví u Styru proti 16. td. 16. protitankový oddíl se svými protitankovými kanony zaujme postavení a začne pálit. Skoro vždy na 100 m zasahuje. Vojáci počítají zásahy, 21,22,23 krát udeří granáty 37mm kanonu do pancíře. Ale střely se od pancířů odrážejí. Teprve když se podaří zásah z 50-60m do otočného věnce, tanky se otáčejí a jedou pryč. Tank nemůže pohybovat věží, ale jinak se mu nic nestalo. Protitankovci si oddechnou aspoň na chvíli. Zde dostal jejich, do té doby osvědčený, 37mm protitankový kanon přezdívku „ Heeresanklopfgerät – armádní klepadlo
Jih22 June41.
